V těchto dnech se mi dostala do rukou Vaše nová kniha „Soumrak a naděje civilizace“ s podtitulem: Jak si vládnout sami bez tzv. zástupců lidu.

Po pročtení ji pokládám za brilantní. Nic lepšího ohledně sociální problematiky jsem doposud nečetla. Za knihu Vám moc a moc a moc děkuji.

S ohledem na stav samostatného myšlení našeho obyvatelstva soudím, že zavedení TSO v naší společnosti nebude jednoduchá záležitost.

Prosím, sdělte mi Váš názor jak a kde s TSO začít?

K zaveení TSO je zapotřebí předevší dostatečný počet lidí, kteří TSO skutečně chtějí a jsou ochotni pro jeho zavedení něco udělat. Tepreve potom je možné uvažovat kde a kdy ho zavést.

TSO lze zavést kdekoliv, jde jen o to získat vhodné pozemky na nichž lze nejn žít, ale také podnikat, především produkovat a zpracovávat ty nejzákladnější potraviny. Zavádění TSO musí začít od ekonomiky s vlastní měnou, zejména kvůli zabezpečení základních životních potřeb...

zmp

Myslim.si, ze zavedenie TSO nie je mozne v existujucich sidelnych strukturach a/ani v existujucich strukturach samosprav, myslim.si, ze je vhodne vytvorit nove osidlenia minimalnej velkosti 30-50 ha pre 30-50 rodin pre zabezpecenie zaujimavej miery sebestacnosti a udrzatelnosti a to formou najmu pozemkov od garanta (a asi aj mecena startu) TSO, kym ich vlastnictvo strati vyznam a opodstatnenie a zaviazaniu sa k nasadeniu a naplnaniu TSO, ako ochrany pred zaskodnikmi a tymi z nas, ktory si dokazu buducnost v TSO sice predstavit ale nezvladnu ju z roznych dovodov aj naplnit, aby (sme) mohli byt nahradeni dalsimi TSO pozitivnymi... (myslim.si, ze slovo "musim" je slusne pouzivat len 1.osobe jednotneho cisla

Pokud pozemky nepatří obci, je TSO na pronajatých pozemcích založeno na hliněných nohou. Garant zemře, dědicové pozemky TSO odeberou a je po TSO...

Velice zajímavě z ní Váš pojem „TSO pozitivní“...

zmp

Myslel som nový sídelný útvar, napr. obec, kde sa 30-50 rodín "vzdá" vlastníckych práv (po kúpe svojich pozemkov) spoluvlastnictvu občanov obce, alebo to niekto rozbehne, tým som myslel štart cez mecéna a založí "akciovku obce", pre prípad, že by zomrel, lebo máte úplnú pravdu: dedičstvo je riziko... Vidím nebezpečenstvo v tom, že jednotlivcov i rodiny "TSO pozitívnych" (odhodlaných, chápajúcich, atď.a hlavne po slobode túžiacich) môže odradiť nová realita (nežijeme v TSO-máme "len" predstavu, sny a vízie, ktorým veríme) a neskrýval by som možné počiatočné problémy, ktoré sú ale určite výrazne prevážené víziou slobody, teda postupným alebo skokovým oslobodením sa od dnešnej štruktúry a hierarchie spoločnosti! Napríklad realitou zaskočený ikeď nádejný, pôvodne po slobode túžiaci občan, pri vlastníctve svojho pozemku môže vážne nabúrať stabilitu jeho predajom osobe TSO indiferentnej, v horšom prípadne voči TSO negatívnej, veľkú mieru a možno až úplnú sebestačnosť obce (a pri zakladaní obce by bolo asi fajn, aby "sme síce sedeli v jednom autobuse a pozerali sa vpred, ale nemusíme byť všetci aktuálne a ani perspektívne rovnakej profesie...)

Ale asi "mútim vodu" zbytočne, nie som schopný si prečítať spätne všetky príspevky v rozumnom čase a teda niekoľkoročnú diskusiu a predpokladám, že to je už vyriešené - len ma zaujímal reálny štart, lebo vo svete existuje už všeličo reálne viac či menej fungujúce. Ďakujem a sorry :-)

Mnoho mých spoluobčanů již delší dobu bytostně nesnáší jisté lidi. Chtějí je házet z oken, mlátit klacky a jinými vymoženostmi moderní doby, věšet a pod., zkrátka jim dělat (jako řádní občané státu) jenom radost. Já si naopak myslím, že drtivá většina politiků, mafiánů, lobbistů, různých parazitů a podobných mimořádně vzácných lidí, má naprosto čisté svědomí - nepoužívané !

Nenávist ke škůdci, včetně jen domnělého, je zcela přirozená, pudová a stojí na prvním stupni uvědomování si, co je zlo. Je natolik přirozená, že je až animální.

Animalita, byť ve fraku a cylindru (sledování animálně sobeckých cílů), je navíc naprosto hluchá vůči svědomí. Svědomí k nám totiž nepromlouvá z těch nejnižších, ale z těch nejvyšších úrovní.

Nakolik se člověk kulturně pozvedá nad animalitu, natolik si uvědomuje, že brutální odstranění jednoho škůdce je pouhá pomsta, která nic trvale nenapraví, nebudou-li nějak drženi na uzdě sociálními poměry všichni škůdcové, plně reální i případní. Klade si tedy otázku, co skutečně vede k nápravě a hlavně, jak má vypadat skutečná náprava poměrů...

zmp

Takto mj. odpověděl nějaký generál na dotaz novináře ohledně bojů v Afghánistánu:

Přemýšlí někdy voják o tom, jestli má válka smysl?

Nemůžu mluvit za všechny, ale myslím si, že režim, který je v misi, obrovská únava, která se dostavuje po akci, čas, který musíte využít k regeneraci vlastních sil, protože potřebujete být fit následující den nebo dva dny poté, vám ani nedovolují přemýšlet, že jste tam pro to, nebo pro to nemáte čas přemýšlet. My jsme především vojáci, kteří dělají maximum, aby splnili úkoly, které nám stanoví vláda a parlament, a jsme hrdí na to, že to děláme dobře.

Jestli takové neinteligentní naivně otrocké boha pusté myšlení mají i další, potom je zázrak, že stav společnosti není ještě mnohem horší. On plní jen rozkazy vlády a je na to hrdý!!! Stát mu pak za to dá metály.

Pro vojáka, který brání svou „vlast“ (život, zájmy, dispozice, vlastnictví, své i bližních) je smysl války docela jiný, než pro žoldnéře (profesionálního vojáka), který válčí jen za svůj žold. Proto o válce nelze mluvit jen tak beze všeho jako o zlu, jak nám to podsouvají pseudo-humanisté...

Generálova „akademická“ otázka: „Přemýšlí někdy voják o tom, jestli má válka smysl?“ se tedy týká jen žoldnéřů, kteří by se museli vzdát svého žoldu nebo se zbláznit, kdyby takto přemýšleli. Generál tak může právem mluvit za všechny žoldnéře.

Protože i tento generál je žoldnéř, chce si své údajné nepřemýšlení, před svým vlastním svědomím i před moralizující veřejností, nějak přijatelně omluvit. Například tím, že „voják nemá na přemýšlení čas“. Aby však nebyl při své sebe-obhajobě pouze v defenzivně, chce sám sebe také nějak pochválit: „jsme hrdí na to, že to děláme dobře“. Zde máte důkaz, že žoldnéř má přece jen čas na přemýšlení. Jeho myšlení je však vražedně tendenční. Přesně tak přemýšlí i nájemný vrah...

zmp

Poslanci, kteří nechtějí zvýšení daně DPH jsou nazývání jako rebelové.

To mne jako rebela docela uráží :-), protože ti lidé tady kritizují jen zvyšování daní a přitom nevědí nic o tom, co je skutečnou změnou.

Je to jen rebelie v mezích totality. Jsou takové dílčí změny nějakým posunem a přínosem? Může postupnými kroky dojít k revoluční kvalitativní změně? Je to vůbec reforma daňového systému, když se hádají, zda daně vyšší nebo nižší?

Jedině čeho jsou všichni tito státní odborníci a ekonomové a tlučhubové schopní, je pouze zvyšovat daně. To je celá jejich věda a reforma. A kdo chce jen méně lidi obírat, tak je rebel. Tak to je prachbídné.

V TV slibují lidem jen krev, pot a ne ...slzy….otevřeně.

Slyšel jsem zajímavý názor nějaké strany (tedy člověka z jakési strany), že by chtěli přívětivý stát pro lidi.

Není vlastně budoucí svaz obcí TSO takový stát? Je stát již zastaralý společenský řád? Nový společenský řád je svaz svobodných obcí?

Je to „občanská válka“ mezi parazity. Obě strany chtějí hospodářství ČR co nejvíce drancovat. Jedni (rebelové) to však chtějí činit při udržování jeho existence, aby bylo daněmi stále co tunelovat, druzí (zodpovědní) však chtějí toto hospodářství úplně zničit, neboť tak si to umanul FED...

Nejde tedy o reformu daňového systému, ale o spor, co je smyslem daní...

Otázka: „Může postupnými kroky dojít k revoluční kvalitativní změně?“

Odpověď: Jinak to nejde. Tak dlouho kape voda do sklenice (postupné kroky), až sklenice přeteče (revoluce)...

Touha po přívětivém státu je touhou otroků po dobrotivém otrokáři...

Nový společenský řád je TSO. Svaz obcí TSO je svazem nových společenských řádů, který nemůže být „dobrotivým státem“, neboť postrádá otroky...

zmp

Milá Atreo,

vina vůbec nemusí být na tvé straně, "cože jsi to vytvořila za představu, které se nedá rozumět", ale v tom, že na moje chápání je to příliš; možná, že ostatní, pokud se vyjádří, porozumí snáze.

Co se týká uplatnění TSO v praxi, už jsem se zde několikrát vyjádřila, že se domnívám, že idea TSO není v současné době uskutečnitelná, protože na ní není lidstvo zralé. Domnívám se, že je to (uskutečnitelná) otázka budoucnosti.

Stotožňuji se spíše s údajným názorem R.S., který, když se mu nepodařilo v jeho době přimět státníky k zavedení TSO, také kvůli silnému odporu duchovních odpůrčích mocností, prohlásil, že k uskutečnění dojde v budoucnosti, ale "přes krev". Radši si ani nepředstavujme, co to bude znamenat.

Naším úkolem nyní je a v budoucnosti bude, přibližovat duchovní vědu těm, kteří jí chtějí naslouchat, přiměřeně jejich schopnostem a vnímání, sbírat sílu do příštích inkarnací, kdy ji budeme potřebovat a kdy budeme stát v prvních řadách a s pomocí Krista a ostatních dobrých duchovních bytostí bojovat za prosazení nového sociálního řádu lidstva.

Milá Kristino,

tvojí odpovědí se mi nečekaně dostalo R.Steinerem potvrzení mé myšlenkové představy toho, co se týče kdy a jak bude realisováno TSO. Nevěděla jsem nic o prohlášení RS k realizaci TSO "přes krev". Děkuji ti srdečně za odpověď!

Stále mi vrtalo v hlavě, proč muselo lidstvo dojít ve svém zotročení tak daleko, že musela povstat z jednoho pokrevního rodu Rotschildů (přes krev) "Nová světová vláda" obepínající jako chobotnice celý svět (všechny duše)?

Jako odpověď mi přišlo toto:

- mnohost fyzických lidí povstala z jednoho duchovního Adama...

- mnohost duchovních bytostí (budoucích regionálních TSO) povstane uvnitř jedné celosvětové totalitní vlády jednoho rodu (přes krev). Tato mnohost bezhlavých nevěst Krista (míst po dřívějších přírodních bozích se zvířecími hlavami) je nyní ukryto v Matce Zemi jako mnohost míst (forem) v nitru Ahrimanem vybudovaného totalitního systému (tvaru) "Nového světového řádu."

Regionální kultura (jazyk, zvyky, řemesla) jsou těmito živými místy - živými tvůrčími formami éterného Krista. Kristus přijde nečekaně za tmy celosvětové totality, v jejím nitru, jako zloděj a přivlastní si všechny temným vládcem zotročené duše. Vidím to jako bochník ementálského sýra, který po rozkrojení vydá své tajemství mnoha děr (míst), ve kterých si bývalý otroci mohou svobodně uspořádat své soužití. Uvniř místa budou mít svobodně na vybranou, jestli žít v chaosu, ze kterého vždy vystoupí ten nejsilnější a zbytek zotročí a nebo žít podle mechanismu TSO a stát se jeho realizací opravdu svobodnými Boho-lidmi. Mechanismus TSO je již k disposici.

Takže z fyzické totality "přes krev" ( z pokrevnosti Rotschildů a prolitím krve jejich otroků) dojde k uskutečnění TSO (jak řekl RS). Copak již nebylo prolito dost krve a stále je proléváno! To není budoucnost, to je již minulost a stále probíhající současnost.

R.S. prohlásil, že to bude v budoucnosti. To ale neznamená, že ta jeho budoucnost není naší přítomností...

S tím, že antroposofové se ztotožňují s R.S. natolik, že považují Steinerovu současnost za svoji současnost a tak také mnohé z toho, co prohlásil, že bude realisováno v budoucnosti, posouvají i do své budoucnosti (především realizaci TSO), jsem se již mnohokrát setkala. Jako by chtěli zakonzervovat duchovní vědu ve Steinerové minulosti. Protože antroposofické poznání, je podle antroposofů, poznáním, kterého dosáhnou ostatní ne-antroposofové až po nich a tedy v budoucnu, posouvají tím také realizaci TSO do budoucnosti až budou všichni antroposoficky dokonalí. Jakoby i tuto realisaci přesouvali na ty budoucí antroposofy.

R.S. také říká, že kdo se v současné inkarnaci setká s duchovní vědou a neuchopí ji, bude se s ní chtít spojit v příští inkarnaci, ale budou mu kladeny veliké překážky. Myslím, že stejné je to i s metodikou TSO. Takže v další inkarnaci již nebudou současní antroposofové ignorující TSO spolupracovat se současnými neantroposofy na budování TSO. Asi budou žít ve velmi těžkých podmínkách pro prosazení TSO, po kterém budou toužit.

Postoj antroposofů k TSO s právem veta mi silně připomíná postoj židů k Ježíši-Kristu. Ačkoliv mesiáše čekali, vlivem svých Rabínů ho nepoznali a nepřijali. Ačkoliv je úkolem antroposofů pochopit principy TSO a snažit se o jeho zavedení v lidské společnosti, její konkrétní jasnou metodiku nechtějí ani pochopit, natož přijmout a ještě ji hanobí, nebo ignorují.

Podle RS musela ještě proběhnout inkarnace Ahrimana a já si myslím, že nyní vidím výsledek této inkarnace v" Novém světovém řádu".

Také podle RS muselo ještě proběhnout mysterium Matky. Myslím si, že to jsou ty regionální formy, které povstávájí nejprve jako vzpomínka na pohanské Bohy, kteří museli být uvnitřněni uvnitř celosvětové ahrimanské totality. Objevují se tato prázdná místa po pohanských Bozích usmrcených ahrimanským drakem (církvemi) aby dala ožít málem ztracenému regionálnímu živému slovu (nářečí) a starým zvykům, řemeslům. To k nám promlouvají bohové v nás usmrcení Ahrimanem, ale vzkříšení Kristem. My se s nimi můžeme spojit k realizaci TSO jako prvního zázraku ze spojení Matky (regiony)se Synem (Kristem-Jástvím v nás).

Metodiku TSO tedy považuji za projev mysteria Matky. Takže teprve nyní s jasnou metodikou nastal čas k vědomé realizaci TSO.

Srdečně zdravím............

Na netu jsem našel následující článek. Je tam řada dobrých argumentů pro každého, kdo bohužel neví nic o TSO a principech rozdělení chodu společnosti na tři samostatné oblasti. Mohli byste se k němu vyjádřit?

Ekonomická svoboda jest termín našemu právu neznámý. Nenalezneme jej v žádném ze zákonů, ba téměř ani v takovém zákonu, jakým je zákon Ústavní. A nepřijde nám to vůbec podivné...

A přitom právě ekonomika je jedním ze zcela zásadních vlivů na život každého jedince i celé společnosti. Vnímáme to každý den. Ekonomické vlivy ovlivňují schopnost naplňovat základní lidské potřeby, působí na drtivou většinu našich rozhodvání. Na peníze přepočítáváme často i hodnoty jako lidská důstojnost, zdraví, rodina a přátelství. Je tedy zdánlivě s podivem, že právní úprava ekonomické svobody v naší kulturně již relativně vyspělé společnosti stále absentuje.

Důvod je ovšem prozaický. Lidská společnost totiž ekonomickou svobodu ztotožňuje toliko s ekonomickým postavením. Jinými slovy, převládá názor, že čím lepším ekonomickým postavením (kapitálem) jedinec disponuje, tím větší měrou požívá ekonomické svobody. To je bohužel omyl.

Samo ekonomické postavení (kapitál) nezaručuje nezávislost. Dává poze prostor pro spotřebu (čím větší kapitál máte, tím více můžete utrácet). Bez ohledu na výši kapitálu, který vlastníte, zůstáváte stále ekonomicky závislí. Jednou na sociálních dávkách či zaměstnavateli, jindy na zaměstnancích, obchodních partnerech, zákaznících, dodavatelích a mnoha dalších. Dokonce zpravidla platí, že čím lepší je vaše ekonomické postavení, tím větší je vaše ekonomická závislost co do rozsahu (nikoli co do výše, ta stále činí 100%). Jinými slovy s ekonomickým postavením jednince roste počet faktorů, na kterých je ekonomicky závislý.

Abychom pochopili skutečný a správný význam pojmu ekonomická svoboda, je třeba jej objektivizovat. Při zachování respektu k současnému chápání práva, nelze definovat ekonomickou svobodu lépe, než jako ekonomickou nezávislost při naplňování základních životních, společenských, sociálních a kulturních potřeb.

Jinými slovy ekonomická svoboda jako ústavní právo znamená zákonem zaručené právo jíst, pít, bydlet, vzdělávat se, mít rodinu, pracovat, bavit se... Právo žít na důstojné kulturně sociální úrovni, vnímané jako úroveň základní, s ohledem na míru ekonomické, kulturní a sociální vyspělosti celé společnosti, a to bez ohledu na stávající ekonomické postavení jedince. Ekonomická svoboda je absolutní deklarace práva člověka na život.

Aby však nedošlo k hrubému nepochopení. Ekonomická svoboda jako ústavní právo znamená jak pro jedince, tak celou společnost, také přiměřené povinnosti a odpovědnost. Do jaké míry je zaručeno právo na život ze strany jedné (zákona), do té míry vzniká za život odpovědnost ze strany druhé (jedince). Svatou trojici „právo, povinnost, odpovědnost," nelze obejít.

Nerad bych se nyní pokoušel zabývat myšlenkou, jak by ekonomickou svobodu jako ústavní právo, bylo vůbec možné realizovat. Snad proto, že je na takové úvahy příliš brzy. Spíš hledám odpověď na otázku, zda je naše společnost, občané ČR, vůbec dostatečně vyspělá na takovou právní a kulturní revoluci. Jde totiž o to, zda je celá společnost schopna respektovat, naplňovat a vymáhat právo na život v celé jeho šíři pro každého jednotlivce.

Rád bych znal váš názor...

Pojem „ekonomická svoboda“ mluví o vnější svobodě, to je o svobodě sociální, která je z kulturní sféry přenesena do sféry ekonomické. Ekonomice však přísluší bratrství a svoboda tam tedy nemá co pohledávat. Domyslíme-li toto matení pojmů dospějeme k následujícímu paradoxu:

Kulturní svobodu lze zevně realizovat jen aktem ukončení nesvobodného sociálního vztahu (vetem).

Ekonomické bratrství lze zevně realizovat jen navázáním nesvobodného sociálního vztahu (dohodou podílníků).

Pojem „ekonomická svoboda“ tedy znamená současné „svázání a rozvázání“ sociálního vztahu. Něco takového však není současně možné. Je to možné jen v čase po sobě, jak to naznačuje pojem „vzápětí“, a to dvojím způsobem:

A. „navázání a vzápětí rozvázání“ = zákon džungle = zákon silnějšího = vyhlédnutí možné kořisti, které se vzápětí zmocníme (navázání vztahu) a spotřebujeme ji (rozvázání vztahu)

B. „rozvázání a vzápětí navázání“ = zákon trhu práce = propuštění ze zaměstnání, školy atp. (rozvázání vztahu) a následné udržování při životě, jako nabídku pracovní síly, podporou v nezaměstnanosti (navázání vztahu)

Jak je z AB patrné, ekonomická svoboda je vždy jednostranná. Ekonomicky svobodný je vždy dravec (otrokář), zatímco jeho oběť (otrok) je vždy ekonomicky nesvobodná...

Praví-li autor Vámi citovaného článku, že „právní úprava ekonomické svobody v naší kulturně již relativně vyspělé společnosti stále absentuje“, pak neříká pravdu. Taková právní úprava v naší kulturně zvrhlé společnosti je již více jak dvacet let v nelidské platnosti, pod názvem „neviditelná ruka trhu...

Praví-li autor, že „ekonomickou svobodu nelze definovat lépe, než jako ekonomickou nezávislost při naplňování základních životních, společenských, sociálních a kulturních potřeb“, pak mele páté přes deváté. Je to přece nutnost naplňovat základní životní aj. potřeby, co činí člověka závislým na ekonomice. Odvodit z této ekonomické závislosti ekonomickou nezávislost může jen verbální iluzionista...

Mluví-li autor o „svobodě jako ústavním právu“, pak mluví o „zaručení svobody“ jejím navázáním nesvobodného vztahu (doslova připoutáním) k justičním zákonům. Mluví tedy o podmanění „svobodných“ svévolným zákonodárcům a jejich výkonné moci...

Výkřik autora, že „ekonomická svoboda je absolutní deklarace práva člověka na život“, je demagogické dryáčnictví. Deklarace samozřejmě není absolutní, ale relativní. To, co se tu deklaruje, je právo jen na život ekonomický, v němž může být člověk (homo economus) oprávněn pouze k nelidskosti vlka nebo k rezignaci ovce bez lidské důstojnosti...

Závěrem autor svou „ekonomicky nezávislou ekonomickou svobodu“ korunuje „společenskou vymahatelností práva, povinnosti a odpovědnosti pro každého i na každém jednotlivci“. Takovýto společenský dohled na jednotlivce jsme tu přece již měli, v dobách reálného socialismu...

Čest bratrské spolupráci vlků s ovcemi!

zmp

Jistý občanský sněm má ve svých pilířích uvedeno, že nerostné suroviny nesmí nikdo vlastnit. K tomu pochopení prý stačí docela obyčejný "zdravý rozum". Jiný občanský sněm, který má vypracovanou vlastní novou Ústavu, má v této Ústavě zakotveno, že nerostné suroviny musí vlastit stát. Rovněž k tomu, abych to pochopil, chtějí, abych používal "zdravý rozum". Jistý ekonom tvrdí, že nerostné suroviny musí vlastnit zcela konkrétní vlastník, protože ....atd. Tvrdí, že k tomu není potřeba ani žádné ekonomické vzdělání, stačí k tomu pouze "zdravý rozum". Jistý úředník z EU tvrdí, že o všech nerostných zdrojích v Evropě by měla rozhodovat EU, protože....atd., což samozřejmě dá "zdravý rozum".

Nechci tady polemizovat o tom, kdo má nebo nemá vlastnit nerostné zdroje. Jde mi o ten tzv. "zdravý rozum"

Dělá to na mě dojem, že všichni uvedení považují svůj rozum za ten zdravý a všichni, kteří uvažují stejně mají samozřejmě, stejně jako oni, "zdravý rozum". Myslím si, že tento způsob myšlení je naopak výplodem velmi nezdravého rozumu a agresivního způsobu myšlení.

Výborný postřeh!

Není to tak dávno, kdy se všichni, i proti sobě válčící strany, naprostí bezbožníci či lháři odvolávali na Boha, na pravdu atp. Není to tedy nic nového pod Sluncem, ale jev zcela charakteristický. Nemusí v tom být vždy ani zlý úmysl, neboť jak praví přísloví:

„Cesta do pekel je vydlážděna „dobrými“ úmysly.“

Nemá tedy smysl se nad tím pohoršovat. Smysl má svým vlastním rozumem zkoumat, jakými důvody a argumenty se který „zdravý rozum“ ohání...

Je tu však přece jen určitý pokrok. Přestože se současná teoretická věda všemožně snaží poznávací schopnosti individuálního zdravého rozumu zpochybnit, přece se lidé odvolávají právě na něj, nikoliv na pouhou víru, Boha, či jinou autoritu. To znamená, že lidé nechtějí pravdu slepě přijímat od autorit, ale sami, svým vlastním rozumem se chtějí přesvědčit, zda o pravdu skutečně jde. Je to pak již jen otázka schopnosti argumentace a také poctivosti v argumentaci, která vede buď k poznání pravdy, nebo k nepravdě. Počítat ovšem musíme také s tím, že se na zdravý rozum budou odvolávat i chorobní lháři či naprostí troubové. Vzpomínám na jednoho „mo-mentálně zaostalého“, který každé ráno bavil celou tramvaj, když během jízdy lomcoval dveřmi, že chce vyskočit a jít pěšky, protože ta tramvaj jede pomalu. Svoje počínání komentoval také slovy: „Nic se mi nemůže stát. Su přece pojištěný. To dá zdravý rozum!“

zmp

Na internetu byl obsáhlý rozhovor s filosofem Cílkem, kde se filosof vyjadřuje k různým věcem, mj. i k tomu, co se mu líbí a nelíbí. V celém článku mě v podstatě zaujala jen jedna jeho věta, kde říká: "...pan prezident je mi v podstatě lhostejný, to není člověk z mého světa."

V tomto případě se mi zdá, že si nemá filosof na co stěžovat, poněvadž pan prezident má potom rovněž právo říci: "Pan Cílek je mi lhostejný, to není člověk z mého světa."

I já bych potom např. mohl říci: "Zvyšte poplatky za návštěvu lékaře na 1000 Kč, snižte podstatně nemocenské dávky, protože nemocní jsou mi v podstatě lhostejní, to nejsou lidé z mého světa. Já jsem zdravý."

Uvedené je samozřejmě nesmysl. Jen tím chci upozornit na to, že zde pravděpodobně filosof Cílek uvedl nechtěně jednu z hlavních příčin všech dnešních rpzných problémů, a to je lhostejnost.

Pro některé lidi je příznačné, že vše chtějí vidět jen pozitivně, a prý vše je dobré. Nechtějí nic negativního vidět, slyšet. Když něco případně v jejich přítomnosti kritizuji, setkám se s výtkou, že jsem negativní, že údajně tímto svým negativním myšlením podporuji zlo. V čem má takový pozitivní člověk a jeho pozitivismus pravdu?

Pozitivismem jsme se již v naší diskusi zabývali. Přenáším tedy tehdejší reakci sem:

Jiřka praví: "někteří tzv. pozitivisté říkají, že se na svět musíme dívat tak, jakoby zlo neexistovalo."

R. Stejner vysvětluje positivismus na perské legendě o Ježíši, který na zdechlině psa obdivoval krásné zuby, zatímco jeho učedníci se od zdechliny s odporem odvraceli.

Dnešní "pozitivisté" chtějí zpravidla obdivovat krásné zuby jako Ježíš, zdechlinu psa však vidět nechtějí, jako jeho učedníci. Jsou to tedy falešní pozitivisté, pokrytci...

a/ chtít ve světě vidět jen to hezké nebo jen to ošklivé a to druhé nebrat v úvahu, je nepoctivý (tendenční, předpojatý, jednostranný) přístup k ralitě

b/ vidět a brát v úvahu hezké i ošklivé je poctivý (netendenční, nepředpojatý, všestranný) přístup k realitě.

c/ vyzvednout z poctivého pozorování obou opaků (hezké a ošklivé) to ošklivé je negativismus

d/ vyzvednout z poctivého pozorování obou opaků (hezké a ošklivé) to hezké je pozitivismus

Zatímco "vidět a brát v úvahu" se týká poznávání dané reality (daného stavu), vyzvedáváním negativního či pozitivního naznačujeme, jakou bychom realitu chtěli mít.

Ježíš je dle zmíněné legendy pozitivista, který se dívá na realitu (bere ji v úvahu) poctivě (všestranně)...

Ještě lze dodat:

Svět ve kterém žijeme je relativní.

Relativní = duální

Duální = jednota relativních opaků (např. dobro a zlo, černé a bílé atp.)

Jaký zmatek musejí mít v hlavě lidé, kteří chtějí poznávat jen polovinu reality, kteří chtějí znát jen polovinu pravdy?

Poloviční pravda = nepravda!

zmp

Jsem přesvědčen, že patrně všichni politici, kteří akceptují současný princip zastupitelské demokracie a tzv. svobodných voleb jsou těžce psychicky nemocní a narušení. Manipulují spoluobčany v tom, jak jsou svobodní. To hraničí se lží a podvodem. Jako ulhaní podvodníci a recidivisté by měli být zbavení svobod a izolovaní.

Jsou to neinteligentní blázni, a nebo jsou to profesionální lháři?

Nevím čí moudrost praví: Nikdy nepodceňuj soupeře...

Psychická (duševní) nemoc neexistuje. Jsou jen nemoci těla, které mají vliv na psychiku...

Manipulovat s člověkem tam, kde je skutečně svobodný není možné...

Zbavit svobody prolhané a zločinné politiky není možné, neboť oni nejsou svobodní. Jsou to nemorální a nemravní lidé, kteří se dávají najímat jako lépe placení otroci. Možné je jen odstranit živnou půdu jejich parazitní existence. Jsou to neinteligentní a všehoschopní lháři...

zmp

Jak vypadá parlamentní demokracie po tzv. svobodných volbách?

Sdělovací prostředky jsou plné obratů jako: na krajích probíhají povolební sňatky z rozumu, koaliční vyjednávání.

O čem to vypovídá? Mně to říká toto: Ne občané, ale někdo jiný za ně začne rozhodovat, tzv. vyjednávat a dělat sňatky z rozumu (něco za něco = korupce).

Pro mne to znamená: Koaliční povolební vyjednávání znamenají konec svobody občana, je to klíč k nástupu totality.

Parlamentní volby a samotný princip tzv. koalice a opozice jsou příčinou korupce (vyjednávání něco za něco), znamenají proto konec demokracie. Nebude ale takové něco za něco i v TSO byť na rovině občanů?

Něco za něco = zákon trhu (ekonomie)

Vneseme-li zákonitosti ekonomie do kultury a politiky, dostaneme tzv. korupci, která není nic jiného než zločinné spiknutí.

Konec svobody občana v parlamentní demokracii není možný, neboť občan v ní nikdy svobodný nebyl.

Nástup totality v parlamentní demokracii není možný, neboť parlamentní demokracie je totalita.

V TSO bude „něco za něco“ zákonem ekonomiky...

zmp

V materiálech mj. byla myšlenka:

Své konání zakládat z rozpomínání se na to, co jsme v duchovním světě slíbili, že vykonáme a s vědomím toho, na co (koho) navazujeme. Každý den vždy znovu začínat své konání z ducha.

Vím, že tento text je cizí, a asi mi na to pisatelé neodpoví. Tento text se mi zdá chybný, ale i zajímavý, jako příklad toho , jak lidé často hovoří:

1. Chyba si myslím je: Jak by se něco samo mohlo uspořádat? Může se něco udělat samo? Patrně jsou zde míněny roviny ducha, duše a hmoty?

2. Na to, co jsme slíbili v duchovním světě a na co navazujeme si vzpomenou snad jen nejvyšší zasvěcenci. To je asi nedosažitelné pro běžného člověka. Je nutno o to usilovat a zakládat na tom své konání?

3. Co to znamená žít v duchu? V duchu jakém, koho-čeho? V duchu myšlenek - jakých? Nebo v duchu, jako mimo materiální svět? Co to znamená: začínat své konání z ducha? Snad se modlit?



Vzpomínám na kdysi TV pořad „Kotel“, věnovaný gejům, kteří se domáhali zákonného uznání jejich pojetí „rodiny“. Na otázku, proč se toho vlastně domáhají, když jim v jejich soužití nikdo nebrání, tehdy jejich dominantní mluvčí odpověděl: „Abychom mohli žít v pravdě!“

Co může kdo namítnout, proti přání žít v pravdě?

Co může kdo namítnout proti přání „žít v duchu“ a v ostatních uvedených ušlechtilých zásadách, které více méně hlásal již samotný R. Steiner?

RS (Sociální otázka – Dornach 30. 3. 1919): „Pouze ten, kdo chce mít naprosto hotová, ztuhlá dogmata, může věřit, že současná forma duchovně-vědeckého zvěstování je trvalá, nebo dokonce jedině možná. Duchovní vědě však nemůže jít o to, zůstat pouze teorií nebo jen uspokojovat touhu po vědění, ale musí pracovat pomalu. K jejím cílům patří... praktická stránka pokroku lidstva. Tento pokrok lidstva však může dosáhnout jen tím, že k tomu vytvoří skutečné podmínky. A tyto podmínky nelze sjednat jinak, než že bude získáván člověk po člověku. Jen když lidé chtějí, kráčí svět kupředu. Aby chtěli, k tomu je u každého zapotřebí vnitřní duševní práce. A tu lze konat jen krok za krokem. Kdyby tomu tak nebylo, pak by i duchovní věda uváděla v sociální oblasti přeludy a nevykonávala by praktickou práci.“

Jedna věc je tedy „duchovní věda“ (žít v duchu), jiná věc je „praktická práce“ (nikoliv schůzování) a docela jiná věc je pro praktickou práci vytvořit skutečné podmínky (např. TSO)...

1. Lze říci, že je chybou, uvažuje-li někdo vědecky? Krédo „to samo!“ („ostatní roviny se pak již sami uspořádají“) je přece základním pilířem dnešní „teoretické vědy“. Proč bychom ho tedy nemohli přenést také do duchovní vědy, dnes již „dávno překonaného“ RS?

Lidé kteří takové věci, nepochybně upřímně, hlásají, si prostě neuvědomují, že z nich dělají teoretické fráze, na které žádného praktického člověka nenachytají. S jakými lidmi pak chtějí zakládat TSO?

To jediné, k čemu dochází tak říkající „samo od sebe“, je eroze a rozklad, tedy chaos...

2. Nechci nikomu sahat do svědomí. Kdo tvrdí, že v duchovním světě něco slíbil a že si to dokonce pamatuje, nezbývá než mu to věřit. Snad právě proto zahájilo Brno tuto svou činnost sektářsky.

3. Heslo „žít v duchu“ musí připadat veřejnému mínění poněkud jednostranně. Co život duše a těla? Ví vůbec ctěný hlasatel, co je to duch a že jsou také duchové zla? Odkud začne své konání, pokud to v pravdě neví?

Nejde o to, kritizovat brněnský II. sjezd, ale o to, rozpoznat rozdíl mezi řešením konkrétních otázek a hlásáním obecných, byť sebepěknějších frází...

zmp

Vzpomínám na kdysi TV pořad „Kotel“, věnovaný gejům, kteří se domáhali zákonného uznání jejich pojetí „rodiny“. Na otázku, proč se toho vlastně domáhají, když jim v jejich soužití nikdo nebrání, tehdy jejich dominantní mluvčí odpověděl: „Abychom mohli žít v pravdě!“

Co může kdo namítnout, proti přání žít v pravdě?

Co může kdo namítnout proti přání „žít v duchu“ a v ostatních uvedených ušlechtilých zásadách, které více méně hlásal již samotný R. Steiner?

RS (Sociální otázka – Dornach 30. 3. 1919): „Pouze ten, kdo chce mít naprosto hotová, ztuhlá dogmata, může věřit, že současná forma duchovně-vědeckého zvěstování je trvalá, nebo dokonce jedině možná. Duchovní vědě však nemůže jít o to, zůstat pouze teorií nebo jen uspokojovat touhu po vědění, ale musí pracovat pomalu. K jejím cílům patří... praktická stránka pokroku lidstva. Tento pokrok lidstva však může dosáhnout jen tím, že k tomu vytvoří skutečné podmínky. A tyto podmínky nelze sjednat jinak, než že bude získáván člověk po člověku. Jen když lidé chtějí, kráčí svět kupředu. Aby chtěli, k tomu je u každého zapotřebí vnitřní duševní práce. A tu lze konat jen krok za krokem. Kdyby tomu tak nebylo, pak by i duchovní věda uváděla v sociální oblasti přeludy a nevykonávala by praktickou práci.“

Jedna věc je tedy „duchovní věda“ (žít v duchu), jiná věc je „praktická práce“ (nikoliv schůzování) a docela jiná věc je pro praktickou práci vytvořit skutečné podmínky (např. TSO)...

1. Lze říci, že je chybou, uvažuje-li někdo vědecky? Krédo „to samo!“ („ostatní roviny se pak již sami uspořádají“) je přece základním pilířem dnešní „teoretické vědy“. Proč bychom ho tedy nemohli přenést také do duchovní vědy, dnes již „dávno překonaného“ RS?

Lidé kteří takové věci, nepochybně upřímně, hlásají, si prostě neuvědomují, že z nich dělají teoretické fráze, na které žádného praktického člověka nenachytají. S jakými lidmi pak chtějí zakládat TSO?

To jediné, k čemu dochází tak říkající „samo od sebe“, je eroze a rozklad, tedy chaos...

2. Nechci nikomu sahat do svědomí. Kdo tvrdí, že v duchovním světě něco slíbil a že si to dokonce pamatuje, nezbývá než mu to věřit. Snad právě proto zahájilo Brno tuto svou činnost sektářsky.

3. Heslo „žít v duchu“ musí připadat veřejnému mínění poněkud jednostranně. Co život duše a těla? Ví vůbec ctěný hlasatel, co je to duch a že jsou také duchové zla? Odkud začne své konání, pokud to v pravdě neví?

Nejde o to, kritizovat brněnský II. sjezd, ale o to, rozpoznat rozdíl mezi řešením konkrétních otázek a hlásáním obecných, byť sebepěknějších frází...

zmp

Co to je politický názor? Připadá mi to jako nesmyslné sousloví.

Levicový, pravicový, extrémistický aj?

Jako přirozený a neoddiskutovatelně jednoduchý, samozřejmý systém mi připadá TSO. TSO přece není politický názor. To je obyčejný logický závěr zdravého rozumu, že jinak to být nemůže.

Levice, pravice, střed, to je stejný extrémismus jako tzv. extrémismus. Myslím si, že je to neschopnost normálně uvažovat.

Pojem „názor“ je duševní variantou fyzického „pohledu“ či „náhledu“, což znamená pohled z určitého hlediska.

Žijeme ve světě relativních projevů, které jsou nutně duální. Podstatu jeho duality si nejlépe ujasníme na mechanismu vah (uvažování):

Dvě vzájemně opačné misky vah představují vlastní dualitu relativních opaků, např. „levá a pravá“. Zaujme-li pozorovatel stanovisko na jedné z nich, bude jeho pohled jednostranný a tedy tendenční (levicová nebo pravicový).

Mezi miskami je těžiště vah, držené v ruce uvažujícího (zdravého rozumu).

To znamená:

- misky vah = dvě opačně jednostranná hlediska tendenčních pozorovatelů, tendenčně nepravdivých názorů, domněnek, teorií, pravděpodobností.

- těžiště vah = jediné nestranné (všestranné) hledisko uvažujícího (myslitele), pravdivého poznání, spravedlivého soudu (úsudku) na základě reálně logického uvažování o vnímaném.

Nyní si všimněte, jak teoretická věda či politika staví výhradně na „odborných“ názorech, jimž nám vyplachují mozky také na všech stupních státních aj. škol.

Mohlo by se zdát, že hledisko myslitele by mohli zaujímat politici „středu“, mezi levicí a pravicí. Nemohli! Vždy tu jde o tendenčně orientovaný „levý střed“ či „pravý střed“ atp. Jde tu vždy jen o předstíraný střed.

Skutečný střed, zlatá střední cesta myslitele, se na žádný způsob nemůže podřizovat názoru (hlasování) stranické většiny. Skutečný střed je ryze individualistický.

V politice je „normální“ neschopnost reálně logického uvažování. V teoretické vědě jde o dnes již o globálně organizované spiknutí proti zdravému rozumu. Všimněte si jen, jak tato „věda“ neustále zlehčuje tzv. „zdravý selský rozum“, jak zpochybňuje jeho schopnost pravdivého poznávání reality, kterou se teoretici snaží vykládat jako paradoxní a nejednoznačnou, tedy jako naprosto opačnou, než jakou ji chce mít zdravý rozum a jaká také ve skutečnosti je...

zmp

V materiálech jsou okruhy otázek. Zní velmi zajímavě. Můžete prosím říci svůj názor na dané otázky? :

1. V čem to je, že tito vyslanci R. Steinera neuspěli? (patrně jsou zde mínění tehdejší zájemci o soc. trojčlennost kolem R. Steinera)

2. Proč lidstvo stále není schopno využít příležitostí, které se sociální trojčlennosti naskýtají (1921, 1945-50, 1968, 1989, sjednocení Německa, dnešní problémy Řecka...)?

3. Co nám vlastně R.Steiner sděluje a jaké kvality a kompetence potřebujeme, abychom sociální trojčlennost vnesli do praktického života?

4. Následuje výzva: ...a zkusme najít "SILNÝ A JASNÝ AKČNÍ PLÁN", na kterém můžeme společně pracovat v dnešní době.

Jak byste charakterizovali Vy silný a jasný akční plán?

1. „V čem to je, že vyslanci R. Steinera neuspěli?“

Otázka, patrně z piety, zcela ingnoruje skutečnost, že ani sám R. Steiner neuspěl svým obesláním evropských a světových „dvorů“. Odpověď je jednoduchá: Protože se obrátil na sociálně mocné.

RS tak neučinil z naivity. Mocné elity tohoto světa (satanisté) vmanipulovávají bezmocné lidstvo do bezvýchodné hospodářské situace, aby si lidé jejich světovou totalitu přáli z vlastní svobodné volby. Proč ji nazavedou bezprostřední mocí?

Pojato opačně i satan musí dostat šanci, aby se nemohl vymlouvat, že o možnosti TSO nevěděl...

2. Proč lidstvo stále není schopno využít příležitostí, které se sociální trojčlennosti naskýtají (1921, 1945-50, 1968, 1989, sjednocení Německa, dnešní problémy Řecka...)?

S výjimko roku 1921, kdy se jednalo o iniciativu RS, uvádí otázka historické příležitosti k zavedení TSO, dané dočasným uvolněním dosavadní totalitní moci. Proč toho bezmocní nevyužili? Ze dvou důvodů:

- nevěděli o TSO, protože ti, co o něm věděli, mlčeli.

- nechtěli si hrát na mocné a bezmocné, ale domnívali se, že stačí vyměnit mocné zločince za mocné „anděly“...

3. Co nám vlastně R.Steiner sděluje a jaké kvality a kompetence potřebujeme, abychom sociální trojčlennost vnesli do praktického života?

Tato otázka se nezabývá možností zavedení TSO, ale chce si teprve ujasnit, co RS TSO vlastně mínil. Takto deklarovaná neznalost je vždy příležitostí k tomu, aby se jednoocí ve jménu RS ujali ideového vedení slepých. A jednoocí jakoby tu nedočkavě už předem deklarovali , že se ucházejí o sociální kompetence (o sociální moc), a že chtějí lidem předepisovat také jejich duševní kvality, to je zasahovat do jejich vnitřní svobody, do jejich nejnitrnějšího soukromí. Jakby je pouhý zájem o TSO neuspokojoval. O tom, po čem touží obyčejní lidé, se tu nikdo neptá...

4. „...a zkusme najít "SILNÝ A JASNÝ AKČNÍ PLÁN", na kterém můžeme společně pracovat v dnešní době.“

Zde se mi zdá být řečeno, že TSO má být lidem vnuceno, bez ohledu na to, zda si ho opravdu přejí. Otázka, zda takoví lidé vůbec existují, a je-li jich dostatečný počet, tu není položena...

zmp

Dostala se mi do rukou pozvánka na tzv. Setkání všech iniciativ k sociální trojčlennosti Česko – Slovensko, Brno 13. – 14. 10. 2012 Místo: Orea Welnesshotel Santon, Přístavní 38, Brno (u přehrady) sobota 10,00 - 18,00, neděle 8,30-12,00

Můžete mi vysvětlit, jaký je Váš názor na toto? Vaše TSO naopak pracuje s tím, že současná společnost je rozdělena na mocné pány a bezmocné občany. Jak jde ignorovat toto rozdělení? Jakýkoli pokus bezmocných občanů o vymanění se z otroctví předpokládám, že narazí na odpor mocných. Copak takto zřejmá a logická věc není oněm organizátorům setkání jasná?

Ale pardon - abych nekřivdil organizátorům: Tento blábol není součástí jejich oficiální pozvánky, toto je jen jedna z myšlenek, které tam někdo dává jako návrh do diskuse, jako určitý myšlenkový think thank.

Jenže jsou-li takové nesmysly přiloženy k oficiální pozvánce, tak to mate. Ale možná to tam dali schválně jen jako odstrašující ukázky neuvažování.

Je zřejmé, že účastníci, kteří takto blábolí, se ani jen okrajově neseznámili byť jen s těmi nejzákladními věcmi TSO jak je prezentuje web TSO.cz

Jestliže v rámci TSO existují takové rozpory v nejzákladnějších věcech, jde potom vůbec o TSO?

O co jde ve skutečném TSO? O co jde Vám a o co jde těm, kteří blábolí tyto hlouposti? Všichni hlásají TSO nebo se hlásí k TSO, ale každý jinak.

Ke které sociální trojčlennosti se tady hlásit?

Co je kritériem TSO? Co je kritériem pravdivosti ideje TSO?

Pokud vím, tak se všichni odvolávají na Rudolfa Steinera, aby potvrdili svoji pravdu. Jenže mnohdy tito lidé blábolí nesmysly a potom se tedy chybně a lživě odvolávají na autoritu, zaštiťují sebe a své nesmysly autoritou cizího jména a tím ho pak kompromitují. Já myslím, že to je chyba. Zatahují jeho jméno do svých polemik (někdy chybných), a on se už nemůže bránit.

Potom okolí řekne: Vidíte, to jsou ti štajneriáni, takové voloviny říkají.

Já bych řekl svůj názor: není potřeba se odvolávat na Rudolfa Steinera, ale na zdravý lidský rozum.

Obecně řečeno, nelze než uvítat, že se lidé, kteří o TSO vědí od R. Steinera, konečně osmělili...

To, co z jejich materiálů citujete, je tuším zápis z předchozího brněnského jednání. Tento zápis se zdá vysvětlovat, proč na to první „Setkání všech česko-slovenských iniciativ k sociální trojčlennosti“ nebyla pozvána iniciativa olomoucká.

Na toto druhé setkání jsme již pozváni byli, avšak vzhledem k předchozímu nepozvání, a vzhledem k zápisu z prvního Setkání nevěřím, že je jeho organizátory míněno upřímně. Patrně to bylo nebrněnskými účastníky organizátorům vyčteno. Proto se ani tohoto druhého setkání nezúčastním, své kolegy však od účasti neodrazuji...

Nuže, k brněnskému „Kudy ne“:

1. „Neočekávat, že něco převratného a následováníhodného přijde ze zahraničí“.

Tento bod se mi zdá být zcela v pořádku.

2. „Neočekávat, že se dá změna zavést shora“.

Také v pořádku.

3. „Nehrát hru na mocné a bezmocné...“

Nechtějí-li hrát hru na mocné a bezmocné, koho pak v bodě 2. míní tím „shora“ a proč od něj neočekávají zavedení TSO?

Právě tento bod se mi zdá reagovat na olomouckou metodiku TSO, zejména na její pilíře totality a právo veta. Z tohoto pohledu se mi Brněnská iniciativa (nikoliv její nebrněnští účastníci) nejeví jako zaměřená k zavedení TSO, ale spíše proti olomoucké iniciativě, což jsem pohříchu očekával spíše z Prahy než z Brna...

Nevěřím, že se autor tohoto bodu neseznámil s olomouckou metodikou TSO. Myslím si naopak, že ji velmi dobře zná a právě toto mu na ní vadí. Netroufá si to však říci v diskusi na našem webu. Rozumím mu, avšak nehodlám s ním na něčem takovém spolupracovat...

Nejdůležitějším kritériem TSO je umožnit lidem individuální svobodu nejen jako svobodu vnitřní (duševní svobodomyslnost), ale také v sociálních vztazích, jako vnější svobodu, kterou lze realizovat jen aktem „práva veta“. Právě tímto právem veta se může každý jedinec proměnit z osobně bezmocného v osobně mocného, a ubránit se sociálně „mocným“. Jenže právě na to si brněnská iniciativa nechce hrát. To znamená, že od těch „nahoře“ zavedení TSO sice neočekává, chce si však patrně tyto sociální parazity i v zavedeném TSO nadále pěstovat. Není to milé?

Neustálé odvolávání na R. Steinera je totéž jako Kristem kritizované „Pane, Pane“ v evangeliích...

zmp

Je stále více případů, kdy jedni lidi melou nesmysly a druzí to bez odporu přijímají.

Příklad, řeč reportéra: Stát nepokrývá potřeby neziskovek, které suplují jeho funkce, protože stát neplní to, co má.

Pak jedním dechem řekne:

Lidé, stát musí přispívat na neziskovky...

V první větě staví proti sobě stát a lidi a ve druhé větě to hned popře....neinteligence, blbeček...a blbečky dělá pak i z druhých.

Také by mne zajímalo, kdo stanovil nějaké funkce státu? Pokud je nyní vidět, tak stát je jen svévolná organizace svévolných zastupitelů lidu.

Stejně tak je tomu při diskusích o problému rasismu, korupce. Melou se nesmysly, ale hledat skutečné příčiny se nesmí, to je diskuse ihned přerušena nebo bagatelizována.

To je standardní průběh diskusí, mluvit nesmysly, vše ještě více domotat.

Je to také jedno ze znamení doby? Jak to souvisí s nynějším impulsem Velké Matky, nastupujícího mystéria ženského prinicpu?

Nedostatčnost myšlení. Pak si zastupitelé mohou kecat, co chtějí, kdo pak ty jejich kecy řeší? A tak je taková pasivita a zblblost mezi lidmi brána jako normalita.

Stát se vyvinul z majestátu. Majestát je osoba („Já jsem stát!“ Ludvík XIV.), jíž byla původně svěřena vojenská moc proti konkrétnímu nepříteli, po jehož odražení vojevůdce svěřenou moc vracel. Vychytralí vojevůdcové, aby svěřenou moc nemuseli vracet, nepřítele zcela neporáželi, ale pěstovali si ho. Dokonce si ho sami vytvářeli či zcela vymýšleli, takže ve jménu bezpečnosti své obce si podmaňovali ostatní obce a rozšiřovali tak svůj stát, v němž se i jeho původní obec rozplynula mezi ty podmaněné. Funkce majestátu byla tedy původně obranná, časem se stala centrální diktaturou a tyranií.

Stát je založen na tom, aby neplnil to, co má. Neziskovka, která chce suplovat funkce státu, je vnitřním nepřítelem státu (státem ve státě). Jak chcete po ubohém reportérovi, aby to věděl, když byl do funkce reportéra vychován státním školstvím, či alespoň státní vyučovací osnovou?

Pokud státní (akademické) školství vyplachuje hlavy diskutérů, potud vypláchnutí diskutéři plácají nesmysly a vypláchnutí posluchači budou tyto nesmysly nesmyslně akceptovat. Odtud veškerá nedostatečnost myšlení a odevzdanost, která se stala „normální“.

Pokud se někdo nad tento „normální“ stav povznese, pak chce nedbalost státu napravovat například zakládáním „neziskovek“, které však bojují jedna proti druhé. Proč? Každý, kdo začne alespoň trošililinku myslet, si hned myslí, že jen to, co vymyslí on sám, je jedině správné.

Vedle nesmyslů tu působí také určité nekalé úmysly, mezi nimiž mají přednost ty, které jsou tendenčně protěžované státem. Aby mohl stát utiskovat všechny, podněcuje dočasně různé sociální skupiny (vč. Neziskovek) proti sobě. Stát tak může dělat cokoliv, neboť se vždy může odvolat na přání některé zpitomělé skupiny.

Pokud bude znamením doby státní centralismus, potud budou znamením doby také podobné excesy.

Impulz nadcházejícího mystéria Matky s tím souvisí jako opak centralismu, zatím tedy jen jako idea decentralismu.

zmp

Často slyším dávat do protiklad ideu a skutečnost (že něco není ideální atp.). To mi ale nesedí. Idea je přece také skutečná stejně jako skutečnost. Sice je jaksi nedosažitelná, někde ve světě idejí, ale existuje. Jaký je rozdíl mezi ideou a skutečností?

Existuje idea objektivně nebo jen subjektivně?

Člověka ji vnímá subjektivně. Vnímá-li objektivní ideu subjektivně, nestává se potom tato idea subjektivní?

Existuje potom idea subjektivně i objektivně.

Máte pravdu. Idea je skutečná. Skutečná je dokonce také iluze, nemluvě o fyzické realitě, která se nám zdá být nejskutečnější.

Řeknete-li, že „Idea je přece také skutečná stejně jako skutečnost“, pak jsou tato slova sice pravdivá, ale zavádějící. Skutečnost nemůže být skutečná jako skutečnost, neboť je přece sama skutečností. Pojem „skutečnost“ je pro poznání rozdílu mezi skutečnou ideou a fyzickou skutečností příliš obecný. Zde musíme mluvit o různých skutečnostech. Například o duchovních, duševních či fyzických skutečnostech. Idea je duchovní skutečností, iluze je duševní skutečností a kamenný most je fyzickou skutečností. Vaše otázka: „Jaký je rozdíl mezi ideou a skutečností?“ je tedy položena nesprávně a tedy rovněž zavádějící.

Zde také vidíte, jak je důležité cizelovat pojmy, neboť jinak se mezi těmito různými skutečnostmi nedokážeme zorientovat. Ač jsou uvedené tři druhy skutečností opravdu skutečné, přece o nich nelze říci: „skutečnost jako skutečnost!“

Protože duchovní, duševní a fyzické skutečnosti do sebe mohou vzájemně zasahovat, je jejich rozlišování velmi obtížné:

Duchovní idea se v duševním světě projevuje jako vjem představy a pojmu, ve fyzickém světě se projevuje skrze představu a pojem například jako projekt (kresba) kamenného mostu.

Kamenný most se v duševním světě projevuje jako vjem smyslového obrazu mostu, a skrze něj v duchovním světě jako pochopení (pravdivé poznání) tvaru a formy mostu, včetně hierarchie řádu (uspořádání) jeho kamenů, což je vlastně pochopení ideje kamenného mostu rozumem (nikoliv fyzickým mozkem).

Z uvedeného je zřejmé, že není pravdou, že idea je nedosažitelná, jak se domníváte.

Z uvedeného je také zřejmé, že duševní svět (duše) je v obou směrech jakýmsi prostředníkem, mezi světem duchovním a fyzickým. Tento duševní svět je subjektivní, zatímco duchovní a fyzický svět jsou objektivní. To znamená, že:

Idea existuje objektivně, ne však stejně objektivně jako kamenný most!

Člověk (lidská duše) subjektivně vnímá nejen objektivní ideu, ale také objektivní kamenný most. V duši se tedy obojí stává subjektivní skutečností (vjemem), ve svém původním světě však obojí zůstává objektivní skutečností.

Zkrátka, Idea existuje jen duchovně objektivně, projevuje se však duševně subjektivně i fyzicky objektivně...

zmp

Cituji ZMP. "Duchovní idea se v duševním světě projevuje jako vjem představy a pojmu, ve fyzickém světě se projevuje skrze představu a pojem například jako projekt (kresba) kamenného mostu."

Když jsem si za pojem "kamenný most" dosadila "NOVÁ POSPOLITNÍ MATKA", tak se mi v duši (subjektivně) rozvinula představa vývoje této NOVÉ POSPOLITNÍ MATKY:

Vnímám ji jako duchovní bytost Antroposofie, kterou stvořil R.Steiner svým přepracovaným éterným tělem, které věnoval pospolitosti antroposofů. Tato duchovní bytost tedy vystupovala z těla RS, tedy z fyzického základu (fyzického člověka) směrem do ducha. Éterné tělo bytosti Antroposofie (AS) je srdcem (novou pospolitní lidskou duší), ke kterému přirůstají (jako údy) jednotlivá jáství příznivců Antroposofie.

Ke konci svého života založil RS společnost AS, která měla nahradit jeho fyzické tělo jako hlavu bytosti AS (dle RS stojí sociální bytost na hlavě).

NOVÁ POSPOLITNÍ MATKA není centralisovanou sociální bytostí, ale decentralisovanou a tak nemůže mít na fyzické rovině jako centrální hlavu ani decentralizačně se jevící organizaci AS. Touto fyzickou organizací (institucí) se hlava stává centralizujícím elementem jinak decentrální bytosti.

Proto musela tato živá duchovní bytost AS získat novou hlavu. Touto hlavou se stala FILOSOFIE, která není žádnou organizací zakotvena v Zemi, ale je zakotvená v logice myšlení každé lidské duše (povstala z lidské inteligence, z logiky myšlení).

SOFIE snesená Luciferem na Zem (snesený zvěrokruh) tak byla opět vynesena na Nebe, ale již v trojjedinné podobě = FIL - ANTROPO - SOFIE.

NOVÁ POSPOLITNÍ MATKA vystupuje ze Země na Nebe a současně se jako projekt vpisuje do Země metodikou FILANTROPOSOFIE. ZMP zjevuje projekt zde na vebových stránkách TSO a také vyjevuje (za spolupráce logiky myšlení všech spolutvůrců) projekt (metodiku) TSO, tj. HODNOTU TROJNOSTI SYNA ANTROPOSOFIE.

Tímto synem je duchovní bytost KRISTUS, který se nyní vrací jako ÉTERNÝ KRISTUS od svého Otce na Zemi, aby se zde ujal vlády. Jeho trojjedinnost spočívá v SYNU, OTCI a DUCHU SVATÉM.

OTEC se realisuje v oblasti svobody každé individuelní duše, tj. KULTURA TSO,

SYN se realisuje v oblasti rovnosti každého individuelního jáství (ducha), tj. PRÁVO VETA,

DUCH SVATÝ se realisuje v oblasti bratrství individuelní lidské tělesnosti, tj. EKONOMIKA TSO.

Naplnění metodiky TSO je nyní záležitostí KRISTA, který jako pán karmy bude TSO realisovat skrze lidské duše schopné života v TSO.

Domnívám se, že to bude nejprve v oblasti bývalé Velké Moravy a následně v celém světě.

MYSTERIUM MATKY tak vidím jako akt přetvoření SOFIE na Zemi skrze MAGICKÝ IDEALISMUS LIDSKÝCH DUŠÍ VE FILANTROPOSOFII a její současné vynesení na Nebe.

Toto je čin, který musely udělat lidské duše bez Bohů.

Naplnění metodiky TSO zde na Zemi bude spoluprací Bohů a lidí.

Ptám se ZMP a ostatních diskutujících, co říkají na tuto moji subjektivní představu?

Srdečně všechny zdravím.

U logiky myšlení je třeba ještě rozlišovat pravou logiku (Logos, Slovo, Kristus) od nepravé logiky (Antikrista).

Pravá logika je pravdivá. Aby mohla být pravdivá, musí se vztahovat k něčemu jinému, než je ona sama. Musí se vztahovat ke zjevné (zjevené) realitě. Můžeme o ní tedy říci, že zvažuje (váží) řády (uspořádání obvodu a obsahu) trojí vnímatelné reality (fyzické, duševní a duchovní). Na základě logického uvažování o vnímatelné realitě pak usuzujeme na nevnímatelnou realitu. Taková je charakteristika inteligence. K tomu je třeba ještě říci, že Kristus tu hraje roli osobní, v duchu Pavlova „Ne já, ale Kristus ve mně“, inspirovanou novým příchodem Krista v éterném těle.

Nepravá logika je nepravdivá, protože se nevztahuje k žádné vnímatelné realitě. Můžeme o ní tedy říci, že předmětem logického uvažování je tu samotná logika, která uvažování pouze předstírá, resp. ho napodobuje na svých vlastních iluzích, výmyslech, teoriích, spekulacích, lžích atp. Nepravá logika vynáší své soudy bez ohledu na realitu. To je charakteristika vzdoro-inteligence.

Neinteligence neuvažuje, ale usuzuje bezprostředně na základě pouhého vnímání reality, tak říkajíc „na první pohled, či dojem“...

Ve věci naplnění metodiky TSO nehraje Velká Morava (Velká Matka) roli klíčovou, ale tak řečeno roli „zámku“, který musí být odemčen tím, co v metodice TSO hraje roli klíčovou, jako pravá logika. Jinými slovy je to onen čin, který musejí udělat lidské duše bez Bohů. Až tak lidé skutečně učiní, budou s nimi Bohové opět spolupracovat...

zmp

Milá Atreo,

přála sis, abychom se vyjádřili k tvojí subjektivní představě, kterou jsi tak komplikovaně a inteligentně vytvořila; právě v tom je pro mě trochu problém, protože já se pokládam víceméně za "antroposofického praktika" a tvůj pohled je pro mně nadmíru složitý i když nepostrádá logiku.

A v tom, myslím si, je právě velké nebezpečí současného inteligentního lidského myšlení, vznášejícího se nad přízemními skutečnostmi. Jím je zároveň právě možno ideologicky prokazovat pravý opak.

Není poznatků duchovní vědy, které by se nedaly uplatnit v praktickém životě - praví R.S. a já za sebe bych se spíš přidržovala tohoto tvrzení.

Jinak zdravím Atreu a těším se na další příspěvky.

Milá Kristino,

srdečně se omlouvám za to, že jsem dosud nereagovala na tvé vyjádření k mému příspěvku.

Byla jsem zdravotně indisponovaná a tak jsem několik dní nesledovala diskusi. Tím se mi asi stalo, že když jsem si pak přečetla zpětně několik příspěvků, tak jsem se jaksi nedopracovala až k tvé reakci. Teprve dnes jsem na to byla upozorněna a tak se honem snažím to napravit.

Děkuji ti moc, že jsi mi odpověděla.

Vlastně jsem netušila, jak složitě mohou moje příspěvky působit i na antroposofy. Myslela jsem si, že mi antroposofové budou rozumět - kdo jiný než oni?

Jsem potěšena tím, že považuješ moji odpověď za inteligentní a že můj pohled nepostrádá logiku, ale ty se s tím nemůžeš ztotožnit.

Proč ne? Co KONKRÉTNĚ je v mé představě, která jak říkáš "nepostrádá logiku", nelogického?

Cituješ RS, že není poznatků duchovní vědy, které by se nedaly uplatnit v praktickém životě.

Souhlasím a za hlavní a klíčový poznatek duchovní vědy považuji metodiku TSO. Vždyť právě RS nám ukázal, jak má být nová sociální bytost uspořádána a to stejně jako je uspořádána lidská individuelní bytost ve vztahu k okolí.

Nechápu tedy v čem ideologicky prokazuji ve svém příspěvku pravý opak toho, co říká RS?Myslím si také, že nebezpečím "současného inteligentního lidského myšlení" je hlavně to, že zůstane právě připoutáno na "přízemních skutečnostech", tedy, že se bude zabývat záležitostmi z "tohoto světa" a nebude se snažit pozvednout nad něj, aby následovalo Krista.

K pochopení a následování Krista nás přece právě nabádá duchovní věda (pro to tu je).

Také si myslím, že inteligentní lidské myšlení povstalo právě z "přízemní skutečnosti" a na ní stojí jako na pevné základně. Takže inteligentním myšlením není možno "ideologicky prokazovat pravý opak" (tedy ne-skutečnost), ale je to tzv. vzdoro-inteligence (jak ji nazval ZMP), která se snaží opak pravdy vydávat za pravdu.

Takže asi jsi chtěla říci, že u mě se jedná o vzdoro-inteligenci. Nějak mi to ale nejde dohromady s tím, že obhajuji TSO jako "antroposofickou praktiku". Takže obětní čin RS, kterým věnoval své proměněné éterné tělo pospolitosti není pravdou? Tím pádem ale také neexistuje živá bytost Antroposofie, ale jen mrtvá přízemní Antroposofická společnost.

Jako antroposofka s tím nemohu souhlasit!!!

Takže nevím, co si mám tedy představit pod pojmem "antroposofický praktik". TSO je přece ryze praktická pozemská záležitost a já se domnívám, že se mi jen zjevila duchovní bytost zkrytá za TSO a ukázala mi cestu svého vzniku. Co je na tom neantroposofického a neskutečného?

Milá Kristíno mohu Tě ubezpečit, že tvoje komplikovaná reakce mi také dala zabrat. Doufám, že moje odpověď ti bude srozumitelná a když ne, tak si to můžeme v další diskusi vysvětlit.

Také Tě zdravím a těším se na Tvůj další příspěvek.......

Všichni svorně na tomto našem českým zaprděným dvorku brbláme.
Pravice na levici, aby mohla dál vládnout. Levice, na pravici, aby mohla dál kritizovat. Bohatí na chudé, aby se nenudili, chudí na bohaté, aby měli na koho svést svoji bídu. Odbory, aby měli proti komu stávkovat. Lidé potřebují brblat a nadávat u piva, hlavně že se mají dobře.
Lidé nepotřebují vládu, se kterou budou spokojeni. Je to takový folklór. TSO to bere moc vážně. V životě jde o vnitřní klid a o to vyrovnat se sám sebou, ne měnit svět. Chcete měnit svět, ale ten se přece změnit nedá. Na to je človíček moc malý.

Jak se říká: Změň sebe a tím změníš celý svět. Tedy tím, že odhalíš sám sebe, změníš svoje návyky, tím pak porozumíš světu, najdeš smíření se světem, že tak svět běží.

Jedna věc je, co se říká, a jiná věc je, zda vůbec rozumíme tomu, co se vlastně říká, či, co vlastně sami říkáme.

Dopadneme-li doma zloděje s pytlem nabitým lupem, tu nám skutečně může říci: „Tak už to na světě chodí! Smiř se se světem, nebrblej na něj a nechtěj ho měnit. Svět se měnit nedá. Změň sám sebe a tím změníš svět.“

No je na každém, jak se k takové zlodějské moudrosti postaví...

Pravdivost výroku lze prubnout také tím, že jeho logiku aplikujeme také na něj:

Je-li to v „našem českém světě“ skutečně takové, jak říkáte, pak se s tím smiřte a nekritizujte ho. Změňte sebe atd. Nuže, jak se nyní Váš výrok osvědčí?...

Pravdou je, že „lidé nepotřebují vládu, se kterou budou spokojení“, ale naopak vládu otrokářů, lhářů, podvodníků, tunelářů, vrahů, zkrátka vládu zločinců. Jinak nikdy nezatouží po TSO, v němž se žádná „vláda“ nevyskytuje...

Vy máte vyhráno už nyní. Stane-li se Vám, že vás taková „správná krutovláda“ vsadí do hladomorny či mučírny, pak se určitě budete řídit svou radou: „V životě jde o vnitřní klid a o to vyrovnat se sám se sebou, ne měnit svět“...

Chcete-li opravdu měnit především sám sebe, pak sám ve svém příspěvku ukazujete, v čem by jste se mohl změnit především, neboť si v něm poněkud odporujete. Cituji:

A/ „Chcete měnit svět, ale ten se přece změnit nedá. Na to je človíček moc malý.“

B/ „Změň sebe a tím změníš celý svět.“

Jářku, v bodě A platí, že člověk je na měnění celého světa moc malý a v bodě B to neplatí??? Nikde jste přece neřekl, že to někdy platí a jindy ne...

zmp

Chtěl jsem tím říct, že člověk nikdy spokojený nebyl, není a nebude, to je v lidské povaze. Jeden chce to, druhý ono. Miliony lidí = miliony představ. Tady vychvalujete jen TSO. Každý člověk je ale jiný a nemůžete chtít, aby lidé chtěli to samé. A ti, kteří TSO chtít nebudou, zůstanou podle vás méněcenní? A půjdou asi tam kam? Každý člověk je svůj a má svoji dílčí pravdu, ne celou. Proto je malý, je obdobně menší než velký svět, jako je menší dílčí pravda než celá.

Když změním sebe, svůj úhel pohledu, změním svůj osobní postoj a ocitnu se v jiném světě, pod jiným úhlem, je to týž svět, a přece není. Chápete? A laskavě mě nechytejte za slovo.

Dokud člověk nedospěje k dokonání svého vývoje, to je k dokonalosti, nemůže být sám se sebou trvale spokojený. Zjistí-li například, že je určitý rozdíl mezi tím, co chce říci a co skutečně řekne, má velmi pádný důvod k nespokojenosti, která ho může ve vývoji popohnat dál. Číhá tu však ještě luciferský svod v podobě pýchy, která člověka může vmanipulovat k neuznání, že tu takový rozdíl je a nedovolí mu, postoupit ve vývoji. Její překonání však znamená ještě větší postup. Právě od toho je na světě zlo, aby člověk náhodou neuvízl ve své spokojenosti, jako prase v žitě a nepřestal se vyvíjet.

Co člověk, to jiná představa, to je dáno nestejnými osudy a vlohami a hlavně tím, že lidé nejsou mravenci. Není to však vždy jen takto. Například v oboru matematiky, mají lidé zpravidla tytéž představy.

Přesto ani dokonalí lidé nebudou nikdy stejní, neboť ideálem vývoje lidstva není mraveniště, o něž usilují sociální totality. Pouze TSO umožňuje bezkonfliktní soužití nestejných lidí, pouze TSO po lidech nežádá, aby chtěli a měli totéž. Ani samotné TSO není nikomu vnucováno, ale pouze se nabízí jako nová možnost, kterou lidé dosud neměli. Kdo TSO nechce, nechť si ho nevšímá. Vaše obava, že TSO někoho někam vyžene je dána tím, že jste se metodikou TSO neseznámil a tedy mluvíte, aniž víte o čem.

Je dobře, že si uvědomujete, že máte jen dílčí pravdu (částečná pravda = nepravda). Z toho však nejste oprávněn usuzovat, že je tomu tak u každého člověka. Jakým právem mluvíte za všechny lidi?

Změníte-li sebe, svůj úhel pohledu, změníte-li svůj osobní postoj, pak se neocitnete v jiném světě, ale tentýž svět se Vám bude jevit jinak. Je to pořád týž svět, jen Vy jste se v něm změnil. Chápete? Cituji: „A laskavě mě nechytejte za slovo.“

To jsou slova uražené pýchy. V řádné diskusi se ve své reakci musíme držet přesně toho, co druhá strana říká, za co jiného bychom ji měli a mohli chytat, než za slovo?...

zmp

Kam oko dohlédne, jsme svědky totalitního řešení totalitních problémů.

Vůbec se to nedá srovnat s decentrální společností. Proto se vše zdá bláznivé. Jsme dezorientovaní chaosem totality. Co problém, každý je způsoben totalitou. A řeší se to jen opatřeními vyhovujícími centralismu a totalitě, ne občanovi. Přesto se společnost pomalým způsobem vyvíjí. Jaký je rozdíl evoluce společnosti a revoluce?

Revoluci dělají masy nebo jednotlivec? A co evoluci?

Byla revoluce VŘSR, rok 1989 nebo jen obměna téhož systému? Co bylo revolucí v dějinách lidstva? Je kritériem revoluce pozemková reforma a vlastnictví výr. prostředků?

Bez půdy by bezzemci byli dál otroci. V tom případě je VŘSR revoluce.

Tuším, že jsme tuto otázku v naší diskusi již kdysi řešili. Patrně ještě na Obnoveném fóru.

O evoluci a revoluci je třeba říci, že obojí je dvojího druhu:

EVOLUCE = pozvolný rozvoj nebo úpadek, přirozený nebo uměle vyvolaný

REVOLUCE = následek rozvoje nebo příčina úpadku = vývojový skok nahoru, či dolů

Evoluční rozvoj je jako naplňování nádoby kapající vodou. Jeho revolučním následkem je pak přetečení vody z naplněné nádoby.

Revoluční příčina úpadkového vývoje je jako navrtání dna nádoby, jejímž následkem je pak evoluční úpadek - vyprazdňování nádoby odkapávající vodou.

V případě revolučního rozbití nádoby nenásleduje evoluční úpadek, ale naprostá sociální katastrofa.

Právě evoluční úpadek ekonomiky je to, co totalitního parazita živí. Pokud se navzdory tomu sociální společenství rozvíjí alespoň kulturně a politicky (uvědomováním si příčiny ekonomických, kulturních či politických úpadků), sáhne totalita k revoluční katastrofě.

Revoluční skok dolů dělají buď masy zmanipulované jednotlivci, profesionálními revolucionáři.

Revoluční skok nahoru nedělají masy, ani jednotlivci, ale jen plné nádoby (zralí lidé), které jsou přivedeny ke skoku pověstnou poslední kapičkou (jednotlivcem).

Evoluce je jako řada maličkých revolucí, vyvolaných objevy, vynálezy atp., v oblasti ekonomie, kultury či politiky.

VŘSR byla revoluční sociální katastrofa, vyvolaná uměle finančníky, prý jako pomsta za vojenskou (námořní) pomoc carského Ruska Lincolnovi (viz poslední příloha – FED – v Pilířích totality), nebo prý také jako pomsta Chazarů za údajné vyhnání z Ruska...

zmp

Pokud nepřijmeme myšlenku okultního pozadí historických událostí včetně VŘSR, nedobereme se pochopení. Počátky základů bolševismu jako vražedně scestné ideologie je třeba hledat již v 7. křesťanském století v souvislosti se založením Akademie v Gondišapuru. Je to doba prvního vniknutí sil Slunečního démona do historického vývoje lidstva. Tady byl první impuls posedlosti démonickými bytostmi, které později ovládly osobnost Lenina a jeho spolubojovníků.Bolševici byli přesvědčenými materialisty a ateisty, přesto u nich probíhala určitá forma infernálního zasvěcení. "Tyto stranické programy odpovídají v duchovním světě bytostem; a následkem toho se stávají ti, kteří se svazují se stranickým programem stoupenci, služebníky určité bytosti v nadsmyslovém světě. R.S."

Služebníky takové mocné démonické osobnosti se stávali i bolševici v procesu svého zasvěcování.

Abychom se mohli bránit takovémuto zdánlivě nemateriálnímu zlu, které působí dále až do současnosti, je třeba je poznat, vědět o něm, jak se projevuje, z čeho pochází a jak se mu bránit. Tyto informace najdeme v duchovní vědě, antroposofii.

K tomu, abychom se mohli bránit služebníkům démonů, nestačí vědět jen o Gondišapuru nebo jen o bolševismu, popřípadě jen o Gondišapuru a bolševismu. V případě VŘSR je třeba vědět, že by ji bolševici nedokázali uskutečnit, kdyby tu nespolupůsobili mnohem mocnější služebníci démonů. Leninově „socialistické“ revoluci předcházela tzv. „buržoasní“ revoluce Kerenského. V den kdy Kerenský a spol sesazovali cara, Lenin prohlásil, že doba pro revoluci ještě nedozrála.

Dá se říci, že Kerenský bolševiky i s Leninem překvapil. Lenin toho však dovedl pohotově využít teroristickým útokem na zasedající Kerenského „parlament“, a tak ještě v době faktického bezvládí (car již nevládl a Kerenský ještě svou moc nestačil upevnit) se chopil moci vojenským převratem.

Ani Kerenský by však svou revoluci nemohl uskutečnit, kdyby nebylo První světové války. Strůjce této války je hlavním kovářem VŘSR. Jím financovaný Kerenský i Lenin jsou jen kováříčkové.

Okultní pozadí tedy musíme hledat nejen za „kováříčky“, ale především za „kovářem“.

Z uvedeného je zřejmé, že myšlenka okultního pozadí nám nic neprospěje, pokud nemáme evidenci o všech satanských přisluhovačích, zejména o těch nejmocnějších v pozadí světového dění. Bez této evidence se snadno můžeme i my stát jejich přisluhovači, byť zcela nevědomě, a to následkem ideologického zmanipulování naší obrany, jak se to bohužel navzdory usilovného studia „duchovní vědy“ stalo také našim „předním“ anthroposofům, zavádějícím na scestí téměř celé anthroposofické „stádo“...

zmp

Proč se mi zdá, že VELKÝ ZMP VM chce mít pokaždé poslední slovo a na uvedený příspěvek odpovědět co nejtěžším kalibrem?

Možná se mýlím, třeba to tak není...

Jsem ráda za tyhle stránky, kde může diskutující vznést otázku ku věcem o kterých se na veřejnosti příliš nemluví, které většině lidí připadají přinejmenším nesmyslné. Vycházejíce z myšlenek antroposofie bylo by dobré diskutující a tázající se nasměrovávat ke zdrojům vědění, aby si sami nacházeli své odpovědi, které by sami zpracovávali a nestali se tak "zmanipulovaným stádem" zavedeným na zcestí jakoukoliv ideologií.

Domnívám se, že vaše radikální a nepřediskutovatelné, (to je slovo!) odpovědi většinu přispěvovatelů spíše odradí.

Také jsem očekávala pokračování diskuse od "rebela", který vznášel otázky.

O ZMP V. už vím, že má odpověď na všechno.

V těchto diskusích mi již bylo vyčteno, že nereaguji. Od té doby tedy reaguji na vše, co nemá jen oznamovací charakter, neboť bych nerad vzbudil dojem, že se tu některým otázkám tendenčně vyhýbáme.

Vůbec se tedy neurazím, připojí-li někdo ke svému příspěvku poznámku, že si nepřeje, aby na daný příspěvek reagoval zmp.

Pokud se týká mých radikálních a nepřediskutovatelných odpovědí, které většinu přispívatelů spíše odradí, přiznávám, že jsem si toho vědom. Jednak nechci být více ohleduplný než pravdivý, ale také nechci , aby se diskuse na našem webu stala pouhou žvanírnou, jako je tomu ve všech diskusích, na které jsem na internetu kdy narazil. Nemyslím si, že by se měly velmi vážné věci, které zde probíráme, utopit v nekonečném a nepřehledném klábosení. Méně je více. Představte si jen, jak by se naše diskuse vypadala, kdyby tudy proudilo tisíce příspěvků, nebo kdyby se některé dikutované téma táhlo donekonečna.

Občas bývám přizván i do jiných diskusí, abych tam umlčel nějakého demagoga. Proto se omlouvám, zdám-li se být „radikální“ i zde. Na svou obhajobu snad smím alespoň říci, že pravda sama je více než radikální.

Také souhlasím s tím, že bych neměl mít vždy poslední slovo. Už jsem se ho tu také vzdal, projevil-li diskutující takovou obavu. Problém je v tom, že zde na příspěvky zpravidla nikdo jiný nereaguje. Jednak je to dáno tématy, na něž si každý netroufá, pokud ho vůbec zajímají, často je to však bohužel dáno také lidskou ješitností, která pociťuje velmi bolestně, ukáže-li se, že nemá v něčem pravdu. V takových případech jde totiž člověku zpravidla více o „důstojnost“ než o pravdu. Tím na mou duši nemám na mysli Kristinu...

Cituji: „O ZMP V. už vím, že má odpověď na všechno.“

Tak na to, například, odpověď nemám...

zmp

Totalita napno funguje na všech stranách. V Madridu policisté dokonce stříleli do stávkujících nezaměstnaných gumovými projektily, měli na ně obrněná vozidla, tisíce policistů řezalo demonstranty hlava nehlava. Kdyby se něco takového stalo za komunistů, tak by celý svět byl spravedlivě pobouřen. Dnes...? Tzv. svobodný tisk opět mlčí. Demonstranty opět nazvou anarchisty a extrémisty. Skutečné příčiny demonstrací nikdo neřeší. Otevřená diskuse o problému neexistuje. Velmi brzy by se odhalila totalita, halící se lživě a demagogicky do slova demokracie.

Problém vidím jen v tom, že demostranti tam i tady si neumějí představit skutečně svobodný život bez zastupitelů. Stále nad sebou chtějí nějaký dozor jako otroci. Co mohu chtít víc, než to, že sám se svými spoluobčany budu rozhodovat o sobě? Bez zastupitelů.

Jak to, že na první pohled normální a inteligintní lidé neumějí přijat tyto myšlenky o životě bez pánů nad sebou? Co je to v lidech za blok, že neumějí překročit otrocká pouta vyjetých kolejí? Bojí se? Nebo neuvažují? Miliony lidí demonstrují, na celém světě jsou to desítky milionů...a to nikoho nenapadne, aby jim nikdo totalitně nevládl (pod rouškou demokraticky volené vlády)? Na web TSO chodí pár lidí...proč tak málo? V čem mají lidé problém? R. Steiner prý předpovídal, že se na přelomu tisíciletí objeví mnozí aristotelikové a platonikové, kteří budou spolupracovat na vytvoření nové společnosti. Kde jsou? To se RS spletl? Patrně poprvé?

Problém je v tom, že ve službách dnes už globální totality (FEDu) nejsou jen politici, ale v drtivé většině také „elity“ kultury, vědy a školství. Blok o kterém mluvíte tedy není dán nedostatečností lidských schopností myslet, ale systematickou výchovou, která je ryze teoretická, zcela odtržená od praktické reality. Na koho se mají lidé obrátit, když nevěří ani sami sobě? A jak mohou věřit sami sobě, když nevěří zdravému rozumu, který je dnes a denně „vědecky“ zpochybňován. Proto hledají osvícené autority. Tam kde je poptávka, tam je ovšem také pohotová tržní nabídka a to velmi pestrá, s velmi sugestivní mediální reklamou...

Zda se RS se svou předpovědí spletl, je velmi nesnadné nahlédnout. Nová společnost je totiž o individuální svobodě. Proto se tito stoupenci svobody nevyskytují v totalitní nabídce „osvícených autorit“, což ovšem znamená, že se vlastně nemají jak zviditelnit. Pokud si jich lidé sami nevšimnou, potud se tito aristotelikové a platonikové mezi nimi inkarnují zbytečně. Také skryté satanské centrum totality to velmi dobře ví...

zmp