Ateisté tvrdí, že svět vznikl tzv. Velkým třeskem.

Věřící tvrdí, že svět byl stvořen Stvořitelem.

Jak je tomu prosím?

Ateistům je kladena otázka: Jestli tu před Velkým třeskem nebylo nic, jak se může z ničeho stát Velkým třeskem něco?

Věřícím je zase kladena otázka: Dobře, budiž, svět byl stvořen Stvořitelem, ale kde se vzal Stvořitel. Jinými slovy: Kdo stvořil Stvořitele? Ale Stvořitel nemohl být stvořen, jinak by to nebyl Stvořitel, nýbrž Stvořenec. Kladu tedy otázku na Prvního Stvořitele, ne na nějaký mezičlánek stvoření.

Exploze (třesk, výbuch) je předmětem vědomí. Velký třesk je tedy velký předmět vědomí, prý bez jakéhokoliv vědomí. Vysvětlit vědomí, které si Velký třesk uvědomuje, to „velký ateista“ neumí? Jezuité (Velký třesk je jejich vynález) Velký třesk zpětně vypočítali jako cyklickou proměnu bodu v explozi, zpětné zhroucení exploze v bod, opět explozi bodu, a tak stále dokola, což je ryzí tautologie...

Jednotku (1) lze rozkládat na mnohost zlomků (1/x), mnohost Jednotek lze skládat v jednotu jednotek (1-X = X), přičemž mnohost jednotek vzniká reprodukcí (rozmnožováním). Je tu však problém:

Jak vznikla první jednotka v řadě?

Nemohla vzniknout, zpětným skládáním ze zlomků, zpětným rozkládáním jedoty jednotek, ani reprodukcí (čeho?).

První jednotka v řadě mohla vzniknout jen stvořením!

Tím vyvstává otázka, kde se vzal Stvořitel, když ho před stvořením první jednotky (světa a vědomí člověka) ještě nebylo.

Předpokládáme-li „stvoření stvořitele“, pak musíme předpokládát také „stvoření stvořitele stvořitele“, jeho stvoření atd. donekonečna. To je opět ryzí tautologie, jako u Velkého Třesku.

Otázka „stvoření stvořitele“ je tedy hloupá a nikam nevede...

Výše uvedeným důkazem stvoření první jednotky v řadě, jsme se stvořením dokázali také Stvořitele a obojím ještě skutečnost, že stvoření není původní stav. Tak jako stvořené první jednotce (1) v řadě předchází nestvořená nulo (0), která není součástí aritmetické řady, tak relativnímu stvoření světa a vědomí člověka předchází původní stav (0), který není relativní, není vědomím, ale je absolutní, je absolutní podstatou vědomí. Konkrétnímu relativnímu Stvořiteli, tedy předchází stav, absolutně obecného Boha...

K tomu mne ještě napadá...

K existenci Stvořitele lze stěží zaujmout jiný postoj než takřka posvátný údiv či úžas. Takový stav duše je ovšem bytostně cizí všem "bohočlověkům", nad které není, a kteří jsou řediteli nejen zeměkoule, ale snad celého vesmíru. Ego je totiž pravým údivem ne posilováno, ale umenšováno...

A právě tento tichý úžas je východiskem poctivé snahy o poznání stvořeného a nakonec i samotného Stvořitele...

V Bibli je řada míst, kde se hovoří o to, jak je bůh hodný, milý, čestný... ale na jiných místech se zase píše o tom, jak bůh přikazuje zabít v nějakém městě ženy, děti, do posledního atd., atp.

Když to normální člověk čte, musí se zděsit, musí zařít pochybovat o takovém bohu. Na jedné straně se bůh tváří jako dobračisko, jako velkej kámoš a spasitel... Na druhé straně se ale jeví přesně naopak....jako despota, masový vrah, pokrytec, tyran, deviant, podvodník, osel a lhář nejhrubšího zrna.

Nejsem schopen oponovat komukoli, vysvětlit nějak logicky, proč se takto rozpruplně o bohu v Bibli píše.

Nejsem schopen obhájit boha jako normálního, vlídného, moudrého...nebo jaké všechny asi kladné atributy bychom asi bohu přisoudili.

Odhlédnu-li od Bible, tu si ale musím klást otázku: Jestli bůh vše stvořil, stvořil asi i smrt, ne? Proč bůh udělal, stvořil smrt? Vlastně on stojí za umíráním lidí. On je vlastně předem vydal na smrt? On je vede na porážku jako dobytek. Bůh je vlastně vrah miliard a miliard lidí. Bůh je vlastně nejmasovější vrah v dějinách lidstva.

Takovou otázku může položit kreacionista. A může začít nenávidět Stvořitele. A vlastně asi i mnoho kreacionistů se stalo na základě podobných úvah ateisty.

Ateista může takto nenávistně klást otázku na přírodu, kterou tím může ověnčit přívlastkem jako je amorální, sadistická, odporná, nelidská aj.. Jak zlá je tato příroda, kterou má ateista místo boha. Jaké vraždící monstrum je tato amorální zrůda příroda....

Jaký je Vás názor?

Bůh stvořil člověka k obrazu svému. To znamená, že člověk je obrazem (projevem) Boha-Stvořitele. Jenže tak, jako náš obraz (projev) v zrcadle nejsme my, tak člověk není Bohem, ale jen jeho obrazem. Obraz Boha se podobá svému Stvořiteli, ale v pravdě jím není. To znamená, že stvořený člověk je zpočátku nepravdivým (špatným, zlým) projevem Boha-Stvořitele...

Stvořitel má přirozeně zájem na tom, projevovat se pravdivě. Protože samotné stvoření k tomuto ideálu nevede, musí být stvoření nějak napraveno, musí být následujícím vývojem obráceno z nepravdivého obrazu na obraz pravdivý, z negativu (NE+pravda) v pozitiv (ANO+pravda). Popíraná pravda (NE!) musí být naopak potvrzena (ANO!)...

Mohlo by se zdát, že kdyby dal Stvořitel svému nepravdivému projevu jen cítění a myšlení, snadno by se dal napravit, jako přeprogramovaný robot. Jenže Stvořitel není nesvobodný robot, takže tento „napravený“ robot by nebyl pravdivým projevem (obrazem) Boha-Stvořitele. Mimo „cítění a myšlení“ má tedy obraz Boha také „chtění“ (vůli), která se může postavit nejen proti svému Stvořiteli, ale i proti svému vlastnímu cítění a myšlení. V tomtio smyslu můžeme u člověka mluvit také o „svobodě volby“...

Je tu však ještě další problém: Cesta vývoje od negativu v pozitiv je namáhavá a dlouhá, zatímco lidská přirozenost (stvoření) je po čertech líné a vynalézavé. Tak si lidé vymýšlejí následující „pohodlné výhybky“:

„Bůh musí být takový a takový, jinak to není Bůh!“

„Protože v minulosti se Bůh choval k lidem i ke mně (k mé lenosti) nevlídně, potrestám ho tím, že v něj nebudu věřit (budu ateistou)!“

Co si lidé od takových nesmyslů slibují? Pohodlí! Únik z namáhavé cesty účelného vývoje. Jenže nikam neuniknou, nevírou se výprasku nevyhnou, jako neposlušné dítě...

Proč Bůh stvořil člověka smrtelného? Proč je tu smrt?

Odpověď vyplývá z předchozího výkladu. Aby se člověk mohl vyvíjet, musí mít těla (fyzické, éterické, astrální a jejich orgány) přiměřená svému stupni vývoje. Zejména pevné dospělé fyzické tělo nelze plasticky přetvářet. Navíc je tu problém sociální. Pár zpočátku úspěšných jedinců by si rozebralo planetu Zemi a její zdroje, a jako nesmrtelní by je sobecky drželi navěky a ve vývoji by dál nepokračovali. Ostatním by však vývoj znemožnili. Smrtí Bůh ze Země odvolává ty, kteří ke svému vývoji potřebné pozemské podmínky využili (nebo je nechtějí využít) a předává je dalším. Člověk, který ve svém vývoji dospěje k božství, již totiž pozemské statky nepotřebuje!

Navážu na výklad otázky "Proč je tu smrt?"

Dalo by se krátce a co možná nejvíc výstižně říci, že smrt je tu kvůli Já? (Tedy kvůli umožnění vývoje Já z prvního stupně na druhý, na kterém již smrt nebude zapotřebí?)

Přesně tak!

Jednoho deštivého dne se v malém přímořském městečku v Řecku, v krajině postižené finanční krizí, objeví německy turista.
.....................................................................
Přijde do malého hotelu a požádá hoteliéra, aby mu ukázal pokoje, že by se možná na pár dní ubytoval.
Hoteliér požádá o kauci 100 euro a dá mu klíče od pokojů.
A pak to začne:
1. Jakmile turista zmizí na schodech, hoteliér vezme 100 euro a utíká k sousedovi-řezníkovi, aby zaplatil dluh za maso.
2. Řezník vezme 100 euro a utíká na druhý konec městečka k farmářovi, aby zaplatil dluh za dobytek .
3. Farmář utíká na místní družstvo, aby zaplatil dluh za krmivo a nájem malého pole.
4. Předseda družstva vezme 100 euro a jde do hospody zaplatit sekeru.
5. Hospodský zaplatí hned 100 euro prostitutce, která mu do té doby dávala na dluh.
6. Prostitutka vezme bankovku a jde zaplatit 100 euro za hotel, do kterého si vodila zákazníky.
7. Hoteliér vezme 100 euro, položí je na pult a hle, v ten moment schází ze schodů německý turista se slovy, že se mu pokoje nelíbí, sebere 100 euro a odchází.

Na první pohled (dojem) se zdá, jak zázračnou moc mají dnešní peníze. Na druhý pohled, uplatníme-li na uvedené líčení zdravý rozum, prohlédneme vychytralou sugestsivní fixi. Stačí jen oddělit produktivní ekonomiku (tržní výrobu a služby 1-6), od neproduktivní stínové „ekonomiky“, oddělíme-li produktivně pracující od drancování jejich potu a krve parazity finančníky (bankéři a jejich agenty), kteří drtivou většinu produkce nenasytně spotřebovávají, aniž cokoliv produkují.

Klamný je tu úvod a závěr. Finanční krizí v Řecku je míněn nedostatek bankovek (100 euro) tisknutých bankéři (FED) a podstrkovaných do řecké ekonomiky finančním agentem, vydávaném za německého turistu.

Zde se musíme ptát: Je v líčeném Řecku skutečně nedostatek peněz? Vůbec ne! Řeckých peněz je tu přesně tolik, kolik řecká ekonomika potřebuje. Žádné „euro“ ¨tu není zapotřebí. Jen to Řekové nevědí:

Šest produktivně pracujících (hoteliér, řezník, farmář, družstvo, hospodský a prostitutka) tu představují uzavřenou ekonomiku (produkci a spotřebu), v níž má jeden pracující dluh u druhého. Euro tu hraje jen ekonomicky zcela zbytečnou fiktivní roli, jež nám má namluvit, že nikdo nic „nevyrobil ani nevydělal“. To je samozřejmě lež. Šest produktivně pracujících si ve skutečnosti vzájemně zaplatilo svými dluhy (dlužní úpis = pravé peníze – viz metodika: Pilíře TSO). Hoteliér zaplatil řezníkovi dluhem (úpisem) prostitutky, řezník farmáři dluhem hoteliéra atd., atd.

Lidem je třeba jen otevřít oči: Nenechte se oblbovat parazitem, nenechte se jeho penězi (eury aj.) okrádat. To je rovněž fixe, že německý turista eura v hotelu jen tak položil na stůl a pak si zase odnesl. Za „půjčení“ těchto bankovek musejí Řekové draze zaplatit. Bankéři a jejich agenti těmito falešnými penězi produkci Řecké ekonomiky skoupí (drancují) a ještě si za tento údajně „záchranný balík“ opakovaně účtují tučné úroky (viz metodika TSO: Pilíře totality).

Tzv. nevěřící hovoří o bohu tak, že neexistuje. Tím to mají vyřešeno.

Tzv. věřící hovoří o bohu tak, že existuje.

Když se jich zeptám, jakou mají představu boha, řeknou, že bůh je spravedlivý, milující, moudrý atd., atp.,věřící že budou žít v království božím atp.

A zeptám se: A jak tomu je s tím, že mají-li všichni věřící jeden cíl, ale různá východiska, různé startovací čáry, což to je nějaká boží spravedlnost? To je nějaká boží moudrost? Copak černoušek v Africe může mít stejné možnosti jako Evropan v Praze? Sotva.

Většinou se bavíme jen otom, jako vést spory s nevěřícími, ale co s věřícími?

Co k tomu můžete prosím říct?

Jak komunikovat s věřícími? Co jim na toto vše říci?

Děti rozbili květináč. Rodiče je postavili před střepy a zeptali se: „Kdo to udělal?!“ Děti jedno po druhém odpověděli: „To samo!“

Tak se zrodila ateistická (akademická) „věda o realitě“, tak vznikli nevěřící (věřící v „to samo!“).

Pokud se některé z dětí přiznalo, nebo ho alespoň hnětlo svědomí, mohlo se stát věřícím v Boha Stvořitele reality (nevěřícím v „to samo!“).

Jenže samotná víra nic neřeší, pokud člověk nenastoupí také cestu poznávání pravdy (pravdivého poznání reality). Nespokojí-li se s pouhou vírou v „kdo, co?“, ale nastoupí také cestu pravdivého poznání „JAK?“

Bez pravdivého poznání „JAK?“, nežije člověk v pravdě a jeho představy Boha, Stvořitele, JK, spravedlnosti, moudrosti, lásky, království nebeského atd. atd., jsou pouhé fráze, jež důsledně domyšleny vedou k závěrům horším (doslova zločinným), než ateistické „to samo!“

Ač je JK idálem (účelem) boho-člověka pro všechny lidi stejným, přece nemohou mít všichni lidé pro stejný cíl současně stejné východisko (start) ani v čase, ani v prostoru. Nemají-li stejná východiska, nemohou v jednom životě dosáhnout stejného cíle! Proto je pro člověka nezbytná reinkarnace, během nichž každý (byť v různém pořadí) projde (objektivně i subjektivně) týmiž podmínkami. Jinak by Bůh Stvořitel nebyl spravedlivý...

Položená otázka zní: Jak komunikovat s věřícími i nevěřícími?

„Chceš-li odstranit bližnímu třísku z oka, odstraň nejdříve sobě trám!“ (JK)

Jinými slovy:

Komunikuj s nimi, jen v rámci toho, nakolik máš pravdivě zodpovězenu otázku „JAK?“ Jinak se smíš jen ptát! (parcifalské otázky)...

Jak se dají doslovně pochopit Kristova slova "Já jsem ta cesta, pravda i život" ? Co přesně tím myslel? Přijde mi, že člověk si to nemůže zjednodušovat tím, že se oblbne něčím jako "On jen ukazuje lidem cestu, říkal pravdu a dával lidem život, když křísil mrtvé"...

Křtem na Jordánu se Bůh Kristus spojil s člověkem Ježíšem a tři roky se vpravoval do funkce boho-člověka, jímž zůstal i po smrti ukžižováním a po zmrtvýchvstání. Jako boho-člověk vystoupil na Nebesa.

Vystoupení na Nebesa představuje naprostý obrat na cestě vývoje lidí. Do Golgoty byla cesta lidského výoje „sestupná“ (z Nebe na Zem, z Egypta do „zaslíbené Země“), stejně jako i Bůh Kristus sestupoval ze sféry Slunce do sféry Země, aby se stal také člověkem.

Na sestupné cestě byla tedy cesta lidí paralelní s cestou Boha. Vystoupením JK na Nebesa se cesta lidí stala totožnou s cestou Boha, stala se i lidem cestou vzestupnou (ze Země do Nebe).

Vzestupnou cestou však nemusí jít všichni lidé, ale jen ti, kteří se stejně jako JK chtějí stát boho-člověkem, kteří se chtějí stát „člověkem-Kristem“. Bohočlověkem se tety může stát jen ten, komu se JK stane „cestou“ (vystoupením na Nebesa)...

Jen tato vzestupná cesta (JK) může člověka v pravdě vysvobodit (ze smrti aj.). Tou pravdou je tedy opět JK...

Na vzestupné cestě pravdy žije každý člověk jako boho-člověk, JK je jeho život, nikoliv jen „ukazatelem cesty“. Žije jako JK...

Děkuji...

Anorganický vnější organismus je oživen člověkem.

Ale je to jako Velký třesk.

Hmota se vyvýjí? Může se vůbec anorganická hmota vyvíjet? Ta asi jen eroduje. Ale existuje vůbec mrtvá, neživá anorganická  hmota? Kdyby na Zemi žil jen jediný člověk, tak dle vaší definice, teze, je vše oživeno, protože je to okolím člověka. Vlastně celý náš vesmír naší sluneční soustavy je tím pádem organismus díky jedinému člověkovi?

Tedy: jen oživená hmota se vyvíjí? Jiná totiž neexistuje?

Základní a asi největší otázka potom je: Co to je život? Jak život oživil anorganickou hmotu? A nebo byly život a hmota stvořeny společně?

Jak byla stvořena hmota a jak život?

Nebo jak se to zde objevilo, vyvinulo, při-vy-sublimovalo aj....?

Stvořitel člověkem oživuje jeho vnitřní organismus. Vnější organismus (přírodu) oživuje sám sebou (svým projevem)....

Velký třesk je akademický (Jezuitský) vůl...

Hmota je poslední sestupná fáze vývoje zhušťováním živlů. Dál pokračuje jen rozklad a zánik.

Oživené hmotě říkáme organismus.

Neoživené hmotě „anorganismus“...

Život je éter (éterické tělo)...

Život byl stvořen Stvořitelem. K technologiï stvoření nevede žádný obor „vědecké“ organiky, tím méně anorganiky...

Říkáte že: "Stvořitel člověkem oživuje jeho (nemělo být svůj?) vnitřní organismus. Vnější organismus (přírodu) oživuje sám sebou (svým projevem)....

Pochopila jsem to dobře, že člověkem oživuje Stvořitel svůj vnitřní organismus?

Mohu si to zobrazit tak, že Stvořitelem je kruhová spára (kruhový výřez v papíře) a jeho vnějším organismem je vnější Iluse oživená formou Stvořitele (Lilit, žena) a vnitřním organismem je vnitřní Iluse tvaru (tvora, člověka) oživená formou tvora=Evou ?

Zdraví Atra

Vyřízneme-li do archu papíru kružnici, dostaneme duální stvoření:

Formu otvoru v okolí vnějšího organismu

Tvar kruhu vnitrního organismu

Kružnice vyříznutá ve spáře (Uroboros, Stvořitel) mezi vnějším/vnitřním oživuje iluzi tvaru (tvora) kruhu jako vnitřní oranismus člověka a iluzi formy okolí (Lilith) jako vnější ortanismus, jako okolní svět člověka. Obojí Stvořitel oživuje sám sebou, vnitřní organismus si však okamžitě přisvojuje první člověk.

Zatímco první člověk (tvar kruhu) žije jen vnějším životem, druhý člověk (Adam), se obřezáním obsahu kruhu (formou otvoru Evy) stává mezikružím (žebrem), získává vnitřní život...

Co je to prosím křesťanství pro dnešní dobu?

Sám tomu vůbec nerozumím? Ani stvoření, ani Kristu, andělům..., ani moc nevysvětlím, ani  moc neobhájím ani TSO...natož Stvoření... resp. logické a rozumové vyvstlení křesťanství...

Přesto maďarský předseda vlády Victor Orbán ve svém víkendovém projevu řekl v souvislosti s vnucenou muslimsko-migrantskou politikou EU citát kohosi: Nebude-li Evropa křesťanská, nebude vůbec...

Je to nevídaný projev, že se někdo nebojí v dnešní době odvolávat se na křesťaství a na křesťasnké hodnoty....

A prohlásit, že Maďarsko je křesťanská krajina, země!!!

To je odvaha a neskutečný postoj v dnešním světě, kde vše mají v rukách Chazaři.

Jak je tovůbec možné? Připadá mi, že to má Orbán od kliky Rozhschildovců kolem FEDu snad přímo poručené a je to součást globální strategické hry.

Je to nyní s Polskem jediná krajina v Evropě, která se takto staví proti muslimům.

Polská vláda dokonce přiznává, že stojí tímto svým protimuslimským postojem i proti samotné polské katolické církvi, která vítačskou politiku muslimské invaze a genocidu bíle evropské populace podporuje.

Jedna věc je, kde se vzaly takové odpůrčí síly proti chazarsko rothschildovské ideologii. Německo vítá a Polsko ne. To asi my nezjistíme a nevyřešíme.

Ale co mi především vrtá hlavou je, co je to křesťanství na úrovni doby?

Jakou křesťanskou Evropu a Maďarsko Orbán vidí? Snad právě v podobě nějaké středověké víry v těch studených žulových kostelech, kde kněz z kazatelny hřímá dospělým lidem: Věřte, věřte, věřte...?

Co musí jako křesťaství pomaly začít prosakovat mezi lidi? Co zde má být nosné?

Všem lidem už je asi odporné i jen slyšet slovo víra, kněz, kazatel, pastor, věřící, církev....

Nedivím se...

Ale čím má křesťanství začít oslovovat?

Co by mělo začít sdělovat? A hlavně kdo? Kněží, kteří umí jen opakovat uvěř, kaj se, miluj Ježíše, modli se...

Jak lidem říci, že obce TSO jsou obce, které apoštol Pavel budoval už tehdy? A že jde o samosprávné obce bez zastupitelů, že to jsou ty křesťasnké obce na úrovni doby?

Církevní „věřte“ má podtext: „Věřte nám kněžím!“ nikoliv „Věřte Kristu!“

Víra kněžím vede k otroctví věřících, víra v Krista vede ke svobodě věřících, cestou pravdivého poznání reality.

„Poznejte pravdu a pravda Vás vysvobodí!“ (JK)

Na úrovni dnešní doby poznávají věřící Krista nikolilv prostřednictvím kněží, ale způsobem „obrácení Šaula v Pavla“, tj. zjevením Krista každému individuálně v éterickém těle. Na této cestě poznání nepotřebujeme žádný „odborný“ doprovod, jen vlastní poctivost (pravdivost)...

Co to je zjevení Krista v eterickém těle?

Jak se má Šavel, Saul obrátit v Pavla?

Mystickým cvičením? Nějakým vnitřním osvícením?  Nebo třeba poznáváním?

A co se jako pak stane?

Poznávám, poznávám...a ono stále nic....až pak ještě poznám něco a pak nastane nějaký kvaitativní zlom?

Co je to za poznání, která konkrétní myšlenka způsobí to přetečení poháru poznání v něco jiné? Co ten kvalitativní zlom způsbí?

Tam musí dojít i k nějaké proměně schopností člověka, ne? Když budu jen nabírat poznání, tak nakonec dojde k tomu, kdy loď se konečně potopí. Nebo jako zvyšuji rychlost, a to pak překročí mach a bude supersonický třesk...?

Poznávám, kvalitativně stále nic, žádná změna, ale pak k něčemu dojde. K čemu? Proč?

Za zjevením v éter. těle je Kristus...

Šavel v Pavla se obrátil pochopením Krista. Díváme-li se na něco, čemu rozumíme, nastane zlom v okamžiku, kdy to uchopíme (pochopíme), kdy to vlastní vůlí přijmeme za své...

A jak je to s Darwinem? Slyšel jsem, že on prý zjistil, že se nedá z organické a anorganické přírody dovodit stvoření.

A celá jeho nauka je toedy pouze o Vývoji toho, co bylo Stvořeno.

On byl prý věřící člověk, tedy křesťan (bohu žel, se křesťanství zdrclo na slovo věřící, a tedy neuvažující, ne používající vlastní rozum.... ? Lze tak chápat slovo věřící?). A tedy jako badatel se zabýval Vývojem, ale jinak stál na pozicích kreacionismu. Evoluce následovala po tom, až se Stvořilo něco, co se potom může vyvíjet.

Z čeho by se totiž vyvinulo to, co zde máme? Kde by se to vzalo?

Chápu, že věda hovoří o tom, že hmota je věčná a různě se proměňují její stavy, tedy že se vesmít od věčnosti do věčnosti rozpíná a smrskává s opakovanými Velkými třesky plesky a zhrouceními....

Darwin je tedy zneužit teoretickou vědou, která tvrdí, že vyvrátil božské Stvoření?

Charles Darwin si uvědomoval, že k počátku života žádný z oborů organiky (tím méně anorganiky) nevede. Ponechal tedy počátek oboru „stvoření“, jímž se dál již nezabýval a věnoval se až zaběhnutému vývoji...

Darwinovi pokračovatelé, počínaje Haeckelem však Darwinovo „stvoření“ popřeli a tendenčně ho zmanipulovali dodnes nepřesvědčivými teoriemi vývoje, v němž si navíc vyroblili nevysvětlitelný problém vzniku života z neživých „počátků“...

Současní „evolucionisté“ zděděnou manipulaci s počátkem stvoření proměnili v bytostnou nenávist ke stvoření a k Bohu vůbec...

Co je pravdy na přísloví: Náhoda přeje připraveným?

Jak to chápat?

Aby člověk byl schopen využít možnost?

Když umím kreslit, stačí už jen náodou se dostat k tužce a papíru...

Nepřipravený nevyužije ani možnost danou náhodou. Připravený náhodnou možnost využije.

Co je to za jev, že při nalévání vína se ozývá zvuk glogloglo nejprve vysoký a pak se tón stává hlubším? Tím, že je vzduchová bublina ve sklince větší?

Stále mi ještě vrtá hlavou, co je to za fyzikální jevy, které se objeví jako by z ničeho.

Kdo by vymyslel třeba to, že musí existovat rázová vlna při letu letadel rychlejších než zvuk?

Tedy ten supersonický třesk.

Jak by to potom asi vypadalo, když letadlo letí vyyší rychlostí než rychlost světla?

To potom analogicky bude také nějaký supersvětelný třesk?

Tón vydávaný flaškou při nalévání kapaliny (vína aj.) je zapříčiněn kavitací, která se při vylévání z flašky zvětšuje.

Je vhodné či žádoucí, aby všichni lidé byli otitulovaní? Dnes i uklízečku nazývají jako kosmetičku krytin a kuchařka v jídelně vydávající polévku šufanem má už titul Bc., Phd či abcd ...má toto ještě smysl?K čemu tituly? Všichni jsou vzdělaní a vyškolení až za hrob a přitom svět jde totálně do kélu...

Stačí domácí vzdělávání, aby rodiče naučili své děti to, co budou v životě potřebovat?

Titulů je třeba co nejvíce, aby se vědělo i stará česká "hajzlbába" má akademicky důkladně vypláchnutý mozek.

Tuto myšlenku, mám v sobě již delší dobu, ale teprve "diskuse"  a zejména postoje ateistů a vyjadřování ve skupině "ateismus vs víra" na faceboku mě přiměla ji sepsat a chci ji tam vložit. Ale nejdříve ji ocituji zde pro posouzení, jestli už to není jaksi přehnané, jestli její zveřejnění tam nenadělá víc škody než užitku...

Cituji :

"Úvaha nad ateistickým pojetím člověka,zkrátka z ryze materialistického hlediska bez nějakých maskovacích cingrlátek. Jak by tedy měl správný ateista chápat člověka? Bude li poctivě ctít mantinely dané mu jeho názorem,nemůže člověka chápat jinak,než jako kus masa,byť trochu nahodile komplikovaněji vystavěný.Takže s akcentem na tu nahodilou komplikovanost : kus masa s vnitřnostmi v koženým vaku zavěšený na kostře,(dále jen ; “kmvkvzk”),jehož veškeré myšlenky, cítění,chtění, atp.,jsou jen chemické reakce (dále jen “ch.r.”),nebo jakési zkraty mezi neurony v mozku. Toto hledisko, že ateista i všichni ostatní jsou pouze “kmvkvzk”, (přičemž takto uvažující kmvkvzk se považuje za nadřazené kmvkvzk všem ostatním mu dodává pocit /ch.r./), že jim může kázat o tom, že nejsou nic víc než kmvkvzk, protože se to cirka 100-150  let uznává jako oficiální světový názor.A “názor” je vlastně myšlenkový konstrukt, který je dle teorie kmvkvzk v podstatě také chemická reakce. Odkud tedy bere takové kmvkvzk ten pocit (ch.r.), že ví (ch.r.) všechno a pasuje se do role vykladače pravdy? Řeklo si snad v duchu (snad pojem “v duchu” nikoho z ortodoxních kmvkvzk neurazil), že pravda je pouze to, co může ohmatat kmvkvzk svým kmvkvzk a toto kmvkvzk mu o hmataném zprostředkuje chemické reakce, kterým toto kmvkvzk říká poznání pravdy…?  Je to podobné,jako když si člověk, (nikoliv pouze kmvkzk) představí kus masa u řezníka, do toho masa vtlačí oční bulvy třeba z prasete, píchne do toho nějakou chemii, aby probíhaly ty reakce a aby se necítil provinile, hodíte k tomu nějaký vnitřnosti, trochu střev a pár kostí a tato hromádka, která “ví” čím je,mu bude kázat o smyslu a podstatě veškerého bytí, tedy nic víc než to, že ten člověk je totéž co ona, tedy pouze kmvkvzk. Takové kmvkvzk má též rozplozovací orgány a plodí něco co chápe jako malá kmvkvzk,ale snaží se na ně usmívat, milovat je,být s nimi šťastný,atd.,/ všechno ch.r./ a přitom jim tvrdit, že to s nimi myslí vážně, doopravdy a v tomto (zabitém)  duchu je i vychovává k obrazu svému, k obrázku pouhého kmvkzk... Do doby než  ortodoxní kmvkzk zetleje a promění se v prach přijme třeba 100 tun látek z vnějšího světa a vyloučí asi 99,9 tun ho*en, takové kmvkvzk tak hmatatelně a patřičně hrdě dává najevo, že je v podstatě úplně na ho*no. Z této pozice kmvkvzk, (ať si je toho vědomo či nikoliv), káže o svých chemických reakcích (názorech) celému světu a všem bytostem v něm,že pohled tohoto kmvkvzk je jediná “pravda”, která vede ke “spáse” (k pokojnému zhnití),ideologie, jejíž nepřikyvovače by ve středověku mučil upaloval s pocitem /ch.r./ blaženosti,dnes nemohou, tak se o to snaží pokud možno smečkovitě ve zvířecím smyslu alespoň na duševní úrovni, kterou ovšem hystericky popírají... Odkud se tedy bere ta utkvělá touha (ch.r.)  kmvkzk vymýtit z věřících jejich víru v to, že tu nejsou úplně na ho*no, proč mají tak utkvělou potřebu (ch.r.) vymlátit z věřících jejich věření,odkud to trauma, že víra věřících není vhodná pro světovládu ideologie kmvkzk?Protože víc je věření /ch.r./ v pouhý konzumující,vylučující a  reprodukující se kmvkzk..? Dochází vůbec zarputilému kmvkzk, že ty jeho chemické reakce jsou právě pouze reakce, které jsou opakem akce..?  Ideologie pouze zcela reakčního kmvkzk  se  tak ukazuje jako “absolutně” otrocká, protože kmvkzk, které pouze reaguje nic jiného než “absolutní” otrok není.Z toho ovšem takřka nevyhnutelně vyplývá otázka kdo a proč má zájem na rozšíření ideologie “absolutního otroctví” na celé lidstvo, do všech subjektů tvořících lidstvo a plně tak ovládnout myšlení, cítění a chtění každého člověka a učinit tak z lidstva jednolitou tupou disciplinovanou otrockou “masu” (od smyslu pojmu “kus masa”,tedy kmvkzk)...?  Kdo může mít takový zájem na tom, aby se v lidech zmocnil jejich myšlení, cítění,chtění,atd.,když jim zároveň tvrdí, že to jsou pouhé chemické reakce v jejich kmvkzk…?Sluhy, otroky toho, kdo má bytostný zájem na co největším rozšíření a hlavně vnitřním přijetí této jednostranné materialistické ideologie jsou její ortodoxní vyznavači a šiřitelé, kteří sami sebe považují za bohy “kultu kmvkzk”...

Pro věřící bych jen dodal, že věření je stupeň předcházející vědění, protože když víte, tak nemusíte věřit a pravdivé vědění snadno obhájíte proti lžím a omylům,ale nikoliv vůči zcela zabedněným obhájcům “kmvkzk”.Je v tom  nechte “žít”, je to chlouba jejich existence, na kterou jsou hrdí, oni jsou hrdí na to, že jsou pouhým kmvkzk s jeho chemickými reakcemi. A vývoj se nikdy nepohne kupředu, dokud vyznavači ideologie kmvkzk budou na všech pozicích moci určovat život všem ostatním. “Vývoj” pod taktovkou těchto se omezuje pouze na technologický pokrok a všechno ostatní nevyhnutelně spěje do záhuby..."

Zkrátit!

Tak dlouhé úvahy diskutující žvanilové nečtou. Oni čtou nejraději sami sebe.

Ateistické, ryze materialistické pojetí chápe člověka jako kus masa v koženém vaku, produkující na všech úrovních (fyzické, duševní a duchovní) jen reaktivní exkrementy (výkaly), v něž se nakonec promění i on sám.

Ten kdo má zájem na tom, aby z lidstva vznikla jednolitá tupa disciplinované otrocké “masy”, současně usiluje o tzv. „robotizaci“ (technologický pokrok výroby exkrementů), takže z této bezradné masy vlastně učiní „tlupu zbytečných jedlíků“, zbytečně ničícíh přírodu. Jak tedy nakonec má v úmyslu s touto masou „exkrementů“ naložit?...

Omyl:

Když nevíme, musíme věřit, že to, co vnímáme je reálné a, že bychom se měli snažit tomu porozumět.

Když víme, musíme věřit tomu, co víme. Jinak lžeme!

Obávám se že s tou bezradnou masou bude naloženo tak, že bude  fyzicky zlikvidována a jako ospravedlnění její likvidace bude použit její úpadek a to že ničí přírodu jako důvod. S čímž se mnozí už ostatně vůbec netají ani teď a sami sebe přitom považují za ty zachováníhodné, přitom to jsou většinou právě ti, kteří úpadek lidí všemožně podporují...

Přesně tak!

To je přece ale naprosto zvrácené. To pak vývoj vypadá jako zacyklený do bezvýchodného kruhu v němž se odehrávají pouze jatka. Tak snad o tom co je zachování hodné nerozhodují ti, kteří to k těm jatkám dovedli, ale bohové, bytosti sledující skutečný smysl veškerého bytí, kteří to k těm jatkám nechali dojít...?

V této zdánlivě beznadějné situaci praví RS: Musíme věřit, že to duchovní světy nenechají tak daleko dojit.

Pokud TSO nevznikne jako dílo svobodomyslných jednotlivců, navzdory globálnímu působení Lucifera a Ahrimana, nevznikne vůbec.

Je toto "globální působení Lucifera a Ahrimana" působením neobrácených duchů, tedy jejich svévolné působení?

Nebo se jedná o působení obrácených duchů ve službách makrokosmického Krista?

Zdraví Atrea

Globálně působí (či budou působit) Jak neobrácení či obrácení duchové zla, tak také duchové dobra (Hierarchie)...

Když řeknu "dobrý den" a hovořím to jako slušně vychovaný chlapec, tak to má význam, jaký to má mít.

Ale když řeknu třeba "dobrý den", s důrazem na první slabiku, a ještě řeknu takovým vysokým hlasem na začátku a průběžně klesajícím ke konci..., navíc třeba ješta s tím jízlově ironickým a pohrdlivým zabarvením hlasu.....tak to má zcela jiný význam....

Vlastně to znamená, výsměch, urážku, ponížení, opovržení, jízlivost...

Co to je potom za duchovní bytos v duchovních světech?

Je to bytost slov "Dobrý den", a nebo je to bytost, která má podobu zosobňující to opovržení, pohradání....?

Vy jste z lidské řeči úplně vyřadil člověka...

Jak bych mohl, když jeden to říká druhému?

A přesto jste to dokázal. Člověk je tu jen jako jakýsi tlampač.

Co člověk musí?

Prý člověk musí jen zemřít. Je to pravda?

V TSO také nic nemusí. Jen to, co si dohodne se svými spoluobčany. To potom musí, jestli to společně nezmění.

Cituji:

„V TSO nic nemusí!“

„V TSO musí, to co si dohodne se spoluobčany!“

Evidentní protimluv...

Máte-li vnitřní organismus TSO = člověka , tak ten musí..i třeba zemřít.

Máte-li vnější organismus, tak ten s smrtí lidí musí také skončit.

Takže všichni musí....

Ale šlo mi o to, jestli v TSO se něco musí.

Třeba pracovat, soudit....

Jestliže vše člověk dělá jen proto, že se rozhodl to udělat, tak v TSO vlastně neexistuje povinnost jiná, než ta, kterou si dohodl se svými spoluobčany, ano? Ne?

Proto se ptám jestli se v TSO něco musí?

V TSO se musí respektovat Ústava TSO a osobně uzavřené dohody...

Problém světa prý není síla mocných, ale slabost bezmocných a manipulace s nimi.

Problém není síla mocných, jsou-li těmi mocnými svobodní lidé.

TSO je vlastně systém, kde má vše sloužit občanovi, ano?

Systém má sloužit občanovi, jako stroj svému tvůrci, ne naopak, jak je tomu dnes, kdy občané otročí zaměstnavatelům, kteří jen plní pokyny zastupitelů (skrze zákony a právní houštinu, kterou nastolili zastupitelé).

Všichni slouží svému pánu. A to je stát. Jeho vlastníci, Rothschildi...

Je TSO stroj, ve smyslu mechanismus chodu společnosti, kde je vše pouze mrtvý vztah....,  nebo je to nějaký živoucí organismus?

Název TSO (Trojčlenný sociální organismus) praví, že jde o živý „organismus“, nikoliv o mrtvý „mechanismus“...

Jak tedy systém či organismus charakterizovat?

Člověk, občan je součástí organismu, který mu má sloužit?

Nebo on má sloužit systému, organismu?

Auto slouží svému řidiči.

TSO slouží občanovi jako co? Občan snad TSO řídí, ne? Nebo je jen jako nějaká buňka a když je nemocný člověk, chřadne i organismus? Jak to brát, že TSO je organismus? Lidé jsou jako ty buňky? To mi nějak nesedí....

Občan je v TSO jako lčen, článek, jako svobodná a nedotknutelná individualita.

Potom on řídí TSO jako pan řidič auto. Občan si TSO systém stvořil podobně, jako si jiný občan postaví systém auto. Jakmile mu to nevyhovuje, změní si systém TSO nebo si poopraví auto.

Stále je to mechanismus. Tam u auta viditelný a hmatatelný, je materiální. Tam u TSO je systém společnosti jako právní, jako metodika, nevím jak to nazvat...nemateriální, snad.duchovní....

TSO slouží plnoprávnému občanovi jako "sociální organismus".

Jak mu slouží?

Jak si to zařídí. Tedy jako určitý mechanismus.

Proč hovoříte o organismu?

Např. mechanismus auta (auto) je oživen člověkem. Společnost - vztahy v ní, jsou oživeny člověkem. Jinak to přece žádný organismus není. To přece nežije samo o sobě svým životem bez člověka, ne? Jako nějaký organismus, který je nadán životem. Společnost oživá jen skrze svého tvůrce. Bez něj neexistuje. Organismus existuje i bez člověka.

Člověk sám je zcela přirozeně vybaven dvěma organismy:

Vnitřní orgaismus = jeho tělo (vnitřní svět)

Vnější organismus = jeho okolí (vnější svět)

Pro ilustraci, vnější organismus (okolí) člověku mj. slouží jako zdroj potravy. A protože je tento vnější organismus všem lidem společný (sociální), stává se zpravidla, že namísto služby konkrétnímu člověku je zneuživán jeho parazitujícími bližními naopak k jeho zotročení...

TSO je vnější organismus, u kterého je parazitování buď zcela vyloučeno, popřípadě, pokud k němu přece jen dojde, dysponuje nástroji velmi rychlé a účinné nápravy, vč. náhrady škody...

Protože vnější svět (okolí) nutně slouží člověku neustále a původně zcela samovolně, je součástí člověka jako jeho vnější živý organismus (Země), nikoliv jako mrtvý mechanismus. Je tedy ryze soukromým omylem, má-li kdo tento organismus za mrtvý (an-organický)...

Na jedné straně tvrdíte: „Společnost - vztahy v ní, jsou oživeny člověkem. Jinak to přece žádný organismus není.“

Na druhé straně si odporujete tvrzením: „Organismus existuje i bez člověka.“

Organismus může žít i bez člověka.

Společenský organismus nemůže žít bez člověka. To jsem chtěl říci.

A proto jsem se ptal, co to je zaorganismus, který nemůže existovat bez člověka a přesto to je pojmenováno jako organismus, který bez člověka žije.

Nejdříve něco jen tak tvrdíte ("Organismus může žít i bez člověka") a pak se ptáte jiných, "co to je?" Jak to mají vědět? Vy to přece tvrdíte...

Anorganický vnější organismus je oživen člověkem.

Ale je to jako Velký třesk.

Hmota se vyvýjí? Může se vůbec anorganická hmota vyvíjet? Ta asi jen eroduje. Ale existuje vůbec mrtvá, neživá anorganická  hmota? Kdyby na Zemi žil jen jediný člověk, tak dle vaší definice, teze, je vše oživeno, protože je to okolím člověka. Vlastně celý náš vesmír naší sluneční soustavy je tím pádem organismus díky jedinému člověkovi?

Tedy: jen oživená hmota se vyvíjí? Jiná totiž neexistuje?

Základní a asi největší otázka potom je: Co to je život? Jak život oživil anorganickou hmotu? A nebo byly život a hmota stvořeny společně?

Jak byla stvořena hmota a jak život?

Nebo jak se to zde objevilo, vyvinulo, při-vy-sublimovalo aj....?

Jak souvisí makrokosmický a mikrokosmický Kristus? Hovoří spolu, znají se? A kde je při tom moje já?

Jde o vývoj našeho ducha a duše?

V nás se rodí mikrokosmický Kristus, nebo on už tam je a my ho jen objevíme?

Nebo vlastně on (jako naše věčná podstata) objeví nás?

Je-li v nás nějaká věčná podstata, tak jsme vlastně v pohodě, ne? Nemáme se o co bát, protože ta věčnost v nás nám neumožní se stát ne-věčným? A snažíme-li se či ne, tak je to jedno, můžeme si cestu k pravdě maximálně jen prodloužit, ale nemůžeme o tu věčnost v nás přijít?

Mikrokosmického Krista vyvíjíme vlastním úsilím podle Makrokosmického Krista jako lidské „duchovní Já“. Součástí jeho vývoje je duch, duše a tělo, jež relativně trvají dál, když se „naše věčná podstata“ (vědomí) vrací do věčnosti (rozpouští v absolutnu). Není tedy jedno, snažíme-li se nebo ne.

Prý frkvence vesmíru je nyní nějak zvýšená?

zeptám se, co je to frkvence vesmíru?

Prý se to dá nějak měřit. Kosmonauté, kteří létají kolem Země, prý změřili místo nějakých  např. 2, frekvenci 6.

Prý s tím souvisí nárůst myšlenkových či duševvních sil člověka?

Nerozumím tomu, jen na to pokývu hlavou....

O jaké frkvence asi jde? Nějaké kmity či pulsaci? A jak to souvisí s vývojem člověka?

Není to něco s tím, jak RS říkal, že když lidé budou vyspělejší, tak dojde k výkyvu osy Země a to bude mít vliv  např. na oteplení atp?

Frekvence vesmíru je akademický „vůl“, kterého mohou měřit jen „kosmonauti“, od ocasu k rohům. Čumák se neměří, protože ho kosmonauti eště nenašli.

U vola s tím opravdu souvisí „nárůst mšlenek“.

Já tomu taky nerozumím.

Prý vše je ve spirále. Mnohokrát jsem se setkal s tímtotvrzením. Diskuktující jako řekne velkou  pravdu, co přece všichni vědí.... rekne: Vše je ve spirále. A čas běží jedním směrem, a prostor druhým, jako naopak, v té šroubovici....

Dotaz: Jak tomu je? Je něco ve vývoji ve spirále? Je vše jako by na vyšší úrovni, o ten jeden závit výše?

Kam by potom taková šroubovice vedla, kdyby vývoj byl ve spirále?

Tak například školní pravítko „je ve spirále“.

Kde kdo je chytrej, všechno ví, ale nic nedovede vysvětlit. Jen tak povrchně se svým „věděním ohání“. Čím méně toho ví, tím více toho namluví, zoufale rád diskutuje a ve své nevědomosti se nejraději posmívá nevědomosti těch druhých...

Ve spirále spřádá lineální čas vyvíjející se prostor. Šroubovice prostoru vede tam, kam ji vede čas...