Jestli má v obci TSO každý občan nárok na bydlení, jakou formou si může mladý člověk postavit dům?

Jsou zde dvě varianty:

1. Dejme tomu, že se do obce TSO nově přižení. Zatím např. bude bydlet u nastávající. Mezitím od obce dostane zdarma určitý pozemek, na který má nárok každý občan obce.

Nakoupí si materiál a začne stavět. Má nárok od obce TSO kromě pozemku i na nějakou hodnotu hotového bydlení od obce v rámci ZŽP? Hodnota domu je třeba 1 milion. Jakou formou mu obec ten milion poskytne? Dostane partu občanů, kteří mu dům postaví (v rámci své Základní Pracovní Povinnosti?) Nebo pozemkem končí poskytování výhod = darů od obce, jako příspěvku na bydlení? Nebo po čas stavby svého domu on sám nebude muset dělat na svoji ZŽP (na jídlo), ale bude moci místo toho stavět svůj dům v rámci své ZPP (místo na jídlo bude dělat na bydlení = místo třeba orání, bude stavět svůj dům)?

2. Dejme tomu, že rodina rodičů nevěsty, kam se muž přižení má dům se zahradou (400m2, což dostali rodiče, když sami zakládali svoji rodinu) a tak nový občan v obci TSO nemusí žádat obec o dar = o pozemek. Tím ušetří obci ale peníze nebo pozemek, které mu obec nemusí dát. Jak to bude probíhat? To se prostě nechá tak? Nebo obec to poskytne novému přistěhovalci do obce jinak? Jak? A jak bude na té zahradě své nastávající stavět? Ubere zástavbou pozemek  lidem, kteří to měli od obce jako dar na své ZŽP. A nyní se jim to omezí, protože třeba už nelze zahradu zvětšit, protože je v okolní zástavbě. Jak  tomu přijdou novomanželé? Jak je obec nyní odškodní? Nebo prostě se nad tím mávne rukou? Holt jedni novomanželé dostanou třeba 400m2 pozemku na novostavbu na zelené louce, ale druzí ne! Protože třeba v nějaké zástavbě svůj nový dům přistaví buď jako nástavbu na dům rodičů (tím ale nedostanou těch třeba 200 m2 na osobu a v obci), a nebo ho postaví vedle domu rodičů a zmenší ještě více pozemek rodičů (a tedy  vlastně i svůj). To je přeci křivda. Jak to konkrétně modelově může probíhat?

Při zakládání stránek TSO jsme zveřejnili nejen Ústavu TSO s jejími třemi přílohami, ale také tzv. „Pilíře“ (totality a TSO), abychom nemuseli stále dokola odpovídat na stejné otázky...

Nějak se to neosvědčilo. 90% otázek na TSO je kladeno tak, jakoby si tazatel Ústavu ani Pilíře nepřečetl...

Tedy odpovídám:

TSO nekrade (nevybírá daně atp.)! Proto nemůže nikomu nic blahosklonně darovat! Má-li být někomu nějak pomoženo, mohou mu pomoci jen samotní občané TSO (adresně a osobně, viz metodika)...

1. Pokud se do obce TSO někdo přižení, nijak z toho nevyplývá, že má automaticky nárok na bydlení. Ten má jen řádný plnoprávný občan TSO (viz metodika).

Materiál na stavbu si v obci TSO koupí jen ten, kdo si na něj vydělá (ZŽP/ZPP, včetně splacení případné půjčky) a má kde stavět (viz metodika)...

2. Z Vašeho výkladu vyplývá, že přistěhovalci znamenají pro obec TSO automaticky nějakou úsporu. Podle mě by jste mohl z fleku dělat poradce miss Merkelové. Já v tom vidím jen „úsporu ničeho z nic“, s jakou metodika TSO nepočítá...

Nelze si prostě vyspekulovat absurdní (ne li přímo paradoxní) zápletku a chtět po metodice TSO aby ji řešila. Snadnější je si takové zápletky nevymýšlet...

Já nevyspekuluji zápletku. Je to normální situace, která je a bude zcela běžná. Co je na přiženění se do obce absurdní resp. paradoxní?

Četl jsem potřebné pilíře TSO a přesto jsem nenašel řešení a odpovědi.

Nechybí vám tam něco náhodou?

Budu postupovat krok za krokem:

1. kdo se do obce přižení,  bude asi zpočátku bydlet v domě rodičů manželky

2. požádá předem či dodatečně obec o přidělení občanství? Má-li ho ve své původní obci, tak stejně mu ho v nové musí schválit všichni občané.

3. Až se to stane tak co? Dostane pokyny, kolik a kde musí odpracovat ZPP na požadované zžp? Dostane seznam toho, co obec poskytuje svým občanům jako zžp? Jsou-li tam i bydlení = pozemky + dům, pak musí někde u správce obce na obecním úřadě požádat o pozemek?

4. A jak nyní bude probíhat to, že obec garantuje bydlení v rámci zžp?

Pozemek si tedy novomanželé vyberou. A dál? To obec pomůže novomanželům se stavbou domu jak? Tím, že jiní občané odpracují svoji ZPP třeba na stavbě domu pro spoluobčana v obci, když má tento dům jako součást zžp?

Materiál si tedy také koupí za svoje, nebo v rámci bydlení = zžp obec má fond (půjčku?) na koupi materiálu pro nové domy (a pak to občan vrátí do fondu tím, že v rámci své zpp bude dluh, půjčku od obce vracet?)?

Nebo se náklady na materiál pro svůj dům počítají tak, že si je člověk odpracuje v rámci zžp jako zpp?

Pokud v metodice něco chybí, uveďte konkrétně co...

1. Proč manželky a ne manžela?

2. Musí?

3. Pokyny? Seznam?

4. Obec se stavbou nepomůže, nemá na to žádný font.

Uveďte prosím konkrétně, kde v metodice jste ty „musy“ četl...

k bodu

1.: ano, nevyjádřil jsem se přesně. Samozřejmě jsem myslel, že to pochopíte a že Vám to z logiky věci vyplyne. Souhlasím, tedy obecně nazvěme toho druhého jako  - partnera.

2. Předpokládal bych, že je-li občanem v jedné obci, dostane občanství i ve druhé obci, když o to  požádá. Jasně, že nemusí dostat občanství, ale to by ta obec TSO byla asi divná, kdyby odmítala dávat občanství těm, kteří třeba ve vedlejší obci TSO občanství mají.

3. Dá se předpokládat, že taková obec bude mít asi starostu nebo guvernéra, nebo nějakou firmu, která bude evidovat zžp i zpp svých občanů.

4. Myslím, že v obci TSO se poskytují zžp občanům. Tedy – logicky bych vyvozoval - že mezi zžp patří i bydlení! To je přece nutná základní podmínka pro život. A chci-li bydlet, logicky musím mít pozemek (ten obec dává) a potom i dům. Nemohu bydlet na poli. Tedy – logicky, obec asi nějak umožní svým občanům, aby si zžp (nejen jídlo) odpracovali v rámci své zpp, tedy i dům.

Ty „musy“ tam vyjmenované a vypsané nejsou. Nicméně:

Já jsem myslel, a myslím, že metodika TSO je tvárná a dá se mezi řádky najít spousta věcí, které tam nejsou. Tak jsem se pokusil k metodice TSO přistoupit tvořivě  a četl jsem mezi řádky.

V metodice TSO je spousta věcí, které tam napsané nejsou. Ale dají se logicky odvodit.

Proč se Vám nelíbí moje logické uvažování a odvozování a nadřazujete svoji logiku nad mojí?

Po negaci vší relativní nepravdy zbyde ve vědomí relativní pravda.

Po vyloučení vší relativní pravdy zbyde ve vědomí absolutní pravda, to je absolutní vědomí samo o sobě bez relativního předmětu vědomí...

Protože absolutno nelze pochopit relativně (relativními představami a pojmy), může být poznáno jen prostřednictvím relativního podobenství:

„Ve světě relativních projevů je každé individuální „já“ jako kapka absolutního vědomí, která v malém ve své podstatě obsahuje vše, co ve velkém obsahuje moře absolutního vědomí (absolutno)“...

Základní relativní poučky pravdivého poznání absolutna jsou negativní:

„Absolutní vědomí není relativní předmět vědomí!“

„Absolutní vědomí nemůže být samo sobě relativním předmětem vědomí!“

„Absolutní vědomí nemůže být samo o sobě relativním vědomím ani nevědomím!“

„Absolutní vědomí nemůže být samo o sobě relativně „tam/tam“ (vně/uvnitř), ale vždy a všude je absolutně „tady“ (přítomno v sobě samém).“

Absolutní vědomí si v sobě samém nemůže stvořit relativní předmět vědomí, neboť relativním obsahem by se ve své podstatě stalo relativním vědomím a jako absolutní by zaniklo. Se zánikem absolutního vědomí by ovšem nebyl možný ani jeho následek, jeho relativní předmět vědomí a bez něj by nebylo možné ani jím relativizované vědomí“...

Jak s toho ven?

Protože saří Čechové si na tuto otázku absolutně ani relativně nedkoázali odpovědět, přizpůsobili si ji svému omezenému chápání:

„Jak sto hoven?“

Na tuto kvantitativní otázku si již odpovědět dokázali, byť zase jen otázkou:

„Jak alespoň 50 hoven?“

Postupným analyzoiváním kvantity nakonec dospěli k jednotce (1).

Protože však staročeský výraz „hovno“ znamená „nic“, pokročili staří Čechové ještě dál k nule (0) a tím si vlastně uvědomili „že nic ví!“ jako individuální „já“ ohraničující jednotku: 1 = 1/1

(matematické lomítko „/“ = nula „0“ = obvod kruž-nice = kroužící nic.)

Staří Němcové (německá klasická filosofie), kteří se do té doby se Sókratem domnívali, že „nic neví!“, tento staročeský objev definovali jako: „Zichr je zichr!“...

Po negativních základních poučkách můžeme nyní přistoupit k „negaci negace“ a k výsledným pozitivním závěrům:

Relativním předmětem vědomí nepoškozené absolutno může svou absolutní podstatou (absolutním vědomím) napájet své kapky individuálního „já“, vytlačované (anulované) z relativního světa svými relativními předměty vědomí (vnější/vnitřní), jako „tady“ (/ = 0) mezi „tam/tam“.

Ani v případě kapky absolutna (já) však relativní předmět vědomí není v absolutním vědomí, ale „na vědomí“ (zvenčí/z nitra)

Ač se absolutní vědomí může z počátečního obvodu „přenést“ (roztrojit se) také na konečné obvody, jež relativní předměty vědomí ohraničující na jejich koncích „/vnější/vnitřní/“, přece se předmět vědomí „tam ani tam“ nedostane do vědomí, ale stále bude jen ulpívat na povrchu vědomí:

- z venčí jako „vjem“ (slovensky „vím“, představuji si vjem),

- zevnitř jako „pojem“ (chápu, pojímám, přivlastňuji si)...

Tak může kapka inividuálního „já“ poznávat (brát na vědomí):

Pozitivně relativní předmět vědomí:

- „představou/pojmem“, jako to, co je „tam/tam“

Negativně sebe sama, nalézt mezi tím, čím není:

- absolutní vědomí jako to, co je „tady“ (/) mezi „tam/tam“

Kapka absolutního vědomí „já“ se tedy nerodí z relativního předmětu vědomí (go/ego), ale rodí se z moře absolutna v relativnu poznáním sebe sama, to je „analytickým vyloučením sebe sama“ z poznaného relativna (vně/uvnitř)...

Každá „kapka“ individuálního „já“ si nyní může uvědomit, jak je pro „moře“ absolutna důležitá...

...To, jak je "kapka" individuálního "já"  pro "moře" absolutna důležitá nabízí odpověď, že absolutně, byť je důležitost relativní. A z hlediska absolutna (byť je hledisko taky relativní), se ta "důležitá"  kapka jeví jako "dole žijící" - "důle žitá" , tzn.  ze všech stran od obvodu dole, tzn. ve středu, kde se to "já"  (1) poprvé uvědomí, nebo to "já"  je uvědoměno jeho individuálním obvodem (obřízkou) , "kapkou" absolutna?  Ta kapka absolutního vědomí "já" poznávající sebe sama analytickým vyloučením se z poznaného relativna (vně /uvnitř) na konci procesu poznání všeho relativna zůstane tím obvodem (lomítkem / ) mezi vně a uvnitř, to bude mít za poznané, za vysvětlené, bude v tom mít jasno -" já s no"=> Já s ne, "ne"- mezera, bodná rána v plnosti  já- ega...,bude mít prostě jasno i v tom egu uvnitř, tedy i v "go" vně a zbyde jen obvod, spára naplněná individualizovaným vědomím absolutna ( "/" ),  takový dárek od Stvořitele - božské vědomí v mikrokosmu člověka, v tomto stavu už tedy bohočlověka...Tím že sebou naplní jednotlivé kapky ovšem z toho moře absolutna nijak neubude,z něčeho absolutního přece nemůže relativně ubývat? A z hlediska té kapky se jedná o zbohatnutí v pravém smyslu toho slova ; "z boha tnutí"...? ...Ovšem těch kapek absolutního vědomí "já" z toho moře může být nekonečně mnoho (byť je nekonečno nesmysl,protimluv ) , resp.tim vědomím absolutna lze napojit nebo naplnit celé "moře individuálních kapek" - a každá z těchto kapek nutně nevyhnutelně musí projít poznáním všeho relativna (vnější /vnitřní),jiné cesty není?  Co kdyby tím absolutním vědomím "já"  byla naplněna "kapka" , která ještě "vše" nepoznala?  
... Někde jsem tu postřehl, že astrální tělo člověka, resp. vnitřní forma tohoto těla je naplněna tvarem fyzického těla, tzn., že astrální tělo (duše)  je mimo fyzické a na jeho tvaru bezprostředně ulpívá svou formou? (měl jsem dlouho za to, že všechno je namačkáno uvnitř za tím tvarem fyz.těla). Mezi touto astrální formou a tvarem fyz.těla je tedy ta spára, kterou je potřeba naplnit individuálním vědomím?  A ty vášně, atp.se z astrálního těla do fyzického dostanou prostřednictvím (éterických?) sil vyvíjejících od tohoto obvodu, spáry mezi astrální formou a povrchem, tvarem fyz.těla?  A tyto síly, když se střetnou, vzepřou ve středu, vzniká éterická hvězda v jejímž středu se tedy rodí  nižší já -ego (viz.predstava vývoje hierarchie trojnosti - ducha)  , rozpadající se smrtí fyz.těla, v jehož středu je jaksi koncentrováno a díky jeho neuvěřitelné komplikovanosti je udržováno vědomí tohoto ega...?  A když je fyz.tělo v podstatě prachem Země ("prach jsi a v prach se obrátíš ") a iluzorní vědomí ega vzniklé na základě bytostné podstaty prachu, mnohosti zrnek... a bytostnou podstatou Asury je prach (čteno někde u R. S.) - není ego krom toho že je lucifersko ahrimanské také asurské? ... On je člověk vlastně "vybaven" (nebo se jím nechal vybavit podlehnutím mu ...?) vším možným zlem, které lze ve stvoření schrastit, aby jeho překonáním v sobě-subjektivně, získal síly k jeho překonávání i objektivně, protože to, co se bude dít v budoucnu, to teprve budou bitvy dobra se zlem. Teď se jakoby neděje vůbec nic pro zevní pohled, protože jakoby všechno řídí instituce zvaná "stát"  a to znamená zejména zastavení ve vývoji - což by teda "stát"  hrozně moc rád, aby mohl v klidu vysávat lidi jak duševně, tak fyzicky, ale vývoj půjde dál stát nestát...Ale hlavně jde o to, aby to nepokračovalo hloub do propasti. Měl by se dát dohromady ten "dostačující"  ( do- sta - čující, tzn. "týkající se sta"? ) počet subjektivně svobodných a už něco zrealizovat...

Představme si kapku vědomí absolutna jako absolutně anulovanou podstatu obsahu obvodu kružnice (kroužící nic). Tento počáteční obvod pak na jeho vnitřní straně spojíme poloměrem se středem a na vnější straně postavíme poloměr stejné míry jako vertikálu. Oba poloměry ve skutečnosti působí i narůstají z obou stran obvodu jako mnohost sil. Vně rostou do všech stran nahoru, uvnitř ze všech stran dolů. Uvnitř dole se konce sil spojí v jednotu „ego“ (ego = člověk) a vně nahoře se rozptýlí v mnohost „go“ (go = bůh).

Jakoby dvě náboženská procesí poutníků neslo svatý obraz počátečního obvodu na dvě strany, dolů a nahoru. Ve spáře mezi nesenými obrazy a narůstajícími konci obou poloměrů je obvod, který je pravým koncem obou procesí. Na obou stranách tedy platí:

Já jsem počátek i konec, alfa i omega

Počáteční obvod (já = duch nad vodami) mezi obvodem horního vědomí (go) a obvod dolního sebevědomí (ego).

„Jsem“ = míra poloměru = cesta vývoje.

Na koncích obou procesí nesené obrazy jsou obřezané relativní projevy počátku (archa/arch, Nebe/Země, forma/tvar), které jsou (vně i uvnitř) v každé fázi vývoje zpětně vnímaným a pojímaným „předmětem vědomí“...

Musíme tedy přísně rozlišovat mezi třemi obvody vědomí (Otec, Syn, Duch) a dvěma obřezanými předměty vědomí (vnější svět/vnitřní svět, archa/arch)...

K čemu všechna ta cingrdlátka?

Absolutní vědomí = vědomí samo o sobě = vědomí bez předmětu vědomí.

Absolutní stav vědomí, které nemá žádný předmět vědomí, takže si nic neuvědomuje (tím méně si může uvědomovat samo sebe) se podobá stavu bezesného spánku. Pojato relativně jde o stav negace vědomí (NE+vědomí).

Jde tedy o to, jak absolutní vědomí přivést k uvědomění si sebe sama, což je možné jen oklikou přes předmět vědomí...

Vzhledem k uvedenému je „absolutní vědomí já“ protimluv...

Kapek sice může být (tak říkajíc) nekonečně mnoho, ale nikdy není. Vždy je jich jen konečné množství...

Forma (otvor) může být nejen na tvaru (tvoru) jako Lilith, ale také v obsahu tvaru jako Eva. V lůně Evy pak lze reprodukovat „novotvar“.

S výjimkou obvodu je vše obsahem tvaru (toho i onoho)...

Tvar těla v sobě obsahuje mnohost tvarů (tvorů) různých orgánů, na nichž také ulpívá forma jejich astrálního těla, přičemž mezi tvarem a formou je spára. Kdyby například naše oko naplnilo „svou“ spáru individuálním vědomím, vidělo by pro sebe, nikoliv pro nás. Jako náš orgán by nám bylo k ničemu...

Vášně a pudy astrálního těla pronikají fyzické tělo prostřednictvím solární nervové soustavy (solar plexus). Mozko-míšní nervová soustava je lunární...

Lucifer má z nitra přístup k astrálnímu tělu, Ahriman zvenčí k éterickému tělu. Trhající (na prach země) Asura je karmou Ahrimana, který je karmou Lucifera. Překonávat Asuru lze tedy jen překonáváním Lucifera a Ahrimana...

Na větu - "V TSO takový problém nemůže vzniknout a žádná debata (mimo soukromé) na toto téma tu nepříchází v úvahu..." - bych měla dvojí vysvětlení:

1) Vysvětlení pro "zdravý selský rozum" - V systému, kde je striktně dodržován zákon "práva veta individuality" nelze žádnou stávající situaci (obec bez imigrantů, totiž bez těch, kteří mají být teprve do obce přivezeni) měnit bez předchozího dotazu všech občanů, jichž by se imigrace dotkla. Každý občan by musel být jednotlivě osloven těmi, kteří by imigranty chtěli do obce nalifrovat i když na vlastní útraty. Nesouhlas jediného občana by pak teprve vedl k následné diskusi s ním a při tom by mohli prozřít i ti, co v prvním návalu souhlasili.

Myslím si, že takové tzv. diskuse těch, kterých se to ani netýká, vedené v různých tendenčních plátcích, by občané v TSO ani nečetli a tak ani nekupovali a tedy ani nepodporovali.

Proč by tím ztráceli čas, když každá nová změna musí být s nimi nejprve projednána. Vzájemná diskuse těch, kterých by se změna dotkla je pak onou soukromou debatou (debata soukromých osob), kterou si občané vyvolají sami jako takový nástroj poradenství (sejdou se na obecním úřadě, nebo v hospodě a debatují aktuálně k věci, která se jich dotýká, tzv. rozeberou situaci ve smysl víc hlav, víc ví).

2) Vysvětlení pro duchovědně obeznalého občana - Za totalitním sociálním systémem stojí vždy totalitní duch a tedy jednostranný (straní sobě). Jde o tzv. Lucifera, nebo Ahrimana. Každý takový duchovní vládce si chrání své teritorium a proto se v takovém systému daří těm lidem, kteří tzv. upsali duši ďáblu, či satanu a nedaří se těm, kteří svojí duševní prací v sobě oba démony zkrotili a drží je tak na uzdě. Tito jsou pak systémem sociálně bití , různě umlčeni, někdy až usmrceni .

V zavedeném TSO pak dochází k opačnému duchovnímu působení, kdy občané vložili svoji karmu (nevyspělou duši, která ještě sama v sobě vnitřně neovládá plně démony) do rukou Krista (vykupitelsko-spasitelského ducha).

Kristus se může v TSO plně ujmout své vlády nad karmou občanů a řídit její vypořádání (vyžití karmy mezi občany, což je ono vyrovnávání, kdy Kristus převedl přebytek krve z ženy do těla dívky trpící nedostatkem krve) ve prospěch obce.

Jedinně Kristus v nás jako naše "Já jsem" nám umožňuje vyrovnat nejen osobní karmu (tu si můžeme vyrovnat v každém režimu), ale i rodovou (národní) karmu skrze uplatnění metodiky TSO v sociálnu.

Ostatní duchovní vládci nás naopak stále hlouběji uvrhávají do karmy.

Proto říká zmp, že v TSO takový problém islamizace nemůže vzniknout, protože tam, kde vládne Kristus nemá Antikrist šanci.....

Srdečně zdraví ATREA

zmp: „Kdyby bylo zlo vedeno dobrem, pak by nebylo žádného dobra, ale vše by bylo zlem. Zlo se vede samovolně a samo také plánuje své aktivity. Bez možnosti zla, by dobro bylo totalitní a neumožňovalo by nijaký vývoj ke svobodě, moudrosti a lásce, takže by veškerý vývoj byl zbytečný. V plánech dobra je zlo pouze připuštit do té míry, pokud v boji proti němu může dobro sílit, nikoliv aby bylo zlem přemoženo..."

- Když zlo samo plánuje své aktivity, pak je ve vývoji ke svobodě dál než dobro? Plánuje li někdo sám své akce, pak je svobodnější než ten, kdo jen reaguje, kdo je někým někam "nadelegován", aby působil tak či onak... Ovšem už působení je také akce přece ?  Nebo "aktivity"  zla jsou reakce (protiakce)  na akce dobra,  ve smyslu, že zlo protivící se svými aktivitami účelu vývoje vlastně jen nutně reaguje proti tomuto již danému účelu, proti "prvotní akci"...? Ten Boj dobra proti zlu je karmou toho zla? Jak s tím souvisí, že Ahriman je karmou Luciferovou (Lucifer se obrátil už na Golgotě- i když se obrátil, tak ta karma v podobě Ahrimana mu je stále trestem, nebo vyrovnáním ...? ) a Asura je karmou Ahrimanovou...a Sorat Asurovou ?  Aktivity zla, zlých přece musí vytvářet karmu a tato karma se naplňuje postupně, nebo se naplní najednou, jednorázově, až zlo dospěje ke svým hranicím -dobrem vymezené míře pro vývoj zla , přes které dál nebude puštěno?  A když je vývoj Země vývojem temnoty a jen lidem je dáno, resp. umožněno vyvinout se ke svobodě, k čemu se potom má vyvinout ta  temnota? ... A když té temnotě většina lidí propadla, nemá náhodou temnota v plánu se sama vysvobodit skrze tyto jí propadlé...?

zmp;"Hierarchické bytosti dobra nejsou svobodné a nemusí tedy nic "udělat" (odmítnout, opozdit se ve vývoji atp.) pro to, aby se dostaly do osmé sféry zla. Jsou tam prostě nadelegovány Stvořitelem. Jak si tam budou počínat záleží na opačném vlivu osmé sféry."

- Proč jsou bytosti dobra delegovány do osmé sféry zla, to tam ty bytosti zkouší "zlanařit" ke spolupráci?  A co je to opačný vliv osmé sféry, to je vliv těch již "zlanařených"...?  
Zmp: "Co se po ukončení vývoje Nebe/Země a po zániku Sorata i Asury stane s hierarchickými bytostmi dobra a zla, to záleží na bytostech desáté hierarchie, zda je budou s to „vykoupit“..."

- "Vykoupit" bude souviset s karmou těchto bytostí ve smyslu " neodejdeš odsud, dokud nezaplatíš do posledního haléře ", tedy, že jim jejich karma bude odpuštěna těmi, kteří se díky nim vyvinuli ve svobodné bytosti i když ten vývoj se v době jejich vyvíjení jevil jako utrpení, zlo...? A když skončí vývoj nebe/Země, tak pro spoustu bytostí tím skončí možnost splacení dluhů , které v podmínkách Nebe /Země vznikly a tím pádem mohou být jen v podmínkách Nebe/Země také splaceny - ale když tyto podmínky již pominuly, tak co s těmi bytostmi, nebude li jim odpuštěno ; " zpátky a znovu " - dalo by se to tak definovat ? Tak jak je to naznačeno na Michelangelově Posledním soudu v části obrazu dole, tam si ty nepokročilé přebírají bytosti zla, Cháron je tam bije pádlem a odváží si je do říše mrtvých (světa těch, kteří subjektivně nevstali z mrtvých) ,do pekla, tedy do osmé sféry, nebo na neočištěnou, neproduchovnělou Zemi, asi do půlky manvantary Země, protože maj vyvinuté to, co měli vyvinuté v polovině manvantary Země ti, kteří se vysvobodili...?  
A ještě ke Slunci, R.S. o něm kdesi řekl, že je to ryze duchovní bytost, předpokládám, že hierarchicky nejvyšší v našem kosmu (?) a abych s tím dal do souvislosti představu, že v nitru Slunce je osmá sféra zla, pak si tuto ryze duchovní bytost nemohu představit jinde, než ve spáře, v kontrastu mezi tou vnitřní temnou antihmotou a vnější prázdnotou, mezi vnitřní plností (?) a vnější prázdnotou a právě tento kontrast září světlem, jako blesk ve tmě a tato spára je naplněná vědomím bytosti Slunce a proto září...?  
Ovšem pro tu temnotu osmé sféry uvnitř tohoto Slunečního obvodu, tam je jako škvařen Sorat?  Tam uvnitř se přece musí vyvíjet nějaké reakce na akce té bytosti světla v obvodu, to musí mít důvod - temnota, nejhorší zlo uzavřené světlem...?
Slunce = S lun ce=Sol-lun= solární + lunární,  že Slunce, nebo jeho světlo (?) obsahuje i lunární prvek - opožděné bytosti, temnotu...? Jenže luna, nebo lunární světlo (?) souvisí s lůnem, lůno je prázdné, tzn. možnost nového života a prázdnota vykazuje světlost obdobně plnost se jeví jako temná... Sem se do toho nějak zamotal... 
Světlo = svět Loga?

Je třeba rozlišovat mezi vzestupným vývojem ke svobodě a sestupným (dekadentním) vývojem zvůle. Zatímco svévolník chce sloužit svým libostem, svobodný chce být svým pánem, tedy také pánem svých libostí...

Aktivně působí a reaguje jak svobodný tak i svévolník...

Karmické následky (které se dostavují průběžně) jsou následky skutků (vč. myšlenek, pocitů a úmyslů) konkrétních bytostí. Obecné dobro a zlo nemá karmu. Například Michael karmicky povýšil z archanděla na ducha času, Lucifer karmicky ponížil tím, že si na krk uvázal Ahrimana, který ho táhne dolů...

Spadneme-li do jámy, tu si z ní nepomůžeme jen tím, že jsme se v jámě obrátili. Pokud se z jámy vyhrabeme, pak díky svému obrácení do ní už nespadneme. Můžeme se však kdykoliv znovu obrátit ke zlému a spadnout...

Hranice působnosti zla určují bytosti dobra operativně, podle aktuálního stavu vývoje lidstva. To není karma...

Vývoj Země není vývojem temnoty, ale „světla a temnoty“. Bez kontrastu není vnímatelných projevů, ale jen černá nebo bílá „tma“ (chaos).

Tma není automaticky zlem a světlo dobrem. Například na poušti je tma (stín) evidentně učiněným dobrem...

Nezdá se mi, že bych řekl, že hierarchické bytosti jsou nadelegovány do osmé sféry. To by byl omyl. Jsou nadelegovány do sféry zla našeho světa. Podstata (antihmota) osmé sféry a její Sorad není z našeho světa, přes Asuru však do něj může zasahovat...

„...neodejdeš odsud, dokud do posledního haléře nezaplatíš“ nepřipouští žádné „odpuštění dluhu“. Vykoupit neznamená dluh odpustit, ale zaplatit za „vykoupeného“. Být vykoupen znamená změnit věřitele. V karmě o tom však nerozhoduje věřitel, ale dlužník. Vykupitel je jen jeden. Kdo v něho nevěří, ten se od něj dá sotva vykoupit...

Kdo své karmické dluhy do konce vývoje Nebe/Země nevyrovná, bude živořit někde na smetišti vývoje (kde stojí čas). Novou šanci dostane, až opět nastane nový vývoj Nebe/Země...

Michelangelův Chárón při posledním soudu vyhazuje zemřelé duše hříšníků (pádlem) z lodi. Nikam je tedy už nepřeváží. Dle mýtu má (před posledním soudem) převážet zemřelé do podsvětí, musejí mu však zaplatit mincí.

Dle akadmických odborníků (na všechno) je prý „podsvětím“ míněna „říše mrtvých“. Jenže! Neocitneme se snad v říši mrtvých už tím, že natáhneme brka? Mýtický Chárón tedy nepřeváží zemřelé „do říše mrtvých“, protože tam už jsou. Převáží je „z říše mrtvých do podsvětí“.

Otázkou tedy Je: Co je „podsvětí“ a co „peníz daně“?...

Ke Slunci:

Slunce je „centrální oheň“. V podstatě je sluneční bytostí, která je jednotou mnohosti paprsků Slunce, vyplňujících do všech stran arch (sféru vnitřních planet).

Ve spáře mezi Sluncem a Osmou sférou je obvod vnitřního konce našeho vesmíru, zvaný také „trůn sluneční bytosti“.

Paprsky slunce samy o sobě nezáří. Září to, na co dopadnou, co jim překáží plně nebo částečně (průsvitně). Nezáří tedy v kontrastu s antihmotou, která je domovem Sorata, jenž se živý odstředivými silami reakce (na dostředivou složku sil akce paprsků Slunce), jež rostou dostředivě Soradovi rovnou do chřtánu, kde jejich podstata anihiluje s antihmotou, takže uvnitř Slunce mizí...

Protože je Slunce relativně duální, je skutečně soullunární (Sol+Luna).

Dostředivá složka jeho paprsků sil vychází z lůna (fomy) počátku a narůstá ve směru svého působení. Odstředivá složka vychází ze solárního (falického) tvaru konce a narůstá zpětným rázem v protisměru lunárního působení, takže se vrací zpět do mateřského lůna...
Světlo = svět Loga

Tak podsvětí chápu jako peklo... Které se chce zřejmě realizovat na Zemi, na světě,jak se mi to momentálně jeví... Nad světem, "nadsvětí", jsou duchovní světy relativně dobrých bytostí, pod světem, v podsvětí jsou relativně zlé bytosti, svět mezi je vlastně povrch Země-nějak se mi tam chce vloudit pojem "Středozemě"...Pak tedy Cháron převáží z říše mrtvých duše do pekla a ta říše mrtvých je obdoba světa mezi nadsvětím a podsvětím, kde ty duše čekají, jestli půjdou vzhůru, nebo dolů?  Nebo to je jako v čekárně, kde už vědí kam půjdou?... Pojem "světnice" - svět ničeho, souvisí se světem mezi nadsvětím a podsvětím?  Jak,o svět jakého ničeho jde?  A pojem "domov", když řeknu "jsem doma"- v domě - "ve doma" => že být doma je kulisa pro vývoj duše vědomé?  V domě => vě-domě...Doma => ve doma => vědomá, tedy duše vědomá? ... Co v tomto kontextu takoví bezdomovci,ti přece nežijí v bezvědomí, pokud se do něj zrovna nepropíjejí..? A vlastně totéž, akorát kultivovanější jsou i lidé bez vlastního domova, já taky nemohu v pronájmu nebo podnájmu říct, že jsem skutečně doma... To je dáno karmou?  Se nikdy nehodlám kuli vlastnímu domovu upsat ďáblu nebo satanu (bance), prožít zbytek života ve stresu z neschopnosti splácet, protože ten "můj dům"  bude po celou dobu stejně patřit bance, dokud ho v potu tváře a stresu nesplatím, takže si nikdy nebudu jistý ničím- což můžu i bez stresu z neschopnosti splácet... A tím se dostávám k pojmu "peníz daně" - za co, komu a proč mám vůbec platit výpalný za to, že chci jen normálně žít aniž bych se pro to nechal vydírat státem nebo kým...?! (jako malé dítě, když jsem poprvé slyšel o daních a už tehdy mi to přišlo jako vydírání, tak jsem šel za sestrou, která se jmenuje Dana a asi týden jsem se z ní snažil dostat, kde má všechny ty peníze, když každý platí "Daně" - vsuvka pro pobavení :-) ) To souvisí s "děláním chleba z kamení" , s tvrdou prací jen proto, aby člověk živ byl a měl kde hlavu složit - na víc ten žold stejně většině nedá. A toto Ahrimanovo pokušení Kristus jako božská bytost zcela neodrazil. Proč jediní lidé z celé živočišné říše to musí pořád dělat?  Vždyť ani zvířata nejsou vydírána tak,jak se nechají vydírat lidé. A jako jedinou možnost, jak toto pokušení překonat vidím právě v realizaci TSO... Jenže tady vidím tak 4-5 lidí, což je zoufale málo... A podaří li se nějak rozhořet touhu po skutečné svobodě dejme tomu ve stu lidí (doufám, věřím, že ji má v sobě většina - jen tu touhu nějak probudit, aby se přetavila v činy...) , těchto sto lidí se nějakým způsobem sejde, dá se dohromady díky své ideji, že "už toho prostě maj dost"  a budou chtít změnu za každou cenu a každý z nich bude odjinud, mít domov v různých částech země, tak co jim říct ; prodejte své domy a kupte společně pozemek a na něm vystavete nové domy a bude to místo, kde o všem budete rozhodovat vy, bude to místo, kde systém nebude mít žádnou moc a to z jediného prostého důvodu ; že svou moc si necháte a nikomu ji nedáte! ....? ... A co když se takto sejdou lidé nemajetní, bez (vlastního)  domova?

Relativní svět je založen na dualitě:

vnější/vnitřní = nadsvětí/podsvětí = sféra vnějších planet/sféra vnitřních planet atp. Lao-tse razil rovnici: nadnebesí/podnebesí.

Mezi obojím je počátek (0) jehož obrazem je oběžná dráha Zeměkoule, zrcadlící dualitu makrokosmu...

Cháron tedy není vychytralý akademik, takže si nedává platit za převážení zemřelých někam, kde už jsou, ale poctivě maká v koloběhu reinkarnace.

Dnem „Posledního soudu“ reinkarnace končí a Cháron dává výpověď, protože již nemá koho převážet. Michelangelo ho tedy navedl, aby zpozdilé duše vyházel z loďky, kam se mu automaticky nakvartýrovaly. Co je mu nyní do nich?! Na důkaz Cháronovy „nenormální“ poctivosti lze jen dodat, že ty zpozdilé duše před vyhozením nevyinkasoval...

V otázce na „peníz daně“ je podstatný ten „peníz“, nikoliv „daň“, kterou sem k němu přidal, abych upozornil na výklad RS o biblickém „penízi daně“ („co je božího bohu, co je císařovo císaři!).

Mince je dána dvojím:

1. božskou podstatou kovu

2. lidskou (císařskou) ražbou (rub a líc, hlava+orel = tvar a forma)

1. Nemáme-li ražbu své mince (hřivny, talentu, éterického těla) připravenou před svým znovuzrozením, Cháron nás nepřeveze.

2. Podstatu své mince nabereme až po převezení, od své matky mezi početím a zrozením, tj. z genetické dědičnosti svých pokrevních předků...

Člověk má ve svém vývoji postupně různé „nepravé domovy“ v pronájmu, za který musí platit („Daně“) svou otrockou prací. Svůj pravý domov nalzene až jako svobodný, ve vědomí pravého Já...

Vašimi slovy -

"A podaří li se nějak rozhořet touhu po skutečné svobodě dejme tomu ve stu lidí (doufám, věřím, že ji má v sobě většina - jen tu touhu nějak probudit, aby se přetavila v činy...) , těchto sto lidí se nějakým způsobem sejde, dá se dohromady díky své ideji, že "už toho prostě maj dost"  a budou chtít změnu za každou cenu a každý z nich bude odjinud, mít domov v různých částech země, tak co jim říct ; prodejte své domy a kupte společně pozemek a na něm vystavete nové domy a bude to místo, kde o všem budete rozhodovat vy, bude to místo, kde systém nebude mít žádnou moc a to z jediného prostého důvodu ; že svou moc si necháte a nikomu ji nedáte! ....? ... A co když se takto sejdou lidé nemajetní, bez (vlastního)  domova?"

- jste zahrál na zkrytou strunu v mém srdci a jakoby ve mně zazněla možnost, jak na to:

Podaříli se nějak rozhořet touhu po skutečné svobodě ve 12-ti mužích (apoštolech), těch dvanáct se sejde, dá se dohromady díky společné ideji realizace TSO, uchopí sebe (své Já jsem - svou moc) a silou magického idealizmu  vloží svou moc do rukou Vykupitele s prosbou, aby je společně vykoupil, tak nově povstane V.Morava.

My přece víme, že Vykupitel je zde a dává nám o sobě vědět ústy zmp, dává nám metodiku TSO a oznamuje nám, že on nás může vykoupit a my tak můžeme změnit svého věřitele a vracet svůj karmický dluh novému věřiteli.

Když se sejde 12 mužů se společným cílem magické realizace TSO, tak bude dosaženo prostorové jednoty (uzavření kruhu).

RS mluví o 4x12-ti Michaelitech a tak mi přišlo, že jde o 12 apoštolů, kteří následovali hlubokým soucítěním Krista již na fyzické úrovni (násilnou smrtí jako Ježíš).  Nyní se mohou spojit s éterným Kristem-Vykupitelem na éterné rovině svým pochopením Vykupitele a vložením svých zbývajících tří článků (éterné tělo + astrální tělo + Já) společně s plným vědomím  "magické moci myšlenky" do rukou Vykupitele.

Tím dojde k  čtyřnásobení dvanácti  a na fyzické rovině pak bude moct být  společnými silami Vykupitele a Spasitele skrze mravní lidi znovu realizovaná Velká Morava jako TSO.

Pokud se mé srdce nemýlí, tak již vím o šesti mužích a věřím, že přijdou i ti další........

Srdečně zdraví ATREA

...díky :-)... Ono už jen když své představy a myšlenky odívám do slov, tak to ve mě taky rezonují ty vnitřní struny svobody... A pořád se nemohu zbavit dojmu, že svoboda je o "otevírání kruhu", nikoliv o jeho uzavírání; " Když se sejde 12 mužů se společným cílem magické realizace TSO, tak bude dosaženo prostorové jednoty (uzavření kruhu)."... Vidím to jako svobodné otevření se svobodě, tam kde do takto otevřeného kruhu nemohou vstoupit síly temnoty, nutnosti, z principu to není možné, svoboda je něco nenaplněného, ne-plné = ne-temné... A navíc svoboda = svůj bod (pravé Já) a kde si tento bod stanoví hranice je jeho věc,proč ne s hranicemi vesmíru, pojme li jej do svého vědomí...

/Je na Vás  a j.k. nějaký  kontakt? /

Já ještě doplním moudrá slova apokalyptikova k tomu otevírání a zavírání:

V šestém dopise (reprezentantu 6. poatl. epochy) stojí: "Andělu obce ve Filadelfii napiš: Toto praví ten svatý a pravý, který má klíč Davidův. Když on otvírá, nikdo nezavře, a když on zavírá, nikdo neotevře."

Tento dopis (mimo jiné) chápu jako poukaz na skutečnou realizovanou svobodu, která nesmí být pouze o uzavírání nebo pouze o otevírání, ale o takovém uchopení vyššího já, kdy nad dotyčným, kdo toto učinil, již nic vnějšího nebude mít moc - on se může kdykoli zavřít i otevřít, a nikdo jiný bez jeho vůle si to na něm nevynutí... to je teprve svoboda. A kdo je to ten svatý a pravý, který má klíč Davidův? Nikdo jiný než "ne já, ale Kristus ve mně"...

Určitá míra uzavření je nutná pro každou individualitu, jinak by pak nebylo ani co otevírat (domnívám se)... a podobně to bude i s oním zmiňovaným kruhem...

...a ještě - velmi děkuji Atree za výše napsanou úvahu...

Kontakt na mě: Forrest512 (zavináč) seznam (tečka) cz

...Ano...

Když se zamyslím nad pojmy "Klíč Davidův",  tak klíč je něco, co se strká do prázdného bodu, do mezery v plnosti -zámku a do každého zámku (duše)  pasuje jedinečný konkrétní klíč a jedině ten klíč ten zámek, dveře, bránu může otevřít. A každý ten otvor je taktéž jedinečný (individuální)  a pustí do sebe jen jeden jediný klíč, jakoby se klíč vytvaroval podle formy otvoru bodu, do které vstupuje a tím tak plně akceptuje její jedinečnost, individualitu, individuální vědomí, které ten klíč naplňuje svou podstatou. Jakoby se část božského vědomí rozhodla naplnit individuální vědomí toužící po naplnění tím bozským (Kristem - ne já (ego, zamčený zámek) ale Kristus ve mě) . David = dá vid = dárce vidu, to by znamenalo, že "Davidovi klíče"  by mohli být klíče otevírající, probouzející individuální lidská vědomí (Šípkové Růženky) ze spánku, klíče, které dávají "vid", klíče k jasnovidnosti... Určitě za tím je ještě mnohem více, osobně bych to viděl zhruba tak...

Díky za kontakty J.K. a Atrea,

David

Když jsem se vcítíla do srdce, které uvažuje nad pojmy "Davidovy klíče", tak mi povstalo toto (pro mne) důležité poznání:

Nejprve je třeba rozluštit co je zámek a co je klíč?

Za zámek považuji samonosnou trojjedinou duši lidskou, protože je to to jediné, co může být čistě lidské (duch i tělo jsou Stvořile). Duše je forma (tedy nic), ale je naplněna obsahem a tím jsou síly cítění, myšlení a chtění.

RS říká, že duše je nástroj Boha k proměně ducha v tělo a naopak. Je to tedy nástroj k proměně samotného Boha (Stvořitele) v relativní dualitu svého projevu.

Duše je tedy zámkem, kterým Stvořitel odemyká a zamyká své duální tvoření.

Klíčem je pak tvůrčí LÁSKA Stvořitele.

Do mysteria na Golgotě byl každý zámek stejný, protože byl stvořený samotným klíčem k účelu odemykání a zamykání duálního projevu Stvořitele.

Kristus však vstoupil jako LÁSKA do jednoho zámku (Ježíše) aby do něj zemřela totalizující síla LÁSKY a stala se tímto obětním činem PRAVOU LÁSKOU, která se přizpůsobí každému individualizovanému zámku.

Teprve nyní dokončením mysteria Golgoty zakončilo se duální tvoření Stvořitele a nastalo boření stvořeného světa a jeho možné přetvoření (skrze sebevědomou lidskou duši) z dočasně stvořeného stvoření ve stvoření věčné.

Lidské duši tak byla dána svoboda individualizujícímu dotvoření sebe sama. To, čím se duše může individuelně lišit jedna od druhé je stupněm uchopení PRAVDY. Pochopení, znamená uchopení sebe sama, tj. moje osobní PRAVDA.

ABSOLUTNÍ PRAVDU nelze vnést do světa relativních projevů. V tomto světě je tedy takové množství jednotlivých zlomků PRAVDY, kolik je individuelních duší schopných myslet, mít svůj názor (byť mylný) a trvat na něm.

Přemýšlet o nadsmyslových otázkách je vlastně vytváření si individuelní formy otvoru duše (plastické vytvarování duše ze vnitř duševními vlastnostmi - jako když vlaštovky lepí svá hnízda sobě na míru - ve formě astrálního těla).

Návrat éterného Krista je tedy návratem PRAVÉ LÁSKY, která vstoupí do každé individualizované lidské duše jako její pravý klíč (princ probudí polibkem spící princeznu).

V tomto úhlu pohledu se nyní obracím na všechny diskutující (hlavně Toma a TM) abych jim řekla své poznání, že absolutní PRAVDU nevlastní ani zmp ani oni sami. Relativní PRAVDA každého z nás je tou individualizující silou (ta nás odděluje)a to, co nás dokáže tvořivě spojit je LÁSKA a tedy opravdový zájem jeden o druhého. Nezáleží tedy na tom, jaká je jejich pravda, ale záleží na tom, zda se dokážou spojit s tím svým podílem pochopeného zlomku PRAVDY v jeden nový tvůrčí celek (jako zdrotovaný hrnec)..

V tom spočívá princip bratrství a bez toho nelze nic láskyplného zbudovat.

To je asi to, co se mi Tom i TM, Tomáš marný a Noe tak usilovně snažili sdělit a já byla hluchá a slepá.....

Takže kdo má zájem si se mnou podebatovat za účelem nalezení vzájemného pochopení jeden druhého a tím i následně celku, tak ať se ozve: č. mobilu 607 022 460

Srdečně zdraví ATREA

...myslim si,že zlomků pravdy asi může být tolik, kolik je individualit na Zemi, tj. asi 7 miliard a třeba i více, ale žádný z těch zlomků nemůže být mylný názor. A právě mylné názory lidi oddělují, pravda sjednocuje. Jako zlomek pravdy bych spíše viděl každé individuální Já (to  pretvořen, vyšší, pravé, které je u každého pretvořené v jiné, individuální míře), nikoliv mylné názory každého lidského já - "Já jsem ta cesta, pravda i život", to je definice každého pravého Já, nikoliv ega. To,co se odehrálo před 2 tisíci lety na Golgotě na fyzické úrovni, to by se mělo odehrát nyní na úrovni duševní... Absolutní pravda je to,co zbyde po poznání vší nepravdy, relativních, duálních protikladů a to co zbyde je vědomí absolutně samo o sobě, bez předmětu vědomí, takže mám za to, že právě ve světě relativních projevů je to možné, snést sem absolutní pravdu,tj. vědomí samo o sobě, které se realizuje,probudí ve spáře mezi relativními projevy, opaky...I když pojímat absolutno relativními pojmy a představami je takový zvláštní,i  to pojímání je relativní... Tato úvaha je zároveň otázkou pro zmp,kterou ještě rozvinu a opatřím otazníky: Dejme tomu, že existuje jen jedno vědomí absolutně samo o sobě - může být předmětem tohoto vědomí totéž vědomí?  Není to  vědomí spíše nevědomé? ... Nestvořilo si to vědomí svět relativních projevů proto, aby si v něm vyvinulo předmět vědomí, který nebude někde "tam" mimo toto vědomí, ale v něm, ve vědomí jako uvědomělé, vědomé, trvalé, věčné,dokonalé pravé Já?  Vědomí s vlastním středem, který je zároveň počátkem i koncem všeho, Alfou i Omegou... Z tohoto pohledu pořád nevím jak svým vědomím uchopit, pojmout, poznat vlastní já, které je stále spícím egem. Když pravé Já je pravdivé a ego iluzorní, nereálné, jak se může z něčeho nereálného zrodit něco reálného?  Není to ego vlastně jen sen pravého Já, které tu je věčně, akorát se zasnilo ve hmotě a díky fyzickým smyslům se mu jeho sen jeví fakt reálně?  Je pravé Já vědomím, nebo předmětem vědomí?  A je li ego snem, sní ho neprobuzené vědomí, nebo pravé Já?

Jak to tak vidím, tak u SVOBODY jde jak o "otevírání kruhu", tak i o "uzavírání kruhu".

1) Svobodně OTEVÍRÁME kruh svého individuelního ega tak, jak to RS ztvárnil na "reprezentantu lidství".  Odoláváním svodů Lucifera a Ahrimana osvobozujeme se z jejich sevření (obsednutí). Následujeme tak Krista-spasitele, který překonal na poušti svod Lucifera ve smyslu překonání svodu mít více moci na úkor těch druhých a tím se hnát za ziskem za každou cenu (přeceňování Ega). Ahrimansko-Luciferský svod zase svádí k úplné (bezbřehé) odevzdanosti se do rukou nějakého tzv. Boha (nábožné odevzdání všeho do rukou andělů, kteří si pak musej "ušoupat křídla", jak makají za takové zmanipulované - zblblé ovečky (nepřipuštění Jáství).

Svobodné nitro není prázdné, ale naplněné silou Lásky Krista (ne já, ale Kristus ve mně).

2)  Svobodně UZAVÍRÁME sociální kruh nutnosti společného soužití na základě metodiky "stárnoucích peněz", která je metodikou Krista-vykupitele.

Spasitelský čin umožňuje vývoj lidské individuality k osobní (vnitřní) svobodě a vykupitelský čin zase umožňuje osvobození celého lidstva od dosavadního totalitního vedení (božského - kněžského - vlády jednoho panovníka - falešné tzv.demokracie, která je jen zkrytou totalitou).

Spojením 12 mužů, (chápajících metodiku TSO nejen normálně zdravým selským rozumem, ale na základě jejich znalosti Antroposofie také z pohledu duchovědného) bude duchovně oživený Duch svatý, který zemřel do Ježíše.

Duch svatý, který sestoupil do Ježíše měl moc ovládnout celý svět jako totalitní panovník (duchovní totalitní vláda). On to neučinil a během jeho sestupu do těla Ježíše působil skrze dvanáct apoštolů (vstupoval do jejich těl, skrze která promlouval a proto lidé nakonec nevěděli, který je Ježíš).

Domnívám se, že v každém apoštolovi je ukrytá vzpomínka na tohoto Ducha svatého a spojením oněch dvanácti vzpomínek lze znovu vybudovat vědomí tohoto, nyní již KOLEKTIVNÍHO DUCHA.

U individuality jde o sílu myšlenky, která se stala tělem, ale u kolektivního Ducha jde o sílu vzpomínky 12-ti na toho třináctého. A vzpomínka stane se skutečnou silou osvobození lidského kolektivu (V.Moravy).

Těší mě Váš zájem o kontak a těším se na Váš telefonát: č. mobilu 607 022 460

Srdečně zdraví ATREA

.

Ptal jsem se: Evropské země mají otázku migrace prý jako číslo jedna.

Je to problém číslo jedna jen totality, nebo by to byl problém číslo jedna i v TSO?

Musí se prý rozvinout debata.

Jenže debata o migraci trvá již cca rok, stále se debatuje a debatuje a mezi tím do Evropy provedlo invazi minimálně totalitou přiznaných cca 1,3 miliony muslimů.

Jaká by byla debata číslo jedna v TSO?

Píšete:

V TSO takový problém nemůže vzniknout a žádná debata (mimo soukromé) na toto téma tu nepříchází v úvahu...

Určitě je to otázkou rozlohy TSO a počtu obyvatel.

Celá Evropa TSO by si s invazí hravě poradila. Jak?

Ale kdyby TSO bylo jen lokální záležitostí?

Připusťmě, že by se stal zázrak a našlo by se 100 svobodomyslných občanů na jednu obec TSO nebo ještě více neskutečnější zázrak a tak třeba 300 svobodomyslných a totalitu odmítajícíh a TSO chtějících duší a duchů a vznikly by snad i tři obce...

Jak by asi odolala tato hrstka statečných takové záplavě desetitisíců otrockých duší?

I kdyby třeba svazy desítek, stovek svobodných obcí, kdyby celá Morava přijala TSO, tak je to dejme tomu 3 miliony občanů. Do Evropy jen nyní přišlo 1,5 milionu a připravuje se dalších cca 100 milionů muslimů.

A Vy říkáte: „V TSO takový problém nemůže vzniknout...“

Co by asi čekalo takové uskupení TSO? Jaká budoucnost? TSO by muselo s prosíkem přijít k totalitním okolním státům s ohnutým hřbetem a poníženě prosit o pomoc a vojenskou ochranu. Kde je čest, hrdost, kde jsou zásady TSO?

Vy to kladete tak, že jako by TSO byla třeba celá Evropa, ale není.

Kladete znovu otázky na které jste již dostal odpověď. Opakuji tedy:

„V TSO takový problém nemůže vzniknout a žádná debata (mimo soukromé) na toto téma tu nepříchází v úvahu!!!“

Už se na to prosím znovu neptejte...

300 statečných Sparťanů úspěšně hájilo Termopylský průsmyk proti milionu Peršanů...

Vaše ustrašené úvahy nemá smysl rozebírat. Vy pro individuální svobodu v TSO prostě nejste stavěný. Co kdyby na TSO spadla kometa? Jen v očích strašpytlů padají komety na ně, ne na ty druhé...

Napsali jste: V TSO takový problém (diskuse o přijímání migrantů) nemůže vzniknout a žádná debata (mimo soukromé) na toto téma tu nepříchází v úvahu!!!“

Jak to?

Nebudou snad existovat tiskoviny, noviny, televize, rozhlas? Tam se nebudou veřejně probírat tato temata?

Co bude potom předmětem zpráv? Informací? Jen nějaké malé, domácí, neškodné informace?

Kdo bude rozhodovat o tom, o čem se smí a nesmí diskutovat? Nějaký cenzurní úřad TSO?

Přece je i v TSO nějaké veřejné mínění, ne?

Na jaké téma se tedy smí či nesmí v TSO diskutovat? Tedy nebudou smět být v TSO ani veřejné přednášky? A proč se nebude smět diskutovat a přednášet veřejně o islámu, imigraci atp?

Chce-li kdo v TSO jakkoliv podnikat, například zřizovat vydavatelství tiskovin, TV, rozhlas, či organizovat přednášky, pak je to jeho soukromá věc, podobná naší webové stránce TSO. Nikoho tím nesmí obtěžovat! Bude-li na jeho „podnik“ někdo zvědavý, může s ním diskutovat o čem chce až do omrzení...

Podávat informace samozřejmě může jen pokud jsou „neškodné“. Pokud by totiž něhoho nějak poškodil (včetně pohoršení a obtěžování), skončí takový škůdce nutně u občanského soudu. To je veškerá „cenzura“, chcete-li ochranu občanských a lidských práv takto zvát...

Svoboda neznamená bezohlednou nevázanost...

Nijaké „veřejné mínění“ v TSO samozřejmě nemůže existovat, neboť ho tu žádná propaganda nemůže vytvářet (manipulovat). I v současné totalitě má mínění pouze individuální „Já!“ Kolektivní „My!“ žádné mínění nemá. V TSO tedy po žádném veřejném mínění nikdo pátrat nebude. K čemu také? Každý občan tu má přece své vlastní právo veta, takže se nepotřebuje odvolávat na většinu...

O imigraci typu: „Tak tady je máte a teď můžete diskutovat!“ samozřejmě v TSO nemůže být řeč...

Jestliže právo veta občana ve své samosprávné obci je aktem sociální svobody, jak by mohl argumentovat proti ostaním, kteří mu řeknou: my tady chceme muslimy a černochy. Třeba to bude většina obce, která bude chtít pustit invzaní jednotky do obce.

Jestliže bude např. 95 % občanů chtít muslimy a černochy ve své obci, potom řeknou těm 5% občanů, kteří to nechtějí: Tak my vám dáme odškodné. Jak se píše v metodice TSO. Spíše většina odškodní menšinu, než naopak (třeba při stavbě dálnice, spíše odškodní obec či obce jednoho majitele pozemku tím, že ho odškodní odkupem a náhradou škody, než jeden odškodní třeba 5 000 lidí.).

Co by na to řeklo těch 5%? Ne nechceme. Nechceme odškodné, ani muslimy a černochy.

A tu by těch 95% řeklo, tak vy jste zlí a nelidští, rasističtí atp...jak to říká Merklová a Sobotka. Musíme být křesťanští a solidární. Tak my vás zbavíme občanství, když to nechcete dobrovolně, tak to půjde po zlém.

Co na to TSO? Většina chce muslimy a černochy. Přece nemůže vládnout v obci mínění menšiny. To by nebylo fér. Nebo ano? Co s tím? Proč by 95% poslouchalo 5%? 95% je silnější, prostě je zbijí nebo zavřou a je po právu veta 5% menšiny.

Nejdříve jste semlel právo veta s „demokratickým“ hlasováním většiny a pak pokračujete o hlasování. Váš příspěvek tedy nemá nic společného s TSO, ale nazančuje totalitu. Ale ani v totalitě si islamizaci nepřeje 95%, ale jen těch 5%. Tzn., že Váš příspěvek se vůbec netýká reality...

Ale týká. Naopak, Vy si vytváříte iluzi, že lidé – když jich bude většina, budou respektovat právo veta menšiny.

Proč by většina občanů nemohla o sobě rozhodovat a demokraticky hlasovat?

Alespoň v tomto případě. To je přece samospráva. V jakém případě může a nemůže rozhodovat většina?

A nebo občané dají tento spor občanskému soudci, a ten rozhodne, že přijat černochy a muslimy do obce TSO je v pořádku, navíc to chce většina občanů.

Jaký argument by dle metodiky TSO asi řekl soudce, který by invazní jednotky odmítl?

Ještě pár let proplachování mozků a lidé budou nedej bože souhlasit i s Číňanama, s NWO, se vším...

I nyní souhlasí s akademickým školstvím naprostá většina lidí (95%?) a ani za boha by nesouhlasili s jeho odstraněním. Vysvětlete mi postoj TSO. Tam se nesmí demokraticky hlasovat?

Tož nevim, ešli si ze mě neděláte blázny:

Je snad například v naších „samosprávách“ pro islamizaci většina?

Rozhoduje snad u nás o sobě „demokraticky“ nějaká většina? Což o ní nerozhoduje menšina nějakých straníků či dokonce jeden státník?

Proč do těchto totalitních poměrů mícháte TSO?

V TSO neexistují žádné postoje TSO!

Klidně se můžete také ptát, jak by rozhodl občanský soudce v případě, kdyby "většina" chtěla, aby 1 + 1 bylo 77...

Myslím, že TSO dost zřetelně navazuje na v průběhu staletí centralismem utlačený decentralismus Velké Moravy, je tomu tak? Přijde mi, že hlavní principy TSO (volnost, rovnost, bratrství) žily již v každém statku a v každé rodině na Velké Moravě, než byly násilně zničeny (Luciferem a Ahrimanemy posedlými lidmi)... a žily tam přirozeně, neboť žádného zdravě uvažujícího člověka žijícího ve fungujícím decentralismu nemůže napadnout, "jestli by náhodou ten centralismus nebyl lepší"...

A kde jinde by TSO měl vstát z mrtvých, než na místě (bývalé) Velké Moravy...

Také se již spoustu let snažím přijít na to, proč je zrovna oblast střední Evropy v podstatě trvale chráněna od velkých přírodních katastrof a proč tu je oproti zbytku planety relativní "klídek" - žádné zemětřesení, sopky, hurikány, pouště, monzuny a jiné extrémní počasí atp. ... vždycky mi přišlo, že za tím musí stát nějaká vyšší síla... Jasně, nějaké povodně a vichry tu byly, ale to je pořád nic v porovnání s tím, co se děje jinde...

Rodový decentralismus v rámci Velké Moravy a původních Keltů vůbec byl darem bohů. Vývoj však směřuje od skupinové pokrevnosti k individuální svobodě, která se musela z rodových poměrů vymanit. Se zánikem rodových poměrů zanikl také decentralismus, který si musí svobodomyslné individuality znovu vydobýt.

Mnohé přírodní a jiné pohromy byly, jsou a budou v Evropě i jinde vyvolávány uměle totalitami klany (morové rány, povodně, havarie jaderných elektráren, islamizace aj.). To se bude stále stupňovat, dokud se lidé budou bát pro svoji svobodu něco udělat. Kdo dá přednost uvyklému životu v kleče před námahavým úsilím o svobod, ten opravdu bude klečet, avšak stále nepohodlněji...

Ano, pravda, na Velké Moravě byla ještě hodně ve hře instinktivnost a pokrevnost, a ač se to na první pohled může zdát kruté, musela být zničena, aby mohla povstat z popela ve vyšší formě, nyní již postavené ne na daru bohů, ale realizovaném svobodném jednání jednotlivců usilujících o zevní poměry plnou svobodu umožňující... pokrevnost byla postupně ničena vlastně v každé oblasti, aby se lidé mohli postavit na vlastní nohy již bez chodítka... V této souvislosti se mi velmi líbí přirovnání, že příroda z člověka učinila pouze přírodní bytost, a na tomto stupni ho "předala" sociálnímu řádu, který z člověka učinil vyšší, sociální bytost. Aby ho ale propustil sociální řád, a člověk se stal konečně člověkem, musí již sám pracovat na vývoji ke svobodě...

Problém zde vidím v tom, že ač všichni touží po vývoji ke svobodě a k duchu, pořád si myslí, že to udělá někdo za ně shora a že "bez práce budou koláče". Jak se pak mohou jinak zbavit tohoto přesvědčení než tím, že jim zevně bude "pomoženo" jen stupňujícím se množstvím katastrof...? Odpovím si sám - pozitivním příkladem v podobě funkčního TSO...

Ale k těm katastrofám ještě - nějak nedokážu přijmout myšlenku, že by všechny byly způsobovány totalitní elitou (kdysi na Orgonetu jsem k jednomu článku, kde se tvrdilo, že 99% počasí je řízeno uměle, reagoval přibližně slovy: "Nějak podceňujete Zemi a okolní kosmos, ne?") Byl bych schopen přijmout myšlenku, že elity tu zavedly chorobný systém, díky kterému mají lidé nemocné myšlení a následky tohoto myšlení působí jako síla posilující zevní destrukci v podobě přírodních vlivů (a jak říká RS, tak zemřelí lidé propadlí materialismu působí jako ohniska ničivých sil na Zemi).

Ano, Země sice pomalu umírá, ale řekl bych, že na počasí a podnebí má stále velmi významný vliv působení přírodních duchů a hierarchií, jakož i Ducha Země... nebo již tolik ne? Věřím, že elity mají již hodně vyspělé přístroje na manipulaci počasí, ale že by až tak moc...

Neřekl jsem „všechny“, ale „mnohé“ pohromy...

Tzv. elity se snaží o stoprocentní manipulaci s přirozeností. Jak v tomto mixu umělého s přirozeným změříme účinnost umělého a přirozeného? Předmětem manipulace je přece “působení přírodních duchů“.

Ač mohé přífodní katastrofy nejsou vyvolány uměle, přece jsou přirozenou reakcí na umělou manipulaci (vč. nemocného myšlení lidí). Ve vyvolaném chaosu si už nemůžou být ničím jisté ani zlovolné „elity“, které ho vyvolaly. Co duchovní světy dopustí a co ne, do toho nevidíme...

Pravda, rozlišit, co je umělé, co přirozenou reakcí na umělé a co přirozené, to běžný člověk už dnes nedokáže. A vlastně by se dalo říci, že to, co duchovní světy dopustí, toho zevní projevy vnímáme ("přírodní" katastrofy aj.), a co nedopustí, toho projevy nevnímáme...

Zdravím GK zpod Cvilína JC

V nějaké zemi se nyní dívka bránila asi nějakému muslimovi.

Protože se kvůli gender-muslim politické korektnosti nesmí psát, kdo to byl.

Všichni bychom si oddechli, že to dívka přežila a potutelně bychom seradovali a smáli, jaký je ten muslimák nešika...jenže problém je ten, že dívka za obranu před násilníkem dostala pokutu. Použila totiž na svoji obranu pepřový sprej či co, a to se nesmí, v nějaké té vyspělé západní parlamentní demokracii.

Co si tom myslíte? Jak by to dopadlo v TSO?

Chápu, že totalitní západní demokracie se obává: Co když by to byla nepřiměřená obrana? Proto chce zakázat občanům Evropy přístup k legálním zbraním? Proto nechce, aby se lidé bránili?

To je program těchto novodobých vládců: aby se lidé nebránili...?

Kdo se brání, dostane pokutu! Nebo rovnou kriminál!

Proč se občané (křesťané a křesťanští ateisté) v západní parlamentní demokracii = v Evropě nesmějí bránit? Aby muslimové na ně mohli beztrestně útočit?

V TSO by tu dopadlo špatně pro toho útočníka, ať by to byl kdokoliv.

"Občané" totalitního státu se nesmějí bránit, neboť by se mohli bránit také svému otrokáři...

Přípomínám se v dialogu s TM!

Zdá se mi, že nemůžete-li citovat akademická "dogmata", tak se diskusi vyhýbáte, tak se vám na otázky odpovídat nechce. Proto je tu znovu opakuji:

Cituji: „Váš dotaz jsem neignoroval, právě naopak... pečlivě jsem jej zkopíroval a uložil - jenže už spolehlivě zapadl...“

Takovým protimluvům snad „rozumíte“ jen Vy sám...

Cituji: „OK, upřesňuji se tedy: „V prostoru kolem 1 bodu (středu) rotující 2. bod ve vzdálenosti poloměru (kružítko) je viditelný projev kružnice“.
Kde se vzal v prostoru ten „Archimédův bod“ (1.)?

Jak se může „kružnice“ viditelně projevovat jako „bod“ (2.), byť jako rotující bod?

A co to má společného s Euklidem?

1a/ Co reálného je tím kroužícím bodem?

1b/ Velmi tenké mezikruží je jen „grafickým“ nebo všeobecně reálným projevem dráhy pohybu bodu, nebo čehokoliv jiného (např. stopou, rýhou po kole žebřiňáku)?

Je dráha kroužícího bodu dána jedním bodem nebo mnohostí bodů?

1c/ Má linecké kolečko střed, vykrojíme-li ho tenkým mezikružím plechové formičky?

Co je prvotní? Střed nebo obvod?

Kde je obvod lineckého kolečka? Na povrchu vykrojené hrany kolečka, nebo mimo kolečko (nad jeho hranou), tj. tam, kde zanechala svoji stopu krájející formička, která součástí vykrojeného kolečka není?

2/ Vyrábíte tedy kolo podle kružnice, nebo podle kruhu?
Je obvod kruhu (obvod kružnice) povrchem hrany kruhu, nebo mimo kruh, jako u lineckého kolečka?
Je nebo není povrch hrany kruhu součástí obsahu kruhu? Je povrchem obsahu kruhu?

Je obvod kruhu součástí obsahu kruhu, jako povrch hrany kruhu?
3/ Je lineální metrika přímočará či křivočará? Je možná bez přímky (bez Descartovy osy souměrnosti)?

Co je lineální? Přímka, nebo míry rozestupů na ní? Je přímka mírou?

Podle jakých os souměrnosti je dána první osa (kterákoliv), Descartova přímka nakreslená jako první?

4/ a 5/ Zde tvrdíte, že průmět na kružnici, koncového bodu úhlového pohybu prkýnka v kruhu, je lineální a v bodě 3/ a 5/ tvrdíte, že pohyb po kružnice je nelineální. Vám takové protimluvy nevadí?

Cituji: - Maxmálně jsem se snažil (ale vložit jasně ilustrativní obrázek se už trochu bojím)...

Vkládat sem akademické ilustrační obrázky se nebojíte. Tomu říkáte „maximální snaha“?...