„Stvořitel a stvoření“ představují relativní dualitu. Stvořitel se v ní jeví jako aktivně činný subjekt a stvoření jako pasivně trpný objekt:

Stvořitel/stvoření = subjekt/objekt = aktivně činné/pasivně trpné.

Jednoduše odpovězeno, Vaše otázka „Kdo stvořil Stvořitele?“ je zcela nesmyslná. Stvořit lze pouze „stvoření“, nikoliv „Stvořitele“!

V souvislosti s otázkou DF „hmota Země“ již bylo řečeno, že relativní dualita je vlastně „trinitou“, že tím třetím v relativní rovnici „čitatel/jmenovatel“ je zlomková čára (/), předěl.

Křesťanská esoterika nás pak může poučit, že ve spáře předělu je přítomen duch.

Rovnice Trinity tedy vypadá následovně:

Stvořitel//stvoření = Otec/Duch sv./Syn

Experiment:

Do archu papíru vyřízneme kružnici.

- na své vnější straně kružnice obřízla hranu formy otvoru v okolí (klenbu Nebe),

- na své vnitřní straně kružnice obřízla hranu tvaru (tvora) obsahu kruhu (Zemi).

Experimentální rovnice:

forma otvoru v okolí/spára obvodu kružnice/tvar obsahu kruhu

otvor/tvor = forma/tvar = Nebe/Země (/ = duch boží nad vodami)

Tvar = mužský princip (falus)

Forma = ženský princip (lůno)

Z experimentu je zřejmé, že příčinou relativní duality „Stvořitel/stvoření“ (Nebe/Země) je obřezávající duch, ve spáře obvodu kružnice.

Přesto nelze říci, že „obřízkou ducha“ byl „stvořen“ tvor Země (člověk) i otvor Nebe (Stvořitel). Obojí sice vzniklo „obřezáním“, „stvořen“ však byl pouze „tvor Země“ (stvoření).

Pojem „stvoření“ souvisí jen s „tvarem obsahu“, nikoliv s „formou otvoru“.

Zatímco tvar má obsah ve svém nitru, forma otvoru nemá obsah nikde (ani v nitru, ani vně ve svém okolí). Forma nemá nikde nic, takže sama o sobě nemůže vůbec existovat, nemůže být vůbec stvořená! Relativně může existovat jen jako forma otvoru v okolí (Lilith).

Relativně plně existovat pak může opět jen „parazitně“, jako forma otvoru v plném obsahu tvaru, pokud je obsah tvaru jejím okolím (Eva).

Jak můžete vidět, věc je velmi náročná na představivost...

Chtěla bych se pokusit o tuto náročnou představu a prosím zmp aby ji posoudil:

Stvořitel//stvoření = Otec/Duch sv./Syn

1) Prvním STVOŘENÍM je chaos  budoucí  soustavy oběžnic vykroužený Duchem svatým a přitom se zjevuje forma                STVOŘITELE = LILIT, tedy forma Otce. Ve formě spočívá  pasivně (trpně) tvar chaosu, tedy tvar Syna.

2) Obsah Syna je obřezán Duchem svatým a tím rozdělen na vnitřní a vnější sféru oběžnic (na dolní a horní bohy).

Vnější sféra oběžnic (horní bohové) je NEBEM jehož tvarem je SYN LILIT a jehož formou je nebeská SOFIE.

Vnitřní sféra oběžnic (dolní bohové) je SYN SOFIE = ZEMĚ. Pasivní tvar SYNA SOFIE je tzv. STARÝ ADAM.

3) Obsah STARÉHO ADAMA ( stará ZEMĚ) je obřezán Duchem svatým a zjevuje se forma ADAMA a povstala tak EVA. EVA je tedy parazitní formou tvaru STARÉHO ADAMA a je tedy STAROU EVOU.

Obsahem Syna STARÉ EVY jsou vnitřní oběžnice (dolní bohové) a je to NOVÁ ZEMĚ.

4) Obsah NOVÉ ZEMĚ je obřezán Duchem svatým a zjevuje se forma tzv. NOVÁ EVA = MÁŘÍ MAGDALÉNA a tvar NOVÉ ZEMĚ je tvarem NOVÉHO ADAMA. Toto je obsahem mysteria Golgoty.

V lůně M.Magdalény je duchaprázdná soustava sféry vnitřních oběžnic.

Duch Slunce vstoupil na Golgotě do Ježíše a je od té doby duchem Země (obsah mezi tvarem NOVÉHO ADAMA a formou NOVÉ EVY) a Země se začala přetvářet v SLUNCE. Duch Slunce je jako pravé JÁ JSEM v každém z nás.

Sluneční duch je tedy duchem mnohosti TVARŮ mnohosti PAPRSKŮ SLUNCE, mnohosti NOVÝCH ADAMŮ = REPREZENTANTŮ LIDSTVA.

Duch Merkuru stal se DUCHEM ANTROPOSOFIE a ta je duchem jednoty = JEDNÉ PRAVÉ FORMY KRISTA ( NOVÉ LILIT).

Duch Venuše stal se DUCHEM FAS a ten je DUCHEM SVATÝM nyní již  neoddělujícím (obřezávajícím), ale přivádějícím  mnohost ADAMŮ přes propast oddělující = propast OSVOBOZENÍ do lůna jedné PRAVÉ FORMY KRISTA. DUCH SVATÝ JE MOSTEM každého pravého JÁ JSEM do formy nové MATKY PRAZÁKLADU = NOVÉ LILIT.

NOVÝ ADAM (mnohost Synů) / FAS / AS = nová trinita  SYN / DUCH SVATÝ / MATKA

zdraví ATREA

Tytéž věci lze vyjadřovat různými pojmy. Například pojem „forma Stvořitele“ je v náboženství pojímána jako „lůno Otce“.

Stvoření se ve všech fázích svého vývoje jeví člověku jako chaos, pokud jen vnímá bez následného uvažování o vnímaném, bez následného myšlení. Člověk tento chaos vnímá vždy znovu při narození a pak také během života vždy když se setká s nějakým novým oborem poznávání. Je to tedy chaos počátku našeho poznávání, vyjádřený v řeckých mýtech slovy:

„Na počátku byl chaos!“

Vjem chaosu je dán nerozlišováním relativní duality projevu, nerozlišováním vnějšího světa od světa vnitřního, na všech úrovních (tělesné i duševně duchovních).

1/ v tomto bodě je daný stav již popisován na vysokém stupni rozlišování. Vyjádřen „všedními“ pojmy je projevem možnosti a možného: „možnost/možné“.

2,3/ Obřezáním možnosti a možného není ještě prostor rozdělen na sféru vnějších a vnitřních planet, ale na vnitřní Vesmír a jeho okolí, tedy na druhý stav možnosti a možného: okolí/Vesmír.

Až po obřezání Vesmíru na Sféru stálic a sféru Saturnu (sféry budoucí planetární soustavy) může dojít k oddělení sfér vnějších a vnitřních planet (oddělených sférou planety Země). To je stav, který Mojžíš popisuje jako „oddělení vod od vod klenbou nového Nebe“, či jako stvoření Evy z Adamova žebra.

4/ Teprve nyní bych hledal formu Sofie v obřízce slunečního středu v člověku: Sofie/duchovní Já.

Všechny zmíněné obřízky, jejichž uvědoměním doplňujeme relativní dualitu na trinitu, jsou dány „duchem“ (Duch sv.), sestupujícím postupně až k lidskému Já...

Napsala jsem:

1) Prvním STVOŘENÍM je chaos  budoucí  soustavy oběžnic vykroužený Duchem svatým a přitom se zjevuje forma                STVOŘITELE = LILIT, tedy forma Otce. Ve formě spočívá  pasivně (trpně) tvar chaosu, tedy tvar Syna.

Odpověděl jste mi:

1/ v tomto bodě je daný stav již popisován na vysokém stupni rozlišování. Vyjádřen „všedními“ pojmy je projevem možnosti a možného: „možnost/možné“.

Mohu tomu rozumět tak, že jsem první krok tvoření STVOŘITELE , nebo-li PRAZÁKLADU pochopila dobře, jen jsem se vyjádřila hodně složitě?

Pojem Prazáklad znám z duchovní vědy a jeví se mi být jednoznačnějším pojmem pro vyjádření PRAZÁKLADU BYTÍ, než Bůh,nebo Stvořitel, protože tyto pojmy jsou používány také  jako názvy stvořitele člověka, což dle duchovní vědy byli Elohimové a tedy projevy Prazákladu.

Je tedy PRAZÁKLAD =  "možnost/možný" ?

Znamená to, že  Prazáklad je VĚDOMÍ MOŽNOSTI A MOŽNÉHO?

Je možné říct, že Prazáklad je stav BYTÍ v němž latentně spočívá vědomí " možnosti a možného" tvoření?

Pokud jsem dobře pochopila RS, tak BYTÍ je možno si představit jako neustálé proudění ŽITÍ bez počátku a bez konce.

Žití si dokážeme představit, protože jej prožíváme, ale bytí již si nedokážeme tak snadno představit.

Z této mé úvahy (pokud je správná) vyplývá, že ŽITÍ je projevem BYTÍ.

Pochopila jsem to správně?

Díky za odpověď a zdravím všechny..........ATREA

Chtěla bych se ještě zeptat:

Je oním stavem PRAZÁKLADU, kdy si uvědomuje svoji "možnost možného "tvoření, stavem přirovnatelným k našemu stavu procitání?

Je tedy vědomí  PRAZÁKLADU oním DUCHEM SVATÝM povstávajícím ve světě IDEÍ jako předěl (/) mezi "možností a možným" ?

Je toto procitání oním SVĚTEM IDEÍ a jsou jednotlivé IDEE dualitou "možnosti možného"  budoucího projevu Prazákladu , kterým jsou IDEE zkonkrétizovány ?

Realizuje PRAZÁKLAD své IDEE na každém stupni realizace DUCHEM SVATÝM (obřízkou)?

Je realizace IDEÍ takovou činností srovnatelnou u nás  s osvojováním si schopnosti logického uvažování přemýšlením?

Učí se tak i samotný PRAZÁKLAD logicky uvažovat?

Vytváří si na základě zrealizovaných IDEÍ zase ještě další nové, doplňující a dokonalejší IDEE v tzv. PRALÁJE?

Je PRALÁJA takovým stavem usínání, který probíhá rovněž ve světě  IDEÍ a tak může být tento svět opravován, doplňován o zkušenosti z tvoření?

Má VĚČNOST stav podobný našemu spánku (nevědomí)? Myslím si, že nemá, protože to by se VĚČNOST sama v sobě ztratila.

Nebo je PRAZÁKLAD dokonalý, jak tvrdí různí tzv. esoterici? Myslím si, že není, protože dokonalý znamená (jak vím od Vás) dokonaný a to přece věčnost nemůže být, jinak by nebyla věčností.

Chápu tedy VĚČNOST jako věčné nedokonané a tedy nedokonalé plynutí BYTÍ, které ale může počínat, zdokonalovat a dokonávat svá stvoření.

Tak mi najednou svitlo, že BYTÍ je v sobě se prolínající procitání a usínání a je to tedy SVĚT IDEÍ v neustálé proměně zapříčiněné zkušenostmi z tvoření.

No nevím, jestli už neblbnu........

Zdraví ATREA

O procitání ducha ve stavu Prazákladu lze mluvit jen v případě, že po procitnutí nemá žádné vzpomínky na předchozí relativní den...

Prazáklad je oživen vědomím ducha (Ducha sv.)...

Vývoj relativního světa idejí z vědomí poznávajícího ducha, je možný již v Prazákladu (v první možnosti možného). Konkretizace idejí se vyvíjí s konkretizací relativního vývoje stvoření (prazákladu)...

Ideje nerealizuje Prazáklad, ale vědomí ducha v něm. Tyto ideje jsou dány reálně logickým myšlením (přemýšlení = uvažování), jemuž se učí duch. Protože se duch správnému relativnímu myšlení teprve učí, tyto ideje se nutně průběžně vyvíjejí (vč. vznikání nových). To se děje již v průběhu manvantary (světového dne).

Pralaya (světová noc) neprobíhá ve světě idejí, ale svět idejí vstupuje do pralaye i s ostatními relativními světy, kde se na nich dál pracuje...

Věčnost je stavem absolutna. Relativně do něj můžeme vstoupit jen s plně vyvinutým vědomím. Jinak se v něm rozpustíme (my nikoli věčnost).

Prazáklad je nedokonalý, protože je teprve na počátku vývoje. Pojímáme-li Prazáklad jako věčnost, pak ho pokládáme za absolutno, nikoliv za relativno (vnější/vnitřní). Pak mluvíme každý o něčem jiném...

Věčnost je absolutno, nikoliv „iluze věčně nedokonaného“ (= iluze relativního nekonečna)...

Bytí je absolutno, procitající v relativnu individuálně do vývoje různých stupňů individuálního vědomí. Také ideje jsou vyvíjející se individuální bytosti...

Blbnout uvedeným způsobem je žádoucí, jen si musíme dát pozor, abychom při tom neblbli...

Prazáklad je prapodstata (základ = podstata).

Je to prvotní relativní stav možnosti a možného (forma/tvar, neprostor/prostor, okolí/Vesmír), nikoliv chaos. Tento velmi jednoduchý prvotní relativní stav se velmi nesnadno vyjadřuje, protože pro něj nemáme v současném vysoce rozlišeném světě nijaký příklad. Vaše vysoké rozlišení je v principu správné s tím, že v tomto prastavu mnohé pojmy ještě splývají v jedno. Například Otec tu splývá s Matkou (lůno Otce), Syn s prvním člověkem, který nemá ještě jméno (není Adamem, protože v něm ještě není obřezána Eva) aj. Pomáhám si tu imaginací papírové plochy (archu papíru), v níž je vyříznut obvod kružnice. Ta „dvojrozměrná“ plocha samozřejmě na počátku ještě neexistuje jako dnešní „rovina ekliptiky“. Obvod kružnice (hadí duch) je jen průřezem představy jednorozměrného kulovitého obvodu „vznášejícího se“ v iluzi ničeho.

Prvotní kulovitý obvod byl uzavřen duchem ve stavu původního absolutna, o němž nemáme žádný relativní pojem ani relativní představu. Protože absolutno na relativně vnější/vnitřní rozdělit nelze, ocitl se kulovitý obvod ducha „jaksi“ v iluzi ničeho. Tuto archaickou iluzi rozděluje na archu/arch (nekonečno/konečno). Tato relativně duální iluze ničeho byla následně do určité míry (konečně) naplněna reálně stupňovanými silami, vycházejícími z uzavřeného obvodu třífázově na všechny strany do vnějšího okolí a dovnitř (viz Mojžíšův popis „potopy světa“). Hrany prvotního nulového obvodu se tím rozestoupily (srovnej „roztržení chrámové opony“) a v tomto jejich rozestupu vzniká prvotní vnitřní Vesmír (okolí/Vesmír).

To vše, co tu popisuji jsou jen abstraktní představy a pojmy, protože jejich pravé názvy dnešní zahrimanizovaný svět, věřící jen na abstraktní iluze „pramlhovin“ či „Velkých třesků“ odpuzují.

Co do pojmů je tedy Váš popis „prazákladu“ správný. Sama však patrně cítíte, že na jeho jasné představě musíte stejně jako já ještě hodně pracovat. Kdo to dokáže alespoň v principu, ten vyřeší aporii Zénóna z Eleje „proti prostoru“...

Vědomí není v Prazákladu „latentní“, ale reálné. Je to vědomí obřezávajícího ducha. Toto vědomí se však musí relativním stvořením a vývojem teprve propracovat k poznání, neboť relativno ještě nezná, pochází přece z absolutních poměrů...

Steinerův pojem „bytí bez počátku a konce“ se týká absolutna. Rádoby „anthroposofičtí odborníci“ si ho však představují jako iluzi relativního nekonečna. Člověk má sice dospět k relativní nesmrtelnosti, s tou se však musí vrátit do původní absolutna, neboť v relativnu je vše konečné, popřípadě iluzorní...

K vědomí Prazákladu jako možnosti a možného se tedy musí i jeho Stvořitel teprve propracovat poznáním, jak to popisuje Mojžíš po stvoření světla: „A viděl Bůh, že světlo je dobré...“

Bytí je živé (žití). Neživé je jen nebytí (iluze), které může být bytím oživeno...

Díky za odpověď, kterou musím pořádně "prožvejkat", ale svitl mi takový záblesk možného dotazu na dvě Vaše věty a chci se zeptat, dokud to nezapomenu......

Píšete:

"K vědomí Prazákladu jako možnosti a možného se tedy musí i jeho Stvořitel teprve propracovat poznáním, jak to popisuje Mojžíš po stvoření světla: „A viděl Bůh, že světlo je dobré...“

Bytí je absolutno, procitající v relativnu individuálně do vývoje různých stupňů individuálního vědomí. Také ideje jsou vyvíjející se individuální bytosti...

Moje reakce:

Není člověk jedinnou bytostí (projevem Prazákladu), která je schopna se propracovat svobodně k pochopení  Prazákladu logikou myšlení ?

Toto pochopení se stává člověku vědomím jeho JÁSTVÍ (pochopení realizované možnosti a možného) a člověk se tak

postaví svým vědomím před počátek "možnosti a možného" jako PŘEDMĚT VĚDOMÍ PRAZÁKLADU.

Tedy vědomí člověka stává se tak předmětem vědomí Prazákladu.

Není SVOBODA  onou silou, která umožní lidskému vědomí JÁ JSEM vstup do Prazákladu (ze stvořeného do možného -"návrat ztraceného syna")?

Není tedy úkolem člověka přinést Prazákladu ono "vědomí možnosti a možného"? Nemá se člověk stát oním předělem (/) a tedy zmrtvýchvstalým DUCHEM SVATÝM?

Mám tuto představu hodnoty trojnosti Ducha svatého:

1)Duch tvořící projevy Prazákladu obřízkou a vytváří tak spáry ničeho - svobody

2) Smrtí do člověka (Golgota) naplňuje spáry MOUDROSTÍ. Skrze člověka, který může mrtvé obrazy myšlenek svobodně logicky uspořádávat a tím upevňovat své vědomí Já, je spára naplňována moudrostí oživenou lidskou vůlí vynaloženou člověkem pro pochopení.  Tím dochází ke zmrtvýchvstání Ducha svatého v lidské individualitě.

3) V člověku zmrtvýchvstalý stává se LÁSKOU (ve spáře uvnitřněnou moudrostí)

Tím povstává BOHOČLOVĚK, který je schopen tvořit sám ze sebe (svou duší). Takovým prvotním tvořením je tvoření nového sociálního systému TSO.

Zase jsem se zakecala...... zdraví ATREA

Člověk je jedinou hierarchií, která se vyvíjí ke svobodě. Jako mikrokosmos byl zpočátku projevem Prazákladu, vyvíjel se však dál, takže je dnes mikro-projevem aktuální fáze vývoje makrokosmu...

Osvojit si reálnou logiku myšlení musí lidský duch (já) postupným úsilím o pochopení objektivní reality i svého vlastního subjektu (ducha). To znamená, že to vše tu musí nejdříve být, aby to mohl poznávat. Zejména jeho smrtí se však jím dosažené poznání stává součástí vývoje vědomí makrokosmu a jeho světa idejí. Člověk si své poznání nenese po smrti dál, ale jako extrakt svého poznání nabývá síly, které se v příští inkarnaci projeví jako talent (vlohy, schopnosti) k jinému druhu poznávání téhož. Například jeho matematické poznání se může změnit v muzikální talent atp. Realitu je třeba poznávat všestranně...

Vývoj by nebyl k ničemu, kdyby jím měl člověk dospívat opět jen k počátečnímu stavu. Počátek je třeba poznat, není však třeba k němu vracet vývoj. Biblický návrat ztraceného syna mluví o návratu do výchozího stavu (absolutna) v konečné samostatné podobě, s novými individuálními schopnostmi, jako nový svobodný duch (vědomí)...

Také možnost a možné se vyvíjí v nové možnosti a nové možné. Říká se tomu posouvat hranice možností, či hranice možného...

Zde je třeba si ujasnit, co vlastně míníme Prazákladem. Na názvu nezáleží. Míníme-li jím první relativní stav, pak je cílem vývoje v čase poslední relativní stav, který je „zmrtvýchvstalým tělem já“...

Spára (/) mezi vnějším a vnitřním je „prchavým okamžikem přítomností“, mezi „časem minulosti a časem budoucnosti“. Dokáže-li se lidský duch (já) ve spáře okamžiku zpřítomnit (ztotožnit s božským já, jako bohočlověk), nulová spára se pro něho rozestoupí, jako když se otevře opona...

Četla jsem vyjádření RS (asi v tom znění), že bohové jsou již nyní odkázání v dalším vývoji na člověka...

Vaše odpověď ( člověk je jedinou hierarchií, která se vyvíjí ke svobodě. Jako mikrokosmos byl zpočátku projevem Prazákladu, vyvíjel se však dál, takže je dnes mikro-projevem aktuální fáze vývoje makrokosmu) mi dává hlubší pochopení toho, co řekl RS.

Aktuální fází vývoje makrokosmu je tedy dnes mikro-projev  obřezání sociální totalitní bytosti (rozpad na východní a západní blok) a zjevení spáry mezi nimi v podobě EU, kterou lidstvo buď naplní metodikou TSO s právem veta a nebo nechá spáru nenaplněnou a tak bude snadno anulovaná společným úsilím západního a východního bloku.

Vývoj ke svobodě je klíčový a je tedy pochopitelné, že zavedení TSO s právem veta je také klíčové.

Je tedy nyní rozhodující zavedení TSO ve spáře EU, což závisí na určitém počtu lidí s vyvinutým pravým Já a na působení éterného Krista jako pána karmy.

Při vnějším pohledu na sociální situaci však přepadá lidi beznaděj, protože vládnoucí špička se jeví být pevně ukotvena ve své moci nad světem.

Sdělení o tom, že již ovládli svět, vypustili mocipáni tuším již na konci roku 2009.  Chobotnice totality již tedy rozprostřela svoje chapadla přes celou zeměkouli.

Nyní ale dochází k jejímu rozdělení na západní a východní sféru, na dva zdánlivé protipóly. Jako bych v tom viděla  "prvotní relativní stav možnosti a možného" jímž se  chce realizovat celosvětový DUCH sociálna.

Ve východním bloku vidím se zjevovat "možnost" (matku) a v západním bloku "možného" (syna) budoucí realizace celosvětové sociální bytosti.

Zlomovou čárou (/) je tak EU,  kterou nejprve mocipáni znemožnili jako byrokratický aparát a  nyní směřují k jejímu rozkladu.  Není tedy náhodou, že Anglie nabírá směr do východního bloku (kolébka totality chce ovládnout možnou formu - duchovně je forma nadřazená tvaru).

Slovanské národy Evropy je ale "třeba podržet v NATO" a tedy v pasivním synovském tvaru. To, co se děje v Americe je již zcela jasná snaha o zpasivnění  a zotročení individuality lidské za účelem vybudování totalitního pasivního SYNA.

Posici aktivní MATKY se chystá obsadit totalitní elita.

Píšete:

Spára (/) mezi vnějším a vnitřním je „prchavým okamžikem přítomností“, mezi „časem minulosti a časem budoucnosti“. Dokáže-li se lidský duch (já) ve spáře okamžiku zpřítomnit (ztotožnit s božským já, jako bohočlověk), nulová spára se pro něho rozestoupí, jako když se otevře opona...

Najednou jako bych viděla v instituci EU onu spáru (/) na sociální rovině pro DUCHA člověkem stvořené totalitní (egoidní) sociální bytosti .  V této EU je možnost ztotožnění vědomí Já sociální bytosti s božským já.

Problém je v tom, co je vědomí já sociální bytosti a kde se nachází.

Lidské Já je dle RS trojího druhu: 1) ne-pravé fyzické - založené na tělesnosti (ahrimanské Ego)

2) ne-pravé duchovní - založené na duchu  (luciferské Ego)

3) pravé Já - založené vědomě na Kristu v nás (ne Já-Ego, ale Kristus ve mně)

U sociální bytosti si problém s Já představuji takto:

1) ne-pravé fyzické - založené na tělesnosti celé Země (totalitní chobotnice obsáhla celou zemi)

2) ne-pravé duchovní - založené na DUCHUelity a myslím si, že je to duch národa židovského - Jahve přivlastněný chazary. Chazaři chtějí zadržet vývoj na stupni před Kristem.

3) pravé Já - založené na kristovské spáře (místa pro TSO) a na určitém počtu individuelních Jáství lidí, kteří budou sebe chtít realizovat v Kristu (my v Kristu). Tou formou Krista je území Velké Moravy, které duch času (Michael) vyzvedl do současnosti (okamžiku mezi minulostí a budoucností vývoje sociální bytosti) v podobě uspořádání států v EU. EU tedy nevznikla z vůle mocipánů, ale jejich snahou je ji zničit. Zatím jí vnutili nepravý  totalitní systém vedení EU a tím připojili lidi v EU k armádě amerických vazalů (ne-lidi).

Vyplývá mi z toho ten nejdůležitější úkol pro nás, kteří chápeme TSO a to je snažit se o co největší rozšíření pochopení TSO s právem veta.

TSO bez práva veta by se zvrhlo tak, jako se zvrhla demokracie, tzv. vláda lidu. Mocipáni si říkají lidé a ten zbytek lidstva označují termínem ne-lidi. Bez práva veta by elita vedla TSO ve své režii.

Proto je PRÁVO VETA klíčové a je alfou i omegou TSO.

Antroposofická elita je tvrdě proti právu veta a ukazuje tak, že se cítí být elitou a to je sektářské. Antoposofická elita nepochopila význam práva veta individuality a tak je vidět, že nepřemýšlí a oddává se pouze citu, ale ne citu pro pravdu. Cit pro pravdu je vytvořen logickým uvažováním v realitě (zmp mi jednou výstižně řekl, že cit musí být vychován přemýšlením).

Myslím si, že nyní žijeme v tom okamžiku, kdy má společné úsilí  určitého počtu lidský duchů (pravých já) možnost posunout vývoj o skok dál.

Domnívám se, že jestli člověk vnáší do duchových světů něco nového, tak tím posouvá ve vývoji i vyšší hierarchie, které pak mohou zpětně také zase působit na člověka (pomáhat mu).

Návrat éterného Krista nyní chápu jako onu pomoc pro realizaci TSO.

RS říká, že  návrat éterného Krista bude třeba vidět, bude třeba pochopit jeho projevy, bude třeba být bdělými, protože projde-li Kristus kolem nás nepochopen, jako by nebyl...

Zdraví ATREA

Sergej O. Prokofjev cituje Rudolfa Steinera : ..." že mimo sluneční soustavu neexistuje žádná hmota toho druhu jako na Zemi " ...

To znamená,že náš vesmír,naše sluneční soustava je ze všech ostatních slun.soustav zcela ojedinělá? Že forma života na Zemi nemá nikde obdobu ? Že zde je jediné místo v celém širém vesmíru,kde se vyvíjí bytosti nadané vlastním vědomím,že jedině zde se vyvíjí "Já" v člověku ?Že ve všech ostatních slun. soustavách se vyvíjí "cosi" (...co?),jakoby pokusy v laboratořích a jen zde "to" jede na vostro,jako že ideální podmínky ? To tam jinde nejedou nerostné,rostliné,zvířecí říše a ani člověka ? Tam nejedou  vědomí sebe sama,svobodu,lásku -to jde jako realizovat pouze na Zemi ??

(vím ,že mám poznávat "teď a tady" ,ale prostě ve mě vznikly tyto otázky o "tam" ...)

Vaše závěry jsou ukvapené.

V relativním světě projevů je vše relativně duální (vnější/vnitřní). To platí i o Sluneční soustavě, která v této dualitě představuje to „vnitřní“. Představitelem toho „vnějšího“ je tzv. „Sféra stálic“. Sluneční soustava a Sféra stálic představují náš duální Vesmír.

Protože i náš Vesmír je relativní, má rovněž své vnější okolí. Toto okolí Vesmíru však jaksi již vesmírem není. Je relativním opakem vesmíru, jakýmsi „nevesmírem“ („neprostorem“), který už nijaké okolí nemá. Je relativně duální ve vztahu k mnohosti vesmírů, které jsou rozesety v něm.

Také naše Sluneční soustava je duální. Je oběžnou dráhou planety Země rozdělena na sféru vnějších a sféru vnitřních planet.

Mezi Sférou stálic a Sluneční soustavou (ohraničenou dráhou planety Saturn) je jakési přechodové pásmo, naznačené planetami Neptun a Uran. Neptun a Uran sice obíhají kolem Slunce, ne však v rovině ekliptiky, jako ostatní planety, s nimiž neprodělaly vývoj Sluneční soustavy. O kolmosti jejich oběžných drah na rovinu ekliptiky oficiální astronomie velmi dobře ví, avšak tuto skutečnost nám zamlčuje a kreslí obě dráhy falešně do roviny ekliptiky.

S přechodovým pásmem Uranu a Neptuna se ukazuje, že náš Vesmír ve skutečnosti není „duální“ ale „trinitní“. Trinitní je také zlomek „vnější/vnitřní“, v němž je tím třetím zlomková čára. Trinitní je ve skutečnosti také nitro Sluneční soustavy, v němž je „přelomové přechodné pásmo“ vyznačeno oběžnou dráhou Země, která není počítána mezi vnitřní a vnější planety. Také vnější a vnitřní planetární sféra je trinitní (obsahuje tři planety)....

Praví-li R. Steiner, že „mimo sluneční soustavu neexistuje žádná hmota toho druhu jako na Zemi“, pak mluví o okolí Sluneční soustavy, to je o Sféře stálic a o přechodovém pásmu Urana a Neptuna...

Nitro sluneční soustavy je trinitní? Tedy vnitřní planetární sféra je Slunce, Merkur a Venuše? Slunce je bráno jako planeta? Proč? Co je toho kritériem či důkazem?

Zlomek je oběžná dráha Země. Ale co její Měsíc? Není nějaká trinita i zde?

Vnější planety jsou Mars, Jupiter, Saturn? Jaké kritérium jste zvolili, že by měly být nějaké planety vnitřní a jiné vnější? A že vnější budou tři a vnitřní tři? Co je vlastností vnějších a vnitřních planet? Kromě toho, že jedny jsou vně a druhé uvnitř oběžné dráhy Země?

Proč je oběžná dráha Země zlomkem?

Zlomkem čeho, co dělí?

Kde jste vydedukovali, že oběžné dráhy Uranu a Neptunu nejsou kolmé na rovinu ekliptiky?

Nevyškrtli jste Uran a Neptun ze seznamu planet naší sluneční soustavy svévolně?

Stejně jako jste svévolně do planet započítali Slunce?

Není náhodou sluneční soustava binální?

2x čtyři planety? A Slunce jako střed?

Nebo náhodou není sluneční soustava qadrální?

4x dvě planety? A Slunce jako střed?

Případně – bude-li libo, mohu vymyslet i další soustavy.

Proč právě trinita? Co je jejím důkazem?

Oběžná dráha Země není zlomkem, ale zlomkovou čárou. Přesněji řečeno jde o duální předěl v podobě oběžné dráhy Země a Měsíce. Oběžná dráha Měsíce kolem Slunce má navíc podobu vlnovky, takže se Měsíc střídavě nachází ve sféře vnějších a vnitřních planet. Měsíc splétá kolem sféry Země jakousi „trnovou korunu“. Země a Měsíc představují podobný duální předěl, jako Uran a Neptun.

Planetární sféry jsou uspořádány tak, aby sloužily Zemi, která je se svým lidstvem korunou veškerého vývoje.

Kritériem uvedeného uspořádání je samotná realita, vykazující tutéž zákonitost jako stupňování v české mluvnici:

největší – větší – velké /0/ malé – menší – nejmenší

nejstarší – starší – staré /0/ mladé – mladší – nejmladší

Vidíte-li v těchto zákonitostech svévoli, pak ji nevyčítejte nám, ale duchu. Leccos o tom Vám poví astrologie, hlavně však duchovní věda R. Steinera.

Je-li libo, klidně si vymýšlejte libovolně jiné soustavy.

Ať se Vám to líbí nebo ne, ve světě relativních projevů je vše trinitní, rozhraní pak duální, neboť spára řezu je vždy mezi dvěma hranami...

Cituji: Praví-li R. Steiner, že „mimo sluneční soustavu neexistuje žádná hmota toho druhu jako na Zemi“, pak mluví o okolí Sluneční soustavy, to je o Sféře stálic a o přechodovém pásmu Urana a Neptuna...

O jaký jiný druh hmoty mimo sluneční soustavu by se mohlo jednat?

Uran a Neptun mají jinou hmotu?

Jaký je rozdíl mezi touto formulací od toho, co říká moderní věda, když tvrdí, že existují paralelní vesmíry, kde existují úplně jiné zákonitosti vývoje. RS tu nedokazuje, ale jen tvrdí, stejně jako zde často kritizovaná akademická věda.

Když může existovat hmota jiného druhu, proč by neexistoval život jiného druhu, duchovní světy jiného druhu

Když ve Švýcarsku postavili urychlovač částic CERN, tak tvrdíte, že to jsou vyhozené peníze daňových poplatníků, že tam akademici jen honí částici v kole a tváří se odborně a profesionálně, že o něčem bádají, ale jen vytvářejí fantaskní představy, teorie o vesmíru, Velkém Třesku. Honí si tam v okruhu vlastní iluzi a nesmysly o vybájeném světě teorií.

Jak se liší báje, teorie akademiků od báji a teorií RS o jiné hmotě?

Jak si může obyčejný člověk, který pendrek rozumí akademickým kvantovým teoriím, atomům ani mezonům a už vůbec nerozumí Steinerovým duchovním světům, hierarchiím, resp. dalším teoriím jiných badatelů o UFOnech, plejáďanech atp., vytvořit na tyto báje, teorie nějaký názor? Každý tu něco tvrdí. Jak si má člověk vytvořit nějaký důkaz? Co je správné? Která báje = teorie je ta správná?

O jakou hmotu se jedná ve sféře stálic?

Jsou tedy dle Vás i vzdálenostní poměry jiné, než nám uvádí akademická věda?

Co si představit pod pojmem sféra stálic?

Akademická věda považuje za stálice vlastně všechny hvězdy na obloze. Od nejbližších - od kterých letí světlo třeba jen 10 světelných let, až po nejvzdálenější - milony světelných let.

Duchovní věda RS rozlišuje tři stavy hmoty, které naznačuje matematicky jako „+ 0 -“ (něco, nic, méně než nic). RS to přirovnává ke stavu našich financí. Buď nějaké máme (+), nebo nemáme nic (0), popřípadě máme dluhy (-)...

Teoretická věda rovněž rozlišuje tři stavy hmoty: „hmota, anihilace hmoty, antihmota“.

Rozdíl je tu ve výkladu a v jeho dokazování...

Mimo Sluneční soustavu je tedy „-“ hmota, která je také v nitru Slunce, takže nejen Sféra stálic, ale ani nitro Slunce není součástí Sluneční soustavy.

V urychlovači CERN akademici neprohánějí žádné částice, ale jen zdání částice vyvolanou magnetismem, pohybujícím se zdánlivě urychlovaným přepínáním řady elektromagnetů. Je to podobný podvod jako teorie Velkého třesku, teorie Einsteinovy, kvantové, Newtonovy aj.

Báje akademiků se od „bájí“ RS liší podobně, jako nesmysl od reality.

Obyčejný člověk si o ničem nemůže utvořit fundovaný názor, dokud nepřekoná svou duševní lenost a s realitou se řádně neseznámí (neusuzuje o myšlenkách o vnímaném)...

Pod pojmem „Sféra stálic“ si představte okolí naší planetární soustavy (+ nitro Slunce) s jeho stálicemi...

Pokládá-li akademická věda za stálice všechny hvězdy na obloze, pak za stálice pokládá také jiné Vesmíry, s různými stupni jejich vývoje, hvězdokupy atp.

Rychlost letícího světla je „aviatická báje“ teoretické vědy...

...čeho je nitro Slunce součástí?  vždyť je to nitro sluneční koróny, ohraničení ne?  Co je v nitru Slunce, co ho tvoří, vyplňuje?  Sluneční světlo tvoří kontrast mezi vnitřní plností a vnější prázdnotou? Sluneční paprsek je jako slepecká hůl, kterou oťukavá tělesa kolem sebe a má o nich bezprostřední vjem, jako ta "oťukávaná" tělesa?

Sluneční korona je „ohraničené“ vnější okolí „ohraničeného“ vnitřního obsahu. Vnitřní obsah Slunce je „mínusový“ (-), to je méně než prázdný, méně než nic, takže ho lze nazvat také „antihmotou“, která je také podstatou okolí Vesmíru. Obsah Slunce je tak ve své podstatě součástí okolí Vesmíru (neprostorem)...

Vlastní slunce je tedy sluneční koronou, slunečním světlem, které na obou svých koncích kontrastuje s neprostorem. Na jedné straně (na konci Vesmíru uvnitř Slunce) kontrastuje (+) s vnitřní antihmotou (-), na druhé straně (na počátku Vesmíru s jeho okolím) s vnější antihmotou (-)...

Sluneční paprsek je paprsek síly, jehož množství oťukává hranice Vesmíru (na jeho počátku i konci) a povrch těles v něm, jako svazek prutů „fasces“. Tak prostředkuje vidění oka...

Když prostor umožňuje ohraničení, tak vesmír jsou jen ohraničená tělesa - hvězdy, planety atp.? A to mezi nimi "je" ten "neprostor"?  A když ve fyzičnu tento prostor vyplňuje hmota onoho tělesa, tak v duchovním světě toto ohraničení vyplňují duchovní bytosti?  A každé z těchto těles má vůdčí, v tom prostoru nejvyšší bytost?  Která bytost má jako svou tělesnost Slunce a kde se tam potom vezme Sorath, sluneční démon z apokalypsy od R.S.? A které bytosti mají jako svá těla Merkur, Venuši, (Země -Kristus v éterné auře, tzn. ne přímo těleso Země?, aura je nad jejím povrchem...) Mars,Jupiter, Saturn a taktéž i Uran,Neptun a Pluto?

je každá stálice, hvězda na nočním nebi okolo které obíhají planety, která jsou tělesy duchovních bytostí, jako v naší sluneční soustavě?  A je v každé z těch slunečních soustav předmětem vývoje svobodný jednotlivec?  Tak svobodný, že když v tý sluneční soustavě absolvuje vývoj až do konce, tak ji může,chce li,opustit a založit si vlastní sluneční soustavu, vesmír, kde umožní dalším bytostem vývoj ve svém stvoření a ti co se v něm vyvíjejí "ho" budou vnímat jako Stvořitele?  Je galaxie jakýmsi společenstvím takovýchto Stvořitelů?

Prostor je ohraničený (konečný). Na svém počátku (0) je ohraničen tvarem (tvarem povrchu), na svém konci je ohraničen formou (otvorem) středobodu (v planetární soustavě Sluncem).

Neprostor je ohraničen jen na svém počátku (0) formou (otvorem). Protože není ohraničen nijakým koncem, zdá se být nekonečným okolím prostoru (iluzí nekonečna), jímž ve skutečnosti není.

Pokud prostor není ničím naplněn, je jen možným prostorem. Jeli naplněn (např. fyzickou hmotou), je „plným projevem prostoru (tělesem).

Zde si jen nesmíme plést „ohraničování“ s „ohraničením“ s hranou (hranicí). To, co ohraničuje je duch obvodu (obřízka duchem). Tím „ohraničeným“ (hranicí, hranou) je povrch tělesa (prostoru), jenž je součástí obsahu tělesa (povrch je obřezaný obsah = povrch obsahu)...

Současné akademické učení (popírající ducha) nám sugeruje, že: obvod = povrch. Protože povrch je součástí obsahu, tak tato učenost vlastně tvrdí, že: obvod = obsah!

Duchovní bytosti (duchové) tedy nevyplňují povrch (ohraničení), ale obvod (obřezávající hrany) a to ve všech světech (nejen v duchovních)...

Těleso (tělo) má vůdčí bytost (já) v sobě jen v případě desáté hierarchie (člověka) a hierarchií nad ní. Ostatní tělesa (nerosty, rostliny a zvířata) mají vůdčí bytost (já) mimo sebe, jako tzv. „skupinové já“.

Těleso Slunce má dnes své Já (Krista) na Zemi, která se má stát stálicí.

Protože se Sorath staví proti Otci (Ahriman proti Synu a Lucifer proti Duchu), staví se proti tvaru (ohraničení) Vesmíru a nemá tedy původ v našem Vesmíru, ale v jeho okolí (v neprostoru, který má svůj „ostrov“ v nitru Slunce)...

Bytost já planety (vč. její aury) Merkura se jmenuje Merkur, planety Venuše, Venuše atd.

Pluto nikdy nebyl planetou a nedávno byl ze seznamu planet vyloučen také akademickou astronomií.

Žádná hvězda (žádný Vesmír) není „stálicí“, může mít však stálici ve svém středu. Různé hvězdy jsou na různých stupních vývoje, takže ne každá se podobá našemu Vesmíru (planetární soustavě s okolní Sférou stálic).

Stálice ve „Sféře stálic“ nejsou hvězdami ve smyslu „Vesmír“. Jsou to „stálice“, které nejsou středem planetární soustavy, ale jejím okolím. Jsou to tělesa, která mají vůči Slunci stálou polohu, tak jako Slunce vůči nim. Slunce se zdá vůči Sféře stálic pohybovat jen při pohledu ze Země...

Svobodná individualita je smyslem veškerého vývoje, ať probíhá kdekoliv.

Po dokonání vývoje svobodné individuality pozbývá smysl jí příslušné prostředí jejího vývoje. Tato individualita však nemůže ustrnout, ale musí nějak působit dál, neboť „život je změna“. Vesmír pro ni končí jako učiliště pro učedníka. Po složení učňovské zkoušky se však z učedníka stává tovaryš, který má ve svém Vesmíru volnost, svobodu pohybu (vandrování tovaryše). Tovaryš se pak vyvíjí dál v Mistra, který může sám založit nějaké učiliště.

Galaxie je společenstvím Stvořitelů...

Co je tedy kriteriem spokojenosti?

Nevede potom spokojenost k takovému usnutí na vavřínech, pýše, lenosti? Nenamlouvá si jen člověk, že je spokojený?

Ale kde je hranice, kdy už mohu říci: tak už jsem udělal dost, už jsem spokojený. A kdy je člověk už posedlý a říká: ještě ne, ještě nejsem spokojený, ještě to a ono...

Papaláši, otrokáři a zastupitelé jsou spokojení. To samé i jejich otroci, poddaní občané.

Je to ale spokojenost, nebo tupost? Otupenost, kterou způsobili zastupitelé a tak otrávili život svým otrokům?

Kdo způsobil otupenost? Jsou příčinou otupenosti otrokáři nebo jejich otroci? Kdo je vinen?

Kritérium spokojenosti je „matematický“ rozdíl mezi mírou našeho očekávání a mírou toho, čeho jsme skutečně dosáhli.

Otrokář je jen „otrok nad otroky“...

Když se mne někdo zeptá: jsi spokojený člověk?

Vlastně nevím, co říci.

Na jedné straně jsem spokojený, protože jsem našel špičku vývoje v oblasti, která mne zajímá.

Jestli je to to pravé, co mi bylo dáno osudem, nevím.

Na druhé straně jsem nespokojený, protože je kolem mne tolik krizí, válek, nenávisti, nevstřícnosti, závisti a nepřejícnosti - a to jak ve vztazích mezi lidmi okolo mne, tak i ve velkých vztazích, jako mezi národy, státy.

Určitě existují i výjimky, které se tomuto vymykají, ale to je skutečně malý zázrak.

Tak co? Jsem, spokojený, nebo nespokojený?

A co jste vy? Jak jste na tom?

Otázku spokojenosti si můžeme klást ve vtahu k jednotlivé věci (například: okradli mě – jsem spokojen?), nebo k celku dosavadního života. V druhém případě bychom museli bilancovat. Jde o bilanci následků, nikoliv příčin (osudu atp.).

Pokud mi skutečně záleží také na ostatních lidech, pak do své životní bilance musím započítat i spokojenost s jejich osudy.

Naše bilancování má ovšem sklon k radikálním změnám, podle aktuálních událostí, které mi buď dělají radost nebo starost. Navíc mnohé věci, s nimiž jsme byli nebo jsme nespokojeni, se nám později mohou jevit jako pozitivní. V průběhu života také měníváme pořadí hodnot atd.

Má vůbec smysl zabývat se takto sám sebou? Není to egoistické?

Jen tak jsem naslouchal významu českých, resp. moravských slov a napadlo mne, jestli nějak spolu nesouvisí název zas-tupitel s českým významem slova, ve smyslu, že zase tupí své spoluobčany,  opětovného tupení, jako ničení? Resp., že je to po-tupa?

Také z hlediska významu v angličtině: za-stupit-el jako stupidní, tedy ve smyslu bláznivosti.

Koncovka el je hebrejsky bůh.

Takže zastupitel jako bůh ničení, bůh hlouposti?

Pojem "zastupitel" patří mezi pojmy vymyslené uměle. Nemá tedy nijaký okultní smysl.

V Praze začala Bitva národů

Na pražském Hradčanském náměstí ve čtvrtek začalo slavnostním pochodem téměř dvou stovek bojovníků mistrovství světa ve středověkém kontaktním boji Bitva národů. Na Hrad připochodovali v plné zbroji s národními vlajkami. Boje se budou konat na Petříně od 7. do 10. května a zúčastní se jich týmy z více než 30 zemí včetně českého týmu.

Celá tato PARÁDA bude zakončena bitvou všech proti všem.

Co na to říká zmp, taková ATRAKCE prý začala (teď nevím přesně) asi před 4 lety na Ukrajině. Jak výstižné a nyní tam již bojují skutečně. Není to také nějaké varování i pro nás?

Zdraví Atrea

Přiznám se, nevěnoval jsem tomu nijakou pozornost. 200 účastníků z 30. zemí mi dává průměr méně než 7 účastníků na jednu zem. Název „bitva národů“ se mi tak zdá být příliš nabubřelý a pochod na Hrad v plné zbroji a s vlajkami jako exhibicionismus.

Co pamatuji tak jen v naších zemích máme mnohem početnější organizované nadšence „historického šermu“. Tato akce se mi však nezdá s nimi souviset.

Název „bitva národů“ a počátek na Ukrajině se mi nyní zdá být na pováženou. Otázkou je, kdo tento nákladný podnik financuje. To by leccos vysvětlovalo...

Státy Polsko, ČR, snad i Slovensko a Německo zakázaly vstup několika stovkám ruských motorkářů, kteří chtěli jet po stopách Rudé armády a vzdát u památníků hold statisícům padlých ruských vojákům u památníků při 70. výročí osvobození Rudou armádou akonce od II. Sv. války.

Motorkáři jsou prý osoby nežádoucí, které ohrožují bezpečnost státu, propagují sociální nesnášenlivost, extrémismus atp.

Kvůli několika motorkářů je snad v pohotovosti celé policejní prezidium. Přitom chtěli uctít památku padlých. Divné. Motorkáři - NE! Bojová vozidla SSA patrně převážející tajně radioaktivní zbraně ze severských zemí - ANO! Na prezidenta se mohou házet vajíčka a není to ani přestupek. Inu demokracie

Neměli by ti chlapci ať už policajti a slavná bis monitorovat jiné lidi(např.ty z jihu Evropy a severní Afriky)?!My jsme skutečně zajímavý národ,který je veden ještě zajímavějšími lidmi(tzv.-elitami).

Přes hranice se dostane úplně v pohodě, kde jaký povl, islamista, terorista a vrah!A tady v tomto případě  Česka strana dělá obstrukce a dehonestuje motorkáře.

Všichni politici, kteří podporuji blokaci motorkářů, kteří oslavuji vítězství na Německým nacismem, svojí spanilou jízdou, jsou zrádci a měli by být jako extrémisté postavení před válečný tribunál Evropy! Právě tito „naši“ proEU politici tímto skutkem podporuji nacizmus a fašismus z let 1939-1945!!

Především je to prohra naše a všech propagátorů demokracie a svobody !!

Kdo má jiný názor, tak toho zakážu...to je demokracie  v Evropě čtvrt století po pádu komančů....

Svoboda v podání Západu - co se mi nelíbí zakážu, překroutím a přepíšu.
Vadí mě ten ukrutný nepoměr. Američtí vojáci s konvojem obrněných vozidel měli všechno i s podporou policie, zajištěný nocleh a veškerý servis. Pár ruských motorkářů jede do Evropy a jsou pod dohledem policie, jak kdyby už něco provedli.

Tohle jednoduché členění na hrdiny a ty zlé je ve svobodné zemi opravdu fraška.

Jsem zvědav, až zase bohatí synci v supermoderních rychlých autech se budou zase řítit v rámci nějaké akce po silnicích a dálnicích v Česku. Policie bude nejspíš tupě přihlížet a naši politici nám budou vysvětlovat, že se proti tomu nedá nic dělat. Motorkáři z Ruska nejvíc vadí, že nedělají nic protizákonného.
Přeji hezký máj!

Ksyž si děti hrají, tak jsou soutěživé.

Chtějí vyhrát, být první. Nebo prý mají být dětské hry nesoutěživé?

Soutěž vede potom k navyšování výkonů,  sport už není sport, ale rabušárna, kde jde o zdraví...např. maratony, cyklistické závody, box atp. A jde tam už jen o peníze. Ne o radost.

Pak už to není pro potěšení a relaxaci, ale kdo z koho.

Jak by měl být veden správně sport?

Nebo děti při hrách?

Bavilo by děti nemít soutěživé hry?

Hry dětí musejí být jak soutěživé (konkurenční) tak i nesoutěživé (spolupracovní).

Školní výuka má být výhradně nesoutěživá, takže připouští taháky i napovídání.

Správně vedený sport je vedený samotnými sportovci. Kdo chce ralaxovat ať relaxuje, kdo chce peníze, ať je gladiátorem...

Hermafrodit = Hermés + Afrodite

Protože muži mají fyzická těla mužská, éterická těla ženská, astrální těla mužská a já ženská, jde v principu u všech těl o spojení „mechanické“. Protože tu jde o spojení tvaru s formou (tvora a otvoru), lze si věc v principu představit technicky, jako uložení tvaru hřídele do otvoru kluzného ložiska.

K tomuto spojení však nedojde během inkarnace na fyzické Zemi, ale před vstupem do inkarnace. Lidé si budou svá těla budovat ještě v duchovních světech jako hermafroidní.

Stejně jako dnes se ve všech tělech bude inkarnovat to, co je karmicky přenosné.

Duchovní já je v principu už dnes hermafroidní...

Víte, nerozumím moc tomu, že člověk prý nemyslí, ale jen chytá myšlenky kolem sebe.

Na první pohled to zní hrozně bláznivě.

Omluvou tomu není ani to, že prý to říká Rudolf Steiner.

Dosud jsem nezjistil, že by RS lhal, ale toto je skutečně už silná káva:-)

Ptám se tedy:

Jestliže člověk nemyslí, na co má mozek?

Slyšel jsem i názor:

Jestliže po smrti těla dojde k zastavení pochodů mozku a tedy i myšlení, k čemu tedy myslet?

Člověk prý má jen rozvíjet cit = cítění a pak vůli.

Myšlení prý tak akorát na to, abych věděl, že na silnici musím dávat pozor na auta.

Prý ani není nutné umět sčítat 1+1=2 atp.

Argumentoval jsem slovy RS, že duchovní světy jsou nyní odřízlé od Země a nyní vůbec nevědí o tom, co se děje zde na Zemi a čekají na to, jaké pozemské poznání jim lidé, jejich duše po smrti donesou. A když lidé nepoznávají pravdivě tento svět, tak jaké pitominy donesou očekávajícím a po pozemském poznání dychtícím duchovním hierarchiím?

Také jsem ocitoval zhruba i další slova RS, že jestliže si do duchovních světů donesu nepravdivé poznání, tak duchovní světy mne již pravdě nenaučí, nekorigují mé bláznivé nápady, protože v duchovních světech si vytvářím realitu ze svých myšlenek, duchovní světy přijímají podobu, jakou jim dávám. A když mám zkreslené, bláznivé, nepravdivé poznání, potom tedy takové moje bláznovství zůstává i tam...bláznem a odpíračem poznání jsem zde a zůstávám i tam...

Na to mi bylo řečeno, že když člověk medituje, tak potom člověk dle RS myslí srdcem, má dle RS čisté myšlení, intuici....

Můžete mi prosím objasnit pohled duchovní vědy na to, co je to myšlení srdcem, čisté myšlení, intuitivní myšlení?

Jestliže člověk nemyslí, tak jak to, že má mít čisté myšlení? Jak ho může mít?

A kdo myslí, když ne člověk?

A kde jsou ty myšlenky uloženy?

A kdo je vytvořil? A proč?

To o čem mluvíte lze nazvat „celosvětovým spiknutím tzv. „guruů“ proti samostatnému myšlení“!

V této rozvratné propagandě jsou zajedno prakticky všichni rádoby „guruové“. Východní, západní i evropští, asketové, šamani, kouzelníci, podvodníci, zástupci lidu a co jich na světě ještě je. Jde jim o to, abychom věřili jim, nikoliv sami sobě, abychom věřili jejich myšlení, nikoliv svému. Tito guruové infiltrovali také do Anthroposofické společnosti“ (AS), v níž jsou „oddaně věřícími“ řadovými členy AS pokládáni za „odborníky na anthroposofii“. Tito „anthropsofičtí odborníci“ systematicky falšují anthroposofii a zlovolně překrucují odkaz R. Steinera (RS). Svým „ovečkám“ (členům AS) pak (na všech stupních AS) systematicky nalévají nejrůznější a nejnehoráznější idiocie, zejména ty, o nichž se zmiňujete.

Dle RS člověk myslí tělesně pomocí centrální nervové soustavy (zejména mozku) jen pro úroveň fyzickou. Rytmickou soustavou pak cítí, a soustavou výměny látek a údů volí.

A nyní si to převeďme do řeči „guruů“:

„Jestliže po smrti těla dojde k zániku centrální nervové soustavy, rytmické soustavy i soustavy výměny látek, zanikne s nimi i myšlení, cítění a chtění. K čemu tedy myslet, cítit a chtít?“

Tyto voloviny neříká RS, ale infiltrovaní guruové (vykladači RS) a jejich ovečky.

Protože novodobý „guru“ nemyslí reálně logicky, ale jen tendenčně, jak se mu to právě hodí, není ve svých výrocích důsledný. A právě se mu hodí sugerovat lidem: „Jestliže po smrti těla dojde k zániku mozku, zanikne i myšlení. K čemu tedy myslet?“

Cítění a jemu podřízenou vůli „guru“ nezavrhuje, protože touto cestou (bez myšlení) chce proniknout k srdci a vůli svých věřících.

Jak pravíte: „Člověk prý má jen rozvíjet cit = cítění a pak vůli. Myšlení je prý tak akorát na to, abych věděl, že na silnici musím dávat pozor na auta (v pravdě jen to, co říká guru). Prý ani není nutné umět sčítat 1+1=2 atp.“

Guruové a jejich věřící skutečně takto myslí! Například jimi zpitomělý anthroposof nedomýšlí, že pomocí sčítání (1 + 1 + 1 = 3) chápe například Trojnost, její tři hierarchie atp. Blázen prostě bude bláznit v našem i v duchovním světě. Proto se s blázny nemá smysl hádat.

Podle tvrzení bláznů (nikoliv dle RS jak oni tvrdí), když člověk medituje tak „myslí srdcem“, myslí prý tedy nikoliv centrální nervovou soustavou (mozkem), ale rytmickou soustavou oběhu krve (srdcem), popřípadě také soustavou výměny látek (tlustým střevem či jiným údem?).

O myšlení srdcem jsme v naší diskusi již mluvili jako o následném přijetí srdcem (cítěním a chtěním) toho, k čemu dospíváme čistým myšlením.

Čisté myšlení samozřejmě není „myšlením bez smyslové představy“ jak nám tvrdí jeden z vykutálených „anthroposofický guruů“, ve svém Doslovu, ve vydání jeho zmateného překladu „Filosofie svobody“. Zde tedy máme konkrétní příklad nehorázného překrucování idejí RS...

Čisté myšlení je intuitivní myšlení, je to schopnost myslet ideje a pojmy tak, jak existují ve světě idejí (v duchovním světě). Je to schopnost o níž atavisticky jasnozřivé lidové rčení praví:

„Nabrat rozum do čepice!“

Tím čistě intuitivně myslícím mimo fyzický mozek, je lidský duch, zvaný „já“ (Duchovní já).

Autorem idejí ve světě idejí, tedy není myslící člověk, ale příslušná duchovní hierarchie.

Proč existují jejich ideje? Prostě proto, že oni myslí tvůrčí myšlenky stvořeného a vyvíjejícího se světa...

Cituji:

Čisté myšlení je intuitivní myšlení, je to schopnost myslet ideje a pojmy tak, jak existují ve světě idejí (v duchovním světě). Je to schopnost o níž atavisticky jasnozřivé lidové rčení praví:

„Nabrat rozum do čepice!“

Budiž. Ale co to je čisté myšlení? Jak se liší od nečistého myšlení?

Kdekdo může říci, já čistě myslím.

Já myslím ideje a pojmy. To ale dělá kdekdo, ne?

V čem je rozdíl mezi mým myšlením a čistým?

A co je to to myšlení srdcem?

Dále píšete:

Tím čistě intuitivně myslícím mimo fyzický mozek, je lidský duch, zvaný „já“ (Duchovní já).

Jak se liší myšlení mé a myšlení lidského ducha?

Jak se liší moje já od lidského ducha?

Tím, že lépe uspořádá a vyslovuje pojmy?

Jsou pojmy ideje? Ideje jsou sdělovány nějakou řečí? Jak by mohli mít ideje pojmy?

A myšlenky, to je svět idejí?

Píšete:

Autorem idejí ve světě idejí, tedy není myslící člověk, ale příslušná duchovní hierarchie.

Proč existují jejich ideje? Prostě proto, že oni myslí tvůrčí myšlenky stvořeného a vyvíjejícího se světa...

Takže když myslím, jsem ve světě idejí? A proč o tom nevím? Proč nevidím ty duchovní hierarchie, když ony ideje vytvořily?

U člověka je čisté myšlení myšlením ducha (já), myšlením duchovních myšlenek (představ, idejí a pojmů). Nečisté myšlení je tělesným myšlením intelektuála, myšlením fyzickým tělem (mozkem), myšlením nečistých (neduchovních) myšlenek (překrucovaných představ a pojmů)...

Ač „kdekdo může říci: „já čistě myslím“, přece je jeho myšlení zpravidla nečisté...

Myšlenky = představy, ideje a pojmy

Pojem je „analytický“ zlomek ideje. Idea je syntetickou jednotou mnohosti pojmů, jako je nejvyšší jednota mnohostí zlomků, jednotek či nižších jednot.

O myšlení srdcem jsme řekli již několikrát, že je to přijetí čistých myšlenek srdcem (citem), čímž je skutečně podněcována také vůle...

Cizí myšlení je papouškováno Vaším tělesným egem pomocí paměti a mozku.

Vaše vlastní myšlení je myšlením Vašeho já a Vaše já je schránou Vašeho lidského ducha...

Ideje duchovních hierarchií existují proto, že náš svět je stvořen jejich duchovními myšlenkami a vyvíjí se podle nich, přičemž je člověku (kvůli vývoji jeho svobody) dočasně dovoleno myšlenky hierarchií částečně kazit...

Když myslíte, jste ve světě jemu příslušných myšlenek (tělesném či duševně-duchovním)...

Kdyby jste skutečně myslel „čistě“ (intuitivně), věděl by jste, že jste ve světě idejí (duchovním). Přijmete-li pak jeho ideje za své, stanou se Vašimi myšlenkami.

Zatímco představy, ideje a pojmy si ve svém čistém myšlení uvědomujeme, hierarchie si neuvědomujeme, protože je nemyslíme...

Jak si prosím mohu představit čisté myšlení? Můžete prosím uvést příklad?

Chytím tedy do čepice nějaké ideje...tedy ne svým mozkem? Ne svým myšlením? Nevím, co to je chytit rozum do čepice...jako ty ideje...

A tyto ideje potom zpracuji mozkem nebo jak to probíhá dál?

Stále nechápu, jak je to s tím myšlením intuitivním na rozdíl od myšlení čistého, které považujete za nejnižší stupeň intuitivního poznání..

Např. o ideji Krista nebo o ideji duchovních hierarchiií nebo perpetua mobile existují ideje, pojmy. Dokonce i představy. A to jako o těch mám přemýšlet a s nimi nějak pracovat?

Ale o Kristu na rozdíl od perpetua mobile podklady existují.

To už spíše méně probádaná je idea gravitace. Tuto ideu bych spíše považoval za ideu intuitviního myšlení.

Protože čisté myšlení má více úrovní (stupňů) a nejvyšším jeho stupněm je intuice, platí:

Čisté myšlení = intuitivní myšlení.

Přinejmenším jednorázové zážitky s intuitivním myšlením mají objevitelé, vynálezci, praví umělci aj. Často o tom také vyprávějí. Dlouhou dobu (často celá léta) marně namáhají svůj mozek a jím hledané řešení problému se k uzoufání nedostavuje. Často v náladě beznadějné rezignace se však jako blesk z nebe objeví řešení jakoby samo sebou. Toto řešení nevymyslel mozek, ale vysypalo se nám do čepice (do duše) v okamžiku čistého myšlení, okamžiku intuice, okamžiku nahlédnutí do duchovních světů, do světa idejí.

Chceme-li pak takto intuicí získané ideje realizovat na Zemi (na fyzické úrovni), musíme je následně zpracovat mozkem. Následně pak představu darované ideje nakreslíme (zapíšeme) a podle nákresu (projektu) ji pak realizujeme ve hmotě (naplníme) například jako „lodní šroub“ aj.

Pokud intuitivní ideje čistého myšlení nezpracujeme mozkem v podobě běžných představ a pojmů, nebudeme je moci v našem tělesném světě přijmout za své, pochopit, vyjádřit, sdělit, realizovat. To platí o všech intuitivních idejích (např. o Kristu, Trojnosti, hierarchiích aj.)

Protože takto byly ideje realizovány často dávno před námi, míváme o nich ideje sdělené (naučené) nikoliv intuitivní (živě nabyté).

V případě gravitace či stromu o sdělené ideje nejde, neboť jsou to věci které běžně pozorujeme ve fyzické přírodě a děláme si tedy o nich své smyslové představy, kterým se pak zpravidla marně snažíme porozumět (promýšlíme) svým mozkem...

Během víkendi připlulo do Evropy dalších 10 000 islámských bojovníků.

Už i samotná totalitní masmédia uvolnila informace, že mezi islámskými bojovníky připlouvajícími do Evropy je minimum žen. V lodičce se 700 bojovníky je cca 5 žen či dívek.

V Itálii prý vesnice i městečka dělají valy a barikády před vchody do obcí a stavějí obranné oddíly.

Tisíce islámistů se rozlézá z těch utečeneckých táborů po okolí.

Kam toto vše spěje?

Aby se zapálila jiskra a lidé přestali věřit chazarskýcm vládám, chazarským masmédiím, chazarské protikristovské spiklenecké ideologii?

Světové chazarské špičky soustředěné kolem klanu Rothschildů a FEDu velmi důsledně pracují na rozvratu Evropy.

Chazaři (jejich světová Chazarská říše) jsou perfektně organiizovaní. Mají peníze, armády, masmédie...rozvědky, placenou strukturu profesionálních infiltrátorů, intrikánů, rozvracečů, ideologů...a ten jejich hlavní motor...tu jejich šílenou nenávist vůči Kristu a všemu svobodomyslnému, tedy křesťanskému (v duchu moravské křesťanské církve)

Copak se jim mohou postavit neorganizovaní občané, popletení ideologií neznabožství, gender korektností, démonickou, lživou a otrokářskou lépe řečeno podvodnou ideologií zastupitelské demokracie atp:

Copak muže neorganizovaná skupina obyčejných lidí čelit takové profesionální struktuře?

Musela by se jako např. Spartakus zocelit v různých bojích s totalitou.

To ale nikde není vidět.

Že by stačilo jen zapálit jiskru nepokojů pomocí desetitisíců islámských bojovníků směřovaných Chazary vládnoucími   v EU do Evropy?

Máme tu přece již jeden velmi názorný příklad. Systematickými vlnami evropských přistěhovalců do Ameriky, byli původní obyvatelé Ameriky prakticky vyhubeni...

Zmrtvýchvstalý není Ježíš, ale Ježíš Kristus.

Samozřejmě, že nic nepřijde samo sebou a tedy nestačí jen čekat. Lenoši budou postrkováni a to velmi brutálně („zlo na svět musí přijít...“). Jejich rozumování, že „na výprask“ není vhodná doba, jim nebude nic platné.

Lásce se na Zemi teprve učíme. Pravé lásky (v duchu „miluj bližního jako sebe samého“) je schopen jen skutečně svobodný člověk. Takových lidí, co předběhli vývoj není mnoho, ale jsou. Proto je láska (ve všech podobách) tak vzácná.

Založit obec TSO se nikomu dosud nepodařilo, protože se o to dosud nikdo ani nepokusil...

Dokud budou existovat lidské touhy, do té doby bude člověk nespokojený?

Skončí někdy lidské toužení?

Jsou touhy možné i nemožné.

Na konci vývoje asi už touhy nebudou. Co tam bude pak?

Co člověke bude motivovat, hnát či posouvat dál?

Kdyby člověk neměl žádné žádosti a touhy, vůbec by nevyvíjel žádné úsilí a věčně by zůstával takový, jaký právě je. Jde o to, touhy zušlechťovat, nikoli potlačovat. Například z touhu po penězích zušlechtit v touhu po poznání pravdy...

Tak jako má své orgány organismus lidského fyzického těla, tak má své orgány (např. žádostivost, touhu aj.) organismus lidské duše (astrálního těla). Otázka, „kde se berou?“ souvisí s mechanismy stvoření a vývoje, kterými se zabývají objemné knihy a na něž tu (v diskusi) není prostor.

Druhé části první otázky („i to je zušlechťovat?“) vůbec nerozumím.

Motorem vývoje jsou duchovní hierarchie, „ženoucí“ člověka prostřednictvím jeho žádostí (touhy).

Kde se berou touhy - i to - je zušlechťovat?

Už jste řekli, že duchovní hierarchie.

Stále nerozumím otázce "i to - je zušlechťovat?"

zušlechťovat touhy - kde se to bere?

Zatímco své touhy nemá člověk svou zásluhou, jejich zušlechťování musí realizovat jen on sám.

Co si myslíte o následující zprávě?

Pokud se nepletu,, tak s panem Jedličkou probíhal na diskusi TSO urputný boj.

Pan Jedlička se vyhraňuje jen proti komunismu a nacismu. Vidím v tom opět jen nějaký tendenční proud. Není schopen uvažovat s ohledem na skutečnost. Na skutečný potřeby občanů. Zase jim chce vnutit nějakou vládu zastupitelů. Bohužel.

Heslo "žít a nechat žít" samo o sobě je schopné vést lidstvo k TSO?

Prý se inspiruje Monakem a Honkongem...ale ne TSO, škoda....

bude to jen další model do sbírky totality?

************

Text z masmédií:

Člen Svobodných vyhlásil na území bývalé Jugoslávie vlastní stát

Vlastní stát na „území nikoho“ mezi Srbskem a Chorvatskem si založil aktivista a člen Strany svobodných občanů Vít Jedlička. Pojmenoval ho Svobodná republika Liberland a vyhlásil se jejím prezidentem.

Dnes 18:14 - Praha

Doufá, že ostatní země jeho nový stát brzy uznají. „Přípravný výbor pověřil prezidenta, aby vznik nového státu Liberland v rámci příslušných diplomatických nót oznámil nejen oběma sousedním státům, ale také OSN a postupně i dalším zemím,“ uvedl Jedlička v tiskové zprávě.

Území má rozlohu přibližně šest kilometrů čtverečních a nachází se na takzvaném „území nikoho“ u toku Dunaje mezi Chorvatskou a Srbskou republikou. Ani jedna z uvedených zemí podle zakladatele Liberlandu v rámci svých hraničních sporů neprojevila o území zájem.

„Cílem zakladatelů nového státu je vytvořit společnost, kde poctiví lidé mohou prosperovat bez toho, aby jim stát znepříjemňoval život zbytečnými zákazy a daněmi. Jedním z důvodů vzniku Liberlandu je stále se rozšiřující vliv zájmových skupin na fungování státních celků a s tím související horší podmínky k životu lidí. Zakladatelé se inspirují státy jako Monako, Lichtenštejnsko nebo Hongkong,“ uvedl Jedlička, kterému se přes internet hlásí desítky žádostí o občanství: jedinou podmínkou je, aby žadatel nebyl komunista, nacista či jiný extremista.

Liberland má už svoji vlajku, státní znak a motto, kterým je „Žít a nechat žít“

Můj názor na voloviu je, že je to volovina.

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/kauzy/Je-to-smrst-Skoro-nespim-osadnici-se-hrnou-noviny-se-predhaneji-My-to-proste-udelame-slysel-plny-sal-od-Vita-Jedlicky-zakladatele-statu-Liberland-371719

Prezident Vít Jedlička nyní zažívá své vrcholné okamžiky blaha, je středem pozornosti, masmédia s ním dělají reportáže, desetitisíce lidí se mu hlásí jako občané nového státu. On je patrně ten, co diskutoval na webu TSO a silně proti TSO vyskakoval?

Co všichni obdivují, co nového prezident Jedlička sděluje?

Nyní chce prý uskutečnit jeho originální nápad: dobrovolné daně státu.

Takže v rozporu s TSO i TS, kde je jasně řečeno, že daně jsou krádež.

Chce prodávat půdu a postavit tam mrakodrapy jako v Honkongu. Chce více daňových rájů.

Opět prodávat půdu - ne dispoziční právo...

Jeho ústavu dělá prý špičkový právník s deseti tituly a nejprestižnějšími školami... aby prý politici nemohli získat větší moc, aby je půlovina občanů státu přehlasovala...

Ach jo....zase totalita, žádné právo veta občanů, žádná samospráva obcí bez zastupitelů...jen už předem dělá obranu, jak držet na uzdě zastupitele, které si nad sebou volí...ne zrušit je, ale kontrolovat je....

S Vítem Jedličkou jsme se na našem webu již jednou provždy vypořádali. Nemá tedy smysl se zabývat jeho "placenými" řečmi...

Bohu žel jste se vypořádali. Kdyby byl inklinoval k TSO, mohl nyní udělat světový počin. Ale to, co nyní dělá, zapadne pouze jako další model do sbírky totality.

Nemůžete od každého individua očekávat nějaké záslušné konání...

Mnozí si ještě vzpomínáme na mávání mávátky v průvodech za komančů. Mnozí na to dosud nadávají, jaké to bylo ubohé. Nyní územím tohoto státu projíždí za ovací a mávání mávátky ze cvičení provokativně u hranic a Ruskem kolona SSA. Co si myslíte o průjezdu vojenské techniky SSA a máváním občanů. Nedivím se mladým lidem a dětem, ti jsou zblblí propagandou, ale co dospělí lidé?

Mávali jsme komančům, nyní vojákům SSA. Co to v lidech, že stále musí někomu tleskat, lézt do zadku?

Nemohou být jako osobnosti? Co třeba neutralita, to není v zájmu SSA?

Neutralita nic neřeší a oblbování davů nijak nebrání.

Co třeba TSO?

Může ve vztahu mezi mužem a ženou existovat skutečná láska? Taková láska,kterou jsou schopny milovat subjektivně svobodné bytosti ? A když je láska ve vztazích a vztahy jsou mezi lidmi,pak z toho vyplývá,že láska není v lidech,ale mezi nimi ... Láska je bytost ? A lásku v člověku probudí tak,jak je znázorněno Amorem vně,který vystřelí šíp do srdce člověka-což je jiným způsobem znázorněné probodení ega...? Probodení ega=probuzení skutečné lásky v člověku ? ...Je nevyhnutelně nutné,aby každý občan v obci svobodných měl ego obrácené v pravé Já,tedy probodené ego ?  ...To bychom se taky nemuseli nikdy dočkat...Na objektivní svobodu si je taky nejdřív potřeba hrát,učit se ji,přece ? To zvládnou i subjektivně poctiví lidé,společenství Bohočlověků přijde až v budoucnosti,nepletu se ?

...A když k založení samosprávní obce jsou potřeba pozemky,které nejspíš nikdo z nás nemá za co koupit,tak nemá na to Rudolf S. někde ulitý nějaký zlato třeba ? Mít balík,tak to realizuju klidně sám,třeba pak ve dvou,ve třech a postupně by se přidávali další a další,to by se rozkřiklo mezi lidma.....

Láska se neomezuje jen na muže a ženu. Oddělení pohlaví a tělesná láska mezi mužem a ženou je na Zemi jen kvůli projevu lásky na fyzické úrovni „in natura“. To, co se tu fyzicky tělesně projevuje je však duchovního původu.

Projev lásky je mezi lidmi. Láska sama musí být v člověku.

V duchovních světech je všechno bytost. Bytost lásky sestoupila na Zem mezi lidi a lidé ji ukřižovali. V pokračujícím vývoji má být zrození lásky evokováno v srdci člověka, jako duchovní já. Tato schopnost má být uskutečněna v lidech ruského národa, dnes se vyskytuje jen u zasvěcenců.

Amorův šíp symbolizuje navázání vztahu lásky, nikoliv lásku samu. Zažehnutí lásky v srdci, předpokládá probodené ego.

Obec svobodných (TSO) nesmí čekat na vyvinutí pravého já v člověku, jak se domnívají či jen potměšile tvrdí tzv. „anthroposofičtí odborníci“. V obci TSO se pravému já budou lidé teprve učit, tak jak se musejí teprve učit pravé svobodě. Společnost „boholidí“ přijde až se založením Janovy „obce Filadelfských“, tj. v budoucím Rusku (u východních Slovanů). Proti tomu se nyní velmi záludně bojuje na Ukrajině a v ostatních pobaltských zemích, včetně Polska, a bohužel také u nás (lumpenkavárny). Tento boj je veden pod falešnou vlajkou boje proti Putinovi.

Koupit pozemky je jednou z možností založení obce TSO. Nikde na to zlato ulito není. Nic není zadarmo. Lidé musejí vynaložit nemalé úsilí o získání toho, čeho si mají vážit.

Kdyby jste měl balík a snažil se realizovat obec TSO sám, rozkřiklo by se to mezi lidmi a začali by by se na Vás nabalovat především „zlatokopové“. Nevyhnutelně by věc skončila bankrotem...

Projev lásky na fyzické úrovni "in natura " znamená prostě jen soulož?  Všechno ostatní kolem jsou jen cingrlátka zabalená do citů,pocitů, která mají vést jen k tomu?  Prostě sameček se jen snaží dostat samičku či naopak a nic víc?  Nemůže to být třeba karmická, či jiná vazba z minulých životů?

Projev lásky je mezi lidmi, tzn.že se projevuje jako vztah mezi lidmi?  Nebo co je projevem lásky? ... Když projevující se není svým projevem...

S tou realizací TSO s balíkem to je fakt naivní, to byl nápad v nějakým nadšeneckým rozpoložení zrovna...

Slovy „projev lásky na fyzické úrovni“ se snažím soustředit pozornost jen na to fyzické, tělesné. Od všeho ostatního se tu snažím odhlédnout, aniž by tím bylo řečeno, že jsou to jen „cingrlátka“, která mají vést jen k tomu fyzickému. Naopak! To fyzické mají vést k poznání těch „cingrlátek“. Šlo tedy o jakési orámování mechanismu tělesné lásky, zvaného též “soulož“ nebo „sex“.

Vztah mezi lidmi je již na duševní a duchovní úrovni. Na tělesné úrovni se projevuje pouhým „stykem“. Můžeme tedy mluvit o projevu lásky na úrovni duchovní, duševní a tělesné. A mně šlo právě jen o poukázání na projev na úrovni tělesné „in natura“, abych na něj ukázal jako na mechanicky názorný projev lásky, jak ho tělesně-fyzicky vnímající člověk může pozorovat. Pokud člověk získá náhled na věc také na úrovni duševní a duchovní, ukáže se mu, že tu jde v principu o týž mechanismus projevu lásky, který můžeme nazvat „tajemstvím doteku“.

O nic jiného tu nešlo a nebylo tu řečeno.

vnímající člověk může pozorovat. Pokud člověk získá náhled na věc také na úrovni duševní a duchovní, ukáže se mu, že tu jde v principu o týž mechanismus projevu lásky, který můžeme nazvat „tajemstvím doteku“.

A ten mechanismus projevu lásky,to "tajemství doteku" ,to je ten dotek znázorněný na Michelangelově fresce,kterou máte v úvodu těchto stránek ? Nebo už se jedná o svobodné prožití jiné bytosti tak,že se tou bytostí na ten okamžik toho prožití stanu?...jak popisuje R.S.,že by se mělo být skutečností na Venuši. A to ta bytost,která bude takto prožívána,po dobu svého prožívání bude jako čekat "vedle sebe" -když ji bude někdo jiný v ní prožívat ? Nebo v těle té bytosti budou obě-prožívající i ta co je prožívána ? -A to je to,co se napodobuje tím projevem lásky na fyzické úrovni "in natura" ?

ten úvod sem tam zapoměl...to abych měl od čeho rozvinout otázku ;-)

V principu jde o spojení mužského principu tvaru (tvor) a ženského principu formy (otvor), které jsou v prostoru od sebe odděleny. V čase je toto spojování odděleného naznačeno jako „tajemství doteku“, na Michelangelově fresce „Stvoření Adama“, na stropě Sixtinské kaple ve Vatikánu (viz úvod naší stránky TSO). Vatikánská freska však toto spojení nenaznačuje jako spojení muže a ženy, ale jako spojení mezi pozemským mužem (prvním člověkem) a duchovním světem (Bohem Jahve), zastoupeným astralitou, která vytváří prázdné prostory (tedy otvory, tedy ženský princip formy). Všimněte si, že Michelagelův dotek je namalován tak, že se Adam dotýká „hřbetem“ prstu (tvarem, nehtem), zatímco Jahve polštářkem prstu (formou prstu). Mezera mezi oběma prsty naznačuje „spáru doteku“, v níž je duch.

Ke spojení obou pohlaví dojde v budoucnu už na Zemi.

To je v principu vše, co jsem chtěl naznačit, abych ukázal, že ten nejnižší tělesný projev lásky, je skutečně obrazem ducha. Dokud toto lidé nepochopí, je zbytečné o tom dál spekulovat...

A až v budoucnosti dojde ke spojení pohlaví-to bude jen po fyzické stránce ? 0terného ani astrálního těla se to týkat nebude ? ...A kam se podějí ta "Já" v nich ,v dobách oddělených pohlaví vyvinutá ?

Pohlavně spojená budou všechna těla (nejen fyzické). A jako se lidstvo, cirkulující v reinkarnaci, při oddělení pohlaví nezdvojnásobilo, tak se spojením pohlaví jeho množství nezdrcne na polovinu.

Lidé se prostě budou inkarnovat v nových „hermafroidních“ tělech...

Jak se pohlavně spojí těla astrální, či éterná?  To se spojí to nejzachváníhodnější co v nich bylo vyvinuto?  A duchovní Já, která to v nich vyvinula, ta se  spojovat nebudou?  To by v hermafroditním tělebudoucnosti byla dvě "Já " ?!? ... Hermafrodit => Hermés +  Afrodite ?

Tao formulace se dá zjednodušit: "Raději se mýlit, než mít pravdu!"

Budďme shovívaví. Blbec je taky jenom člověk...

Dobrý den. Měl bych pár otázek na dění, pozadí, existenci a funkci tohoto webu, popř. sdružení TSO.

Jsem zde diskusně aktivní již delší dobou (roky - asi 5 let).  Zúčastnil jsem se snad všech seminářů TSO v Olomouci. Pak v rámci (a i hlavně díky našemu bližšímu vzájemnému osobnímu částečnému poznání) jsme spolu (já + váš tým TSO) začali komunikovat i pomocí osobních emailů - řešily se nápady, aktivity apod. Byl jsem i prohlášen členem TSO (jen asi formálně) a byl jsem za to rád (asi 2-3 roky zpět). Jsem ale zdaleka a tak jsem byl aktivní jen v rámci svých možností a volnému času apod. (diskuse, návrhy, porady) a do přímého dění ve sdružení jsem neviděl a nic jsem z něj nečerpal. Vše bylo fajn, na nikoho nemohu za sebe říci nic špatného (Petr, Aleš, Miloš,…), každý se mnou jednal v té době vždy fér a já se o to snažil také - vzpomínám v dobrém. Pak se ale tým TSO rozpadl (tedy ten, o kterém jsem věděl že existuje - asi 2 roky zpět) a já jen tiše četl společné emaily, kde se řešilo to, jak tento tým TSO v Olomouci končí…důvody jsem zaslechl, ale jen z jedné strany - tedy nemohl jsem soudit a ani to po mně nikdo nechtěl. Reagoval jsem na to taktně a v rámci toho co jsem věděl a co bylo vhodné zmínit - chtěl jsem pomoci i zde.

Každý má své chyby, někdy je v pozadí nedorozumění či křivda a hmotné následky toho asi vedly k onomu rozpadu tohoto týmu…Za sebe ale mohu znovu říci, že každý zde byl velkým přínosem pro TSO - z toho co jsem věděl. Jeden uměl (a stále jistě umí) lépe to, druhý tamto - organizace, nápady, semináře, brožury, knihy, kapitál atd… Já spíš jen z dálky pozoroval a snažil se zorientovat v tso, v možnostech jak pomoci apod…

Pak jsem byl osloven o možnost vytvoření nového týmu (asi 2 roky zpět), ale nelíbilo se mi, jak to bylo vedeno. Tak jsem v této věci mou aktivitu pozastavil, ale stále jsem byl zde aktivní v diskusích a i případně čekal co bude. A zda něco být vůbec má. Zda prostě ona metodika a pilíře samy osobě stačí. Zda je vůbec potřeba něco jako organizaci (tým) pro to vytvářet, protože případný nezdar týmu, by zase mohl poukazovat na nezdar myšlenky TSO. Vytvořit tým pro TSO je asi strašně těžké, protože metodika TSO je vlastně v podstatě nadstavbou onoho týmu - metodika je tak dokonalá, až málem nedostižná. A tým, aby uspěl, by musel být téměř dokonalý. Asi jde ale o případné cíle. Nebo možná to předseda sdružení tuší a proto jsou organizační aktivity ZDE takové nijaké - z úcty pro metodiku samu. Každý z nás je nedokonalý a bylo by chybou, kdyby díky tomu tato metodika (web s diskusí) někam zapadla, zrušila se. Jsem proto pro veřejnou a otevřenou komunikaci v rámci tohoto sdružení. Proto jsem i nedávno zde zveřejnil to, jak bych mohl případně pomoci apod. Ale nechce se mi někam zase psát do pozadí webu (sdružení) na zmíněný email - však jsem sám asi před půl rokem na tento email sám psal (zda je potřeba pomoci s webem) a nikdo se mi nijak neozval. Teď, když jsem naznačil, že bych se o web a prezentaci případně pokusil sám a jinde, tak je náhle zájem? Něco mi nesedí, nebo jsem to špatně pochopil.

Záměrně jsem i s onou případnou pomocí zde oslovil veřejnost - zda o to vůbec někdo stojí.

Třeba i touto diskusí něčemu pomohu - minimálně sobě, že něco špatně chápu.

Pan zmp je zde hlavní kostrou (myšleno v dobrém) a pak v diskusích já, rebel….jinak se zde téměř nikdo nijak již delší dobu neprojevuje. Až by člověk myslel, že zde není o nic zájem - o metodiku, o tvorbu pojmů apod., žádné reakce - člověk pak neví, zda to k něčemu je a zda se nesnaží jen pro sebe (tak jak může, ví-li i jak pomoci a chce-li). Pokud je zde něco špatně, pak je to zase od těchto druhých ošklivé, že nás takto v tom nechávají. Nebo jen nevědí co by pro změnu dále bylo potřeba. Těch variant je více. No myslím, že absolutní průhlednost by případně neuškodila, vše řešit veřejně, žádné organizační pozadí webu, nic, jen ať lidé vidí, že chyby jsou případně v nás a nikoliv v metodice. Ať vidí, že každý je potřebný, že každý kdo se nepřipojí do diskuze, tak tím ochuzuje pravděpodobnost realizace fér společnosti…

Možná ale,že na to pohlížím špatně…je pravdou, že pro presentaci TSO bylo provedeno již hodně věcí - semináře, zde web apod…a že asi pro nezájem se mi to jeví tak, jak jsem popsal - ''nic'' se zde neděje, tedy mimo plodnou diskusi (snad i pro více jak 3 zúčastněné). A že sdružení tso nechce lidi přemlouvat, proto ta jevící se nečinnost. Nevím. Je pravdou, že samotná diskuse zde je velkým přínosem, snad i pro jiné - ale kdo ví - viz. žádné reakce.

Prostě i , aby tento web a sdružení působilo alespoň tak, jak mu přísluší - nebo najít se + co dál. Protože pak to vypadá jak nějaká skořápka. Třeba za sebe vůbec nevím, co a jak se zde jak má. Jaký je vůbec stav mého případného členství. Měl jsem dříve i vlastní email s koncovkou tso - ta administrace je nefunkční. Před časem se stránky www.tso.cz zrušily a sám jsem si musel dohledat, kde pokračují. Nyní jsou zde, ale už pod jinou doménou.

Jak to zde vidíte? Co je zde v rámci sdružení možné, co je možné dohledat, co je funkční, kdo je členem, co je potřeba, co není potřeba, atd…řešme to, ptejme se tu společně…nebo toto nikoho nezajímá. Mě to tedy zajímá. Popřípadě, proč by mě to zajímat nemělo? Nemyslím tu nic zle, vše v rámci konstruktivní snahy o něco více než-li je a děje se tu nyní…popřípadě proč by se něco více dít nemělo? Popřípadě proč ne tak jak píšu?

Zdravím.

Metodiku TSO a jeho diskusi mám na starosti já (zmp).

Webovou stránku TSO a organizaci všech ostatních aktivit má na starosti kolega (A. Musil). Vzájemně si do toho nemluvíme, i když si připomínky sdělujeme. Hnutí TSO má tedy také na starosti kolega (jsme jeho členem jen formálně) a jen on je s to na příslušné otázky odpovědět.

Zatímco metodika TSO se již léta nemění, Hnutí TSO se pokoušelo TSO zavést do praxe. Bylo tu dokonce kolektivní přesvědčení, že lze výklady metodiky TSO (pilíře totality a pilíře TSO) oslovit lidi lépe, budou-li pozměněny, popřípadě poněkud přizpůsobeny jejich názorům (např. České konferenci). Tak vznikly příbuzné webové stránky, jejichž názvy si nepamatuji a o jejich působnosti nic nevím a nechci vědět, neboť na zavádění TSO přesvědčováním nevěřím.

TSO je přece o trojčlennosti a ta je tu kvůli lidské svobodě. Nelze tedy lidskou svobodu atakovat propagandou.

Mám za to, že se kolegové přesvědčili, že k zavádění TSO zatím „nejsou lidi“, takže jejich marné iniciativy v tomto směru poněkud polevili. Tento pocit bezmocnosti je však pro jejich osobní vývoj nesmírně důležitým okultním momentem. Je třeba se s ním smířit, neboť jen z této pozice se lze obracet na lidskou svobodu. Jde také o jejich svobodu a proto jsem jim do toho nemluvil a nemluvím.

Něco podobného probíhá také v naší webové diskuzi mezi mnou a ostatním světem. Jistě jste si všiml, že tu neexistuje obvyklé žvanění, běžné snad na všech diskusních stránkách (včetně akademických). Diskutujících takto ovšem ubývá. Ne snad jen kvůli nemožnosti žvanit, ale také s morálních důvodů, neboť lidé pokládají za újmu na své cti, ukáže-li se, že se mýlí. Hlavní příčina nedostatku diskutujících je však přece jen ještě jinde. Lidé se dnes totiž neumějí ptát. Už od svých školních let jsou vedeni tak, že se neptají. Vše je jim předkládáno jako hotová věc, mimo jakoukoliv diskusi. Dokonce i předškolní děti jsou dnes vedeny tak, že všechno vědí, ba že jsou chytřejší než dospělí (což je často pravda), takže nám tu vyrůstají moralizující „indigové děti“, s obrovským IQ, který s reálnou inteligencí samozřejmě nemá vůbec nic společného. Z tohoto akademického podhoubí pro naši diskusi samozřejmě ani do budoucna nic nevzejde. Pro mě má větší cenu jeden upřímně a poctivě hledající „tazatel“, než celá armáda vševědoucích akademiků...

Zkrátka, na co budu v diskusi dotázán, na to (pokud budu stačit) odpovím. Je tedy na Vás, co se bude v diskusi dít...

Děkuji za reakci.

No, asi to jen na mně není ( to co se bude v diskusi dít). Musí chtít i druhá strana, jinak se dít nebude nic. Vy chcete, s vámi se to děje - děkuji.

Jinak zase žádná jiná reakce…ani že to je dobrý nápad, nebo špatný nápad (nebo jen v rámci něčeho), nic, apatie, nebo jsem moc rychlý. Pak i nevím, zda je to proto, že má slova jsou tak bezvýznamná, že není potřeba na ně ani nijak reagovat, nebo je zde v pozadí někdo, kdo si zde vše tak ‘’přivlastnil''', že žádnou diskusi (natož  případnou nějakou změnu) nenechá dopustit (pokud na ní nutně nepřišel sám)…Nebo také, aby se vedení tohoto sdružení nechovalo právě tak, jak jste sám psal - neumí se zde veřejně zeptat, bojí se zeptat, nechtějí se zeptat…Nebo Vy sám si myslíte, že není potřeba zde jinak reagovat? Nebo že to není vhodné?

Třeba ta veřejná diskuse o všem není úplně nej nápad, ale byl to nápad. Nic, nikdo se neptá, nikdo to nerozvijí. Co Vy si myslíte? Jak moc neveřejné pozadí by zde bylo vhodné? Pokud by mělo být. A proč by mělo být? Nebo co třeba zde diskuse na heslo (pro ty, kdo souhlasí s pilíři, metodikou, aj) - bude to uzavřené, ale zároveň veřejnosti umožněno vstoupit - dle vlastní snahy a zájmu apod. Následné případné pod-projekty (tam řešené a odsouhlasené) by byly zase více uzavřené atd. - prostě udělat (stačí i zatím umožnit!, o to mi spíše nyní jde) zde chod jako by byl chod v obci TSO (takové určité podobenství v rámci možností).  Třeba ‘'občanský sněm’' má toto podobně umožněno. Prostě i učit se od druhých, tak jako se druhý učí od nás - pokud se tak děje. V tom či onom být třeba učitelem, jindy žákem… (Nebo zde ''jen'' stačí ona metodika + pilíře? Třeba ano).

Jsem i totiž toho názoru, že když se (není to pravidlem, ale často) diskuse děje někde v pozadí, nebo veřejně pod falešnou identitou apod., tak nemá dotyčný takovou snahu přemýšlet o tom, co sám druhým či jemu druhý píšou…brání mu v tom ego - které ho právě nutí do oné falešné identity, být v pozadí, pak se i nabízí případné intriky apod…Ale zas tím nikoho nenutím do veřejné diskuse, jen poukazuji na to, co kdy hrozí, že se to i často děje, a že třeba někde to pak působí divně - tam kde je prezentována obč. společnost, svoboda jednotlivce, apod…

A co třeba i rebel, jaký má na to zde názor. Dříve zde psal, že sdružení dělá asi něco špatně, že se nedaří…Pomohly by dle něj tyto myšlenky něčemu? Nebo i kdo je rebel? Nebo to je jedno? Nebo není?

Něco tu prostě nehraje, něco tu není fér a pak to z webu sálá…pokud to jiní nyní nevnímají, tak časem třeba jo, a řeknou si pak třeba - to co se tu děje není fér, je vůbec ta metodika fér, když ti (obecně řečeno) kdo jí presentují fér nejsou? Argumentovat by zde někdo mohl tak, že ač je něco někomu podáno nefér, pravdu podanou to nezmění. Jenže tady se podává pravda ve které se má s druhými žít, popř. spolupracovat. Dobrá, dotyčný se vzdává své důvěry - tím ale nedůvěru nevědomky přenáší na jiná místa. Protože jak pak právě spolupracovat, když není důvěra?

Jen názor. Třeba někomu křivdím, a je to jinak, ale ono to tak působí…Třeba jsem to já, kdo má v této věci omezené vnímání a málo informací, to je možné. Také nikomu zde nic nevnucuji a vím, že pokud nikdo reagovat nebude, tak má slova stejně zapadnou a pojede se dál. Třeba je to tak bude dobře,nebo ne - to je na každém, kdo toto nechá být. Já svůj názor mám, ale ten stejně nikoho nezajímá (viz. třeba proč i případná potřeba umělecké formy webu) atd…

O Petrovi H. jste třeba nepsal, ten už není předseda? Ale je zde tak stále uveden. Nebo to třeba nevíte. Když třeba napíšu na info tso email, tak mě to navede k Petrovi nebo k Alešovi? Jen se ptám. Neříkám koho bych chtěl aby tam byl, jen se informačně ptám…

A neptám se zde takto veřejně často - vlastně je to myslím prvně (v rámci této diskuse)…

Také si nedělám iluze z toho, že má slova musejí něco automaticky znamenat..že něco změní…že na nich něco je…že se mi vždy dostane odpovědí...že jsem odhalil Ameriku…že o ně někdo stojí...- ale řeknu je aspoň jednou, protože to předem nevím - pak už to opakovat nebudu, otravný být nechci a půjdu si po svém , případně se budu vracet jen tam a k tomu, kdo fér byl - obecná diskuse. Nebo kde je dle vás ta hranice, kde to má člověk vzdát - první pokus na pozadí, druhý pokus veřejně, třetí pokus sám jinde, jinak apod…? Viz třeba boj s totalitou - oslovit mocné (RS) - nic. Oslovit občany (zde) - nic. … nebo to vše teď nyní různě (i tu) zraje…nebo i já sám jsem nedozrálý a moc hrrr…

Problém není ve Vás. Mám za to, že vedení sdružení už nic nevede. Ve svém zklamání šel patrně každý svou vlastní cestou a proto se Vám zdá z webu sálat něco nefér. Také z toho nemám radost, ale nemohu zasahovat do svobodné volby druhých. Jen p. Musil se stará o naši webovou stránku, do diskuse však moc nenahlíží. Já ani on nejsme počítačoví experti a hledáme tedy stále někoho, kdo by se o naši stránku nezištně staral tak jako my. Navíc v posledních měsících vede boj o zrušení jedné nesmyslné Vyhlášky, která jemu a dalším stovkám rozhněvaných občanů velmi otravuje život. Od nikoho jiného než od něj tedy nijakou reakci patrně nelze očekávat. Jen ho na věc musím upozornit. Prosím tedy o trpělivost.

Veřejná diskuse o všem je žádoucí, jako bychom už byli v TSO. Dnešní lidé však na ni nejsou připraveni.

Ptát se, znamená formulovat otázku. To samo o sobě představuje nemalý intelektuální výkon. Současní lidé (díky našemu školství) si na to však téměř netroufají. Raději čekají, až otázku položí někdo jiný. Nahlédnete-li do minulosti naší diskuse, zjistíte, že ti, co se ptali, se občas dostávali do vzájemných konfliktů, takže následně odpadali. Jejich falešná identita tomu nebránila a nijak neovlivnila ani snahu o otázce přemýšlet. Lidé většinou intenzivně přemýšlejí jen tendenčně, podle svého ega, nikoli ve snaze o pravdivost vůbec.

Svého čau jsem pomáhal známému s některými obtížnými otázkami, spíše s tendenčními zauzleninami akademických intelektuálů, v diskusi na webu olomoucké univerzity. Výsledek byl ten, že diskutující mého známého z této veřejné diskuse jednohlasně vyloučili. Otevřeně mu dali najevo, že si ho v diskusi nepřejí.

Podobně končívají také neveřejné diskuse, ba i diskuse dvou přátel. Vést dialog se musíme teprve naučit.

Učit se od druhých, tak jako se druhý učí od nás, to také dosud neumíme. Téměř každý chce být jen učitelem, nikdo žákem.

Pilíře jsou v naší metodice jen proto, abychom nemuseli totéž stále dokola opakovat. Bylo by jen přínosné tyto Pilíře dál rozvíjet (vč. samotné metodiky, je-li to ještě možné).

Doporučuji „rebela“ se na jeho názor v diskusi zeptat.

Tak, jak si představujete, že by měla naše diskuse probíhat, tak skutečně probíhala v dobách zavedení naší webové stránky, pod názvem „Obnovené fórum“. Zvlášť vynikající diskutér se tehdy podepisoval „Jan“. Ten velmi pozitivně ovlivnil naši metodiku TSO. Časem se však odmlčel. Poměrně nedávno naši metodiku pozitivně ovlivnil (byť nechtěně), její zarytý nepřítel (prý z Klauzovy líhně), vystupující proti nám i na veřejných shromážděních pod jménem Jedlička. Dnes už po něm však není ani vidu ani slechu.

Zkrátka to jediné, co mohu garantovat, je možnost ovlivnit naši metodiku. Zavádění TSO pokládám za možné jen tehdy, nalezne-li se dostatek lidí k založení obce TSO. Zatím jich tolik neznám. To, co by je mělo oslovit, je právě naše metodika. Ta je však lidmi, kteří o TSO něco vědí (členy Anthroposofické společnosti), doslova nenáviděna. Proti naší metodice dokonce založili brněnskou a pražskou „vzdorostránku“. Je to všeobecný jev, nenávidět, co jsem nevymyslel sám. R. Stejner tyto pohnutky nazval „závistí“.

O Petrovi H., ani o nikom jiném v hnutí TSO jsem nepsal, protože jsem se necítil být jedním z nich. Často se opozičně stavěli i proti mé metodice. Nevím tedy zda je PH předseda či není, zda je nadále veden jen formálně. Všechny, kteří kdy měly co společného s naší metodikou TSO, mám osobně velmi rád. Jsou to opravdu dobří lidé. Jakmile však jde o ideje, tu se snadno stáváme něčím úplně jiným.

Předpokládám, že napíšete-li na info tso email (funguje-li vůbec ještě), tak Vás to navede ke všem, včetně mě. Zkuste to.

Vaše či moje slova nemusejí automaticky něco znamenat, nemusejí nic změnit, to však neznamená, že na nich něco není. Že o ně někdo stojí, mohu ovšem garantovat jen sám za sebe.

Neexistuje hranice, kde by se měl člověk vzdávat, dokud je přesvědčen, že se nemýlí. Jen se musíme ozbrojit trpělivostí. Zazní-li někde správný názor, dříve či později v někom osloveném dozraje. Nedozraje-li v nikom, i tak je správné, že zazněl a že je občas připomenut. Nikdo z nás není natolik zralý, aby dál nemusel zrát...

Mnoho politiků a odboroníků neschvaluje cestu prezidenta ČR na oslavy konce II. Světové války v Moskvě.

Prý za to, co Rusové udělali na Ukrajině nelze tam jet.

Německý vůdce Merkel prý tam pojede až 10. května, aby si nerozlobil vládce světa.

Francouz, Polák, ani nikdo další z EU tam nepojede. Divím se, že odpoůrci EU Maďaři drží nyní s NATO proti Rusku, ačkoli jinak stojí na straně Ruska.

Třeba Orbán dostal od vládců světa nějaký příkaz pod pohrůžkou smrti. Co my víme, není-liž pravda.

Americký velvyslanec v čr kritizuje prezidenta. Všichni hovoří o diplomatickém omylu prezidenta Zemana.

Protiruské nálady v čr i v EU jsou šílené. Mnozí i obyčejní lidé, o kterých bych to ani neřekl, plivou na Rusy...

Ale to za komančů byl Sovětský svaz. Ne Rusko. A dnešní EU je více socialistické a diktátorská než celá Varšavská smlouva a RVHP.

Dokonce se již říká: Rosofobie je nemoc.

Mnoho politiků neschvaluje oslavu porážky fašismu a nacismu (konce II. Sv. války), neboť obojí přece na Ukrajině i jinde dál velmi úspěšně řádí. Kdyby jel Zeman do Moskvy (o tu nejde) jako Merkel, nikdo by nic nenamítal.

Rusové si na tzv. Ukrajině vzali zpět, co jim odjakživa patřilo (a má tam toho ke zpět vzetí víc), co opilec Jelcin neměl Ukrajině nikdy dát, a kam by se rádi zakopali USA.

Pohrůžka smrti Orbánovi je mi divná. Proč nepohrozili Zemanovi?

Americký velvyslanec v ČR kritizuje prezidenta z pozice vlastníka ČR.

Plivat na ruský národ může jen primitiv.

Nenáviděný Putin a vládní elita Ruska vůbec, je pokládána za zakuklené bolševiky. Jenže z tohoto hlediska je naše vládní elita tímtéž a elita EU ještě víc.

Počínaje I. Světovou válkou až dodnes sledují veškeré masakry jediný cíl. Postavit a udržovat Německo v nenávisti vůči Rusku. Jde o to, že právě jen jejich kulturní spojení zaručuje pokračování a naplňování smyslu vývoje lidstva. Dnes USA zavedli Rusofobii, ještě nedávno to byla Němcofobie...

Proč spojení Německa a Ruska zaručuje pokračování a naplňování smyslu vývoje lidstva?

Kdo a proč se snaží držet Německo v nenávisti proti Rusku?

Chápu, že za vším je asi FED a příslušníci chazarské říše. Ale co oni mohou vědět a spojení Německa a Ruska?

Proč nejde třeba o spojení Francie resp. Anglie a Ruska? Nebo Itálie a Ruska? Nebo Španělska s Ruskem?

Kdo vymyslel, že důležitá je nenávist Ruska a Německa?

Víme všichni, že se o Německu hovoří jako o národu Goetha, Schillera, Wagnera aj. A během 50-100 let se zázračně tento národ filosofů, umění a vysoké kulturnosti změnil v národ válečníků, zabijáků a barbarů.

Dnes je to sterilní vykleštěná společnost (jako celá Evropa) vystrašená říci jasně, že Evropa je křesťanská, ne muslimská, že rodina je tvořena mužem a ženou s dětmi a ne bukvicemi a lesbami vznešeně nazvanými homosexuálové atp. Že tady nemají co poroučet američani, resp chazaři.

V duchu trichotomie (u člověka je to „tělo, duše, duch“) musíme nahlížet také vývoj lidstva, jež se geograficky člení na: „Východ, Evropu a Západ“. Duchovní jádro vývoje lidstva je v Evropě, která je sama rovněž trichotomická, neboť mimo vlastní jádro Evropy je v ní zastoupen také Východ (Rusové, západní Slované, Rumuni, Maďaři aj.) a Západ (Anglie, Seveřané, Francie, Itálie aj.). Kulturní perlou lidského vývoje je střední Evropa, zaujímaná národem Němců (dnes v uměle vyvolaném útlumu se zdá být kulturně „němý“).

V dobách kulturního rozkvětu, v dobách Geoeta, Schilera, Wagnera a klasických filosofů, netvořil německý národ nijaký centralistický stát západního či východního typu, ale byl decentrálně rozdroben na množství drobných knížectví. Toto kulturní podhoubí však bylo zničeno kancléřem Bizmarkem, jeho sjednocením Němců do státu pod hegemonií Pruska. Německá kultura je od té doby sevřena ve spárech militaristického ducha Hohenzolernů (vč. Hitlera).

Po druhé Světové válce byl Německu naočkován anglo-americký liberalismus, ovládající vše ostatní (kulturu a politiku) ekonomikou. Této německé ekonomiky se dnes údajně obávají Američané, výslovně prý jejího napojení na nevyčerpatelné ruské přírodní zdroje. Ač tu visí ve vzduchu otázka, jakým právem se do takového napojení Američané míchají, a proč vlastně sami, namísto takového napojení, uvalují na Rusko hospodářská embarga, přece je tato otázka záměrně matoucí. Zde vůbec nejde o německou ekonomiku a ruské zdroje, ale o potlačování produktivity německé kultury a ruské duchovní poptávku po ní. Nejde tu o oddělení německé a ruské ekonomiky, ale vyvolání a udržování vzájemné kulturní německo-ruské nenávisti, která má na jedné straně zničit ruskou kulturní poptávku a na druhé straně německou duchovní produktivitu.

Nesporným vrcholem německé kulturní produktivity byl v klasické době Goethe, jenž nebyl pouze nedostižným faustovským básníkem, ale také zakladatelem metodiky nové německé filosofie a německé anorganické i organické vědy. Goethův filosoficko-vědecký odkaz je však rozdrobený, jako tehdejší německé národy. Na tento Goethův odkaz však koncem 19. století navázal Rudolf Steiner, svými rozdrobenými „teoriemi poznání“, sjednocenými ve „Filosofii svobody“. Odtud pak na přelomu 19./20. století vychází Steinerova duchovní věda zvaná Anthroposofie. Tento kulturní produkt německého ducha, jímž má být oplodněn ruský národ, měl být v zárodku zničen Adolfem Hitlerem (likvidací osoby R. Stainera). Dnes je úspěšně rozleptáván zevnitř, infiltrací přívrženců satanského liberalismu do Anthropsofické společnosti, nevěrné Steinerovi na všech jejích stupních.

„Proč spojení Německa a Ruska zaručuje pokračování a naplňování smyslu vývoje lidstva?“

V Janově zjevení se dočteme o budoucím založení obce „Filadelfských“. To je budoucím úkolem Slovanů, Slovanů východních, jmenovitě Ruského národa. Má-li však ruská Sofie porodit Filadelfii, musí být oplodněna německou duchovní vědou...

Snažil jsem se vysvětlit, že v duchu trichotomie mluvíme o geografickém členění vývoje na povrchu Zeměkoule, na: „Východ, Evropu a Západ“, přičemž je v Evropě zastoupen také Východ (Rusové, západní Slované, Rumuni, Maďaři aj.) a Západ (Anglie, Seveřané, Francie, Itálie aj.). Vlastním vývojovým jádrem Evropy je střední Evropa, zaujímaná německým národem. Tento národ se vyvíjel zcela odlišně od Východu i Západu. Vyvíjel se v duchu decentralismu, neboť rozdroben na mnohost malých knížectví, nevytvořil stát východního (despotického) či západního (parlamentního) typu. Týž „rozdrobený“ charakter vykazovala také vědecká práce Goethova a na ni navazující „teorie poznání“ R. Steinera, sjednocená teprve ve Filosofii svobody.

To vše a jiné, vzešlo z ducha německého národa a jen tento duch může své plody předat duši ruského národa.

Ostatní národy měly rovněž vynikající osobnosti, k duchovní vědě však pracoval jen národ německý.

Stále je tu třeba mít na vědomí, že mluvíme-li o kultuře člověka či národa, tu nemluvíme o mase těla či mase mnohosti národních těl, ale o duchu. Lidský duch je lidské „já“ inkarnované v lidském těle a duch národa je archanděl, dlící v duchovním světě. Vedlo by k dalekosáhlým výkladům, kdybych tu měl popisovat, čím se duch německého národa liší od duchů ostatních národů. Zde mohou odkázat na anthroposofii, či v kostce na Rusa, Sergeje O. Prokofjeva, působícího ve Švýcarsku...

V kostce tedy odpovídám. Francie není středem Evropy a skrze ni zastupuje Západ na Východ. Není tedy nutné a už vůbec ne žádoucí, aby se v Evropě či na Východě (např. na Ukrajině) anglo-americký Západ jakkoliv bezprostředně angažoval. Češi například zasahují jako klín do střední Evropy. Jako západní Slované však mají za úkol působit z Východu na Západ. Ani zde tedy není žádoucí, aby se ve střední či západní Evropě bezprostředně angažoval ruský či jiný (dálný, orientální atp.) Východ.

Opakuji tedy: Anthroposofií má duši ruského národa oplodnit duch německého národa, nikoliv masa německých přistěhovalců či vojáků, či ruské překlady anthroposofie. V liteře není duch!

Ducha nemají ani hesla francouzské revoluce a neměl ho ani Napoleon Bonaparte.

Není tedy jedno, odkud a jak bude duše ruského národa oplodněna. O texty tu nejde a o ruskou gramotnost rovněž ne!

Americký pojem „Euroatlantická civilizace“ naznačuje, že Evropa souvisí s Atlantickým oceánem, nikoliv s oceánem Tichým (s Pacifikem). Kultura zaniklé staré Atlantidy s tím nemá co dělat.

Správně cítíte, že vzájemné bezprostřední zasahování Východu na Západu a obráceně, a zasahování jich obou do střední Evropy, usiluje o odvrácení vývoje lidstva od Krista. Je to v podstatě Pavlovo: „ne já, ale Kristus ve mně!“ (duchovní Já), čím má být kultura ruského národa, ze strany kultury národa německého, oplodněna...