Evropa (zejména Střední) musí zůstat volná. Volnost nezíská zvením Východu či Západu do svého domu, ale držením je v šachu vzájemnou rovnováhou sil...

Vyjdu z 33letého rytmu v dějinných událostech. Pokud je tomu skutečně tak, že:

a) velké sociální impulsy potřebují od svého iniciování (zasazení semínka) pro dozrání a uskutečnění 33 let;

b) ty životaschopnější a silnější mohou přes periodu 2x33=66 let ještě zrát...

c) ...a k plnému projevení (uzrání plodu) u nich dojde až za 3x33=99 let,

pak mi z toho ohledně TSO vychází zajímavá věc.

V létě 1917 RS začíná hodně mluvit jak o trojčlennosti člověka, tak o trojčlennosti v sociálním organismu. Nevidím do toho zas tolik, ale pokud se tehdy skutečně událo v roce 1917 něco jako první zasazení semínka TSO, mohlo by dojít v nejbližší době (1917 + 99 = 2016) k dozrání plodu a tím i projevení TSO - třeba "zničehonic" v některém městě? Pamatuji si, jak zde zmp zmiňoval, že by objevení se TSO mělo být jako narození - tedy najednou doslova ze dne na den...

Dále - tento 33 (resp. 99) letý rytmus zřejmě souvisí i s tím, že rosekruciánství se musí dle slov RS každých 100 let (možná tedy myslel 99) výrazněji projevit?

Počatý plod se nerodí v okamžiku dozrání (v 99 letech), ale vzápětí po něm (ve 100 letech)...

Dobře, pak tedy budu v r. 2016 i 2017 dávat mnohem větší pozor...

Křesťanství: "Pomáhej potřebným!" (každý sám, jak uzná za vhodné!)

P. farizeová: "Pomáhejte komu nařizuji!" (i proti své vůli, z donucení!)

Tak jako je v akademické módě překrucovat pojmy, tak frau M. sice říká „musíme pomáhat“, ale koná tak, že vy ostatní „musíte pomáhat“.

Pro frau M. tedy platí jen převrácené křesťanství: „ty po ní kamenem!“

Jako křesťan mohu muslimovi poslat žvanec, nemusím si ho však proto tahat do domu.

„Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá!“

Pojmu „nastavit druhou tvář“ nelze rozumět na první čtení ze špatného překladu akademického „odborníka“.

Pojem „dvě tváře“ tu mluví o relativitě: vnější/vnitřní.

Pojem „uhodí-li tě“ tu mluví o vjemu vnějšího světa, který je nám dán bez naší zásluhy (jako když nás po ránu probudí řinčící budík).

Pojem „nastav druhou“ tu mluví o pochopení vnitřního světa naším vlastním aktivně činným myšlením...

Bible vznikla v dobách, kdy lidé ještě neuměli reálně logicky myslet a musely být tedy oslovováni obrazně!

V obci TSO by se lidé nemohli o imigrantech hádat. Plnoprávný občan, který chce mít doma bendu muslimů, si ji může přizvat, nesmí tím však žádného jiného občan oběžovat či jinak poškozovat. Veškerou odpovědnost musí nést sám na svých bedrech. Neunese-li ji, pak na své bláznovství tvrdě doplatí (občanská domobrana, občanský soud, ztráta práv, náhrada škod atd.)...

O pořádek na území obce TSO se stará občanská domobrana. Tak by tomu muselo být i v příadě „tažení statisíců muslimů“. Obec by se jim sice neubránila, jen mi vrtá hlavou, co by si muslimové od svého tažení slibovali. V totalitním Německu je otroci fran (která je pozvala) budou muset zadarmo krmit. V TSO je nikdo nepozve a tedy jim nikdo nic nedá...

pravděpodobně Vám uniklo několik nových událostí ve světě.Zkuste si vyhledat nové informace.V případě že to nebude nic platné,doporučuji hospitalizaci

Mám dotaz, musím mailem, nevím jak vložit fotky na diskuzi na tso mobilem.
K prvním dvoum fotkám znamení Panny, toto postavení planet v jejím znamení nastane příští rok v druhé polovině září. (mám na to aplikaci, ve které si najdeš jakýkoliv datum od roku 1000 před Kristem až po 6000 po... Dejme tomu, ale to postavení planet a znamení atd kopíruje realitu)  Otázka ; Lze to chápat tak, že když má panna v ruce planetu Venuši, že bytost, která si vybere tuto dobu ke svému vtělení a vtělí se s otiskem tohoto postavení ve vesmíru , bude mít vlohy přetvářet realitu láskou?  Že když má planetu Jupiter -planetu svobody, moudrosti a myšlení jakoby v hrtanu i v hrudi zároveň, že dosáhne subjektivní svobody, že se bude projevovat moudře, bude mluvit moudře, že bude mluvit pravdu?  A Slunce v hlavě - že bude mít zkrátka jasno, že bude vyzařovat krásu, moudrost a lásku? -Nebo spíš bych řekl, že otisk tohoto vesmíru v tomto postavení, v tuto dobu se narozené bytosti v ní vytvoří vlohy pro výše jmenované kvality, vlastnosti?  A tuto konstelaci si též může vybrat ke vtělení božská bytost, která tyto kvality a mnohé další vyvine beze zbytku k dokonalosti? 
K dalším dvoum fotkám - v odpovědi na vtělení se Ahrimana si mj.poukázal severní Ameriky, že je dračí. Tak koukám na Google Earth, na Evropu a tam je pohořím tvořeno zcela evidentní "S", ale zrcadlově a prostě mi to velice věrně připomíná draka s ocasem jakoby spuštěným  v Bulharsku v černém moři, dolni část těla jakoby s nohama v Rumunsku, pokračuje přes Ukrajinu až po hlavu, která je na Slovensku, dokonce jakoby s otevřenou tlamou a oko tvoří vysoké Tatry...(a vedle Čechy jak nějaký kráter, a on jim tuším je i z geologickýho hlediska přírodní vědy a místo dopadu byla nynější Praha, úplně přesně údajně hora Říp-to se bude opakovat?) .... Vidíš to tam taky?  Nemyslím si že bych mě halucinace z očarování nebo z čeho. No a tedy - co se dá vyvodit z tohoto dračího reliéfu krajiny,vlastně spíš velké části kontinentu,pro vývoj lidí tam žijících ?  A znamená to snad vtělení nějaké další bytosti?  Vždyť Ahriman to má přichystaný v severní Americe, jestli už se nevtělil...

Pokud vím, tak záleží jen na tom, že se příslušná planeta nachází ve znamení Panny. Kde lidská fantazie v daném souhvězdí předpokládá ruce či hrtan, na tom nezáleží.

O vlohách (talentech) lidí v příslušné inkarnaci nerozhoduje konstelace planet, ale karma. Konstelace a genetika (rodiče, národ atp.) představují vnější „možnost“ a vlohy vnitřně „možné“.

Čím vyšší inkarnace, tím více se stará o to, aby se vtělila pokud možno co nejvhodněji...

Koukáš správně!

Avšak není drak jako drak:

- drak luciferský je geograficky horizontální, východo-západní,

- drak ahrimanský je geograficky vertikální, severo-jižní,

- drak lucifer-ahrimanský se vine chvíli tak a chvíli onak.

Tvůj geografický drak je ten třetí. Vyvozovat z něho lze pro příslušné národy to, co přečteme z jeho vinutí...

Čechy jsou skutečně kráter, jakoby drakem obtočený, uzavírající Čechy „do sebe“. Geograficky je lhostejné, zda je dán vrásněním, sopečný či meteorický.

V dané souvislosti si tu důkladně všimněme Moravy!

Bývalí aktivní členové „Hnutí TSO“ naši webovou stránku zaneřádili (v kolonkách „doporučujeme“ a jiných) ledačím, a marně se již dlouho snažím od odstranění tohoto „plevele“. Sám to neumím. Snad Váš příspěvek pomůže k urychlené nápravě.

Váš příspěvek ovšem semlel s tím nedobrým i to dobré (např. logo, pohádky aj.). To je zase něco, co by bylo dobré naučit se rozlišovat na Vaší straně...

v parafrázi na Váš pseudonym odpovídá Michal Vápno

A věřte, že šlo v celé této mé diskusi ''pouze'' o snahu předejít příště následnému (pro sebe, pro druhé) , když jste mi jinde psal, že:

''Problém není ve Vás. Mám za to, že vedení sdružení už nic nevede. Ve svém zklamání šel patrně každý svou vlastní cestou…''

Že je to známka toho, že je něco špatně. Že je to škoda. Že je potřeba udělat něco pro to (musel jsem bohužel šťournout všude do možného podezřelého), aby k tomuto nedocházelo… (tu snahu musí mít ale obě strany).

Protože - mohou se lidé v obci TSO rozejít (zrušit obec) díky zklamání z TSO? Jestli ano, tak je v TSO něco špatně. Jestli ne, tak je potřeba i zde (v rámci tohoto sdužení) takto fungovat, aby právě nenastávalo ono - ''Ve svém zklamání šel patrně každý svou vlastní cestou…’’. Popřípadě vyloučit to, že za oním zklamáním je TSO samo. A vyloučit to lze jen tak, že se dle něj (dle metodiky+pilířů, jak to jen jde) bude sdružení chovat (tím si i TSO živě ověří)…

Ale jak říkám, toto téma tady evidentně asi nikoho (mimo mne) nezajímá…

Proč by mělo být špatně, že někdo něco vzdá. Zde nelze udělat nic, aby k tomu nedocházelo a ani to není žádoucí. Je to každého svobodná volba, do níž mu nikdo jiný nesmí zasahovat.

V obci TSO se mohou lidé kdykoliv rozejít, aniž to znamená zrušení obce. Rozhodnou-li však občané zrušit také TSO, pak je to opět jen jejich věcí. TSO je tu kvůli individuální svobodě, nikoli svoboda kvůli TSO. TSO umožňuje každému „jít svou vlastní cestou“. Špatně by bylo, kdyby to neumožňoval!

Řeč byla o zklamání se zaváděním TSO, nikoliv o zklamání s TSO...

Sdružení pro TSO není zavedený TSO. Zavádět TSO může kdokoliv a kdekoliv, zcela nezávisle na nějakém sdružení. Podmínkou je pouze a jen dostatečný počet lidí, kteří chtějí podle metodiky TSO žít.

To je patrně také důvod, proč toto téma, jak ho v diskusi otevíráte, evidentně nikoho nezajímá.

Kdyby TSO nerespektovalo individuální svobodu, pak by bylo jen jiným druhem totality…

A co vzdání se určité nějaké pravdy, zákonitosti? Je ale pravda, že je zde TSO nabídnuto všem, i těm odcházejícím. I proto jsem se ptal, co vše je zde z webu možné případně převzít (pak samozřejmě s velkým vděkem)…

Já i totiž apriori stále myslím, že tso osloví (spíše) svobodomyslné povahy. Může pak i tento svobodomyslný člověk chtít zrušit tso? Ano, může (v rámci možnosti), ale proč by to chtěl, jen proto, že může? A o to mi zde jde. Když by tso bylo super pro svobodomyslné lidi a jejich obec, tak by to přeci mohlo být i super i zde (jak to jen jde) pro svobodomyslné lidi a jejich sdružení. A co že zde není žádoucí? Aby třeba sdružení fungovalo dobře, aby v něm byly fér podmínky? Když je tso fér pro svobodomyslné v obci, proč by nemohlo být fér pro svobodomyslné ve sdružení (jak to jen jde i dle metodiky+pilířů)??

Ano, svobodná volba to je pak věc každého, ale svobodná volba si zde zvažuje dvě věci:

1.vlastní cíle, apod.

2.podmínky ve kterých kdo je.

Proč, když pro svobodomyslné jedince zde již máme tso (fér podmínky), proč tím dotyčnému svobodomyslnému svému spolupracovníkovi (když kde nejsou podmínky dle tso) - dávat mu tím obě možnosti (bod 1 i 2) k tomu, abychom se rozešli?

Ne, zde lze udělat něco, nikoliv, že nic…fér podmínky+umožnit různé aktivity - různé cíle…apod.  Jak zde i sami druhým říkáte - stačí pak případně jen chtít a něco pro to udělat…

Zde není jasný bod 2 (ptal jsem se na ambice + dříve na to, co je zde platné, aktuální). Když zde není jasný bod 2, tak o to více u bodu 1 (cíle) hrozí konflikty. Na bod 1 vlastně poukazujete, ale příčinu bych spíše hledal v bodě 2. - který se právě i v bodě 1 pak projeví.

Právě, já jisté emaily četl a nepřišlo mi, že hlavním důvodem bylo zklamání se zaváděním, i očividně…

A nezajímá to druhé asi vlastně proto, že to téma je spíše prvotně určeno zde vám. Třeba také čekají na to, jaké jsou zde ambice, možná? Nebo to není pro ně aktuální. Já už jsem ale ze života celkem v jistých směrech ponaučen, tak se v něčem snažím myslet dopředu. I pro každého je dobré něco jiného (i zde víme, které to prostředí toto nejlépe řeší - pokud tedy nejde o otroky či otrokáře. Ti by si prostředí v tso asi nevybrali).

Ozval se zde Tomáš M., ozvala se ATREA. Ty to v úvodu zaujalo (děkuji). Pak jsem to ale rozvedl + nejsem si jist, zda s tím i nadále nějak ''souhlasí'', proto jsem si nedovolil raději mluvit za druhé. Ač do jisté míry jsem mluvil za druhé (nikoho to nezajímá) - za ty slovem pasivní. Ale to zde nepočítám, to platí vždy pro obě strany…

…nebo i to opakované děkování V. Jedličkovi. Možný náznak ironie přeci není potřeba. Jestli to děkování bylo upřímné, tak zde zase není jistota, že se k němu ono děkování opravdu dostalo - zda to zde čte (lépe pak dotyčnému na e-mail, osobně, apod.). Ale on původně pomáhat nechtěl, ani to tak asi nyní za sebe necítí (jinak by bral TSO), tak mi pak děkování přijde prostě takové divné. A když to zase píšete v množném čísle (děkujme), tak to vypadá, že mluvíte asi za sdružení - že s tím tedy všichni souhlasí. Pak je to tedy v pořádku - shodli jste se asi na tom. Nebo děkujete za sebe+Aleše (jako autoři reakce V. Jedličkovi) - pak je to také v pořádku - shodli jste se asi na tom. Jen prostě poukazuji na to, jak může docházet k různým nedorozuměním apod. - kdy si pak někdo řekne - hele, někdo zde mluví za nás, za sdružení, ale mi o ničem nevíme (jako třeba nyní zastupitel ve vládě, který si tam řeší co chce - ale mluví jakoby za své voliče - v množném čísle). (kdy zastupitel má pouze tlumočit názor těch, které zastupuje). Ale to je právě ono, jaké jsou zde ty ambice. Ale evidentně to zde nikoho (mimo mne) vůbec nezajímá…

Koho kdo zmíní a chce, či nechce-li být vůči němu ironický je výhradně jeho věc. Rovněž tak je tomu i s množným číslem, jehož používání je naprosto běžné a to především tam, kde člověk nechce stále upřednostňovat sám sebe...

Množné číslo - Ano. Nebo tam, kde chce kdo tím uměle navýšit sílu svého slova (použije množné číslo - mluví za druhé, za lid, za svět, za přírodu apod.).

Je potřeba zde říci více variant, či další doplnit. Nepředhazovat lidem pouze tu, která se zrovna komu hodí…Ať si vyberou sami…umožnit případně druhému (čtenáři) být spravedlivý soudce - viz. zde příloha č.01d.

Děkování - Vy jste se zase soustředil jen na onu možnou ironii, přitom šlo hlavně o děkování. Jako když zastupitel někomu děkuje, ač ti které zastupuje ani neví, že on někomu za něco za ně děkuje (+ironicky… + můj původní text…+ má prvotní otázka o ambicích). Jen jsem tím také zjišťoval, jak to tu funguje.

Vy nechcete případně pomoct? Vám není divné, že lidé zde stále odpadávají? Opravdu je chyba jen a pouze u nich?

Já chtěl pouze nabídnout pomoct - ale až dle těch ambicí zde (protože jsem zde (i jinde - pokud je to možné) ochoten případně pomáhat, spolupracovat pouze v rámci fér obecných pravidel - jak to jen jde. Ale nechci nikomu nic vnucovat (ani určovat jisté cíle, potřeby, kór když jsem kde na návštěvě) - proto se předem zeptám na jejich ambice, až následně bych případně nabídl svou pomoc. Metodice tso zde rozumíte a tomuto opakovaně ne? Ono také jde o to - chtít rozumět. Také je potřeba má slova a příspěvky vnímat i jako celek…

???

Také mi přijde, že rebel = admin.

Vy napíšete otazníky (???) + rebel to zaháže příspěvky…

Vůbec nechápu oč Vám jde. Dříve byla diskuse s Vámi zajímavá. Nyní jste se dal na kritiku všeho a všech. Jak kdo diskutuje, zda vůbec diskutuje, jak se podepisuje atp., je výhradně každého věc. Do toho nepřísluší nikomu mluvit. Můžeme jen reagovat nebo nereagovat...

Jj, jen do mne, špatnosti jsou jistě pouze a jen u mne…

Také mě toto nebaví (zda mohu slovo také použít i za Vás). Nemyslete si, že jsem z této diskuse nadšen…spíše unaven…a asi zde stejně nikam nevede… tak brzy jí asi ukončím, zda tak neuděláte Vy dříve…

To oč mi jde jsem psal později jinde -  asi za 30 minut od tohoto Vašeho příspěvku mi tam reagujete - asi jste psal postupně…

Nekritizuji zde přeci vše, ale spíše poukazuji na různé podivnosti…(které se zde bohužel nabalují i tím, jak reagujete - i nyní). Až mi přijde, že tím právě chcete něco maskovat…už od začátku té mé první otázky. Nechci Vám křivdit, ale vypadá to tak.

Třeba proti trojčlennosti, pilířům, TSO nic nemám, naopak přeci - však o tom píšu. To spíš mně už pomalu přijde, že se zde pilířů a metodiky sami bojíte…

Psal jste - ''Jak kdo diskutuje, zda vůbec diskutuje, jak se podepisuje atp., je výhradně každého věc. Do toho nepřísluší nikomu mluvit.''

Ano, ale když se toho či onoho člověka ta či ona diskuse týká?

Obecně:

Jak kdo diskutuje - Někdo je v diskusním ''spolku'', kde s ním zametají. Má mlčet? Nebo hrozí, že to můžou dělat + chtějí ho do týmu. Neříkám, že s ním i v týmu chtějí apriori zametat, ale on nemá nijaké jistoty (vyloučit to nikdy nelze, ale nějaké obecné jistoty ''nástroje'' by se hodily. Tak jako jsou určité jistoty a nástroje občanů v obci tso). Nemá se ani pokoušet proti tomu nic předem udělat, když ví co by mohl, co by tomu do určité míry zabránilo a něčemu jinému pomohlo? - zeptá se třeba pouze na ambice, aby nikomu nic nevnucoval (jednat dle tso, trojčlennosti, určitých pilířů apod. nikomu nevnucuje). Když to nechce hned vzdát a jít jinam.

Co třeba člověk v totalitě? Když vidí, JAK druzí diskutují v duchu totalitním (o věcech, které se ho sice třeba zrovna netýkají, ale evidentně brzy týkat mohou) - také do toho nepřísluší nikomu mluvit? Stále tím jen zjišťuji, jaké jsou zde ambice. Možná jsem i tu prvotní otázku začal špatně, že jsem se měl zeptat, zda o těch ambicích vůbec chcete mluvit. Až následně by se nabízelo řešit, jaké ambice máte…

Zda vůbec diskutuje - zde souhlas, nikoho do diskuse nelze nutit. Ani třeba zloděje chyceného při činu apod…prostě právo každého. Někdy je ale diskuse potřebná - nesmí jít pak tedy o nucení, ale o snahu (pravda, snaha se nesmí přehánět). Vy zatím reagujete, tak reaguji také + snažím se být fér…

Jak se podepisuje - dal jsem zde návrh o uzavřenější diskusi třeba na heslo - kdo souhlasí s tso apod.(tam plná jména). V tom vidíte problém? + byl to přeci jen návrh do diskuse. Ani zde jsem do toho nikoho nenutil (byla to jen snaha), žádné reakce nebyly, na pozadí jsem psát nechtěl (tam zájem byl), tak to vše píšu zde…neřeším to, je to prostá výslednice…

Je pravda, že jsem mluvil i o potřebě určitém druhu podepisování (nikoliv nutně plné jméno) i zde ve veřejné diskusi. Bylo to hlavně i jako následek toho, že zde bylo zmíněno (ne mnou), že nám (lidem) chybí ta základní rovnost. Tím podepisováním jsem něco chtěl druhým naznačit. To Vám tak vadí? Nikoho jsem tím ani do ničeho nenutil. Jen jsem poukazoval na to, jak lze začít jistou rovností v pravdě + něčím, co nám bylo dáno (jméno). + jsem zmínil, co já v rámci diskuse upřednostňuji a proč. To zde také vadí? Aby se člověk za sebe a takto ozval? A pokud si zde někdo myslí, že je vývojově nejvýše, tak se možná bojí, že tato případná určitá rovnost by vývojovou nerovnost více zneviditelnila? - a tomu tak zde doufám není.

Chci reagovat na Vaši reakci ve znění: "Ozval se zde Tomáš M., ozvala se ATREA. Ty to v úvodu zaujalo (děkuji)"

Ano, v úvodu jsem na Vás zareagovala, protože jsem se domnívala, že jste antroposofická duše a tak jsem také zareagovala v duchu Antroposofie. Vyzvala jsem všechny čtenáře k nutnosti setkání, kde by zaznělo živé slovo a kde bysme se poznali.

Žádná reakce a hlavně co se týká Vás (byl jste iniciátor mého příspěvku) a také nic.

Chcete korektní diskusi a sám ji neovládáte. Zásadou diskuse je, že každý odpoví, když je vůči němu vznesený dotaz.

Potvrdilo se mi tak mé chápání toho, že na tomto webu nejde o nějakou diskusi, ale o "školu". Případní tázající se čekají na odpověď zmp, který je (zcela samozřejmě svojí schopností) v roli "učitele".

Samozřejmě zde dochází pak k tomu, že žáci dostanou fundovanou odpověď a pokud jí nerozumí, tak se zeptají znovu a náš opravdu trpělivý "učitel" nám to vysvětlí znovu. A jsem vděčná všem, kteří se tážou, protože mě vždy fascinuje odpověď "učitele".

Věřím i tomu, že tato "škola" je mnohdy i plodná pro samotného "učitele" (že mu něco nového dojde). Na druhé straně si myslím, že ho mnohdy zdržuje od jeho jiné tvůrčí práce (vše o "učiteli" míněno vážně, bez jakékoliv ironie).

Toto se týká stránky DISKUSE na tomto webu a co se týká sdružení (vlastníků těchto  webových stránek), tak si myslím toto:

Tak, jako jste Vy neodpověděl mě, tak se Vám měl ozvat zástupce sdružení pro šíření metodiky tso, které tento web založilo a reagovat tak na Vaši nabídku pomoci. Je to zřejmě všeobecný nešvar neodpovídat na dotaz, nabídku atd.

Jak Vám sdělil zmp, on sám není členem sdružení a tak, když nikdo nereagoval, tak to vypadá, že sdružení žádné členy nemá a nebo nikdo z nich nesleduje diskusi na jejich webu, což je divné.....

Ale, ať je to se sdružením jakékoliv, je to jejich věc a tím by to pro mne skončilo.

Zdraví Atrea

Proč ty satanské manýry? A proč hned tolik?

Poruším to tedy…děkuji.

1.Mé určité zásady asi znáte. Nutíte mne do něčeho, co nechci podporovat (ač jsem se stejně k určité reakci chystal). Opakovaně jsem to zde uvedl. I to proč. I jak mne z diskuse případně vyloučit. Vy to tedy použijete (i nyní) + pak se i divíte, že nereaguji?! Všimla jste si i, že na Tomáše jsem reagoval? Tušíte proč?

2. Dokonce jste tak reagovala na ten můj příspěvek s vědomím toho. Počítám s vědomím toho, protože jste psala, že má slova vnímáte jako výslednici mé snahy (tedy mne asi znáte a znáte mé zásady, když si toto troufnete říci). Dokonce jste ten úvod psala v takovém stylu, že jsem si udiveně i myslel, že jste telepatka + má mluvčí. Také já byl sice iniciátor otázky, ale Vy jste jí v něco jiného přeiniciovala…(měla jste tedy spíše reagovat nezávisle někam jinam)

3. Ani jednou jste mne v tom příspěvku přímo neoslovila, ač jste reagovala na můj příspěvek. Něco jako admin, který mi psal ve třetí osobě. V závěru jste mne pravda oslovila - v rámci těch ostatních.

4. A říkáte, že zásadou je ,že každý odpoví, když je vůči němu vznesený dotaz? Tedy my všichni ostatní Vám musíme odpovědět? To zní hodně zvláštně.

5. A ano, nejsem žádná AS duše ani FAS duše, jsem lidská duše! Buďte také. Nejsem otrok ani RS ani ZMP ani ABC. Chci být otrokem max. pravdy, ať ji řekne kdokoliv!

6. A to je právě to, co jsem se Vám chystal říci (mimo jiné), že co mi ve Vaší první reakci chybělo, co z ní spíše dělá možný sraz otrockých povah…

7. Jasně jsem i řekl, že jsem se netrápil tím, když mi nikdo neodpověděl, když jsem dříve psal email ohledně té pomoci s webem. Jasně jsem zde dříve napsal, že jsem tušil, že k tomu mají asi své důvody a tedy nijak jsem nikoho neuháněl. Vy nejen že nyní v této věci neberete v úvahu, že k tomu mohu i já mít zde také nějaké důvody (proč jsem Vám nereagoval), ale Vy je dokonce přehlížíte - uvedl jsem je předem.

+Když je ve vzduchu případná spolupráce (mám se ozvat na pozadí, což nechci + stále hledají někoho, kdo by se staral o web - slova zmp. A jelikož žádná obec tso neexistuje, tak je tu i obecně spousty jiné práce potřeba) tak je přeci přirozené, že jedna strana chce znát podmínky, tedy snaží se dostat odpověď - snaží se o diskusi…

8.Když ale tedy píšete, že pan zmp není asi členem, tak se Vás ATREO ptám, za koho tedy dle Vás mluví - když použije množné číslo? Za ovečky?

9. Píšete - ''ať je to se sdružením jakékoliv, je to jejich věc a tím by to pro mne skončilo.''

- jak to, že zde Vám to je jedno, ale u anthroposofické společnosti ne. Že má sektářské rysy, jak jste psala? A co když zde jsou také? A co když tam nejsou? A co když jsou tam i tu? Jak to odhalíte? Dle čeho? Dle podmínek jaké tam panují? Jaké panují zde?

Pane PD, omlouvám se, že reaguji až tak pozdě, ale měla jsem málo času na sledování diskuse a tak jsem tuto Vaši odpověď přehlédla.

Nerozumím Vašemu - "Proč ty satanské manýry? A proč hned tolik?"

To jako, že já mám satanské manýry a hned tolik?

Je mi líto, že moje odpověď na Vás působí tak negativně.  Nezlobte se, ale já Vám nerozumím.

Takže k bodu 1)

Nerozumím ničemu a už vůbec netuším, proč jste na mne nereagoval a na Tomáše ano a ani mi to nedošlo . Asi jsem nějaká opožděná. No, každý jsme nějaký a nikdo dokonalý..

k bodu 2)

Zareagovala jsem na Vás opravdu zcela intuitivně, cítila jsem z Vás obdobnou touhu, jakou mám i já a to touhu něco dělat pro šíření metodiky TSO.  Bohužel to dopadlo tak, že já nerozumím Vám a vy zase mně.

Já Vás neznám, vím jen to, že zde máte jméno uživatele PD, Teplice.

3) Máte pravdu neoslovila jsem Vás, jaksi se to v těchto diskusích moc nedělá a tak mě ani nenapadlo, že se Vás to dotkne.  Oslovení a pozdrav se tu nenosí a já to beru jako, když se sejdou přátelé, diskutují a také se při každém dotazu znovu neoslovují.

4) Neřekla jsem, že mi každý musí odpovědět, ale od Vás jsem odpověď očekávala, když jsem reagovala na váš příspěvek. Možná jsem neměla použít slovo zásada, ale obrat "dobrý mrav".

5) AS duše a FAS duše je rovněž lidská duše, jako každá jiná lidská duše. Netušila jsem, že se Vás pojem AS a FAS duše tak dotkne, ale je to pro mne hodnotné poznání. Děkuji Vám za to a nemyslím to ironicky. Je mi spíše líto, že si tak málo rozumíme a já myslela, že tomu bude právě naopak.

6) Nenapadlo mě,  že cíl našeho setkání (aby zaznělo živé slovo mezi námi a aby jsme se poznali) může být považován jako z mé strany manipulační a pozvání na schůzku pojmete v duchu - " co z ní spíše dělá možný sraz otrockých povah"

7) Také jsem si myslela, že na tom osobním setkání, bysme mohli probrat možnosti šíření metodiky TSO ještě i jinak, než na tomto webu.

8) Já chápu zmp tak, že používá množné číslo aby si nepřivlastňoval celou metodiku za svůj nápad, ale zdůrazňuje, že mluví za všechny ty, kteří v minulosti přispěli svými dotazy k propracování metodiky tso.  Mluví tedy za všechny spoluautory metodiky.

9) Vyjádření "tím by to pro mne skončilo", jsem chtěla říct, že by to pro mne , být na Vašem místě, skončilo. Nic víc.

Jestli má sdružení tohoto webu sektářské rysy, tak tomu nerozumím v čem. Je to sdružení lidí, kteří se spojili za účelem šíření metodiky tso a vytvořili web, kde je tato metodika volně přístupná k nastudování všem, kteří o ni stojí. Přidali i stránku DISKUSE a umožňují zde diskusi, tak, jak ji znáte.  Je to velice záslužný počin a nechápu tedy, co je v tom sektářské.

To, že v AS panují sektářské rysy je můj čistě osobní názor a samozřejmě se mohu mýlit. Já nejsem ve sdružení tohoto webu a jestli tam panují takové, či makové podmínky se mě opravdu netýká a nehodlám to odhalovat.

Snažím se o pochopení živé bytosti AS a FAS - to je mojí osobní snahou. Myslela jsem, že se budu moci na těchto stránkách podílet o mé poznatky a že třeba najdu zpřízněnou duši, která se snaží o totéž.........

Asi mi nikdo nerozumí a musím z toho pro sebe vyvodit příslušné poznání a závěry. To je ale moje soukromá záležitost.

Nejsem negativně dotčená, beru to jako zkušenost.

Souhlasím s vyjádřením orual  a nemám k tomu již víc co dodat a je dobře, že diskuse  na jiná témata již zase pokračují .

Pane PD, nechtěla jsem se Vás nijak ve zlém dotknout a doufám, že se v dobrém zase sejdeme na DISKUSI.

Zdraví ATREA

Omluva není potřeba. Pro někoho reagujete pozdě (dle Vás), pro jiného brzy - to je relativní. Však reagujete a to se počítá, ač:

Na jisté body nemá vůbec smysl Vám reagovat. Už tvoříte domněnky z domněnek + ani nevíte co jste dříve sama napsala a co já psal…proto (jak sama píšete) zde vůbec ničemu nerozumíte…

5. A zase to dotýkání…ATREO, už ale!….buďme zde všichni dospělí žáci a v něčem druhému učitelé, nikoliv takto dětští žáci!

Ač tuším co jsem, také píšete: ''AS duše a FAS duše je rovněž lidská duše, jako každá jiná lidská duše.''

Jestli Vaše slova správně chápu, tak říkáte, že: AS duše =  FAS duše = lidská duše = jako každá jiná lidská duše

Tedy, když jste říkala, že jste se domnívala, že jsem AS duše (a vydedukoval jsem si z toho, že jste si to myslela asi mylně), tak tím tedy vlastně i říkáte, že nejsem ničím z té rovnice…

6. Zase domněnka? Souhlasím, mě to také nenapadlo. Ani jsem to nikde neřekl. Já nikde neřekl, že to konáte za účelem manipulace. Nikde neříkám ani slovo o tom, že to konáte vědomě = chcete manipulovat. Zase jste si to sama přeložila a přidala k tomu zlo (zase zbytečně)….zbytečně se v domněnkách špiníte a mne taky - že si to myslím…

7. Za sebe: To by bylo super + nebýt právě toho (zatím) trvajícího i bodu 6 a ten do jistém míry existuje i díky bodu 5……dle mne…je ale pravda, že živé slovo je v jistých věcech nenahraditelné…

8. Také zde mám názor (návrh), ale třeba později…

9. Zase určujete za druhého, co je pro něho asi dobré - co druhému má asi stačit? ''Vyjádření "tím by to pro mne skončilo", jsem chtěla říct, že by to pro mne , být na Vašem místě, skončilo.’' …Nějak moc často se snažíte být v kůži toho druhého + za něj mluvit…(telepatie, mluvčí - jak jsem psal a uvedl příklady již i dříve)…

Píšete dále - …Je to velice záslužný počin a nechápu tedy, co je v tom sektářské…

Reaguji: Pro jistotu říkám - Však já taky nikde neřekl, ani Vám, že toto sdružení má sektářské rysy. Já se zde jen opakovaně a neúspěšně ptal, jaké zde panují podmínky (popřípadě jaké jsou ambice) v rámci spolupráce, abych právě mohl ty sektářské rysy vyloučit…a ptal jsem se Vás, jak jinak to tedy vyloučit (když už jste se přidala do diskuse)…popřípadě jak zjistit jinak než otázkou ty podmínky, ambice…nic více, nic méně…ani tím neříkám nic o tom, že to máte odhalovat Vy, jen jsem se ptal v rámci logiky věci…

Jinak já třeba apriori k Vám (k nikomu) nepřistupuji hned s tím, že se můžete samozřejmě mýlit, ač u Vás už začínám mít jisté pochybnosti. Váš čistě osobní názor na AS (to proč) by mne ale klidně zajímal, ať to i nevypadá jen jako Vaše veřejná pomluva AS.  O AS nic nevím, třeba máte pravdu. Ukažte, že k tomu ale máte pádné důvody. Protože nyní to trochu vypadá, jako kdybych řekl: Honza je tyran, bije svou družku…a pak bych jako Vy dodal - ale mohu se samozřejmě mýlit, je to jen můj osobní názor. Divné ne? Prostě, buď jsem ho viděl jí bít, nebo ne…a nějaká slova o tom, že se mohu samozřejmě mýlit, jsou jen časté ubohé fráze pro ''obhajobu'' pomluv, apod…

Ještě i k bodu 6. Je pravda, že jsem měl přesněji určit čeho se ty satanské manýry (dle mne) týkaly a co tím vším myslím. Nyní bych to ale rád vzal zpět - zapomeňme na má slova o satanských manýrech. Ty s povzdechem patřily satanovi - nikoliv Vám. Asi jste jen moc hrr a trochu zbrklá a jisté věci v zápalu přehlížíte, nebo si je v zápalu domýšlíte…to se někdy může stát komukoliv…to pak člověk neuhlídá a satan (duch lži) je hned tu…prostě, Vaše různé snahy o hlubší mystéria jsou dle mne fajn, ale pozor aby Vám při tom neunikala ta ''mysteria základní’’…

Pokračovat v této diskusi nemá smysl, protože nevede k pochopení mezi náma oběma, ale spíš naopak.

Reakce na ATREA z 14.05.2015, 14:59:42

Za sebe mohu říci, v rámci mého pochopení Vás, že právě naopak - že vedlo k pochopení. A pokud Vaše slova nekorespondují s tím co chcete říkat, tak to pak je už úplně jiná věc…

Předpokládám, že všem diskutujícím (PD, rebel, Atrea, DF, atd. atd., mě samozřejmě také) diskuse přináší prospěch ve smyslu osobního poznání. Doufám, že předpokládám správně... a tudíž, že diskuse tak může pokračovat, nebo ne?

Plně souhlasím s tímto Vaším vyjádřením a připojuji se .........

Zdraví Atrea

Tato vaše slova (ani otázka) v této konkrétní ''diskusi'' nekorespondují moc s realitou…obě u mne apelujete k pokračování něčeho, co se ale v případě orualy ani ještě nedělo, natož aby to mohlo pokračovat:

Neboť, pokud někdo na někoho přímo reaguje, ale mluví k němu pak ve třetí osobě (oruala v tom příspěvku učinila asi v 90-ti %), tak se nejedná o diskusi, ale spíše o veřejný monolog. V závěru mě přímo oslovila pouze v rámci jejího verdiktu…

Je potřeba se nejdříve naučit úplným základům diskuse…

Snad si to i zase nepřeložíte tak, že jsem dotčený, pouze (jako i jinde) popisuji smutný stav…

Vy mne tu na webu nešetříte…

+ další porušení…

Píšete: Promiňte, ale vůbec nechápu, co se to tady najednou děje... Když se to pokouším rozklíčovat, tak na začátku stojí nabídka PD na změnu grafické (umělecké?) podoby těchto webových stránek (ale ta nabídka mi přijde velmi obecně formulována, takže mi nepřipadá divné, že na ni správce těchto www-stráneck nereagoval.

Podle mne je grafika stránek vyhovující. Nebo mi uniká nějaký problém s grafikou webu?).

Reaguji: Však on pak reagoval…+ neptal jsem se jen jeho, ale přeci i vás všech lidí…

No, to je výborná otázka! Jestli Vám uniká nějaký problém s grafikou? Jak se o tom chcete přesvědčit, zda uniká, či ne? Já Vám tu možnost zde dokonce nabídl, ale nikdo ten odkaz na můj web a tam nahlédnout nechtěl. Tak o co Vám teď jde?

Píšete:Vznesená otázka ohledně fungování webu dle tso - to je asi ošidné... web je virtuální prostsředí, ale tso se týká reálného prostředí.

Reaguji: Právě, že i web se týká reálného prostředí…+ i v rámci webu se dá spolupracovat dle fér pravidel…nebo zde nechcete žádná pravidla? Že to nějak lze zvládnout i bez nich? K čemu tedy i TSO v nějaké obci - to taky zvládnou bez pravidel? Třeba dle TSO? To všude vidíme, jak to v obcích zvládáme….bují totalita…

Píšete: Úplně se ztrácím v tom, co vlastně PD na fungování webu kritizuje: např. návrh PD, aby diskuse o tso nebyla svobodně přístupná, ale aby byla totalitně řízena (někým, kdo bude rozhodovat, že někomu heslo k přístupu do diskuse sdělí a někomu ne) -

já tomuto požadavku opravdu nerozumím (na jedné straně volání po svobodě, na straně druhé volání po uzavřené zaheslované diskusi).

Reaguji: Kde jste přišla na to, že by to nebylo svobodně přístupné? S metodikou TSO může přeci každý svobodně souhlasit = dostane poté automaticky heslo. Je to jen tomu podmíněné. A tam se mohou řešit věci více interní (třeba toto vše). Aby tím zde nebyl otravován každý náhodný kolemjdoucí, který o TSO zatím vůbec nic neví, nebo minimálně…

A opakuji - vše to byl jen návrh do diskuse!

Píšete: Obdobně tématika "podepisování". Budu napadena za to, že píši pod jménem Orual?

Reaguji: Jak jste zase přišla na tohle? Jak jste to vydedukovala? To je Vaše věc, jak se podepisujete. Já jen vznesl své soukromé názory a proč je mám - tedy nedivte se, když na Vás nebudu kdy reagovat, nebo nebudu zrovna moc příjemný + mou důvěru nečekejte. Nic více nehrozí, nebojte.

Ale pokud nějaká ta ‘'interní'' diskuse bude probíhat a svobodně si tam odsouhlasíme, že tam musíme uvádět plná jména, tak ani tam případně napadena nebudete, ale budete vyřazena (nebo se přizpůsobíte - nebo využijete právo veta a pokusíte se nás ostatní přesvědčit o opaku. Nebo budu já ten v menšině a využiji nějak právo veta k obhajobě mého názoru.Popřípadě to přijmu, ale chovat se budu stejně, tedy mi spolu asi v žádném následujícím týmu proto případně nebudeme. V reálném světě by měl člověk ještě i další možnost - jít požádat o občanství v jiné obci tso - to ale asi spíše v rámci důležitějších neshod.

Nebo se to ani řešit nebude a otázka jmen se nechá ve sféře kulturní svobody a nebude se vnášet do sféry politické rovnosti. A o to mi zde stále jde. O ty podmínky, ambice. Chceme si Orualo o tom případně sami rozhodnout? A o mnoha jiných daleko důležitějších věcí a cílů apod? Chceme mít Orualo každý právo veta? Chceme Orualo, aby to zde případně fungovalo dle tso a pilířů (jak to jen jde?) + čeho všeho by se to mohlo týkat a čeho ne, apod.

Proto se ptám, jaké jsou zde ty ambice + dokola doporučuji tso + pilíře jak to jen jde…nikomu nic nevnucuji + ptám se jen za sebe. Už to chápete??? Protože já už to tu pomalu začínám vzdávat…Nebo chcete, aby Vám vše někdo určoval? Proto se ptám na ty ambice a prostředí - když dle tso (budu o spolupráci vážně přemýšlet, pokud kdy bude zájem…. když ne dle tso a pilířů - tak spolupracovat nechci (nechci dělat otroka ani nikomu otrokáře).

Ale třeba Vás toto vůbec nezajímá a chcete jen pomáhat ve veřejné diskusi. A je Vám jedno, že tím podporujete nevědomě třeba i otrokářskou organizaci. To jen píšu jako příklad, když nevíte, jaké jsou zde ambice. Nebo to třeba víte - já stále ne.

Píšete: Mimochodem, s ochranou osobních údajů v internetovém prostředí mají problémy týmy programátorů (viz. stále se množící zneužívání údajů v internetovém bankovnictví, na sociálních sítích, atd.atd.) - proč "propánajána" by měl administrátor těchto webových stránek ještě zajišťovat ochranu osobních údajů (viz. návrh PD na podepisování se jménem).Šíre probíraných témat na tomto webu je až závratná.

Reaguji: Vy se bojíte v diskusi vystupovat pod plným jménem, že by Vaše jméno někdo zneužil? Nebo, že by se někdo vydával za Vás? Toto už možné je - když to nebudete řešit. I tady přeci může kdokoliv psát jako Orualo. I heslo může dostat nějaký sabotér. Ale když si to nedokážeme ošetřit zde, jak si to pak chcete ošetřit v obci?? Je to jen začátek diskuse. Jen jsem něco nadhodil. Nehledejte v tom hned jasnou zákonitost, že když něco řeknu, že to tak i musí být…

„Sdružení TSO“ může založit kdokoliv, například příslušníci kmene Baluba v Africe. O leccos se potom pokusí a když to nevyjde zase se rozejdou. Jaká „konspirace“, jaká „záhada“?

Povodně vznikla webová stránka TSO, pod názvem „Obnovené fórum“ jako neplacená internetová stránka. Pak vzniklo „Hnutí TSO“ a to chtělo mít reprezentativnější placenou stránku. Prosím, jak je libo. Tak vnikla doména „tso.cz“. Ukázalo se však, že ji neplatí ti, kteří ji zařizovali, ale jen jeden z nich. A jak to v takových případech bývá, ti ostatní nehleděli na výdaje a sjednali stránku předraženou a průběžně si zakládali své vlastní stránky. Jaký div, že se následně rozešli. Doméně tso.cz zůstal věrný jen ten, který ji platil a měl tedy přirozeně zájem na její přiměřené ceně, což nešlo jinak, než doménu zrušit a znovu ji založit za slušnějších podmínek. Toho však kdosi cizí využil a obratem název naší domény koupil, aniž ho kdy nějak využil a odmítl se ho vzdát. Prostě si doménu „tso.cz“ koupil, abychom ji nemohli obnovit. Člověk prostě musí být prohnaným obchodníkem, aby v takovém prostředí „bez úrazu“ přežil...

Důraz na „veto“ v naší metodice TSO je zdůvodněn v „Pilířích TSO“ (v příloze 03i „Svoboda“).

Zrušte „veto“ a zrušíte svobodu (vč. TSO), na jejíž místo dosadíte „demokracii“. Demokracii však, ke své nespokojenosti již máme. Nač tedy ještě „demokratické TSO“?

Tam kde vládnou „odstředivé tendence a špatná komunikace“ nemá konsensus šanci. Nemá-li být vynucený, či jinak vymámený, pak může být možný jen mezi individuálně svobodnými lidmi s právem veta. To veto například znemožní „špatnou komunikaci“, znemožní neinformování někoho, koho chce kolektiv spiklenců podvést. Konsenzus je vzájemná dohoda všech v daném kolektivu, nikoliv kolektivní demokratické přehlasování nesouhlasících.

Netuším, co na vetu vidíte „starozákonního a konfrontačního“?
Případ Ukrajina není zapříčiněn špatnou komunikací a odstředivými tendencemi Ukrajinců. Je zapříčiněn „tajnou komunikací“ mezi vládnoucími a zahraničními „spiklenci“, schopnými ve svém zájmu rozpoutat i válku. Válku spiklenců proti ostatním, nikoli spontánní válku všech proti všem. Příprava války není dána „dobou která nadešla“. Je dána spiklenci, kteří si chtějí své záměry na ostatních stůj co stůj vynutit.

Obyčejní lidé nemají společné zájmy se spiklenci, člověk práce nemá společný zájem se svým parazitem. Je to právě nadnárodní parazit, který podporuje národní parazity, kteří vykořisťovanou většinu demokraticky „burcují“ hesly typu: „Nehrajte každý sám za sebe, ale hrajte společně s námi, se svými parazity!“

Následující slova budou reakcí na Vaše poslední slova. Jelikož jste ale tuto záležitost ukončila, budu tedy o Vás psát ve třetí osobě, dovolím si tedy jeden oprávněný monolog, jelikož šlo o veřejnou ''diskusi'' a Vaše slova mohla někoho oblbnout…ač pochybuji, ale pro jistotu se ozvu…

Pointa byla sice v něčem jiném, ale dobrá:

Je rozdíl mezi břichem a hlavou…mezi chlebem a učebnicí…mezi webem pekárny a webem TSO…ač oba weby nabízejí ''potravu''…a nevím jak oruala, ale já učebnice nejím (čtu)…dle logiky orualy by asi tento web měl zaniknout a měly by se vydávat pouze hmotné knihy a k jídlu…

Tento web se týká léku na ‘'nemoc'' společnosti. A tato ''nemoc'' je dle mne obdobně reálná jako hlad…

Pouze extrémní materialisté věří, že na nemoc platí pouze prášek - tabletka TSO…(nebo asi kniha TSO k jídlu)

Je ambicí (jedním z cílů) toho webu (lidí tvořící tento web) fungovat (jak to jen jde) dle metodiky a pilířů tso?

Je ambicí (jedním z cílů) toho webu (lidí tvořící tento web) fungovat (jak to jen jde) dle metodiky a pilířů tso?

TO JE KLÍČOVÁ OTÁZKA !!!!!

Delší dobu se usilovně snažím pochopit, proč není metodika TSO přijímána lidmi ve větším měřítku a pociťovala jsem stejně jako PD, že tu není něco v pořádku, že metodice chybí ŽIVOT.

Najednou jsem pochopila, že formulace této otázky je výslednicí snahy pana PD se s námi ostatními živě spojit a vyburcovat  nás k aktivitě pochopení toho, co je úkolem našeho malého společenství diskutujících a i nediskutujících, ale čtoucích.

Co jsme to vlastně za spolek a k čemu jsme?

A náhle jsem pochopila, že my jsme společenství, které je přitahováno ŽIVOU BYTOSTÍ FILANTROPOSOFIE. V našich srdcích máme cit pro TUTO BYTOST, jen o tom nevíme.

Živá bytost FAS k nám promlouvá ústy zmp, stejně jako promlouvala živá bytost AS k antroposofům ústy R.Steinera. Z éterného těla RS byla zrozená živá bytost AS jako nová hlava pravé zemské nevěsty Kristovy, tj.   nová HLAVA sociální bytosti lidstva.

RS na konci svého života trpce konstatoval, že z celé AS společnosti nebylo oko, které by vidělo nadsmyslovou bytost a ani ucho, které by ji slyšelo. Nenašlo se tedy srdce, které by tuto hlavu přijalo do sebe.

Nyní chápu, že tímto začalo pozvolné umírání živé bytosti AS na kříži antroposofické společnosti a dokonáno bylo smrtí S.Prokofjeva, který se marně usilovně snažil ji z tohoto kříže sundat. AS zemřela na fyzické rovině zánikem antroposofického charakteru AS společnosti, která má nyní rysy sektářské společnosti.

Na fyzické rovině je to smrt, ale na rovině duchovní to znamená zrození dcery AS. Touto dcerou je živá duchovní bytost FAS a jako nová hlava sociální bytosti sděluje také svoji novou fyzickou podobu - metodiku TSO šitou na míru současného lidstva.

A tak jsem si najednou uvědomila, že našim úkolem je hlubokým pochopením metodiky TSO proniknout k pochopení živé bytosti FAS.

Čistým myšlením se zmp propracoval k poznání živé bytosti FAS a k následnému stvoření IDEE METODIKY TSO.

Tak se nám zde na zemi zjevila nová hlava sociálna. RS říká , že sociální bytost stojí na hlavě. Hlava je tedy zde, neochvějně trvající na metodice TSO, jako "Petr, jenž je skálou, na které Kristus buduje svoji církev Ducha Svatého".

Pochopila jsem, že stát se SRDCEM pevně připojeným k této HLAVĚ, je mým úkolem.

Boží matka je zobrazována se srdcem probodeným sedmi meči. Sedmička je číslo Kristovo a na sedmerosti je založena i metodika TSO - horní a dolní trojnost a právo veta.

Přirozenost lidská je založena na citu srdce, které se jako dítě přimyká k matce Boží a inklinuje tedy k pocitu být ukryto v láskyplné náruči matky nebo otce. Takže přirozeně inklinujeme k tomu si zvolit nějaké naše zástupce (když už nemáme dědičného vladaře) a vložit se tak do jejich "láskyplné náruče".  Všichni víme jak to dopadá, jak "láskyplná je ta náruč".

Jenže my se máme stát každý individuelně MATKOU společného DÍTĚTE a tím dítětem je nová sociální bytost.

Tak se staneme společně duchovně matkou a fyzicky individuelně dětmi uvnitř mateřské náruče TSO. Tato náruč je náručí námi stvořenou a tedy nás pravdivě milující.

Budeme tak tedy duchovně současně uvnitř sebe ( součástí duchovní formy TSO) a současně duchovně vně sebe sama (v "Já jsem" svého spoluobčana). Budeme tak současně tvůrcem i stvořeným ve věčně živé proměně.....

Takže si nyní myslím, že stát se vědomě SRDCEM NOVÉ HLAVY, to je úkol nejméně sedmi  příznivců tohoto webu (lidí podílejících se na diskusi ať již aktivně, nebo pasivně).

Pokud se dokážeme pozvednout k přijetí (pochopení srdcem) duchovní podstaty živé bytosti FAS projevující se metodikou TSO, tak stvoříme SRDCE pevně připojené k HLAVĚ.

Domnívám se, že se musíme stát onou Máří magdalenou, která je Kristem očištěná (vlastní úsilí duše) a stává se duší čistou a chápe (tedy vidí svým vnitřním zrakem a slyší svým vnitřním sluchem a přemýšlí svou hlavou) NADSMYSLOVÝ VÝZNAM NOVÉ HLAVY.

Údy již ten duchovní význam chápat nemusí, oni již budou duchovně k SRDCI přivedeni Kristem.

Pak teprve budou moci přirůst k SRDCI výkonné údy v podobě lidí, kteří přijmou metodiku TSO za svou a budou mít politickou sílu ji zavézt nejméně na úrovni jednoho státu. Takový stát se stane kváskem pro zadělání nového chleba na úrovni EU.

Tak to je mé pochopení a dávám jej jako možnost k posouzení a případnému přijetí za své.

Pokud bude zájem, tak bysme se mohli společně sejít a živě vše prodiskutovat.

Podle RS je živé slovo čisté idee  vtiskováno do makrokosmického éteru a tak se s makrokosmickým éterem spojuje.

Chceme-li, aby FAS žila skrze naše duše zde na nové Zemi a tam na novém Nebi, tak se s ní musíme spojit živým slovem probírajícím otázky jí samotné a metodiky TSO.

Tak to vidím já a co vy ostatní?

SEJDEME SE ?

Tento web nezaložil TSO a nemůže tedy fungovat podle jeho metodiky ale usiluje o cizelování metodiky TSO v diskusi. Diskuse (dialog) má pak svá vlastní pravidla, jimž se více méně musíme teprve učit. Diskuse na našem webu pak zabíhá nad rámec TSO, podle příspěvků diskutujících. Jde v ní tedy o pravdu vůbec...

Cílem tohoto webu není založit TSO, ale metodicky dopomoci k jeho funkčnímu založení kýmkoliv.

Metodiku TSO se tu snažíme cizelovat v diskusi, která má svá vlastní mravní pravidla, jimž se průběžně teprve učíme. Naše diskuse zabíhá ovšem také daleko nad ráme TSO, neboť jejím cílem je poznání pravdy vůbec...

Cílem tohoto webu není založit TSO, ale metodicky dopomoci k jeho funkčnímu založení kýmkoliv.

Metodiku TSO se tu snažíme cizelovat v diskusi, která má svá vlastní mravní pravidla, jimž se průběžně teprve učíme. Naše diskuse zabíhá ovšem také daleko nad ráme TSO, neboť jejím cílem je poznání pravdy vůbec...

Dobrá, ač to jsem přímo řešit nechtěl (cíl založení TSO), já myslel cílem tohoto webu a v rámci tohoto webu (v rámci chodu tohoto webu apod.)…Je ambicí (jedním z cílů) toho webu (lidí tvořící tento web) fungovat (jak to jen jde) dle metodiky a pilířů tso? Na toto by pak byla platná ona Vaše první odpověď? (Tento web nezaložil TSO a nemůže tedy fungovat podle jeho metodiky). ? Pak si tedy jen představujme, že taková obec již někde existuje. Tedy?

Pak si tedy ne představujme, že taková obec již někde existuje, ale jak by mohla existovat...

Já se jen ptal, abych lépe věděl, kde to zde vůbec jsem. Vy mi místo odpovědi vlastně nyní dáváte lopatu a i co mám s ní dělat. Nebo?

Správně jste v diskusi na našem webu.

Slovům o "lopatě" nerozumím...

Tou původní otázkou se jen nějak snažím o to, abych si lépe nějak zjistil (už nově právě před případnou prací, spoluprací….lopatou zde právě nešikovně myšleno = práce, pracovník) jaké je zde pracovní prostředí (v rámci webu, sdružení apod.)…popř. jaké jsou zde ambice… +

Hlásá se zde TSO - které samo obsahuje to CO? a JAK?

CO se zde hlásá? = CO a JAK v rámci TSO.

JAK se zde hlásá to CO a JAK o TSO? - i někam sem směřuji s onou mou otázkou.

Dejme tomu, že bude existovat více webů s tso od rs a Vás…a třeba i jiné, které si k tso zase něco přidají (rs+zmp+kl+av…) nebo jen od rs. Nebo rs+ab+ac apod.

Dejme tomu, že já teď nějaký určitý takový web navštívím, kde se i stále pracuje-tvoří v rámci diskuse, hledá se tam i webová obsluha apod., co když ale oni ke spolupráci hledají spíše otrocké povahy? Někdy to vypadá, že ne, někdy zase, že ano. Sám nevím, zda to dělají vědomě, či ne. Či jen někdo. Sám nevím, zda to vnímám správně, či ne (vše nasvědčuje, že ano). Sám nevím, zda to oni opravdu tak chtějí. Sám nevím, zda oni vědí co chtějí. Tak se raději zeptám… Jen zjišťuji (pracovní prostředí). Vím co je pro mne v tomto dobré. Kde bych byl více platný + které hodnoty, způsoby i cíle více uznávám (odkud jinak rychle pryč). Také vím, že pro každého je dobré něco jiného. I vím, že bude existovat ono ‘’k dobrému či zlému’’. A ani to zde nechci určovat druhým - jen tiše pro sebe.……………zase už nechápu, proč toto zase vše píšu, proč nestačí hned jen ta původní otázka…vlastně to tuším, ach jo…

Pojem „hlásání“ se mi v souvislosti s naším webem nějak nelíbí...

Pokud vím, existují ještě dva weby o trojčlennosti (brněnský a pražský), které vznikly v opozici k našemu. To je to, co chtějí. Samotný TSO v žádné podobě nechtějí. Tam je možno k TSO cokoliv přidávat nebo naopak z něho ubírat.

To, co se odpůrcům olomoucké metodiky (rádoby „anthroposofům“) nelíbí, je především „právo veta“. To jim doslova zvedá žluč. Oni by chtěli mít bez „práva veta“ otevřenou možnost, do občanské a lidské svobody nějak rozhodujícím způsobem zasahovat (například „demokratickým hlasováním“, „vědeckým“ zpracováváním veřejného mínění atp.).

Naše metodika TSO na našem webu hledá způsob, jak jakoukoliv možnost zasahování do svobody předem znemožnit. Jak tuto metodiku učinit „samosfornou“ tak, aby ji nebylo možné svévolně či oblbováním změnit. Proto vedeme naši diskusi, aby veškeré možné argumenty pro případné změny metodiky zazněly předem a doufáme, že taková diskuse bude probíhat dál i po případném založení TSO. V této naší diskusi může být tvořivě platný každý, včetně zarytých nepřátel TSO, jak tomu bylo například v případě pana Jedličky, kterému tímto za jeho „angažovanost“ opakovaně děkujeme...

…vlastně to tuším, ach jo = tím jsem chtěl naznačit, že mi i přijde, že když se zde na něco zeptám, a druhá strana zrovna neví proč se ptám, tak si hned apriori myslí, že se ptám v duchu zlém a její odpověď je pak sama v duchu zlém (zbytečná tvorba zla) - pak totiž i nevím, zda se tím jen jedná o strach před zlem či zda i druhá strana není sama zlá (reaguje v duchu svém). (už se zde stalo)

Ještě horší příklad je, když druhá strana neví proč se ptám + je následně zlá + mi chce ještě určovat to proč se ptám…(protože i nestrpí snahy o svobodomyslné otázky, nestrpí u druhého snahy o svobodomyslnost jako takovou, popřípadě ani neví co je to ta svobodomyslnost - ač uvádí, že svobodomyslnost je vítána… To je pak jako když někdo postaví (sestaví) auto, ale motorům nerozumí - motor slepě koupil (převzal) od jiného…

Mohl bych zde psát dále, kolik zla a jaké podoby jsou lidé schopni úplně zbytečně k tomu či onomu zbytečně přimotat, extrémně jsem z toho už unaven - toto nyní nepíšu k Vám, ale obecně…

I o tom co se zde nehezkého děje na webu bych toho mohl psát více, ale k  čemu by to bylo? Raději se zeptám, jaké jsou zde vůbec ambice…následná otázka by totiž i byla - jak si pak ty ambice zde zajistit (tak jak si je třeba obec zajistí obč. smlouvou, ústavou, atd.) + jsem měl připravené i jiné otázky…

K Vašemu poslednímu příspěvku:

Když píšete ''s naším webem’’, proč nenapíšete ‘'s tímto webem’'? Já pak nevím, zda mluvíte za sdružení, či zda mluvíte za příznivce (i za mne). Ale asi za sdružení. Za příznivce by jste asi musel být zvolen - jako jejich tlumočník, mluvčí….Nebo? Nebo i v rámci sdružení je potřeba být pro toto určen - mluvit za druhé? To asi ano, ne? Vím, že jste autorem, sestavitel TSO (i na základě diskuse). Jen se zase ptám. Zda jako autor TSO, máte také právo mluvit za sdružení+příznivce. Nebo to právo má každý? A Vy ho jen využíváte, protože jste zde domácí+autor? To je pak ale divné, tak se chovají přeci i diktátoři. Omlouvám se případně, že mi tu něco utíká?

Hlásání bych tedy poupravil na - uvádí, předvádí, představuje apod…

Ale odpověď jsem ve Vašem příspěvku zase nenašel. Mám o ní ještě žádat? Nebo jinak? (ani už asi nevím jak jinak a necháme případně toho) Nebo nechcete odpovídat? Nebo mi stále nerozumíte? Nebo se bojíte? Proč? Nebo reagujte jen za sebe…ale nenutím Vás. Už asi vím, že odpověď asi nebude. Ale nechám se klidně případně příjemně překvapit…

Je to přeci jako když přijdu někam, kde je nutná spolupráce (a hlavně, říkají mi, že o ní stojí) a tak se jen zeptám, jak to tam chodí (kór když mám tušení, že tam probíhají jisté ''divadelní hry’'). Oni ale nepřímo řeknou - mlč a dělej nebo jdi…nebo mlčí…

Jinak, nemyslel jsem k TSO cokoliv přidávat či ubírat - ale pouze případně v rámci přílohy č. 01d. (v tomto duchu uchopit jí takto, prezentovat jí takto, rozvíjet jí takto apod.) …o těchto variantách jsem mluvil. A o webech, které již takové jsou či zatím zde nejsou. Zda chce být onou variantou i tento web (nebo to zde přijde až v budoucnu - přijít sem později), či je pro to potřeba hledat jinde, či ho založit jinde apod…možnosti asi jsou…….

Stále si myslím, že má slova jsou pro obě strany konstruktivní. Jestli takový názor nemáte, řekněte to prosím, nechám Vás (vás) v tomto být…a vrátím se případně k obecné diskusi (diskuse-obecné)…

Jak se rozlišuje svoboda, kterou můžeme nazvat sociální (c obci TSO chráněná právem veta), od svobody konání v běžném životě.

Individuální svoboda?, že si jdu, kam chci, koupím si, co chci atp.

Ale jak je tomu vůbec se svobodou?

Ona ta svoboda je vlastně jen svoboda volby.

Vyberu si, co chci, svobodně. Kam chci, do Brna, do Prahy.

Potom se rozhodnu, že vykročím, třeba do Prahy.

Ale když vykročím, potom již konám nutně.

Chci-li do Prahy, tak musím jít, musím si koupit lístek,  nasednout na vlak atp.

V čem je vlastně člověk svobodný?

Vypadá to, že existuje jen svoboda volby, ale ne svoboda konání.

Svoboda je relativní! Proto si ji lze osvojit (vydobýt) jen v duálním světě relativních projevů, jehož základním „stavebním kamenem“ je dualita relativních opaků „vnější/vnitřní“.

V duchu Vaší otázky jde tedy o dualitu svobody, ve smyslu „konání/chtění“.

Jakmile si ji člověk relativní svobodu vydobude, může svobodně vstoupit také do absolutna, kde původně nijaká svoboda absolutně možná není a nikdy nebyla.

Možnost osvojení svobody je vlastním smyslem existence duálního světa relativních projevů!

Kdyby byla možná jen svoboda volby (chtění, úmyslu, rozhodnutí atp.), nikoliv svoboda konání, pak by nešlo o relativně duální svobodu, ale o zdánlivou „svobodu totální“ (jedině vnitřní), což znamená, že by o skutečnou relativní svobodu vůbec nešlo.

Pojem „chci-li, musím!“ představuje „nutnost“ (nesvobodu) jen ve vzájemném vztahu v rámci duality svobody (vnější/vnitřní), neboť kdyby tu v rámci relativní svobody taková „nutná souvislost“ nebyla, pak by vnější s vnitřním nijak nesouviselo, pak by šlo jen o dvě vzájemně nesouvislé totality, nikoliv o duální svobodu.

Svoboda volby se projevuje ve vnitřním světě (duševně-duchovní svobodomyslnost), svoboda konání ve vnějším světě (tělesně sociálním).

Možnost jít, kam chci, koupit si, co chci atp., jsou možnosti vnější svobody, které jsou součástí „svobody sociální“ (chráněné právem veta).

Možnost volby, chtění, úmyslu atp., jsou možnosti vnitřní svobody, jsou součástí „svobodomyslnosti“.

Obě možnosti (vnější/vnitřní, konání/volby) jsou možnosti „individuální svobody“!

Nelze tedy pokládat individuální svobodu (vnější/vnitřní) za nějaký totální protějšek totální svobody sociální (vnější). Nelze tedy mluvit o svobodě jen ve smyslu „svobodné volby“ (totálně vnitřní).

Chci-li do Prahy, pak je mé chtění projevem dílčí (vnitřní) možnosti svobody. Plné svobody dosáhnu jen nutně následným svobodným konáním, následným projevem vnější svobody, jen tím, že do Prahy skutečně půjdu. Když tedy vykročíte, tu jednáte zevně svobodně, protože nutně v souladu (ve vztahu) s vnitřní svobodou...

Po rozhovoru s rozvedenými i nerozvedenými přítelkyněmi jsme se rozhodly Vám napsat.

Když se svobodně rozhodnu, že chci letět třeba do Paříže, tak dokud mohu učinit rozhodnutí, že tam nepoletím, tak konám svobodně. Dokud si to mohu rozmyslet a dokud mohu cestu přerušit. Jestli už ale nasednu do letadla a letím, tak už mi nic jiného nezbývá.

Kdybych jela vlakem, tak bych mohla vystoupit třeba jednu zastávku před Paříží. A to jsem stále svobodná.

Jakmile ale letím, není jiná možnost, než tam doletět. No šlo by to změnit třeba tím, že bych přepadla pilota. No ale to už není normální. Takže v letadle ve vzduchu je konec svobody.

My, holky, si myslíme, že svoboda konání sice je, ale není úplně. Je  omezená, neexistuje úplně absolutně, sice existuje, ale jen dokud si to můžeme rozmyslet. To je svoboda. Když už si to rozmyslet nemůžeme, tak svoboda není.

Svoboda skutečně není možná absolutně, ale relativně. Proto ji lze naplnit jen relativně duálně (vnější/vnitřní). V této relativní dualitě však mezi vnějším a vnitřním vládne nutný vztah (nesvoboda), jehož výsledkem je nakonec plná svoboda: Vnější konání totiž musí nutně odpovídat vnitřnímu rozhodnutí, má-li být svobodné rozhodnutí naplněno svobodným konáním.

Rozhodnete-li se tedy letět do Paříže, pak je Vaše rozhodnutí pouze jednostranným projevem vnitřní svobody (svobody volby). K plné svobodě je tu ještě nutno připojit k rozhodnutí také odpovídající konání (vydat se do Paříže).

Vaše rozhodování však (svoboda volby) nemůže zůstat jen v „obecné“ rovině „chci do Paříže“, ale musíte se ještě svobodně rozhodnout, jak se tam chcete dostat, zda budete cestovat vlakem, letadlem, či jinak. Bez této nutné konkretizace (jak?) by vaše svobodná volba (co?) nebyla realizovatelná, zůstala by jen na úrovni snění (iluze svobody).

Nastoupíte-li pak do letadla, tu v rámci celkové svobody musíte jednat nejdříve dočasně nesvobodně, tedy nutně v závislosti (ve vztahu) na své konkrétní svobodné volbě cestovat letadlem.

Jak pravíte: „...v letadle ve vzduchu je konec svobody (tam vládne nutnost).“

Jakmile však nakonec vystoupíte v Paříži, tu jste svou relativní svobodu skutečně plně realizovali (vnější/vnitřní).

Vaše rozhodnutí letět letadlem Vám zcela znemožňuje změnu svobodné volby, zatímco rozhodnutí jet vlakem ji umožňuje jen částečně.

Změna svobodné volby je novou svobodnou volbou!

A právě tady jste se dopustili omylu.

Cituji: „...chci letět třeba do Paříže, tak dokud mohu učinit rozhodnutí, že tam nepoletím, tak konám svobodně...“

Podle těchto Vašich slov lze změnit svobodnou volbu jen tehdy, pokud ke konání ještě nedošlo.

Správně tedy mělo být řečeno: „chci-li letět třeba do Paříže, tak dokud mohu učinit rozhodnutí, že tam nepoletím, tak rozhoduji (nikoliv konám) svobodně (měním vnitřní svobodnou volbu)...“

V případě přepadení pilota, či vystoupení z vlaku by šlo opět o novou svobodnou volbu a také o nové svobodné konání.

Vaše závěrečná slova jsou v pořádku, pro jistotu bych je však poněkud upravil:

„My, holky, si myslíme, že svoboda konání sice je, ale není absolutně, ale jen relativně (vnější/vnitřní). Je omezená, protože svět relativních projevů je konečný (absolutno je bezbřehé).

O možnosti relativně plné svobody (individuální svobody) však můžeme přesto mluvit jen v případě, že si ji můžeme kdykoliv rozmyslet (vetovat). Teprve to je pravá svoboda. Pokud si věc rozmyslet nemůžeme, pak to svoboda není...

Je tu ovšem jedna potíž. Samotný vztah mezi svobodnou volbou a svobodným jednáním je nesvobodný, je nutný. O vztahu vůbec se v metodice TSO, v Pilířích TSO (SVOBODA – příloha č. 03i) dočtete, že každý „vztah“ je nesvobodný! Z toho plyne, že ve vztahu svobodní být nemůžeme. Proto například stav „manželský“ není stavem „svobodným“.

Individuální svoboda by však nemohla být plně realizovatelná, kdybychom se ze vztahu nemohli nijak vymanit (např. vystoupit z vlaku, nebo přepadnout pilota). V příslušné příloze (SVOBODA) je na to pamatováno tzv. „právem veta“.

Váš požadavek možnosti si cokoliv svobodně rozmyslet je tedy plně oprávněný a týká se „práva veta“, práva rozvázat navázaný vztah.

Metodika TSO však praví, že se svobodným rozvázáním navázaného vztahu nutně souvisí povinnost nahradit způsobenou škodu, touto změnou poškozeným. Nahradit škodu tedy budeme muset přepadenému pilotu, v případě vystoupení z vlaku je pak náhradou škody ztráta nároku na navrácení jízdného, v případě rozvodu se alespoň poněkud snažíme nahradit škody majetkovým vyrovnáním atp...

Měkčí variantou decentralismu je centralismus. Měkčí variantou samosprávy je správa zástupců lidu. Měkčí variantou svobody je nesvoboda. Měkčí variantou TSO je totalita.

V knize Soumrak a naděje civilizace píšete něco v tom spmyslu:

Pokud ideje TSO osloví jen rozum, potom se nezmění NIC.

Až ideje TSO osloví srdce, pak se dají věci do pohybu.

Nerozumím tomu.

Stále tady vyzvedáváte nutnost a potřebu myšlení, zdravého selského rozumu, a nyní tady tento rozpor!

Rozum je vám nyní snad málo?

Co se tak radikálně změní, jestliže lidé budou chtít vybudovat první svobodnou obec TSO z poznání, podle idejí TSO?

Copak lze vůbec dělat obec TSO bez srdce?

Bez toho, že celou svou bytostí nesnáším tuto existující totalitu a chci žít jinak? Lidsky důstojněji...

Vše, co člověk dělá, tak není možné dělat bez srdce...

Jasně, řeknete, že když počítám matematický příklad, tak do toho srdce nevkládám, jen chladný ahrimanský rozum...

Ok.

Ale v normálním životě prostě žiji tak, že srdce je přítomno více či méně snad ve všech mých úkonech...nebo ne?

Dobře, hypoteticky připusťme, že by obec TSO dělalo pár vypočítavých jedinců, jako chladný kalkul, žít svobodně, bez totalitních deviantních degenerátů, zastupitelů a absurdit.

Co je na tom špatně?

V čem by se to lišilo oproti obci, kde by bylo srdce přítomno...?

Co se změní, když v tom srdce není, ačkoli jsou respektovány rozumem principy a ideje TSO?

Lze vůbec vybudovat obec TSO bez srdce?

Až ideje TSO osloví rozum i srdce, pak se dají věci do pohybu.

Myšlenky bez srdce jsou abstraktní. Procházejí-li srdcem, vedou k činu.

Jako chladný kalkul nikdo TSO neuskuteční. Hned první překážka (nepohodlí) ho odradí.

Bez myšlení srdcem TSO realizovat nelze...

Jde vůbec něco dělat bez srdce?

Snad kromě matematických operací. A i ty člověk dělá, protože něco chce dosáhnout....takže ho žene srdce -  touha = buď láska, anebo nenávist.

Vyřadit „srdce“ z účasti na svém myšlení a konání je cílem tzv. „černé magie“. Výsledky pak pozorujeme zpravidla u politiků, profesionálních vojáků, nájemných vrahů, katů, finančníků atp.

Pokud myslíme logicky (např. matematicky), tu do průběhu těchto duševních operací nepřipouštíme city (srdce), abychom nemysleli tendenčně. Jakmile však dospějeme k výsledku, tu ho můžeme prověřit „srdcem“, abychom jeho zveřejněním nikomu neublížili...

Dovolím si také názor - rozum je vhodný k pochopení, nikoliv automaticky i k tomu, aby se daly věci do pohybu a kór do zdravého pohybu.

Rozumem (intelektem) totiž může vládnout i egoidní vypočítavej kalkulátor (viz. zde i nabídnuté TSO k dobrému i ZLÉMU…). Když se takových ego + vypočítavků sejde víc (pokud si vědomosti nechtěji egoidně nechat jen pro sebe), tak se něco možná pohne, ale časem to jistě padne (neschopnost spolupracovat, nulová důvěra) a nic dobrého z toho asi ani nevzejde.

Třeba ale někdo jiný použije zdravý kalkul, to má pak naději - jako zdravá fér strategie (viz zde dřívější malá diskuse).

Ale pozor třeba i nato, kdy si jeden hraje na srdcaře, ale přitom je to kalkulující + povahou otrokář (často snaha být v pozadí, snaha něco zákulisně řídit, snaha nereagovat na to apod.,vrozená demagogie apod.) - pak to druzí časem prohlédnout a tým také padne. Těch variant je více. Dá se použít i na spolupráci při tvorbě a chodu webů - spolků apod. Jak jsem už jinde řekl (zde oslovení srdce), je to + i otázka důvěry (díky srdečnému přístupu k druhému (k známému i k neznámému), snaha být fér) a díky ní pak i možnosti případně vůbec začít chtít spolupracovat (a díky tomu časem třeba dlouhodobě - zde potřeba)…

Úplně jinou kategorií je nihilismus (následek doby) - tam u člověka totiž nelze útočit ani na ten rozum (z věty z té knihy). Nihilismus je největší strašák pro budoucnost (i každou přítomnost) - jaká bude, jaký bude přechod. Na nihilismus dle mne lze uplatnit jednu věc, popřípadě na druhou čekat. 1.působit při oslovení člověka i něčím, co se neuchopuje rozumem. Jednu variantu jsem zde opakovaně naznačil…2.nebo čekat na RS avizované extrémní ponaučení…

Souhlasím.

Děkuji za jistá slova…a také Vás zdravím! Vidím to hodně podobně…

Lidé jsou často zajištění, často si i myslí, že nic nehrozí, že se snažit nemusí, nemají na to čas, náladu apod…myslí si často, že není aktuální něco takového jako třeba TSO řešit apod. (pokud o tso vůbec ví + následně s ním souhlasí apod.).  Jde o to, aby nebylo pozdě, až ten zájem přijde (očividná potřeba). Jednoho známého třeba tso vůbec nezajímal, ale náhle když se v našem okolí už má budovat snad první arabská obec, tak se mě ptal - co že je to tso? Místní lidé v té obci píší na obecní tabule hesla jako '’zrádci’’ (určeno těm, kdo jim (obci) zde rozprodal pozemky). Asi by to ani nevadilo (pokud by se tedy jednalo o prodej dispozice, což ani to se neděje), ale přijde mi, že tu právě nemáme nijakou ochranu vlastní kultury - žádná občanská smlouva. Protože přece SVOBODA musí být. Ve jménu svobody se pak vzdáváme vlastní kultury, práv, tradice…protože druzí si často tu vlastní kulturu zajistit a ochránit umí. Jak mi někdo řekl, jsme (našinci) strašní měkoši.

Našinci k sobě ani často neumí být rovni (jak píšete). Však ani ZDE k sobě neumíme být rovni - viz. na to jinde poukazuji zde v diskusích. Je i třeba někdo (zde v diskusi) s přezdívkou Sparťan, Sluníčko, Miminko roven někomu, kdo udá své plné jméno, jméno, iniciály? Ne. Ten dotyčný si myslí, že je někým víc, nebo méně. Neumí být roven + diskusi začíná lží (omylem) o já (mlžením) - nedává do toho já (neumí to, nechce to, netuší to). atd…vlastně ani jinému Sparťanovi, Sluníčku apod. není roven…A pokud to tak někdo koná v rámci nějaké strategie (ač se spíše druhým jeví jako manipulační robot), tak jde vlastně příkladem i onou nerovností (podprahově). Jde o to začít neutrální pravdou a následně tuto případnou nerovnost od druhého vědomě nepodporovat. Nevědomě = ten druhý udá nepravé jméno (zde irelevantní) - problém s já pouze toho druhého (při odhalení hrozí nedůvěra). Hlavní je to vědomě nepodporovat. Proto já odmítám (kór zde) diskutovat s nijakým Sparťanem, Sluníčkem apod., nechci toto vědomě podporovat - a i vím, že v jistých směrech to pak i brání jistým výsledkům z případné diskuse. To mluvím ale jen za sebe, každý takové potřeby, názory apod. nemá apod., nikomu v tom nebráním, ale se mnou v takové diskusi spíše počítat nelze (i dobrý návod, jak mne z diskuse vyřadit - to mi ale nevadí, lépe pak poznám ty své - svůj k svému). Karlů, Petrů, Janů jsou přeci tisíce, to nikoho přeci neprozradí - tak proč nezačít třeba jen touto neutrální pravdou. V užší diskusi pak pod plným jménem (viz. jak jsem psal jinde)…

To s tím motem máte pravdu, zní na první pohled celkem egoidně. Ale štěstí je individuální (SVÉ) - jde tu spíše o vytvoření podmínek. A na to nikdo sám nestačí, proto se musíme snažit my SAMI. Kdy vlastně i ono motto apriory počítá s tím, že štěstí je v pravdě (viz. nemožnost štěstí v nepravdě - metodika to vlastně neumožňuje. Pouze v rámci kultury, ale ten někdo ba zase tso nevyhledával).

To s tím soc. inženýrstvím také souhlas - i viz. zde dřívější diskuse obdobné téma (kalkul). A v rámci globálnějšího oslovení vidím největší naději v prosté revizi zažitých pojmů (popřípadě poukazovat na chyby) - viz. zde pilíře totality. Že lidé často ani neví, že se něco špatného vůbec děje…

A to s tím základem TSO - zde myslím, že základem (horní trojnosti) BYLA vědecká anthroposofie (+dolní trojnosti filatroposofie? Díky použití reálné logiky?) a vždy bude v rámci teorie. Jinak nejsem znalec církví, možná jste to psal proto, že protestanští křesťané mají pro pochopení této metodiky ve svém nitru toho nejvíce? Je to možné. Jistě je asi i tso (nyní) více aktuální (i rozumově a niterně pochopitelné) v Evropě…

Případné extrémní ponaučení - horší pak je, že atomovka si mrtvé nevybírá. Že proč se to bude týkat případně všech? I těch ponaučených? Asi jako následek pasivity dobra (měli-li dotyční možnosti) - ponaučení k aktivitě…

Zdraví P.

Otázka do diskuse:

Jak nejlépe s ohledy na TSO ošetřit to, že zde nyní některé pozemky v obcích vlastní někdo, koho případné TSO v brzké ani vzdálenější době zajímat nebude?

No…možná je to jednoduché… stačí když si občané rozhodnou, že vlastnictví pozemků obce se změní na vlastnictví dispozice = vlastník pozemků bude obec. Jde mi právě o to, kdyby třeba 30% procent pozemků nějaké obce vlastnil třeba nějaký cizinec, který pozemky ‘'legálně'' koupil. Vím, že to není správné, ale děje se to.Nebude to zase případně vůči němu nefér, když by se jeho vlastnictví změnilo jen ve vlastnictví dispozice? Možná ne. Prodat by to případně mohl, jen by neprodával pozemek, ale dispozici. O hodnoty by nepřišel. Nebo? Kdyby rázem všichni přešli z vlastnictví pozemku na vlastnictví dispozice, tak by bylo asi vše v pořádku. Obec (občané) by měli zase obec ve svých rukou, mohla by vzniknout ona politická organizace. Bylo by tedy i možné v obci TSO  zdravě obchodovat s dispozicí? Viz třeba jako nyní prodej družstevního bytu někomu jinému…

Šlo mi také o to ,aby případná občanská smlouva dosáhla i na toho cizince, když tam má 30% pozemků. Téměř v každé obci vlastní pozemek i někdo kdo je tam cizí. Jak toto spravedlivě řešit?

Omlouvám se za dosavadní indisposici...

K otázce: Obec TSO nemůže vzniknout na cizích pozemcích. Vaše otázka se tedy týká vzniku TSO (viz založení TSO v metodice), nikoli otázka na chod TSO, v daném případě na chod obce TSO...

Slyšel jsem:

Demokracie je dobrá věc, má mnoho podob, mnohostranný význam a použitelnost, ale také zneužitelnost. Sokrates, známý svými postoji k demokracii, o ní předvídavě řekl:

1:Demokratické zřízení doplatí na to, že bude chtít, aby bylo vyhověno každému.
2:Chudí budou chtít část majetku bohatých...a demokracie jim to umožní.
3:Mladí budou chtít práva starších, ženy budou chtít práva mužů, cizinci budou chtít práva domácích občanů... a demokracie jim to umožní.
4:Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce...a demokracie jim to umožní.
5: A nakonec zločinci demokracii ovládnou, protože zločinci od přírody touží po
pozici moci, vznikne tyranie horší, než dovede ta nejhorší monarchie nebo
oligarchie!

Chudák demokracie, fakt to nemá lehké, jakkoliv to zní dobře a obsahově napovídá o tom nejlepším, co může lidstvo od společnosti chtít. Jen ta realita je jiná, bohužel!

Má-li „demokracie“ mnoho podob, mnoho významů a lze-li ji různě použít, pak nelze jednoznačně říci, co to je, pak je nutně zneužitelná. Tedy pryč od ní, neboť právě tyto vlastnosti vyhovují lhářům, podvodníkům a lumpům všeho druhu!

Bylo by tedy jen dobře, kdyby to „demokracie“ neměla lehké. Mě se naopak zdá, že to má lehké, jako každý podvod.

To, co jste citoval, tuším neřekl Sókrates, ale jeho žák Platón...

"Sociální preference v přírodě se dají zjišťovat několika způsoby. Jedním z nich je tzv. asociační index, který udává, kolik času spolu tráví dva jedinci. Pokud se jedná o většinu času, předpokládáme, že mezi nimi existuje sociální vazba, pokud se navzájem vyhýbají, je tomu naopak."

Obyčejnými slovy bych to řekl tak, že úřady, byrokracie s lidmi nejedná, jen přikazuje.

Kontakt občanů mezi sebou je minimální. Kontakt občanů se svými volenými zástupci není vlastně žádný.

Tzv. zastupitelé lidu jsou naprosto odtrženi od obyčejných lidí. Kdyby neexistovali, vůbec by na to nikdo nepřišel. V podstatě neexistující - virtuální zastupitelé jednají za občany. Akdyby ani skutečně neexistovali, vůbec by to v tomto totalitním systému občanům nevadilo, protože si naprosto zvykli, že je normální, že nějaký úřad vydá rozhodnutí, zákon, nařízení, vyhlásí krizi, zdražení, válku... bezmocní občané nemohou nic.

Jedině kdo se stále schází jsou právě zastupitelé. Jezdí rychle limuzínama s černými skly, okolo je plno chlapečků z ochranek, novinářů, kamer, slávy, tiskových mluvčích, dostávají královské platy cca 10-50 násobné platu obyčejných lidí...

Občané si musí vzít svoji moc zpět, musí ji vyrvat těmto, kteří dělají krize, války...zločiny...obyčejní lidé si to nedělají...

Mezi obyčejnými lidmi se vždy najdou darebáci, kteří by druhé utiskovali, kdyby se nebáli zákonů, ač ani ty mnohé nezastaví. Kdyby jich nebylo, odkud by se brali „zástupci lidu?“

Píšete:

Účel je sice vzdálený (v budoucnu), projevuje se však proti času (do minulosti) jako příčina (našeho poznávání), která je nám blízká.

Tedy říkáte, že budoucnost již nyní existuje, protože působí!

Jsem z toho úplně rozrušený.

1. Takže budoucnost ani minulost ve skutečnosti neexistuje?

Resp. existuje, ale zaráz? Je to jen iluze? Protože skutečné je pouze teď?

Mohlo by ale „teď“ být bez minulosti a budoucnosti, bez iluze?

Potřebuje skutečnost iluzi? Nebo iluze potřebuje skutečnost?

Může existovat minulost a budoucnost bez „teď“?

2. Takže kam tedy spějeme? Do minulosti nebo do budoucnosti?

K účelu v budoucnosti, nebo k příčině v minulosti, která však jako následek účelu přece nemůže být potom minulostí, když následuje za budoucností?

Tvrdíte vlastně, že minulost neexistuje! Existuje jen něco jako následek budoucnosti, což nemůže být minulost!

Potom by se spíše měla příčina nazývat za-budoucnost! Něco jako super-budoucnost! Nad-budoucnost!

Je pravdou, že je potom otázkou relativního pohledu, odkud se na „za-budoucnost“ díváme. Protože se může jevit i jako „před-budoucnost“!

Jenže neexistuje-li minulost, potom nemůže existovat ani budoucnost! A už vůbec ne ani "za-budoucnost".

Zcela jste mne dopletli. Nevím co je dřív. Příčina nebo následek? Minulost nebo budoucnost?

Existuje vůbec čas?

Logické je, že první je příčina, druhý je její následek!

Vy tvrdíte, že účel se projevuje jako příčina! Není to tautologie?

Bílé se projevuje jako černé!

Že příčina je tedy projevem účelu!

Tak dokazujete totéž tímtéž!

 Bílé je bíle, ale projevuje se jako černé! Takže jaké je?

A co když bílé je ve skutečnosti černé a projevuje se jako bílé? Hmm?  

3. Lidskost tedy působí jako příčina poznávání? Jak?

Účel je sice vzdálený (v budoucnu), projevuje se však proti času (do minulosti) jako příčina (našeho poznávání), která je nám blízká.

Projevená příčina našeho konání je představa účelu.

Účel se tedy projevuje proti času jako naše představa účelu, která nás podněcuje k budoucímu konání, k naplňování účelu v čase.

Neříkám tedy, že budoucnost již nyní existuje, protože působí. To, co působí není budoucnost, ale účel, který lze naplnit v čase, až v budoucnosti a proto může působit jen z budoucnosti (proti času) do minulosti.

„Teď“ (tady v přítomnosti) putuje časem ve spáře prchavého okamžiku. Putuje mezi „předtím“ (tam v minulosti) a „potom“ (tam v budoucnosti).

Přítomnost je člověk sám (já), který budoucnost (to, co ještě není) přeměňuje v minulost (to, co již je). Čas je vlastně pohyb (z minulosti do budoucnosti) a pohyb je vlastně změna stavu. Změněný stav je v minulosti, nezměněný stav je v budoucnosti. Vlastní „změna“ (to, co vše mění) je v přítomnosti (ve spáře okamžiku), je naše já.

Odtud rčení: „Život je změna!“

Svět a naše tělesnost v něm, jak v nich žijeme, jsou tedy budoucnost měnící se v minulost.

Minulost („předtím“) ani budoucnost („potom“) nemohou existovat bez přítomnosti („teď“). Čas nemůže existovat bez prchavého okamžiku. Nic nemůže existovat beze změny. Změna je trojjediná (ničitel, budovatel i udržovatel), Změna je já.

Já jsem cesta, pravda i život.

Není jednosměrné cesty. Vyvíjíme se v kruhu (po obvodu kruhu), jako had požírající svůj vlastní ocas. Naše cesta je obvodem kružnice skládajícím se ze dvou protisměrných půl-obvodů:

Například:

půl-obvod směřující zleva doprava = +píR (vývoj do budoucnosti)

půl-obvod směřující zprava doleva = - píR (vývoj do minulosti)

Spojení obou půl-obvodů do obvodu = +píR - píR = 0 (obvod kružnice)

Školský matematický obvod kružnice v podobě „2píR“ je akademická lež.

Jak již bylo řečeno, minulost je přeměněná (naplněná) budoucnost...

Lidskost je tedy na počátku a ne na konci vývoje?

Potom ale tvrdíte, že se k počátku prodíráme.

K čemu tedy potom směřujeme, jestliže vše máme již na počátku?

Usiluji-li o lidskost jen proto, že si myslím, že ji nemám, ale přitom ji mám, tak potom stačí jen říci: A mám tě, lidskosti!

Už tomu vůbec zase nerozumím.

Vy to vždy jaksi dopletete.

Kde tedy jsem, na konci nebo na začátku? Nebo  někde uprostřed? Kde jsem třeba já?

Vzadu, vpředu, na konci, před koncem, za počátkem?

Hlava se mi z toho točí….

Cíl, který je na konci je vlastně na počátku? Konec = začátek?

Potom tedy cesta k němu neexistuje, protože ve skutečnosti žádná není! Cesta je tedy jen pouhou sice skutečnou, ale iluzí?

Lidskost není na počátku, vývoje, ale samotným počátkem. Na konci vývoje k lidskosti je lidskost plně (pravdivě) poznaná, potvrzená (ANO lidskost).

Protože jsme na cestě k lidskosti, nejsme již na počátku, ani ještě na konci. Proto se musíme k lidskosti jako k počátku zpětně prodírat (analyticky) zpětně cestou, kterou jsme již absolvovali.

To, k čemu směřujeme, co je na konci cesty (vývoje) k lidskosti, je plný relativní projev lidskosti (ANO lidskost).

Než o čemkoli můžete říci „mám tě“, musíte se toho opravdu chopit (pochopit). Nestačí to mít jen někde (bůh ví kde) v těle. Je to jako se vzpomínkou. Pokud si ji nevybavíte (plně neprojevíte), tu jako byste ji neměl. Tu máte zapomnění, nikoliv vzpomínku.

Jak jsem již řekl, jste někde uprostřed cesty.

Cíl (plný projev počátku) není na počátku, ale na konci, jako potvrzený počátek (ANO počátek).

Rovnice: „počátek = konec“ je opravdu pravdivá.

Představte si hermetického hada, který takříkajíc „požírá“ svůj vlastní ocas.

Přesto nelze říci, že cíl je „na počátku“.

Na počátku je cíl nepoznaný (NE cíl), na konci je cíl poznaný (ANO cíl).

Cesta k cíli je Vaše cesta poznávání, kterou naznačuje onen had požírající svůj ocas.

Kdyby tato cesta nebyla skutečná, nikdy by jste se nemohl ani částečně projevit jako člověk, přestože člověkem jste...

Píšete, že lidskost není na počáku, ale je počátkem.

Kde se vzala tedy lidskost?

Co je na počátku, když tam není lidskost, ale je už před ním?

Něco může stát jen na něčem.

Něco xx stojí na počátku. Je-li počátek lidskost, co na ní stojí?

Je-li prvotní lidskost (jako něco stvořené v tomto relativním světě), čeho je relativním opakem?

Nepředpokládám, že nelidskost není stvořením boha.

Co či kdo stvořil,-o nelidskost?

Na počátku je vše relativní (včetně iluze relativity). Na počátku je čas i prostor, vývoj i aktuálně vyvinutý stav. To vše počínaje tím prvním a konče tím posledním (1-x).

Samotný počátek tedy nemůže být první ani poslední, ukazuje na něj pouze nula (0). Můžeme tedy o počátku mluvit jako o „nultém“ stavu...

„Co je na počátku, když tem není lidskost?“

Na počátku počíná vývoj k poznání a k relativně plnému projevu lidskosti!

Protože absolutno (lidskost) není relativní, nemůže být ničeho relativním opakem. Nic nemůže být relativním opakem absolutna.

Tzn., že nelidskost nemá původ v relativním světě, ale v iluzi relativního světa. Nelidskost je iluze relativního opaku lidskosti. U lidí se nelidskost projevuje všude tam, kde lidé podléhají iluzi (egu). Ego je iluzorní obraz lidského já...

Otázka, „kde se vzala lidskost?“, je otázkou, kde se vzal počátek (všeho i ničeho).

Otázka, „kde se co vzalo?“ je otázka na původ relativity a archaické iluze.

Na absolutno se takto relativně ptát nelze, neboť mimo ně už není nic, odkud by se co mohlo vzít.

Absolutno je zřídlem všeho i ničeho. Je zřídlem sebe sama, relativna i iluze.

Abychom tomu byli s to porozumět, k tomu je nám zapotřebí vývoje reálně logického myšlení. Jinak budeme absolutno stále dokola řešit jako relativno, tedy iluzorně...

Ještě mne napadlo, že lidskost možná není vlastnost, ale cíl lidského konání.

Jestliže totiž máme vlastnosti byť jako lidé ještě i ne-lidské, tudíž je nutno také definovat, co je člověk.

Logika věci říká: je-li člověk lidský, potom má i lidské vlastnosti a tedy vše je lidské. Vše je obrazem lidskosti.

Má-li něco ne-lidské, pototm to není ještě úplný člověk, ale chybí mu právě k lidskosti ten kousek nelidskosti, který musí odstranit. Jako skvrna na bílé (stěně). Nemůžeme řící o bílé, že je čistá bílá, jestliže má někde černou skvrnu.

Takže lidskost je teprve to, čeho jako účelu máme dosáhnout.

Do té doby spolu v člověku bojuje lidskost proti nelidskosti. Vašimi slovy: mravnost proti nemravnosti.

Dá se tu hovořit o mravním účelu nebo o účelové mravnosti?

Jak potom chcete dokázat účel? Vy musíte jako první dokázat že vůbec existuje účel, až pak mravnost.

V jedné větě říkáte: „lidskost možná není vlastnost...“

V druhé větě říkáte: „máme-li vlastnosti jako lidé ještě i ne-lidské...“

Ve třetí větě říkáte: „je-li člověk lidský, potom má i lidské vlastnosti...“

Zde si evidentně protiřečíte: „lidskost“ vlastností „JE i NENÍ!“...

A dále:

Tvrdíte: „...lidskost je teprve to, čeho jako účelu máme dosáhnout...“

Nakonec tvrdíte: „...musíte jako první dokázat že vůbec existuje účel...“

Zase si protiřečíte: „účel JE i NENÍ“...

Vše, co tvrdíte, vzápětí popíráte. Co s tím?

V jedné větě říkáte: „lidskost možná není vlastnost...“

V druhé větě říkáte: „máme-li vlastnosti jako lidé ještě i ne-lidské...“

Ve třetí větě říkáte: „je-li člověk lidský, potom má i lidské vlastnosti...“

Zde si evidentně protiřečíte: „lidskost“ vlastností „JE i NENÍ!“...

A dále:

Tvrdíte: „...lidskost je teprve to, čeho jako účelu máme dosáhnout...“

Nakonec tvrdíte: „...musíte jako první dokázat že vůbec existuje účel...“

Zase si protiřečíte: „účel JE i NENÍ“...

Vše, co tvrdíte, vzápětí popíráte. Co s tím?

Dobře, zkusím formulaci jinou, ale otázky zůstávají stejné:

Cílem lidského života je být skutečným člověkem. Až ten je skutečně lidský.

Tedy lidskost je cílem života člověka. Tedy být lidský = nebýt nelidský!

A to je účel života člověka.

Lidskost je zároveň vlastností skutečného člověka, a také účelem života, cílem.

A jaký je tedy důkaz toho, že existuje takový účel lidského života = lidskost? Tedy jako nejvyšší účel? Co je víc než aby byl člověk lidský?

My pracujeme se tím, že každý má nějaký cíl. Tedy dá si účel svého života.

A s tím souvisí to,  důkaz lidskosti jako účelu života. Jestli tedy je lidskost účelem života člověka, nebo jen jedním z mnoha účelů života? Je nejvyšším účelem? Nebo ostatní účely jsou nižší a jsou zahrnuty jako podmnožina tohoto nejvyššího účelu?

Jestliže si sami dáváme životní cíl (účel života), co tu chcete dokazovat? Že cíl skutečně existuje? Kdyby neexistoval, jak bychom si ho mohli dávat?

Protože si můžeme dávat různé cíle, je evidentně „lidskost“ jen jedním s životních účelů.

Otázkou tedy je, kdo rozhoduje o tom, který z cílů (účelů) je ten nejvyšší.

Obecně lze tvrdit cokoliv. Rozhodující je, který cíl si za ten nejvyšší kdo sám zvolí...

Ptám se stále, co je lidskost?

Ptám se, jestli lidskost není náhodou účelem člověka.

Protože jak je vidět, všichni o lidskost pouze usilujeme.

Lidskost je něco, co by ve všech směrech naplňovalo mravní intuici poznatelnou myšlením. Tedy nejvyšší lidské poznání ve všech směrech. To asi nemá nikdo na světě, nebo jen nějaký zasvěcenec, nebo v dnešní době asi opět inkarnovaný člověk, bodhisatva, v minulém životě pod jménem RS. Případně znovu inkarnovaný Kašpar Hausser nebo Christian Rosenkreuz…

Je tedy lidskost nejvyšší účel? Ne subjektivně, že si někdo myslí, že má nejvyšší cíl: třeba vydělávat peníze a stát se prezidentem, bankéřem… Mne ale nezajímá, co si kdo namýšlí a vymýšlí za fantasmagorie. Zajímá mne pravda.

Ale objektivně? Objektivně nejvyšší cíl – patrně je asi jinými slovy formulovatelný jako: poznání pravdy. A to dává svobodu, jako nejvyšší ideál lidství? My zde se jen učíme lidskosti. Ale ani pořádně zatím nevíme, co to je?

21.1. 2015 jsem Vám odpověděl:

„Lidskost je vlastnost pravého lidského já (lidského ducha).“

Máte-li pocit, že ne, pak se točíme v bludném kruhu...

Lidskost je tedy samotný člověk, který pravdivě poznal sám sebe. Poznání sebe sama je účelem, předmětem poznání je lidskost.

Toto poznání není nejvyšší ve všech směrech, neboť mimo nás (vnitřní svět) je tu k poznávání ještě vnější svět. Vnější svět se však od svého počátku vyvíjí stále dál (stále dál posouvá svůj konec), takže v tomto směru jeho poznávání stále pokračuje.

Ke konečnému poznání vnějšího světa můžeme dospět jen směrem k jeho počátku (k poznání jeho počátku).

A protože vnějším poznáním se obohacuje (mění) také sám člověk (nikoliv jeho lidskost), vyvíjí se stále dál i poznání sebe sama. I zde lze tedy ke konečnému poznání dospět jen poznáním počátku sebe sama.

V obou případech je tedy nejvyšším účelem poznání počátku, neboť jak praví Jan:

„Já jsem počátek i konec!“

Ano, tím mi odpovídáte na dilema, které mám:

Jak mohu chtít být lidský, když lidskost nemám? Ani vlastně nevím, co to je.

On je to nějaký vzdálený účel. Cíl.

Ale teprve v procesu vývoje se k němu dobírám jako k tomu začátku.

Sice nevím kde to, co to je, ale stále to nějak hledám. Třeba jako tu lidskost.

Což chápu i jako poznání počátku.

Bez takového poznání totiž neznám sebe. 

To je takové sofisma: Jsem člověk. Mohu ale být lidským, člověkem, když nevím, co to je?

Protože jste člověk nutně lidskost máte. Je však zcela překrytá svými tělesnými projevy, jejich animální přirozeností.

Účel je sice vzdálený (v budoucnu), projevuje se však proti času (do minulosti) jako příčina (našeho poznávání), která je nám blízká.

Lidskost je skutečně počátkem.

Poznávání sebe sama není sofisma, neboť si v ničem neodporuje. K počátku se prodíráme analyticky, očišťováním jeho relativních animálních projevů. Jakmile k němu dospějeme, začneme ho projevovat synteticky. To je idea zmrtvýchvstání v těle.

Dokud sami nedospějeme k poznání lidskosti, můžeme se řídit příklady lidskosti jiných. To je původní poslání dějin...

Lidskost (příp. slušnost) je bych  řekl určitá norma chování. Pozitvní norma, na straně dobra, pravdy...

To se snaží do společnosti vnést i zákony.

Jako souvisí lidskost a zákonnost?

Slušnost je lidská vlastnost. K lidskosti patří i slušnost.

Ale lidský výtvor je i zákon.

Jsou to vše lidské vlastnosti a výtvory?

Dá se lidskost nějak uzákonit?

Asi ne, stejně jako skušnost.

Co zde má přednost?

Zákon někdy mezi lidmi dělá zlo, člověk kvůli zákonu je ukřivděný, protože o něm rozhoduje a nebere v potaz jeho individualitu a konkrétní situaci.

Lidskost (slušnost) není norma, ale mravnost. Mravnost je mravní intuice, poznatelné důsledným myšlením o vnímaných projevech světa a sebe sama (o vnějším a vnitřním světě).

K mravní intuici ovšem dospívá dosud jen velmi málo lidí. Mohou je však sdělit ostatním lidem v podobě mravních představ a idejí (pojmů) lidského chování, na třech úrovních reality (mravní, morální, fyzické = duchovní, duševní, tělesné). Jsou-li mravní intuice lidem pouze sdělovány, mohou lidskou vůli (chování) inspirovat. Jsou-li lidem přikázány (panující mocí) nazýváme je zákony.

Když dal Solón Athéňanům zákony, opustil Athény. Samotný inspirátor či zákonodárce se totiž neřídí svými inspiracemi či zákony, ale svými mravními intuicemi. Proto je svobodný, zatímco ostatní jsou nesvobodní (nekonají z vlastní vůle, ale z příkazu zákona).

Zákonodárnost zasvěcenců lze ovšem napodobit pouhou „zákonodárnou mocí“, jejíž zákony pak ovšem nejsou uzákoněnými mravními intuicemi, ale pouze uzákoněnou vůlí mocných, která je bez mravních intuicí nutně svévolná a sobecká...

Lidé se do vnějšího světa inkarnují v animálním těle s jeho vnitřní přirozeností (vnitřním světem), jejíž animálnost (zvířeckost) musejí postupně překonávat (vývojem zušlechťovat) a nahrazovat vlastní lidskostí (mravními intuicemi). Řádně se vyvíjející člověk tedy svou animální přirozenost postupně odkládá (odtud říše pod člověkem: zvířecí, rostlinná a nerostná), až se stane ve svém těle plně svobodným (odtud idea zmrtvýchvstání ve fyzickém těle).

Na každém stupni svého vývoje se však může stát, že se lidská vůle egoidně zvrhne a obrátí svůj vývoj v úpadek (odtud tzv. elity, celebrity, zločinci). Může však také obrátit úpadek ve vývoj (odtud napravení hříšníci)...

Tady vnímám převeliký problém:

Kdo je schopen říci, že to či ono je inspirováno mravní intuicí?

Dnes máme na každém kroku gay, homo, gender, multikulti  korektnost….zkuste říci něco proti homoloby či proti muslimům resp. jiným ekonomickým přeběhlíkům…tak vás roznesou na kopytech…

Oni budou tvrdit, že správné je milovat i gaye, imigraci, globalizaci, centralizaci, GMO potraviny, éčka, veškeré zákony atd. atp.

Jaký máte důkaz, že mravní intuice je pravdivá? Nemůžete jim říci lidově řečeno: dementi, držte huby…

Oni samozřejmě neargumentují, nebo jejich argumenty jsou tvrzení typu: musíme být lidští a pomáhat lidem z těch území (které sice předtím bombardovalo NATO či USA) …

Musíme prý pomáhat, protože máme morální povinnost vůči těm lidem…To, že na světě je cca 3 miliardy lidí pod hranicí chudoby, to by všechny měla zachránit Evropa? Nebo Rothschildi se svým FEDem, kteří stojí za vším děním na planetě Zemi?

Jaký je logický postup při dokazování mravních intuicí?

Všichni budou tvrdit, že právě jejich mravní intuice je ta správná.

Ti odpůrci naší mravní intuice budou tvrdit: ne vaše, ale naše mravní intuice je správná!

Co s tím?

Inspiraci mravní intuicí pozná ten, kdo má mravní intuice, nebo ten, kdo má alespoň cit pro pravdu.

Těm, co mají smysl pro pravdu, pravdivost mravních intuicí dokazovat nemusíte.

Dokazovat cokoliv bláznům, lhářům a zločincům nemá smysl. Ti, co sami neargumentují, nestojí o argumenty. Pro ně platí jediný argument: Odejměte jim moc nad ostatními...