Tato diskuse již byla uzavřena - není možné vkládat příspěvky.
![]() ![]() |
![]() ![]() |
admin tso 09.10.2010, 15:16:45 |
Reagovat |
Karel napsal: Chod obcí (Karel, 14. 11. 2007 19:05) Vážení, to Vaše právo veta občana v obci mne skutečně rozhodilo. Ale stejně si neumím v praxi ještě moc konkrétně představit, jak by nějaký zastupitel v obci obcházel občany a ptal se lidí, zda souhlasí s něčím nebo ne… To by stále musel obcházet lidi a ptát se jich? I na každou maličkost, na každou změnu? Nevím, jestli se tím lidé po čase neotráví.
Napsali jste, že by se měla každá ze tří sfér ve společnosti osamostatnit – ale jak to udělat, když třeba dnes máte ekonomiku spojenou s politikou tak pevně, že vlastně politikové vydávají rozhodnutí proti zájmu občanů!
Např. zvýšení dph z 5% na 9%. Toto zdražení se dotkne prostě všech lidí! Ale je to v zájmu jen nějaké vyvolené malé propojené skupinky podnikatelů a politiků. To samé zdražení plynu, benzínu, nájmů – prostě všeho po novém roce. Jak by mělo začít osamostatnění politiky a ekonomiky? Jak to chcete rozpojit?
I zde by občané mohli říci ne? Do čeho všeho by směli hovořit? Asi ne do chodu soukromé firmy.
A kdo a jak bude potom platit sféru kulturní, zdravotnictví, školy atp.? Kdo sféru politickou – tam patří asi i soudy? Bude tedy nějaké přerozdělování peněz? V obci? Když jeden člověk vetuje např. rozpočet obce nebo nějaké školy nebo nemocnice, soudu na příští rok, tak co se bude dít? Kdo bude platit lékaře, učitele, soudce aj.? Obec?
Asi bude hodně zákonných úprav, takže budou asi větší než nyní? Děkuji |
admin tso 09.10.2010, 15:17:39 |
Reagovat |
odpověď Karlovi (nespokojení, 18.11. 2007 17:38) Tam, kde panuje právo veta, nedá „sbírání hlasů“ mnoho práce. V prvé řadě si musíme uvědomit, že právo veta mohou v konkrétních případech uplatnit jen ti občané, jichž se případ nějak týká. Řekne-li pak již první z dotázaných občanů „ne!“, je další obcházení zbytečné. Tím je dáno, že občané nemusí být „otravováni“ vyjadřováním svého souhlasu, ale naopak budou vyzýváni, aby se vyjádřil (vč. zdůvodnění) pouze ten, kdo nesouhlasí. Ten to zajisté jako otravování nepocítí (pokud ano, pak přece svůj nesouhlas nemusí vůbec vyjadřovat). Sdělovací techniky, jimiž se zmíněná komunikace může transparentně uskutečnit jsou různé (dnes již nepřeberné). Nechme tedy na občanech samých, jakou si zvolí…
Pokud si volíme zástupce do totálního parlamentu, sotva můžeme očekávat, že se z něho něco osamostatní. Zde je třeba volit zákonodárce hned do tří samostatných zákonodárných sborů (kulturního, politického, ekonomického) a také je již před volbou „naprogramovat“ (pověřit, jaké zákony mají prosazovat). Má-li již zvolený zákonodárce jiný návrh, musí k němu znovu žádat pověření od svých voličů…
Občanské veto se vztahuje pouze na případné změny uvnitř obce, nikoli vně obce, tedy nikoli na volby do tří zákonodárných sborů (zde rozhoduje většinové ano). I když se kulturní a ekonomické organizace nacházejí na půdě obce, přece jejich záležitosti nejsou vnitřními záležitostmi obce a proto ani v nich občanské veto neplatí. Občanské veto se však vztahuje na rozhodnutí, zda a který pozemek obec těmto organizacím pronajme…
Příslušný podíl na financování tří zákonodárných sfér (horní trojčlennost) musí zajistit základní pracovní povinnosti, jako součást ZŽP. V těchto sférách ovšem nebudou placeni profesionální „zástupci lidu“ jako dnes, ale volení zákonodárci se budou scházet jen k uzákonění toho, čím byli svými voliči pověřeni. Za to dostanou jednorázově zaplaceno a zase se rozejdou. Tzn., že i pro ně platí základní pracovní povinnost, kterou v žádném případě nenaplní vysedáváním v parlamentě.
Základních zákonných úprav nebude více než nyní, ale naopak nesrovnatelně méně než nyní (viz programové prohlášení). Jako když Everest nahradíte kozím bobkem…
Základní pracovní povinností je financováno také základní zdravotní péče, školství atd. (viz ZŽP v programovém prohlášení).
Soudy nejsou součástí ZŽP a dnešní podobu v TSO nemají (viz programové prohlášení). Soudcem (ale i žalobcem či obhájcem) může být (ale nemusí) každý plnoprávný občan, na kterého se jedna ze sporných stran obrátí (jenž ovšem není na sporu nijak zainteresován). Za svůj výkon dostane jednorázově zaplaceno (odsouzeným, ve měně volného trhu) a tím jeho soudcování končí, dokud není osloven někým jiným…
Možná jsme k programovému prohlášení TSO mohli připojit, že ve vztahu občana k obci platí Dumasovské heslo „Tří mušketýrů“: „Jeden za všechny, všichni za jednoho!“ Přeloženo do obecního žargonu platí: „Škoda občana je škodou obce a škoda obce je škodou každého občana!“
Tzn., že tam, kde k náhradě škody nedošlo nebo nemůže dojít, hradí občanovu škodu obec. Tím vzniká škoda obci, kterou hradí všichni občané, neboť obec disponuje pouze těmi prostředky (zejména nájmy za pozemky), které jí svěřili její občané. Tím vzniká škoda všem občanům, kteří jsou tak zainteresováni na dohledu, aby škodu způsobenou kterémukoliv občanu nahradil, pokud možno, především škůdce… |
admin tso 09.10.2010, 15:09:20 |
Reagovat |
Karel napsal: Právo veta občana ve své obci (Karel, 13. 09. 2007 12:30) Vážení nespokojení. I já jsem nespokojený. Ale myslím si, že to, co je zde napsané ohledně práva veta ve své obci, že to je absolutní nesmysl! To přece není možné! Lidé by se na ničem nedomluvili! Vždyť ani v rodině to tak nefunguje. Natož, aby se domluvili v obci nebo ve více obcích. Vždy se najde někdo, kdo bude proti. Třeba 100 lidí něco chce a jeden bude proti! A tak – kvůli jednomu bude trpět 100 dalších. Tím se zastaví veškerý vývoj v obci! To přece nemá se svobodou nic společného! Jak byste to chtěli udělat? To by jako potom lidé o všem hlasovali, o každé prkotině? To by jako jenom zasedali a zasedali a hlasovali a hlasovali? To, co tu hlásáte – to by nebyla demokracie, ale anarchie! To by si přeci každý dělal, co chce! Děkuji za odpověď. |
admin tso 09.10.2010, 15:10:12 |
Reagovat |
odpověď Karlovi – k právu veta (nespokojení, 13. 09. 2007 19:00) Jaký je současný stav v obcích? Lidé si zvolí svoje obecní zastupitelstvo, a to se pak v obci chová stejně, jako vláda v celé republice. Například si zastupitelstvo usmyslí takový územní plán, v němž mají být ve prospěch jejich zájmů poškozeni dva nebo tři občané. Územní plán se vyvěsí na tzv. „úřední desku“ a pokud si toho postižení občané nevšimnou, mají prostě smůlu. Pokud si toho všimnou, mají před sebou možnost Sisyfovské obrany, v níž tak jako tak podlehnou. Nikdo se jich prostě na jejich souhlas neptá. Tzv. hlasující většina (zastupitelstva) může po jednom, po dvou po třech občanech postupně okrást všechny. Postupovala by jinak samozvaná skupina, která by chtěla obyvatelstvo terorizovat?
|
admin tso 09.10.2010, 15:11:00 |
Reagovat |
Karel napsal: Právo veta (Karel – 12. 10. 2007 15:58) Vážení, Vaši odpověď jsme probírali se známou a musíme uznat, že ve Vaší delší odpovědi na právo veta jsme našli řadu podnětných věcí a důvodů, se kterými souhlasíme (ale s řadou ne).
|
admin tso 09.10.2010, 15:12:38 |
Reagovat |
odpověď Karlovi (nespokojení, 15.10. 2007 19:32) Pokud s něčím ve výkladu právu veta nesouhlasíte, pak uveďte s čím a proč. Jen tak můžeme vysvětlit věci podrobněji.
Naše „Programové prohlášení OF“ je proto tak stručné, abychom příliš rozsáhlými texty již předem neodradili případného čtenáře. Koho věc i ve stručné podobě zaujme, ten jistě položí otázku, která ho nejvíce zajímá nebo k tomu, čemu nerozumí. Tím je jednostranné mentorování nahrazeno živým dialogem,na němž jsou obě strany zainteresovány. A odpověď mu může být ušita na míru. Ostatní čtenáři se pak mohou řídit jeho vzorem a nakonec nezůstane nic nejasného.
Název „trojčlennost“ je dána samotným sociálním organismem, nikoli naší libovůlí. Sociální organismus je již ve své přirozenosti trojčlenný, jak jsme uvedli v „Programovém prohlášení“.
Neobvyklá tedy není jeho trojčlennost, ale náš přístup k věci, neboť jsme byli vychováni v totálním zmatení všech tří článků dohromady.
Každý ze tří článků sociální trojčlennosti má své vlastní zákonitosti. Tyto zákonitosti si můžeme demonstrovat na mechanismu vah.
1. Politiku představují váhy v rovnováze, neboť politika má garantovat všem bez rozdílu rovnost (rovnováhu) práv a povinností.
2. Kulturu představují váhy vychylované z rovnováhy (porušení rovnováhy), neboť poznáváním a učením se prohlubují rozdíly mezi lidmi. I kdyby se všem dostalo stejného vzdělání, přece má každý jiné vlohy a dopracuje se tedy jiných výsledků. Tím je dána nerovnost v kultuře, která nesmí být potlačována ve jménu politické rovnosti. Tato kulturní nerovnost se tedy musí rozvíjet svobodně u každého podle jeho vloh a zaměření.
3. Ekonomiku představují váhy uváděné z nerovnováhy zpět do rovnováhy (úsilí o rovnováhu). Tato tendence ekonomiky je patrná z tržních vztahů, kde se nabídka snaží vyrovnat poptávce. Protože se poptávka stále obnovuje, tak jako po nasycení dostaneme časem zase hlad, není hospodářským úsilím o rovnováhu rovnováhy nikdy dosaženo tak, jako je to možné v politice.
V ekonomice tedy neplatí politická rovnost a to ani v poptávce (každý má jinou míru nebo druh potřeb), ani ve výrobě (každý je produktivní podle schopností a zaměření, které si rozvinul v kulturní sféře).
V ekonomice neplatí ani kulturní svoboda, rovněž ani v poptávce ani v nabídce. V poptávce proto ve svých základních životních potřebách nejsme svobodní, ale determinovaní svou přirozeností. V ostatních potřebách jsme pak determinovaní svými sklony a zaměřením, které jsme si rozvinuli v kulturní sféře.
V nabídce nemůže být svoboda prostě proto, že jejím úkolem je naplňovat poptávku, nikoli vyrábět svobodně něco, co nikdo nežádá, a pak mu to vnucovat sugestivní reklamou.
Proto v ekonomice platí pouze zákon bratrství (spolupráce na výrobě zboží atp., jímž lze uspokojovat poptávku).
Protože všechny tři sféry (politika, kultura, ekonomika) musí fungovat nepřetržitě, musí mít každá sféra svůj vlastní mechanismus. V neustálém provozu tedy musí být tři mechanismy vah, nikoli jeden společný. Nyní si představte, že namísto tří různých mechanismů vah (jeden v rovnováze, druhý vychylovaný z rovnováhy a třetí přichylovaný zpět do rovnováhy) máme pouze jeden mechanismus vah, jímž chceme všechny tři tendence (zákonitosti) naplnit. Buď to vzdáme, nebo se nám mechanismus vah rozsype. Současné vlády problém řeší systémem kompromisů, který plně nevyhovuje ani politice, ani kultuře, ani ekonomice, nebo jedním z mechanismů vždy potírá ostatní dva (odtud zmíněné tři různé totality v „Programovém prohlášení OF“).
Otázka, jak občané mohou soudit je stejná, jako otázka, jak mohou soudit současní profesionální soudcové. V obou případech musí mít soudce schopnost vlastního úsudku na základě uvažování o sporu, který posuzuje.
V současné době musí mít profesionální soudce speciální právnické vzdělání, aby se prý orientoval v nepřehledném množství zákonů. Přesto se ani dva právníci ve svých právních názorech na věc nemusí shodnout (nemluvě o tak častých nespravedlivých soudech). Zákony se snaží popsat podrobně co je a co není dovoleno. Protože však nikdy nelze popsat absolutně vše, co se může stát, pokládá se nepopsané za dovolené, přestože někomu vznikla škoda a škůdce je znám.
V TSO může být soudce každý soudný občan bez právnického vzdělání, neboť zmíněné nepřehledné množství zákonů prostě neexistuje. Jediný zákon, který musí platit a jehož porušení dokáže posoudit každý, kdo má „všech pět pohromadě“ je následující zákon: Komu byla způsobena škoda, tomu musí být škůdcem nahrazena.
Ostatní viz Programové prohlášení OF.
Cítí-li tu kdo potřebu ještě bližšího upřesnění, nechť také položí upřesňující otázku.
Nejste sám, kdo o Rudolfu Steinerovi ještě neslyšel. Rudolf Steiner byl totiž u nás komunistickým režimem zakázán, a současný režim se ho bojí. Vydávání díla Rudolfa Steinera je tak odkázáno jen na jednotlivce. V současné době však již leckteré dílo tohoto autora je již na trhu. Najdete je i na internetu např.: http://www.michael.webz.cz/ |
admin tso 09.10.2010, 15:13:46 |
Reagovat |
Karel napsal: K právu veta (Karel, 20. 10. 2007 18:01) K právu veta: Vy asi skutečně nechápete, co to je parlamentarismus – nebo se jen tak spíše tváříte? Občané jsou zastupováni volenými zástupci! Právo veta má snad jen americký prezident! Je to velmi diskutabilní právo. A v okolních zemích ho snad nemá žádný prezident, ani ministr. Natož aby ho měli občané! Právo veta – tedy takové jakési absolutní poslední slovo, měli pouze monarchové, feudálové, totalitní vládcové. Je to jednoznačně zneužitelné!
K problematice soudní:
|
admin tso 09.10.2010, 15:15:16 |
Reagovat |
odpověď Karlovi (nespokojení, 23.10. 2007 20:08) Není nutné propadat hned hysterii a obviňovat nás z přetvářky. Je třeba nejdříve se řádně seznámit s věcí (zde s naším Programovým prohlášením), zvážit všechna pro a proti a teprve potom vynést definitivní soud.
To, co nazýváte „parlamentarismem“, to představuje totální zmatení tří různých zákonitostí (ekonomie, politika, kultura) a to na úrovni horní trojnosti (tzv. celostátní). Na této úrovni je právo veta nepřípustné, neboť zde by skutečně vedlo k důsledkům, které uvádíte. Právo veta se týká úrovně dolní trojnosti, v ní pouze politické organizace (obce) a v ní je použitelné pouze těmi občany, jichž se případ, který mohou vetovat, bezprostředně týká (jedná-li se např. o změnu, která se týká občanů bydlících v jedné ulici, pak ji mohou vetovat pouze oni, nikdo jiný).
V trojčlenném soc. organismu neřídí obec „malý parlament“ (obecní zastupitelstvo), ale samotní občané. Proto nemá obec představovat příliš velký územní celek. Tak např. samosprávní obcí nemůže být velké město, ale městská čtvrť (řecky „démos“ = odtud „demo-kracie“). Celé město pak představuje „svaz obcí“. To, co je dnes obecním zastupitelstvem, jsou v trojčlennosti pouze zaměstnanci, kteří obecní věci spravují podobně, jako např. advokát spravuje právní záležitosti svých klientů, aniž o nich může sám rozhodovat.
„Vývoj“, o který se tak obáváte, je zpravidla prosazováním sobeckých zájmů dravců (vládnoucí „elity“, zbohatlíků atp.) na úkor ostatních občanů. Jsou to právě tito dravci, kdo dává vývoji „positivní“ visačku. Pokud jim vývoj nevyhovuje, označí ho za negativní. Tak např. v Anglii, přestože je tak konzervativní (lpí na tradicích), dospěl „vývoj“ tak daleko, že je tam dnes již prakticky všechno oplocené. Veřejné prostory téměř neexistují (resp. existují ve velmi okleštěné podobě). Nemajetný občan má k „volnému pohybu“ vyhrazené „uličky“ mezi ploty (jako v kriminále), popř. musí majitelům pozemků zaplatit vstupné. K tomu spěje „parlamentarismus“.
Rozumní lidé lpí na rozumných tradicích a nechtějí změny, které jsou na jejich úkor („negativní vývoj“), nikoli k jejich prospěchu.
Pravíte-li, že „v demokracii má vládnout většina“, pak tuto ideu naplňuje pouze a jen právo veta, neboť dává vládu všem občanům obce, nikoli menšině zkorumpovatelných zastupitelů, poslanců, ministrů atp. Vždyť tito „zástupci lidu“ ve skutečnosti nezastupují ani většinu, ale zmanipulovanou menšinu účastníků voleb. Většina lidí k volbám nechodí, protože se přesvědčili, že ať zvolí kohokoli, stejně se „vývoj“ uskutečňuje na její úkor, nikoli k jejich prospěchu.
To, co nazýváte „referendum“, je jen zdánlivě rozhodnutím většiny. Pokud výsledek referenda vládnoucí elitě nevyhovuje, zaonačí to tak, aby neplatil. Možná si vzpomenete, jak v jednom evropském státě (nezáleží ve kterém) proběhlo referendum na evropské téma (patrně: „přijmout, či nepřijmout evropskou ústavu?“). Referendum dopadlo „ne!“ Protože to vládnoucí elitě nevyhovovalo, a tak za čas (za rok?) totéž referendum zopakovala. Nyní dopadlo „ano!“. Protože to vládnoucí elitě vyhovovalo, referendum již nezopakovala. Kdo tu prosadil svou? Většina, nebo menšina? Co se dělo onen rok, mezi oběma referendy? Nepamatujeme si snad na nesrovnalosti při první volbě současného amerického prezidenta? Nemáme snad své zkušenosti s ohlupováním voličů tzv. „volebními programy“, jimiž se po volbách zcela věrolomně nikdo neřídí? Jak říkáte: „Tak funguje celý demokratický svět!“
Tvrdíte-li, že „v případě radaru jde o strategickou věc“, pak se musíme ptát: Kdo rozhoduje o tom, co je a co není „strategické“? Demokratická většina, nebo věrolomná vládnoucí menšina? Týká-li se americký radar celého světa, jak tvrdíte, jaká demokratická většina má o něm rozhodnout? Celosvětová? Celosvětovým referendem? Hlasováním vlád všech světových států (vč. Číny, Indie, Ruska, Iránu atd.)? Zde se vám patrně „demokratická většina“ zamlouvat nebude, neboť jste si předsevzal, že americký radar má v Čechách být (předpokládáme, že nežijete v Brdech). Celosvětová většina by však americkému radaru (a nejen jemu) řekla jednoznačné „ne!“ Také nám ušlo, že by kdy (a kde) demokratická většina hlasovala o tom, že se budou vyvíjet rakety, proti nimž byl vyvinut radar.
Pravíte-li: „Tady vůbec nejde o nějakou obec nebo občana!“ pak mluvíte z duše vládnoucím (popř. mocným, vlivným) menšinám, které se pokládají za „elitu“. Tady jde jen a jen o zájmy menšinových elit! Samozřejmě, že to před veřejným míněním nepřiznají. Oni veřejnému mínění pokrytecky vsugerují: „Tady jde o lidstvo, o svět!“ Zhypnotizované veřejné mínění si sotva uvědomí, že „lidstvo“ (na němž údajně záleží) bez jednotlivých (konkrétních) lidí (na nichž údajně nezáleží) vůbec neexistuje. To proto, že tzv. „většina“ (demokratická, či jiná) nemá rozum a proto její hlasování nemůže nijaký „positivní vývoj“ garantovat, jak sobě i nám namlouváte. O pokrok se vždy postarali jednotlivci, na nichž podle Vás vůbec nezáleží!
To, co nazýváte „demokratickou většinou“ je takto nazýváno jen pokud její hlasování vyhovuje tzv. „vyšším zájmům“. Pokud jim nevyhovuje, potud nejde o „demokratickou většinu“, ale o pouhý „dav“, který ničemu nerozumí. Tak je tomu také s tzv. „vyššími zájmy“. Pokud nejsou v souladu se zájmy „elitní menšiny“, potud „vyššími zájmy nejsou“. Pokud má elitní menšina sobecký zájem na „tzv. vyšším zájmu“, ale veřejné mínění proti tomu reptá, tu se již vládnoucí elita dokáže postarat o nějaké strašidlo, hrozící masovou katastrofou. Což si nepamatujeme např. strašáka v podobě údajného arsenálu chemických a jaderných zbraní v Iráku?
Právě proto, že tzv. „demokraciím“ na jednotlivém občanovi vůbec nezáleží, musí se občané poohlédnout po možné změně. V tom se jim Vy snažíte zabránit svým „ne!“ vysloveném na nepatřičném místě (nikoli na úrovni samosprávní obce). Jen v trojčlenném soc. organismu jde o jednotlivého občana, který si své zájmy může ochránit pouze a jen právem veta. Tvrdíte-li, že na této obecní úrovni může „jediný občan, který řekne – ne, uvést do záhuby tisíce či miliony lidí“, pak – se vší úctou k Vám – tisíce či miliony lidí ohlupujete. Světové sociální katastrofy (války, hladomory, pandemie, inflace, hospodářské krize, státní bankroty, státní terorizmus atd. atd.), to vše rozpoutali vždy jen vládnoucí elity, nikdy jednotlivý občan, který řekl „ne!“ Kdyby jeho „ne!“ mělo takovou platnost, pak by k uvedeným katastrofám nikdy nemohlo dojít.
Dál si Vás dovolíme parafrázovat: „Nezlobte se, to, co tvrdíte je absurdní, demagogické a od Vás nezodpovědné! Je to naivní snílkovství, že by „demokratická většina“ nebo „vládnoucí elita“ (menšina) byla slušná, i kdyby byla vzdělaná! Právě taková naivita vede stále znovu a znovu do stále dokola se opakujících neštěstí!“
K problematice soudní: V tzv. „demokraciích“ (především u nás) je škůdce zavřen, ale způsobenou škodu poškozenému nenahradí. Je tím snad spravedlnosti učiněno zadost? Spravedlnosti by naopak bylo učiněno zadost, kdyby škůdce způsobenou škodu poškozenému nahradil. V takovém případě ho zavírat je zjevná nespravedlnost!
V současných totalitních režimech (dle Vás „demokratických“), jsou „malí“ (nikoli „velcí“) zloději a násilníci někdy (ne vždy) zavíráni a po odpykání trestu znovu pouštěni mezi slušné lidi, aniž by museli nahrazovat škodu. Zločinci jsou tak podníceni k následujícím úvahám: Vyplatí se mi v daném případě loupit? Co převažuje? Naděje na zisk (který nemusím vracet), nebo riziko, že mě zavřou (pokud mne chytí a usvědčí)? Nesnesitelná úroveň kriminality v tzv. „demokraciích“ vypovídá jednoznačně o tom, že možnost zisku převažuje nad možností rizika. Následkem toho – např. ve velkých městech USA – všichni řádní občané ztratili večerní a noční volnost. Kvůli příšerné kriminalitě nesmí (bojí se) po setmění na ulici, po níž se volně pohybují bezstarostní kriminálníci. Vysokou kriminalitou vládnoucí elity zdůvodňují zvyšování stavů represivních složek (které mohou být kdykoli použity také proti nespokojeným občanům). Tyto složky jsou pak existenčně zainteresovány na udržování (popř. růstu) dané úrovně kriminality, neboť v případě jejího drastického poklesu by musely snižovat stavy. Dnes už se i tyto složky do kriminality často samy aktivně zapojují.
V trojčlenném soc. organismu musí škůdce nejen nahradit škodu (poškozenému), ale může také (podle závažnosti jeho zločinu) jednou provždy přijít o veškerá občanská (nikoli lidská) práva, pokud je vůbec kdy získal. Projevuje-li se kdo již v mládí asociálně, občané ho mezi sebe jako plnoprávného spoluobčana nepřijmou. Kdo u jiných právo nerespektuje, ten ho sám není hoden (tak to navrhuje např. „největší z Čechů“ Karel IV. ve svých „Majestas Karolina“). Tím stoprocentně odpadá jakákoliv recidiva, i případné zneužívat práva veta, kterého se tak bojíte. Dál mohou tyto živly žít jen pod dozorem a odpovědností poručníka (plnoprávného občana), či obecní správy.
O míře a způsobu náhrady škody za zlomenou ruku, nerozhoduje v trojčlenném soc. organismu naše Programové prohlášení, ale poškozený (plnoprávný občan, nebo poručník). Kdo jiný zná míru způsobené škody, než právě on? Co je na tom divného? Divné je, že v tzv. „demokraciích“ nerozhodují o míře způsobené škody poškození, ale zkorumpovatelné institucionální soudy, jejichž soudci, se již také dovedou do kriminality aktivně zapojit… |
admin tso 09.10.2010, 15:16:03 |
Reagovat |
Karel napsal: Ještě k právu veta (Karel, 30. 10. 2007 17:16) Tak nyní jste mne vážně zaskočili tím, že má-li skutečně vládnout většina, tak prostě musí existovat právo veta! Nehledě na odstranění korupce. No comment. To je opravdu zásadní myšlenka. To mne nikdy nenapadlo. Smekám, to se Vám fakt něco podařilo. Proti takto vyargumentovanému právu veta snad není co namítnout.
|
admin tso 09.10.2010, 14:52:19 |
Reagovat |
Radim Lhoták napsal: Vážený pane Pospíšile, nezbývá mi, než uvést na Vaši adresu rčení: Věř, a víra tvá tě spasí. Je stejně marná diskuse s věřícím v Boha, že žádný Bůh není, jako s věřícím v pokrok (vývoj člověka od nižší k vyšší formě), že žádný pokrok není, ale naopak úpadek. Jám Vám Vaše TSO nehodlám vzít a tak Vás uvést do traumatu, jako když věřící ztratí víru. Nicméně racionální diskuse s Vámi není možná. Mám Však jedinou prosbu, až se Vám někde, třeba v oné malé vísce, podaří TSO nasadit do praxe, dejte mi prosím vědět, jak to dopadlo, ano? |
admin tso 09.10.2010, 23:44:04 |
Reagovat |
zmp napsal: Odpověď panu Lhotákovi (víra):
|
admin tso 09.10.2010, 23:46:57 |
Reagovat |
Pavel napsal: Dobrý den.TSO dle mne není založené na víře,jak nepřímo přímo píše pan Lhoták,TSO od a-z je dle mne něco,co vznikne,nebo jinak,co se odhalí pokud ze všech systémů společnosti,které tu už byly,se poučíme a odstraníme demagogie,lži a k tomu přidáme objektivní pravdy,které si je člověk nyní,v rámci vývoje vědomí, schopen uvědomit. A neříkám,že je tato stávající forma TSO už ve fázi všeobsahující pravdy,ty se odhalují postupně časem.Za 1000 let to bude třeba OPQ,to už je jedno,hlavně když to bude mít zdravé základy a vývojové předpoklady,tak jako je má nyní TSO.A hlavně,k tomu aby člověk odhalil demagogie,lži a objevoval objektivní pravdy,k tomu dle mne potřebuje býti jen vnímavý,míti trochu přehled a hlavně míti zdravé ego,to je dle mne hlavní předpoklad.Tak to vnímám já a styl a výsledky vaší vzájemné diskuze mi to jen potvrzují.Jen jsem chtěl ukázat jak to vnímá jeden z vašich soudců |
admin tso 09.10.2010, 23:48:35 |
Reagovat |
Radim Lhoták napsal: Odpověď Pavlovi: Demagogie, lži, manipulace, subjektivismus, stav dezorientace a odcizení, to je stav mysli většiny lidí současné doby. Libertariáni došli tak daleko, že ve snaze potřít jakoukoliv nadvládu čehokoliv, nazvali pravdu posledním tyranem, a prohlásili, že neexistuje jediná objektivní pravda, nýbrž jen pravdy subjektivní a partikulární. Takové názory dnes papouškuje většina populace od uklízečky po inženýra. Nevím, jaké lži chcete odstranit, když jste sami namočeni v důsledcích lží, které se vám vpily do krve. Moderní odstraňování tradičního diskursu světa jako předsudků a lží minulosti vedlo k současnému pravdě odcizenému stavu mysli, ve kterém vězíte až po uši. A je to stále horší. Starověcí mužové měli k objektivní pravdě mnohem blíže, než všichni současní konstruktéři spravedlivé společnosti. Současný vývoj vědomí se objektivní pravdě stále více vzdaluje a postupně strácí i pojem o pravdě samotné, natož pak o nějakém všeobsahujícím vědění. Jste úplně mimo kolej, ego, ne-ego. |
admin tso 09.10.2010, 23:49:00 |
Reagovat |
Pavel napsal: Odpověď panu Lhotákovi: Věřte že mně je celkem jedno co si o pravdě myslí Libertariáni či Pepa od vedle,ať věří v cokoliv,asi je to pro jejich vývoj to nejlepší,ale jen nemocné ego si nechá naočkovat cizí názor na to co je pravdivé.Já mám svůj názor,který zatím koresponduje s tím co jsem prožil atd. Máte pravdu v tom,že jsem mimo kolej,ale tu vaší.Také mne vůbec neznáte,nemůžete ani tušit jak moc jsem v důsledcích lží namočen,jak moc či málo si to uvědomuji,co a jakým způsobem proti tomu dělám atd.I proto na mé koleji stále jsem a stále budu,ať povede kamkoliv je pro můj vývoj nejlepší,teď je v cestě jízdy TSO a to že momentálně ve vaší cestě není,to je asi zase dobré pro váš vývoj… |
admin tso 09.10.2010, 23:51:51 |
Reagovat |
Pavel napsal: oprava – ´´ale jen nemocné ego si nechá naočkovat cizí názor na to co je pravdivé´´ dělejte prosím jako by tam tato věta nebyla,to byl omyl… |
admin tso 09.10.2010, 23:53:05 |
Reagovat |
zmp napsal: Odopvěď Pavlovi (oprava):
|
admin tso 09.10.2010, 23:51:01 |
Reagovat |
zmp napsal: Věcné připomínky k R. Lhotákovi (odpověď Pavlovi):
|
admin tso 09.10.2010, 13:31:00 |
Reagovat |
Aleš napsal: Prosím administrátora webu, aby případně tento článek dal na na jiné místo, kam tématicky patří. Nechci rozbíhat diskusi jiným směrem či otvírat více front, ale když čtu zprávy, tak fakt by mne role národa v dnešní době moc zajímala…
Jakou roli má v moderní společnosti nacionalismus? Tedy jakou má dnes a jakou by měl mít v TSO? Na jedné straně je nacionalismus dobrý…máme krásné národní zvyky a tradice, lidové či národní zpěvy, kroje a pohádky, máme národnost, jazyk…
Proto se ptám na další či novou vývojovou fázi nacionalismu. Co s ním dnes? Jde mi i o to, že i výklady samotného nacionalismu se liší. Kde je hranice mezi pozitivním národním cítěním a agresivním nebo nesnášenlivým nacionalismem?
|
admin tso 09.10.2010, 13:37:55 |
Reagovat |
zmp napsal: Odpověď Alešovi (role národa):
|
admin tso 09.10.2010, 13:39:14 |
Reagovat |
Aleš napsal: k roli národa:
|
admin tso 09.10.2010, 13:40:04 |
Reagovat |
zmp napsal: Odpověď Alešovi (k roli národa):
Ještě nejasnější je otázka: „Jedna věc je, jak tomu je dnes v totalitní parlamentní demokracii, ale já chci vědět, jak by to mělo být v TSO.“
|
admin tso 09.10.2010, 13:40:46 |
Reagovat |
Aleš napsal: K roli národa:
Píšete: Základy kultury předává nové generaci rodina, v podobě tzv. „mateřského jazyka“, vč. základní péče a výchovy.
|
admin tso 09.10.2010, 13:41:32 |
Reagovat |
zmp napsal: Odpověď Alešovi (k roli národa):
Otázka: „Uznává TSO vůbec nějaké kulturní hodnoty? A jaké?“ Odpověď: Výslovně bylo řečeno, že hodnoty TSO, jsou uvedeny v souboru příloh 03a-03r „Pilíře TSO“…
Otázka: „Jaké jsou hodnoty národa, rodu, kmene a jaké rodiny?“ Odpověď: V TSO nejsou žádné hodnoty národa, rodu a kmene, protože v TSO nic takového neexistuje…
Otázka: „Neredukujete tím národ jen na mateřský jazyk a nějakou péči a výchovu?“ Odpověď: Mateřský jazyk, péči a výchovu svěřuje TSO rodině a škole, nikoli národu…
Otázka: „v čem se až tak liší péče a výchova např. v Itálii nebo Německu? Tam není skoro rozdíl.“ Odpověď: Tam kde není rozdíl, tam není třeba se na rozdíl ptát. Rozdíl je tu např. mezi Evropou a Arábií…
Otázka: „komu bude patřit obec v TSO? Polsku či ČR?“ Odpověď: V TSO patří vše plnoprávným občanům. V TSO žádný „národní stát“ (Polsko, ČR aj.) neexistuje. Kdyby TSO patřil národnímu státu, nebyl by to TSO, ale kulturní totalita… |
admin tso 09.10.2010, 13:27:28 |
Reagovat |
Aleš napsal: Dobrý den,
Děkuji panu Pospíšilovi za důsledné zodpovězení všech mých položených otázek. Vidím, že musím znovu a lépe prostudovat „Pilíře TSO“ i „Pilíře totality“, abych se neptal na to, co již je zpracované a vyoponované.
„…V TSO vidíte cestu k zajištění vlastní moci tím, že Vám dává právo veta. V tom se ale mýlíte. Právo veta Vám samo o sobě ještě žádnou moc nedává. Právo veta je privilegiem mocných…“
„…Právo veta můžete mít teprve tehdy, pokud nějakou moc již máte…“
„…V opačném případě Vás o to právo někdo velice rychle připraví…“
„…TSO má mezi svými principy rovnost. To je jeden z jeho přeludů…“
„…V žádném společenství neplatí rovnost mezi lidmi…“
„…O Vaše právo veta Vás snadno připraví ti, kdo v dané obci získají vliv jako reálnou moc, bez ohledu na nějaká sociální či právní schémata…“
„…Čím si tu moc získají, nyní nechme stranou…“
„…V každém případě, pokud se budete příčit jejich záměrům, velice snadno zajistí, aby Vás občanský soud usvědčil ze svévolného zneužití Vašeho práva veta…“
„…To lze velice snadno, protože lidé většinou nemají schopnost rozlišit dobro, které přesahuje jejich osobní zájem, natož pak objektivní pravdu, sledují především svůj subjektivní účel, jak dosáhnout co nejvyššího prospěchu. Mocní (dejme tomu vedoucí podnikatelé) je skrze sliby získají na svoji stranu, a pokud lidé nebudou mít duchovní vedení (za něco takového rozhodně nepovažuji volené metodické složky horní trojčlennosti pracující na bázi selského rozumu) a bude je zajímat jen materiální prospěch, podaří se to velice snadno, čímž Vás zbaví občanských práv. Pár takových případů, a většina lidí si ze strachu už bude velmi rozmýšlet, zda použít svého práva veta…“
|
admin tso 09.10.2010, 13:37:09 |
Reagovat |
zmp napsal: Odpověď Alešovi (pokud správně chápu TSO):
|
admin tso 09.10.2010, 23:40:48 |
Reagovat |
Radim Lhoták napsal: Pane Aleši, pokud chcete ve společnosti něco zavádět, musíte vycházet z lidí, jaké máte k dispozici. Pokud by měli všechny ty krásné vlastnosti a ctnosti, o kterých mluvíte jako o předpokladu, nepotřeboval byste jim předepisovat žádné zákony, natož pak zajišťovat jejich vymahatelnost. Myslím, že by se vždycky krásně shodli na dobru pro všechny. Nemůžete ani předpokládat, že něco zavedete s podmínkou, že dodatečně pro to lidi vychováte. To se Vám z největší pravděpodobností nepodaří ani u dětí, pokud je zcela neisolujete od ostatní populace, neřkuli všechno by asi začalo fungovat až ve druhé generaci, a co do té doby? Jinak mohu Vás ujistit, že lidé nikdy, ani ve starověku, nebyli o moc lepší, než dnes. Proto starověk volil osvědčené metody, jak je ke společnému dobru přiblížit vnitřní organizací a duchovním vedením (viz např. Konfucius), proto byl starověk mnohem moudřejší, než naše racionalistická a vyspekulovaná současnost, proto v něm platily vícevrstvé hierarchie a patriarchální modely. Např. ústava Lakedaimoňanů byla po staletí vzorem pro ostatní obce (polis). Tam se skutečně scházeli muži ke společnému stolu bez žen a výchovu chlapců odstínili od vlivu matek. Čtěte třeba Xenofónta „O Kýrově vychování“, velice zajímavé čtení, jak se v Persii dospívalo výchovou k Vámi jmenovaným ctnostem.
Velký problém je pojem rovnoprávnost. To si prostě sedl někdo z moderních chytrolínů pod dojmem osvícenského ideálu, že všichni lidé jsou si rovni, tak proč by neměli mít stejná práva, a vzal slovo právo a dal před něj slovo rovnost. Vznikla tak rovnoprávnost, slovo naprosto bez smyslu, ale jakmile ten džin unikl z láhve, další chytráci si na to nabalili kdejakou spekulativní ideologii a skončilo to u právního státu, největší blamáže lidstva. Jako kdyby zákony mohly samy o sobě vládnout a měly nějakou moc. Hloubku těchto všech omylů člověk odhalí teprve tehdy, pokud se opravdu poctivě nad tím vším zamyslí a pozná, jak a na základě čeho to vlastně vzniklo, což je samozřejmě na celý filosofický spis a ne na diskusní příspěvek.
Místním dámám bych řekl: Není třeba na mě volat psychiatra ani mága, myslím to s tím patriarchátem smrtelně vážně a nemá to nic společného s nějakými mými bolístkami. Pokud vycházíme z dnešní atomizované společnosti složené z bezmocných jedinců, nechť si v ní ženy hledají toho svého pana božského, s nímž si dosyta užijí rovnoprávného hédonického partnerství. V takové situaci o nic nejde. Emancipace žen a feminizace je nejmocnějším nástrojem zotročení lidí, a ty naše elity to dobře vědí a proto to zhusta podporují. Pokud ovšem chceme vytvořit silné a mocné společenství, jako alternativu patriarchálních mocenských vrstev, musíme se řídit tím, co funguje, a nedopustit, aby nám do toho ženy příliš kecaly. Ono stačí, nakolik s námi mávají individuálně ze své vlastní přirozenosti. Takže milé ženy, nikdy jsem dosud organické společenství nezakládal, takže jsem nikdy neměl problém, o jakém se domníváte, že mě vede k mojí umíněnosti. Jestliže píši, co je nutné, aby zamýšlená organická společenství fungovala, mám na mysli vizi a podkládám ji objektivní zkušeností a tradicí předků z dob, kdy ještě nějaká organická společenství existovala. Moji individuální maličkost do toho, prosím, netahejte, to si nechte pro svoje vlastní mužské ctitele a oběti. Je stále dost mužů, kteří budou krásně a vzletně mluvit o rovnoprávnosti, či rovnocennosti obou pohlaví, aby se vám zalíbili. Nakonec, je to dneska slušný byznys, ten ovšem nemá za cíl nápravu věcí lidských. |
admin tso 09.10.2010, 23:42:40 |
Reagovat |
zmp napsal: Věcné připomínky k odpovědi R. Lhotáka Alešovi (jaké máme lidi):
|
admin tso 09.10.2010, 23:45:17 |
Reagovat |
Radim Lhoták napsal: Odpověď panu Pospíšilovi (věcné připomínky)
|
admin tso 09.10.2010, 23:45:56 |
Reagovat |
zmp napsal: K věcným připomínkám pana Lhotáka:
|
admin tso 09.10.2010, 23:47:58 |
Reagovat |
Radim Lhoták napsal: Věcné připomínky k panu Pospíšilovi
Odpověď: lidské ctnostni ve svém pravém pojmu, tedy něco, co je nutné k tomu, aby fungovalo TSO, jsou zde již od nepaměti. TSO je výmysl moderní doby a tak jako jiné výmysly téhož původu ignoruje, že ke ctnostem dnes nikdo lidi nevychovává, přitom je implicitně předpokládá. Navíc do toho tahá i moderní nectnosti, které považuje za ctnosti. Např. odpor k autoritám a démonizace přirozené hierarchie, kterou zcela mylně chápe jako totalitu. Totalita je přímo spjata s moderním státem a s dualitou jeho moci a občanské bezmoci. Organické společenství je hierachické v mnoha vrstvách a nemá nic společného s totalitou. Toto černobílé nazírání dualismu moci je typické až pro moderní společnost a pro všechny její zaslepené teorie, vč. TSO, které se vymezuje jako jeho opak, jako utopie rovné moci všech bez rozdílu.
|
admin tso 09.10.2010, 23:50:13 |
Reagovat |
zmp napsal: Odpověď Radimovi Lhotákovi (připomínky k Pospíšilovi):
|
admin tso 09.10.2010, 13:23:45 |
Reagovat |
karla napsal: Vážení v TSO a okolí,sleduju vaši diskusi a docela se bavím,TSO mě zaujalo na České konferenci jako něco zcela neznámého,ale podle vzoru opičky třídí semínka na celém světě najednou stejně se prostě vylíhlo i TSO ve dvou zřejmě nezávislých příspěvcích.Jak je vidět,bude třeba začít měnit nefungující systémy,padlo to již vícekrát,že nejlépe každý od sebe a až takových lidí bude dost,můžou se dát dohromady a vytvoří jinak fungující celek.Docela se těším,že se toho ještě dožiju,na ČK byla úžasně pozitivní energie,všimli jste si?
Pan zmp tam asi nebyl,protože jeho komentáře jsou takové kousavé,ale jen co se přidali pánové,kteří na ČK byli,debata se pěkně odlehčila a i pan Radim Lhoták je najednou samý vtip…pokud to tedy s těmi ženami nemyslel vážně…Pak má asi trochu problém a k jeho pochopení by možná měl navštívit odborníka/odbornici mu nedoporučuji../ na regresi a vypořádat se s traumaty ze svých minulých životů.Pokud mu ovšem jeho ego dovolí připustit,že nějaké prožil a zcela jistě několikrát i jako žena.Tak přeji vám všem,ať najdete,co hledáte.k. |
admin tso 09.10.2010, 13:18:51 |
Reagovat |
Radim Lhoták napsal: Chlapi, zapomenu teď na nějaké filosofické teze a budu se snažit mluvit, jak nám všem zobák narost. Nač je třeba vymýšlet nějaká vyspekulovaná schémata, dávat dohromady ústavy a já nevím co ještě? Nejslavnější filosof všech dob Platón vymyslel ideální ústavu, která se nikdy nikde neuskutečnila. V tom to přece není. Jak byste to chtěli zavést? Založit stranu a prosadit to celostátně v tom našem parlamentu? Snad věříte, že je to nesmysl. To se vám nikdy nepodaří, i kdybyste to dokázali narvat většině lidí do hlavy proti současné moci sdělovacích prostředků, vždycky se najde nějaký chytrák, jako jsem já, který vám to rozcupuje na cucky. Chcete to zavést v nějaké malé vísce? Zkuste to a zjistíte, že je vám celá ta teorie na nic.
První se musejí lidi znovu naučit spolu žít a táhnout za jeden provaz. Až se jim to podaří, musejí se separovat od systému, začít si žít po svém, tomu systému navzdory. Pokud se vytvoří dostatečně velká a vnitřně silná komunita, může začít systém ignorovat, a ten bude mít problém, pokud bude chtít fyzicky zlikvidovat lidi, kteří si jen prostě žijí podle vlastních pravidel, a kašlou na okolí. A nic jiného, než fyzická likvidace by mu nezbylo, pokud si ty lidi prostě půjdou za svým a nenechají se zastrašit. Na to ale musejí být sakramentsky stateční a držet pohromadě, kdyby čert na koze jezdil. Potom si budou moci dovolit třeba přestat platit daně a ignorovat tu naší mizernou justici. K tomu, aby takto začali, nepotřebují žádnou ústavu, jen se spojit jako pevný a nerozborný svazek, na život a na smrt. Na praktických věcech se snad vždycky nějak dohodnou. Musejí ale být existenčně nezávislí, nejlépe mít vlastní grund, který je uživí, byť skromně.
Zkuste dát takové společenství dohromady! Najděte na to lidi. Až se vám to podaří, máte na půl vyhráno. Můžete se stát příkladem pro další skupiny a postupně vytvoříte protiváhu moci proti současným oligarchickým garniturám. Pouze taková společenství, pokud se rozšíří, mohou začít klást odpor. To jsem měl na mysli jako řešení na svojí přednášce na České konferenci, když jsem mluvil o organických společenstvích, jen jsem neměl čas to vysvětlit. Nemá smysl chtít něco řešit shora. Viz také můj článek „Cesta národního odporu“ zde: http://deliandiver.org/2009/04/cesta-narodniho-odporu.html
Co je ale třeba, aby se taková komunita záhy nerozpadla? Vidím několik zásadních bodů:
1) Musí jít o morálně kompaktní celek. Tu vnitřní sílu a soudržnost musí vytvořit muži. To je kardinální otázka. Jedna jediná emancipovaná ženská vám to rozbije natotata. Je nutné tu komunitu postavit striktně patriarchálně. Nejlépe, pokud bude postupně propojena pokrevními svazky. Potom je nezbytné, aby děti patřily celé komunitě a ne jejich matkám. Je nutné, navzdory současným zákonům, každou ženu, která se bude chtít trhnout, vyobcovat bez jejích dětí, ty musejí zůstat doma. Chápete? Vůbec bych se nebránil tomu, aby se začalo s volným sexem, bez manželství, prostě ženy musejí být určeny k plození, řádně pečovat o domácnost a o děti, bez ohledu na to, čí dítě je čí. To co vyplodí, nebude patřit jim, ale komunitě, v níž rozhodovat budou muži. Pak v ní také zůstanou a podřídí se jejím pravidlům. Jinak z toho záhy budete mít jen spory a tahanice.
2) Muži se musejí scházet u společného stolu bez žen, musejí si vytvořit smysl pro přirozenou hierarchii, vybrat ze svých řad ty nejzkušenější, nejstarší a nejsilnější, a jim dobrovolně vzdát úctu. Nejde o to, že ti vyvolení budou vládnout a druhým přikazovat, budou mít ale poslední slovo v situacích, kdy se nedojde ke shodě všech. Není vůbec třeba se obávat toho, že by toho mohli zneužít. Pokud by jednali zlovolně, snadno je ostatní chytnou za límec a vyhodí od toho stolu.
3) Je nutné si zajistit společnou existenci. Pokud půjde o zemědělskou a soběstačnou usedlost, bude to ideální. Tam kde není přístup k půdě, je možné sdružit finanční prostředky do společné kasy a pamatovat na rezervy pro všechny, když půjde do tuhého. Všichni mohou vydělávat a dávat vše na jednu hromadu. Ty prostředky by zkrátka měly být v bezpodílovém spoluvlastnictví všech mužů v komunitě a jen oni musejí rozhodovat, o významných věcech potom na radě starších, kde má samozřejmě účast každý. Mohou se scházet každý večer, když to bude nutné. Vůbec by měli utužovat vzájemnost. Myslím samozřejmě chlapi bez žen. Zpočátku nepůjde o nic tak velikého, aby se to takhle nedalo dělat. I v tom druhém případě by ale měli všichni sdílet nějaké společné bydlení, dnes se už podobné komunitní komplexy i budují. Je možné si zpočátku postavit někde třeba jurty (viz příklad na České konferenci) a vytvořit koncentrovaný satelit, kam nebude mí každý jen tak přístup.
4) Děti by pokud možno neměly chodit do státních škol, ale měli by je vyučovat muži a ženy doma. Stačí jeden učitel, či učitelka, buď z vlastních řad, nebo za úplatu z vnějšku. Vedle výuky je však nutné, a to především chlapce, vést ke zdatnosti a spravedlnosti. Na to by si dospělí muži měli vždycky najít čas.
5) Dále je nutné zajistit domobranu. Všichni muži by měli být ozbrojeni a cvičit se v obraně. Půjde o uzavřené společenství, které si bude vytvářet vlastní pravidla a kulturu, podle vlastních možností a schopností. Takové společenství se brzy stane cílem různých útoků, před kterými se musí uchránit.
6) Není vůbec třeba konstituovat nějaké právní předpisy, vymýšlet občanské soudy, práva veta či co. Takové společenství nepotřebuje zákony, a už vůbec ne na papíře. Stačí přirozený smysl pro pravdu a spravedlnost. Jediným trestem pro toho, kdo by chtěl permanentně škodit celku, je vyobcování bez nároku na odškodné, neměl by ani nárok odnést si nějaký podíl na majetku. Prostě odejde s holým zadkem. V tom mu nikdo bránit nebude. O takovém trestu rozhodne rada starších za souhlasu všech ostatních. Nic víc není třeba. To bude platit jak pro muže, tak pro ženy. Jak už jsem řekl, jejich děti patří komunitě, proto ty děti zůstanou doma také, ať se děje co se děje.
No, zrovna mě nic dalšího nenapadá, tak přemýšlejte, já si jdu dát něco k večeři. Komu je to k smíchu, ať se popadne za břicho, mně je to fuk. Pak si přečtu ty věcné připomínky zmp. |
admin tso 09.10.2010, 13:43:15 |
Reagovat |
zmp napsal: Věcné připomínky k odpovědi R. Lhotáka Alešovi (jaké máme lidi):
|
admin tso 09.10.2010, 14:51:05 |
Reagovat |
Radim Lhoták napsal: Odpověď panu Pospíšilovi (věcné připomínky)
|
admin tso 09.10.2010, 14:55:32 |
Reagovat |
zmp napsal: K věcným připomínkám pana Lhotáka:
|
admin tso 09.10.2010, 13:08:00 |
Reagovat |
Jiří Jakub Mašek napsal: Ouvej, nevládnu uměním žonglovat se slovy, ani nemám vytříbený smysl pro filozofii, rozsah slovní zásoby mám tak malý, že se dá mluvit o katastrofě. Mám rád věci jednoduché a jasné, uchopitelné i mým omezeným rozumem.
Toto oddělení fóra má téma „Právo a povinnost“. Tyto pojmy jsou prúvodci lidských skupin – poslední člověk nebude mít ani práva ani povinnosti, protože právo i povinnost jsou jen vyjádřením kolektivního vědomí o pravidlech spolunažívání, souhlasu s nimi a respektu k této skutečnosti a možnosti kolektivu si nějakým zpúsobem dodržení pravidel vymoci, nebo toho, kdo je nebude respektovat ze společenství vyloučit.
Co se týká moci, zapadá do této představy docela dobře také. Moc (nad lidmi) není možná bez kolektivního vědomí, které moc respektuje, ať už je dúvodem respektu prospěšnost takového stavu pro kolektiv, nebo jen hrozba násilné interakce (takový respekt ale nemá perspektivu příliš dlouhého trvání).
Touha po moci, jako motivace pro veškeré lidské konání? To je pro mě těžko pochopitelné, snad jsou i jiné motivy, ne?
TSO a utopie – dúkazy pro tvrzení, že společenství organizované podle pravidel TSO je čirou utopií vycházejí z tvrzení, že lidé jsou takoví a nebo makoví, což se dá doložit pomocí statistických údajú. Mám takový pocit, že se zapomíná na to, že egzistence lidské společnosti probíhá v čase, a že se mohou projevit faktory, které nejsou v současnosti zjevné, které mohou procesy vývoje urychlit. Totality nemají jinou možnost než stupňovat represi lidí, zákonitě tedy musí jednou dojít ke změnám, které se projeví v nerespektu k totalitní moci, k pádu totality. Otázka je, jestli se vývoj bude opakovat v nové totalitě, jak už je zvykem, nebo ne. Pravidla TSO dávají šanci jít cestou netotalitní společnosti. |
admin tso 09.10.2010, 13:16:47 |
Reagovat |
zmp napsal: Odpověď Jakubovi Maškovi (právo a povinnost):
|
admin tso 09.10.2010, 13:07:20 |
Reagovat |
Tomáš napsal: Vážení diskutující. Zaujala mě Vaše polemika na téma práva a povinnosti.
Právo dané zákonem a právo silnějšího lze sjednotit, neboť právo silnějšího není než právo dané zákonem, jež uzákonil silnější. Společné je tu to, že obojí je dáno vůlí člověka (ať už jde o svévoli jedince, či o kompromis skupiny hlasujících). U morálního práva není původcem vůle člověka, ale cosi jiného (své svědomí neovládáme, maximálně ho můžeme ignorovat).
Ve vztahu k zákonnému právu jde tedy o to, že zákon nedává nikomu jinému právo dotyčného za takové chování trestat, či si na něm cokoli vynucovat. Ve vztahu k morálnímu právu to znamená, že takové chování je v souladu se svědomím a proto nezpůsobuje např. výčitky svědomí. Právo je tedy jakousi zárukou toho, že za tímto právem oprávněné chování nebudeme (v daném kontextu) pykat.
Jak je to s povinností? Je pravdou teze, že každé právo souvisí s nějakou povinností?
Toto však není povinnost, o které zde byla řeč v předešlé diskusi. Tam byla řeč o povinnosti oprávněného a o povinnosti tzv. povinného. Týká-li se právo více než jednoho subjektu (má-li mít pro společnost nějaký smysl a má-li být vymahatelné, je to vlastně vždy), potom samo o sobě zaručuje oprávněnému, že muže něco dělat, čímž zároveň zaručuje, že ostatní mají povinnost tuto možnost respektovat. V tomto ohledu souhlasím s panem Lhotákem.
Co se týče práv a povinností v TSO, chápu to tak, že TSO je postaveno na ústavních zákonech, které jsou vždy svázány s nějakou povinností oprávněného. TSO tedy usiluje o jakousi rovnováhu mezi právy a povinnostmi na obou stranách, tzn. nečiní z nikoho povinného, aniž by mu zároveň nedalo nějaká práva a obráceně, nečiní z nikoho oprávněného, aniž by mu zároveň nedalo nějaké povinnosti. Tj. z pohledu ústavy TSO není nikdo jen oprávněný a nikdo jen povinný. Jaké jsou výhody takové rovnováhy? Za předpokladu, že povinnost svázaná s nějakým právem bude určena správně, je tato rovnováha dle mého názoru zárukou toho, že nikdo nebude díky takovým zákonům zvýhodněn oproti někomu jinému. Proto je mi tato snaha o rovnováhu sympatická. Je zde ovšem otázka, položená už panem Lhotákem, cituji: „podle jakého morálního imperativu se ke každému právu váže nějaká povinnost, a jaká by ta povinnost měla být?“.
Teze pana Lhotáka – cituji: „Právo a povinnost nejsou duální pojmy ve vztahu k jednomu subjektu, ale vyžadují dvě strany, oprávněného a povinného.“ je tedy pravdivá, ale protože se vůbec netýká TSO a její snahy o rovnováhu práv a povinností, nelze ji považovat za námitku proti TSO. Pan Lhoták vlastně jen říká, že principy, které se TSO snaží aplikovat při deklarování práv, nejsou pro právo principy samozřejmými.
Otázkou však zůstává, zda-li právo, které není v duchu TSO spojeno s povinností oprávněného (odpovědné právo), může být spravedlivé. A pokud ano, jak náročné je v takovém systému v porovnání s TSO spravedlnosti práv dosáhnout. |
admin tso 09.10.2010, 13:15:53 |
Reagovat |
zmp napsal: Odpověď Tomášovi (právo a povinnost):
|
admin tso 09.10.2010, 13:06:26 |
Reagovat |
Miloš napsal: Panečku, tak to je tedy diskuze, jaká tu dlouho nebyla! Klobouk dolů před všemi zúčastněnými. Radost pohledět, jen je problém vše pochopit, jak je to „filozofické“…
Jsem rád, že jste se zapojil do debaty, pane Lhotáku
Je potřeba si uvědomit jednu věc. VŠICHNI JSME NA JEDNÉ LODI! Proto by mělo být v zájmu nás všech, abychom společně hledali řešení. Já znám TSO teprve něco přes půl roku, ale obdivuji jeho tvůrce ze schopnosti něco takového vymyslet a zkombinovat. Sice je to „od zeleného stolu“, avšak nemyslím si, že by to bylo jen proto zcela špatné. Věřím, že hlavní myšlenka je správná, jen je potřeba „odladit“ detaily. I když to bude zdánlivě „vychytané“, určitě se při případném zavedení do praxe najdou další problémy, které bude třeba ošetřit. Nesmíte být zase tak přehnaně kritický, dokonalé to nebude nikdy, je to „živý organismus“. Jen se podívejte kolem sebe, jak se dennodenně musí řešit problémy, a to i po několika staletích funkcionality. Podle mě je malicherné „slovíčkařit“. To dělají jen nepraktičtí „filozofové“, praktici hledají řešení…
Máte zcela jistě obrovské praktické zkušenosti. Zavrhovat cokoli je snadné, zkusme ale hledat řešení. Zajímalo by mě, jestli jste v TSO našel vůbec něco, s čím souhlasíte, případně co byste ještě skousl… A jestli je něco, s čím nesouhlasíte, tak jak byste to řešil Vy? |
admin tso 09.10.2010, 13:05:44 |
Reagovat |
Radim Lhoták napsal: Pane Pospíšile, dodatečně jsem si přečetl Vaši odpověď Alešovi. Je plná vzletných představ a křesťanské rétoriky, dobře tam mluvíte o výchově, mám z toho pocit, že nejste poctivý, protože takové duchovní a morální základy jsou naprosto neslučitelné s osvícenským liberalismem, na němž je postaveno TSO. Tady Vám zcela přestávám rozumět. |
admin tso 09.10.2010, 13:10:34 |
Reagovat |
zmp napsal: Odpověď Radimovi Lhotákovi (nepoctivost):
|
admin tso 09.10.2010, 12:54:57 |
Reagovat |
Aleš napsal: Dobrý den vážení přátelé,
1. jak tedy vzniklo právo? Co to je vůbec právo?
2. Myslím si, že člověk se rodí bez práva. Proto právo existuje až jako výmysl lidí (resp. podchycení sociálních zákonitostí a formulovaných jako zákony). Např.Deklarace – Listina lidských práv a svobod.
3. Co je to povinnost? Jak vzniká,kde se bere a kdo mi ji jako dává?
4. Protože stavíte proti sobě či vedle sebe povinnost a právo – já si dovolím k tomu dát příčinu. |
admin tso 09.10.2010, 12:56:19 |
Reagovat |
Radim Lhoták napsal: Dobrý den, Aleši, nejstarším vztahem práva a povinnosti je vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Věřitel, jako ten, kdo něco poskytl, svěřil či zapůjčil, je ve stavu toho, kdo věří (viz samotná slova věřitel, svěřovat), že vzniklý dluh bude splacen, dlužník potom je ten, kdo se zavazuje slibem dluh uhradit. Jelikož však na sliby se snadno zapomíná, stává se velice záhy závazek dlužníka povinností a věřiteli vzniká právo od věřitele svůj dluh vymáhat, případně věřitele trestat, pokud nedostojí svojí povinnosti dluh splatit. V dávných dobách věřitel získává právo i k velmi krutým trestům, protože zapomnětlivost či věrolomnost dlužníků bývá bezmezná. Toto právo je pak zakotveno ve smlouvě, aby nevznikaly pochyby, kdo je věřitel a kdo dlužník. Vzniká tak právo obligační.
S rozvojem organizovaných společenství se pojem důvěry a slibu rozšiřuje na vztah mezi občany a občinou (z ruského obščina – věc společná, viz také původ slova občan), tedy vyšším společenským celkem, který se vyznačuje společným vlastnictvím zdrojů. Ve své podstatě jde o totéž, tzn. občanům se svěřují společné statky k jejich užívání, a zároveň je od nich vyžadována odpovídající péče o ně. Právo těžit ze společných statků je svázáno s povinností dbát o jejich dobrý stav. Kolektivní vlastnictví půdy ukládá všem povinnost na ní pracovat. To je pak zakotveno společenskou smlouvou.
V souvislosti se vznikem soukromého vlastnictví zdrojů (půdy) se konstituuje právní vztah mezi majitelem, tím kdo poskytuje či svěřuje svoje prostředky, a pachtýřem, tím komu je půda svěřena k obhospodařování. Za toto svěření vzniká pastýři povinnost odvádět majiteli z výtěžku a také půdu zušlechťovat.
Z těchto dvou základních právních vztahů je zjevné, že povinnost je výrazem závislosti či nesvobody jedince. V prvním případě jde o to, že jedinec svoji individuální svobodu dobrovolně obětuje ve prospěch celku. Celek potom, jako silnější subjekt, garantuje svobodu všech jako kolektivní jistotu. V druhém případě již nejsme daleko od otrocké závislosti povinného proti oprávněnému vlastníku. Z toho plyne, že soukromé vlastnictví zdrojů je samotným základem vztahu práva a povinnosti, je tedy jeho příčinou a zároveň z něho dělá nedobrovolný úděl bezmoci.
Se vznikem států a velkých společností se tyto základní právní vztahy začínají zobecňovat tím, že se fungování tak velkých celků podrobuje morálnímu imperativu. Vznikají ústavy, které konstituují postavení občanů ve smyslu společného dobra, které stát jako celek přináší, nebo by měl přinášet všem lidem, kteří na něm mají účast. Vytvářejí se zákony jako celý komplex práv a povinností, které mají toto dobro zavádět, a přestává být patrné, kdo co dává, či svěřuje a čím je za to povinován. Pouze pokud každému je zřejmé, co za každou povinnost získává, jaký prospěch a kým je mu dán, a pokud je s tím ztotožněn, můžeme mluvit o konsenzuálním právním řádu. Bohužel, právě otázka dobra pro všechny, moderní doba to nazvala veřejný zájem, podléhá filosofickým, hodnotovým a morálním soudům, které v dané době a společnosti nabývají vrchu. Zmatek v těchto otázkách vede k naprosté ztrátě smyslu práva. Kdekdo volá po všelijakých právech, aniž by si vůbec uvědomoval, o co mu ve skutečnosti jde.
Do toho všeho ještě vpadá otázka moci. Moc sama o sobě nemá spojitost s právem, tedy s právem kodifikovaným ve smyslu práva a povinnosti. Mocní nemají žádnou potřebu zaštiťovat se právem. Nemají také žádné povinnosti. Tak také vznešené stavy nevyžadují mezi sebou zajištění slibu právním vztahem. Ve stavu moci je přirozeně obsažena svoboda do té míry, že slib nevytváří povinnost, nýbrž jeho dodržení je otázkou cti, jejíž ztráta se netrestá podle zákona, ale propadnutím do nízkého stavu či přímým soubojem. Pouze moc svěřená, či chcete-li, delegovaná, má atribut odpovědnosti, který ovšem nelze dát do rovnítka s povinností. Každá moc musí nést v sobě vysokou míru svobody, aby se vůbec mohla uplatnit. Nelze ji zatěžovat povinností a právem odplaty, pokud má vládnout ku prospěchu ostatních.
V moderních státech jsou ovšem zákony a právní vztahy určeny lidu, jako stavu bezmocných, jsou jejich uchlácholením, vytvářejí dojem, že jejich povinnosti se řídí něčím objektivním, nějakým vyšším morálním řádem, že nejsou pouhým právem mocných na nich samotných, když z onoho prvotního dávání (poskytování či svěřování), se už vytratil původní smysl i obsah, a jde již o pouhé ovládání. Zde se dostáváme k absurditě toho, co dnes nazýváme demokracie a rovnoprávnost. Lid si volí státní moc, a tato moc vymýšlí zákony, skrze něž se lid stává otrockým stavem ovládaným oligarchií jako mocí, která už nic lidem nedává. Dnes už i základní sociální „jistoty“ si musí otroci zaplatit z vlastních daní a odvodů, zatímco elitní hospodářské a finanční vrstvy jen těží a bohatnou, aniž by za to lidem cokoliv poskytovaly.
Největší blamáží je Listina základních lidských práv a svobod. Zde se prostý nárok minimální moci nutné k životu staví jako právo, jako právo na život. Pojem práva se zde mění v cosi, co nemá s právem vůbec nic společného. Morální podtext užití práva v tomto smyslu by mohl být vyjádřen tím, že jedinec dává svůj život ve prospěch celku, čímž by ten celek mu měl být čímsi povinován. Snad tím, že ho má povinnost při tom životě zachovat, já nevím. Ve skutečnosti ovšem celá ta Listina říká, že základní práva člověka jako osoby jsou nedotknutelná jinou osobou, mohou však být omezena zákonem. A jsme u zrůdnosti celé věci (viz odkaz na můj článek uvedený výše).
Napsal jsem svůj příspěvek poněkud chvatně, protože není prostor, abych se mu věnoval do hloubky. Tak snad to nevyvolá ještě větší zmatek a nepochopení. |
admin tso 09.10.2010, 12:58:06 |
Reagovat |
Aleš napsal: Dobrý den přátelé,
Ohledně vzniku práva povinnosti mi tu připadá ještě do úvahy „právo silnějšího“… Možná, že není důležité, jak vzniklo první právo a z něj první povinnost. Ale nevím.
Vrátil bych se k právu a povinnosti. Takže právo a povinnost se týká člověka. Je tedy člověk příčinou práva a povinnosti?
V souvislosti se vznikem soukromého vlastnictví půdy či dalších přírodních zdrojů zde dle mého názoru nastupuje pojem MOC. Moc souvisí s tím, že silnější si své právo (ať oprávněné či neoprávněné) prosazuje silou, mocí.
K čemu ale potom povede takový model?
Jde snad o to, aby zde vládla slušnost, spravedlnoist a ne ten,kdo je silnější.
|
admin tso 09.10.2010, 12:59:20 |
Reagovat |
Aleš napsal: Momentka ze života: Ve vestibulu na hlavním nádraží visí obrovský volební plagát s heslem:
Tak to je princip zastupitelské demokracie, že tu kdejaký samozvanec může rozhodovat a to legitemně o mně a o věcech, které se týkají mne v mé obci.
Právě toto svévolné – ale nyní legitimní rozhodování mocných zastupitelů, kterých se věc netýká namísto bezmocných občanů, kterých se problematika týká, ale nesmějí (díky takovým zákonům) rozhodovat o sobě! – to je ten moment, který vidím jako největší zločin na lidské svobodě. To vnímám jako geniální podvod, a to celosvětový podvod tzv. zastupitelské demokracie na občanech. Obalamutili lidi nějakými sliby.
|
admin tso 09.10.2010, 13:05:07 |
Reagovat |
Radim Lhoták napsal: Odpověď panu Pospíšilovi: Buď jste tak zaujatý, nebo zabedněný, že jen hledáte nějaké formální spory, aniž byste pochopil smysl toho, co píši. Takový vztah samozřejmě mohu uložit, pokud to má smysl, či morální a všemi uznávaný důvod, nelze ale mluvit o dualitě jako o nutném pravidle.
Odpověď Alešovi: Dobrá Aleši, ve svém příspěvku jste jasně projevil svoji vůli k moci. Snad se shodneme na tom, že vůle k moci je základní hybnou silou v dění mezi lidmi. V TSO vidíte cestu k zajištění vlastní moci tím, že Vám dává právo veta. V tom se ale mýlíte. Právo veta Vám samo o sobě ještě žádnou moc nedává. Právo veta je privilegiem mocných. Právo veta můžete mít teprve tehdy, pokud nějakou moc již máte. V opačném případě Vás o to právo někdo velice rychle připraví. TSO má mezi svými principy rovnost. To je jeden z jeho přeludů. V žádném společenství neplatí rovnost mezi lidmi. O Vaše právo veta Vás snadno připraví ti, kdo v dané obci získají vliv jako reálnou moc, bez ohledu na nějaká sociální či právní schémata. Čím si tu moc získají, nyní nechme stranou. V každém případě, pokud se budete příčit jejich záměrům, velice snadno zajistí, aby Vás občanský soud usvědčil ze svévolného zneužití Vašeho práva veta. To lze velice snadno, protože lidé většinou nemají schopnost rozlišit dobro, které přesahuje jejich osobní zájem, natož pak objektivní pravdu, sledují především svůj subjektivní účel, jak dosáhnout co nejvyššího prospěchu. Mocní (dejme tomu vedoucí podnikatelé) je skrze sliby získají na svoji stranu, a pokud lidé nebudou mít duchovní vedení (za něco takového rozhodně nepovažuji volené metodické složky horní trojčlennosti pracující na bázi selského rozumu) a bude je zajímat jen materiální prospěch, podaří se to velice snadno, čímž Vás zbaví občanských práv. Pár takových případů, a většina lidí si ze strachu už bude velmi rozmýšlet, zda použít svého práva veta.
Předpokládám, že jsme si již ukázali, že povinnost nelze předpokládat automaticky jako duálního průvodce práva u jedné osoby. Jestliže však přesto chceme v takovém vztahu povinnost ukládat, musíme říct, podle jakého morálního imperativu se ke každému právu váže nějaká povinnost, a jaká by ta povinnost měla být. Zdůvodnit něco takového přináší mnoho obtíží. Předně nelze povinnost vztahovat ke každému právu. Viz právo obligační. Dále, jestliže k nějakému právu hned schytám nějakou povinnost, je otázka, zda o takové právo budu vůbec stát, zda se raději neseparuji třeba jako nezávislý rolník a na celou obec se vykašlu. Doufám, že v této idealizované rovnostářské společnosti nebudu nucen být součástí nějaké obce, resp. budu mít možnost si vytvořit vlastní nezávislé společenství podle vlastních zákonů a pravidel. Pokud ne, jsme zase v nové totalitě, která mi přikazuje, jak a v jakých sociálních vztazích musím žít.
Nejhroznější na celém TSO je, že se opírá o ideály osvícenství, (rovnost, volnost, bratrství), o tytéž ideály, jejichž realizace vedla k nezrůdnějším totalitám v dějinách lidstva. Ano, v takto rovnostářsky pojaté společnosti, postavené na planých humanistických ideálech, se vždy uplatní právo silnějšího, a to bez jakýchkoliv morálních skrupulí. A toto právo má jediný výklad: Vítěz bere vše. To myslím už historie potvrdila. A člověk se nepoučí. Bohužel, právě ideály osvícenství jsou oním morálním imperativem, na kterém staví TSO vše, včetně otázky práv a povinností, morálním základem, který nemá přirozené ospravedlnění. To prostě nikdy nefungovalo a nikdy fungovat nebude. Neznám v historii skutečnou duchovní sílu, která by něco takového hlásala mezi všemi lidmi. Všechny života schopné a stabilní sociální systémy minulosti byly postaveny na nerovnosti, na hierarchii, na stavovských či kastovních řádech, protože moudří mužové věděli, že tak jako lidský organizmus má svoji vůdčí mohutnost v hlavě a rozumu, tak vše v kosmu je organizováno hierarchicky a podle svého určení tak, jak to stanovil vyšší řád přírody, od hlavy k patě.
Žádný přirozený společenský organismus nemůže fungovat bez autorit, spravedlivé je, aby těmito autoritami byly autority přirozené, aristokratické, nikoliv lidé, kteří se zmocnili bohatství na úkor druhých, aby to byli starší v rodě, moudřejší a vzdělanější, silnější a schopnější, zkrátka ti, u nichž ostatní nemají problém je respektovat. Není touhou každého rozhodovat a vládnout, většina lidí touží po tom, podvolit se spravedlivé a moudré síle, která vede celek ke společné moci, která převyšuje moc každého jedince. Navíc, nikoho nenaučíte morálce ani slušnosti bez úcty k autoritám. Dobrým příkladem přirozeného sociálního řádu je učení Konfucia a na něm postavená organizace starověké Číny. 2000 let ten řád fungoval, 2000 let stability a vnitřního konsenzu opřeného o duchovní autority naprosto netriviálních učení transcendence – konfucianismu, taoismu a buddhismu. Nechtějme, proboha, zavádět nějaká schémata sociálního řádu vymyšlená od stolu jen proto, že se nějaká chytrá hlava chtěla učinit zajímavou! |
admin tso 09.10.2010, 13:09:33 |
Reagovat |
zmp napsal: Odpověď Radimovi Lhotákovi (formální spor):
|
admin tso 09.10.2010, 13:14:37 |
Reagovat |
zmp napsal: Věcné připomínky (odpověď Radima Lhoták Alešovi 02):
|
admin tso 09.10.2010, 13:22:54 |
Reagovat |
Radim Lhoták napsal: Pane Pospíšile, z Vašich některých dedukcí jsem u vytržení. Neupírám Vám vzdělanost, možná i slušný rozhled, ale tím svým rozumem, účelově podmíněným myšlením, všechno vždycky tak nějak zamuchláte, že by se v tom ztratil i sám velký logik Aristoteles. Píšete:
„aby měl věřitel právo vymáhat úvěr, musí (má povinnost) úvěr nejdříve poskytnout.“ To tedy slyším poprvé, že někdo je povinen druhému něco půjčit, můj ty světe…Vy snad jste schopen dát do rovnítka i chtít a muset a z chtění udělat povinnost. K duální větě: Zkuste jít do spořitelny a tvrdit jim, že máte právo si od nich půjčit. Pak mi přijďte říct, jak jste dopadl.
„Znáte snad lidský organismus, který řídí hlavou a rozumem např. tep svého srdce?“ No myslím, že centrální nervová soustava má hlavní podíl na fungování celého organismu. Nicméně, stačilo si namísto lidský organismus (můj nepřesný výraz) dosadit člověka jako celek.
Cituji: „Žádný přirozený společenský organismus nemůže fungovat bez autorit…“ Jak by nedocházelo, když je rodinám naordinována ze zákona rovnost namísto toho, aby fungoval muž jako hlava rodiny.
„Jen otrocká povaha touží podvolit se!“ Takže Vy se nepodvolíte ústavě TSO, protože po ničem takovém netoužíte…?
K Vašemý výroku o Konfucianismu: Takže 2000 let stabilně fungující a prosperující civilizace Číny bylo mraveniště a vlčí smečka. Kdežto dnes jsme kulturní, vzdělaná a civilizovaná společnost, která si zaslouží TSO. No, jen s tou stabilitou to nějak pokulhává, žádná generace moderní doby nepamatuje společenské či politické uspořádání, které by vydrželo déle, než 50 let. A těch ukrutných válek a masakrů, co jsme již zažili, to nám mají staří Číňané co závidět.
„Odkud myslíte, že schémata svého stvoření zaváděl Stvořitel?“ A Vy jste s ním o tom mluvil?
„povinnost rodičů sloužit dětem (péče)“ Snad si myslíte, že rodiče si dobrovolně pořizují děti proto, aby jim museli sloužit? Není to mimo jiné proto, že si jimi posilují vlastní společenství a také pořizují někoho, kdo jim to je povinen oplatit ke stáru opačnou péčí? „právo dětí na službu rodičů (péči)“
Máte děti? To jsem zvědav, co řeknete, až za Vámi přijde synek a prohlásí: Taťko, ty jsi povinen mi sloužit…! |
admin tso 09.10.2010, 13:34:29 |
Reagovat |
zmp napsal: Odpověď Radimovi Lhotákovi (komentáře k připomínkám):
|
admin tso 09.10.2010, 13:03:40 |
Reagovat |
zmp napsal: Odpověď Alešovi (příčina práva a povinnosti):
|
admin tso 09.10.2010, 13:00:11 |
Reagovat |
zmp napsal: Věcná připomínka k Radimovi Lhotákovi (odpověď Alešovi):
|
admin tso 09.10.2010, 12:48:05 |
Reagovat |
Aleš napsal: 1. V diskusi se mi zcela nevyjasnilo to, zda právo a povinnost jsou duální a nebo je zde trojnost a to díky existenci člověka, a to jen tehdy, kdy oprávněného a povinného představuje jedna osoba.
|
admin tso 09.10.2010, 12:49:19 |
Reagovat |
zmp napsal: Odpověď Alešovi (oddělení práva od povinnosti):
1/ Každý rolník má právo sklízet úrodu z pole na němž má povinnost řádně hospodařit (pracovat). Vynutí-li si někdo jiný (panovník, zástupce lidu, generál, loupežník atp.) právo na podíl z rolníkovy úrody (desátek, daň, kontribuci, lup), tu odděluje právo (na úrodu) od povinnosti (pracovat).
2/ Ač právo s povinností úzce souvisí, např. jako příčina a následek, přece jsou dvě zcela různé věci.
V případě domobrany platí: a/ právo domobrany = právo operativně rozhodovat (panovat). b/ povinnost domobrany = povinnost operativně napravovat (pracovat).
V případě ZŽP platí: a/ právo na ZŽP (nikoliv právo na ZPP) b/ povinnost = ZPP (nikoliv povinnost ZŽP)
Právo pracovat se netýká ZPP, ale pracovat nad rámec ZŽP (v HO, na zahrádce, v domácnosti apt.).
Cituji: „co by za to někdo dal, aby mohl pracovat“ Odpovídám: Zde je třeba odlišit touhu „pracovat za mzdu“ (vyhladovělý nezaměstnaný, či nemocný) od touhy „pracovat kvůli seberealizaci“ (přezaměstnaný otrok, či nemocný)…
-zmp- |
admin tso 09.10.2010, 12:43:34 |
Reagovat |
Radim Lhoták napsal: TSO je navržen v duchu vědeckého schematismu, jako takový má svůj půvab, ale zároveň je to jeho hlavní slabina. Trojčennost, dualita, schema, které vypadá velmi přesvědčivě. Bohužel i přes velmi dobrou základní ideu, ve výsledku, pokud se má brát jako řád, který se bude jen vylepšovat, ale v základu bude jeho schéma zachováno, jde zase jen o vědeckou utopii. Nejvíce se to projevuje právě v otázce práva. Právo a povinnost rozhodně nejsou duální pojmy. Právo od všech věků představuje nárok silnějšího vůči slabšímu. V morálním interpretaci jde potom o právo toho, kdo něco dává, vůči tomu, kdo něco přijal. Ten, kdo něco dává, má přirozené právo vložit svoji ruku do sféry moci toho, kdo přijal a požadovat za to odplatu. Povinnosti jsou potom práva druhých na nás. Povinnost máme pouze vůči někomu, komu dlužíme za to, že nám poskytl něco pro nás potřebného, co jsme si nemohli zajistit sami. My jsem mu za to povinováni odpovídající odplatou. Až mu splatíme, naše povinnosti končí a jsme mu rovni. Právo ani povinnost nemají trpnou roli, nýbrž existují pouze ve vztažnosti dvou subjektů. Nikdo nebyl nějakým právem obdařen ani ho neutrpěl. Totéž platí pro povinnost. Svobodný člověk je takový člověk, který nemá vůči nikomu povinnosti. Tak nelze například právo vladaře spojovat s jeho povinností dobře vládnout. Jeho práva přirozeně vyplývají z jeho moci tím, že svoji vládou svým lidem poskytuje významnou existenční hodnotu. Pokud vládne špatně a jeho vláda lidem nic nepřináší, neřku-li jim škodí, pak může být svojí vlády zbaven. Nemůže ale za ni být po právu trestán, pokud se při svojí vládě neprovinil něčím proti obecné morálce. Ještě markantněji to bije do očí v případě duchovních elit. Mudrc či stav duchovních mají jistě právo požívat jistých výhod a privilegií ve společenství, protože přinášejí lidem hodnoty nejvyšší, poznání, osvětu, výchovu. Žádné duchovní síle však nelze ukládat povinnost být moudrá ani způsob, jak má svoji moudrost předávat dál, a pokud svoji povinnost nesplní, tak ji za to trestat. To je naprosto absurdní, zvláště když uvážíme, že by o něčem takovém měl rozhodovat občanský soud, který nemá třeba o moudrosti ani ponětí. Sám není moudrý ani za mák. Nyní přemýšlejte o spojení moudrý či osvícený vládce. Našlo by se jistě mnoho dalších příkladů, kde tento princip duality práva a povinnosti selhává. Navíc se neberou v úvahu přirozené nerovnosti mezi lidmi. Stejná práva a povinnosti nemohou mít například otec, matka a děti v rodině. |
admin tso 09.10.2010, 12:43:54 |
Reagovat |
Radim Lhoták napsal: Oprava: Právo a povinnost nejsou duální pojmy ve vztahu k jednomu subjektu, ale vyžadují dvě strany, oprávněného a povinného. |
admin tso 09.10.2010, 12:46:19 |
Reagovat |
zmp napsal: Odpověď Radimovi Lhotákovi (TSO je vědecká utopie):
|
admin tso 09.10.2010, 12:47:19 |
Reagovat |
Radim Lhoták napsal: Dobrý den pane (nebo paní?) „zmp“.
Tak jako si matematika nemůže dělat nárok na objektivní popis světa, tak ani výroková logika není sama o sobě cesta k poznání pravdy, a to ani v případě, že ji používáte korektně, což není Váš případ. Ve své argumentaci používáte výrokovou logiku a sylogismy zcela svévolně a účelově si konstruujete předpoklady, které jsem nevyslovil, abyste obhájil svoje stanovisko. Což je nejen nemoudré, ale rovněž nerozumné. Vůbec mi nevadí „nemilosrdná“ reakce, pokud by šlo alespoň o analyticky správný rozbor, což bohužel o Vašem vyjádření říci nelze. Je tak plné omylů a účelových fikcí, že mám problém odkud ve své reakci začít.
Tak předně, žádný tvor na světě, ani ten lidský, nevstupuje na svět s nějakými právy. Kde jste na to přišel? Právo je ryze lidský pojem a vyjadřuje situaci, kdy jedna strana má konvenčně či morálně danou možnost svoji mocí zasahovat do sféry moci někoho druhého. Listina základních práv a svobod jedince je čirá fikce, viz můj článek, který najdete na adrese http://deliandiver.org/2009/03/otazka-lidskych-prav-a-svobod.html
Dále, právo a povinnost nejsou duální pojmy ve vztahu k jednomu subjektu, tzn. z nějakého práva nevzniká konkrétní povinnost, a stejně tak z nějaké povinnost nevyplývá konkrétní právo. Tuto dualitu nemáte čím obhájit, pokud budete ve svém uvažování alespoň trochu poctivý. A je-li toto jedním z pilířů TSO, nachází se celý koncept na scestí.
Věty a), b), jak jste je označil, se samozřejmě nevylučují. Nevím, z čeho soudíte, že právem silnějšího je od někoho vynucován dar. To jste si vykonstruoval výrok, který nemá platnost ani jako zvykem zavedená konvence, natož pak jako přirozená premisa, o níž není nutné pochybovat, a na něm stavíte další argumentaci. To je nepřijatelné. Právo silnějšího je dáno buď jako právo vítěze v boji, nebo jako právo toho, kdo je schopen poskytnout více, než onen slabší, jistější ochranu, bohatší existenční zázemí, více hodnot, které dokáže vydobýt. Co dávat má proto silnější slabšímu, nikoli naopak. Slabší potom obvykle potřebuje silnějšího ku pomoci a podle toho se k němu také obrací, ne naopak. Pokud tedy silnější z titulu své větší moci něco dává slabšímu, právem od něho požaduje za to odplatu ve formě povinnosti. To je zcela přirozené a není na tom co rozporovat. Je zcela chybné používat v tomto smyslu pojen „dar“. To je opět Vaše účelová manipulace. Pokud něco darujeme, nepožadujeme za to odplatu, což se ovšem vymyká přirozeným vztahům mezi lidmi, pokud je nechcete a prirori vnímat jako altruistické.
Jestliže jsem mluvil o právu vladaře vyplývající z jeho moci, nikterak jsem neřešil otázku, jak této moci nabyl. Předpokládejte, že byl zvolen demokratickou cestou. Nikde z mého tvrzení nevyplývá tautologie, o jaké mluvíte. Navíc Vámi použité spojení „právo moci“ je naprosto nesmyslné. Neexistuje nic, jako právo moci, existuje pouze moc, jíž dotyčný disponuje či nikoliv. Opět manipulativní a navíc sugestivní tvrzení opřené o lživý a účelový předpoklad, jaký neexistuje, navíc i Váš vlastní výrok je logicky chybný.
Stav duchovních: Ano, skutečně práva či privilegia tohoto stavu jsou mu dány, ale nikoliv shůry jako něco přirozeného, ale společenstvím, které si tohoto stavu váží a chápe smysl i obecný přínos jeho existence. Což zjevně opět není Váš případ. Samozřejmě že nikoho moudrého neutvoříte tím, že mu uložíte povinnost být moudrý. Nikdo nemusí být moudrý, buď moudrý je, či není, a toto nepřísluší posuzovat každému, koho si zamanete přizvat k takovému soudu. Stav moudrých dnes neexistuje, a Vám zjevně nechybí, nicméně v minulých organických společenstvích existoval, a tato existence byla oprávněná na základě tradice, čili zkušenosti, že je dobré pro celé společenství, aby si tohoto stavu vážil a naslouchal mu. Rozhodně nemůže být ustaven na základě nějakého schématu. Nějaký účelově svolaný občanský soud to samozřejmě nemůže vůbec dohlédnout. Lidské společenství je příliš složitý organismus na to, aby se dalo řídit podle jakéhokoliv schématu, natož tak zjednodušeného, jako je TSO. Bez moudrosti, bez výběru přirozených autorit, silných autorit, které následně rozhodují, stejně tak bez tohoto lidského rozhodování v aristokratické hierarchii nelze očekávat žádnou změnu k lepšímu. Totalita přímo těží z idejí rovnosti, rovnoprávnosti, účelových schémat a ideologií, které nelze překonat novým schématy, byť by se zdály sebelepší. Takových podobných schémat již sama totalita přinesla a snažila se uvést do praxe na tucty. Výsledkem byla vždy zase a jen nová totalita.
Váš příspěvek je důkazem, jak lze „reálně a logicky“ přemýšlet úplně špatně, a na takové racionalitě postavený společenský řád bych opravdu nechtěl zažít. Je mi líto. |
admin tso 09.10.2010, 12:52:01 |
Reagovat |
zmp napsal: Odpověď Radimovi Lhotákovi (TSO je utopie 02):
|
admin tso 09.10.2010, 12:52:55 |
Reagovat |
Radim Lhoták napsal: Vážený pane Pospíšile, Vaše vystoupení v této diskusi jasně ukazuje, nakolik jsou prázdné a vykonstruované pojmy v TSO typu „reálná logika“, „sociální trojčlennost“ a p., nakolik je racionalistické podepření jakéhokoliv schematického konceptu nejisté a zavádějící. Proto žádný takový koncept, pokud je založen na té Vaší reálné racionalitě, nemůže fungovat. Je jen jedna matematika, je jen jedna logika, je naprosto uchýlené mluvit o lepší „reálné logice“ a horší „nereálné logice“ atd. Důkazem je Váš vlastní reálně logický postup vůči mým námitkám. Stačilo Vás jen maličko rýpnout na začátku tím, že TSO je utopie, a celá Vaše argumentace je vedena emocemi a subjektivním účelem, jehož jediným cílem je vyvrátit moje teze. Nikoliv pochopit pravdu. To je příklad, jak nemožné je opírat se o konsenzus v rovnostářsky koncipované společnosti, jehož má být dosaženo racionální argumentací a jejím konečným většinovým uznáním. Pravda je sice jen jedna, ta objektivní, ale my k ní nemáme přímý přístup, nemáme žádný nástroj k přímému uchopení objektivní reality. Takovým nástrojem není rozum, ani logika, ani „reálné poznání“, ani empirické neosobní či vědecky nezaujaté zkoumání.
Jedním z hlavních způsobů, jak se dobrat pravdy, je zkušenost, ale dlouhodobá zkušenost generací odražená v tradicích a způsobech přirozené lidské organizace. A tato zkušenost jasně ukazuje, že rovnostářská společnost bez přirozených autorit a rozhodování těch nejlepších a nejmoudřejších, postavená na rozumu a pouhém chtění zapálených jedinců nikam nevede. Pokud TSO je programově namířena proti autoritám, je odsouzena k neúspěchu. Bez přirozených autorit a jejich nezávislé duchovní opory není konsenzu, neexistuje harmonie v nerovnosti, nelze vytvořit funkční organické společenství. Nejsem schopen Vám svoje teze zdůvodňovat, protože Vy vůbec nejste připraven mi naslouchat.
Nemá smysl, abych se tady s Vámi dohadoval na formulacích a jejich logické správnosti. O to totiž vůbec nejde, i když by pro mě nebyl problém dokázat, jak logós ve Vašem případě je pouhou karikaturou toho pojmu. Je to ale jen zbytečná ztráta myšlenkové energie. Nemá smysl vůbec argumentovat proti člověku, který opatřuje základní pojmy svými účelově vytvořenými přívlastky, aby se vyhnul exaktnímu důkazu. Svévolně si manipulujete s pojmy, jako je právo, povinnost, darovat, dávat, svévolně těmto pojmům přiřazujete významy, jaké se Vám v daném kontextu hodí, dokonce ve snaze zcela zatemnit pochopení toho, co jsem napsal, svévolně zaměňujete pojmy, jaké jsem užil, slovy jiným i (byl obdařen, místo nabyl), vsouváte si svoje slova do mých výroků (byl obdařen volbou), atd., atd. Tady se prostě není čeho chytit, není z čeho vycházet, protože Vašim cílem není najít konsenzus, ale tvrdě prosadit svoje mínění, vystupujete jako autorita, která má právo stavět se do role arbitra o tom, jaký soud o TSO je správný a jaký ne, protože Vy jste jeho nositel, možná se už vidíte i jako Stvořitel, a Vy budete ona první reálná autorita v TSO, která ho nakonec definitivně pohřbí, protože jste přirozeně sám svojí osobností s ním v rozporu, což nepovažujte jako kritiku Vaší osobnosti, ale vztáhněte si to jako kritiku TSO. |
admin tso 09.10.2010, 12:54:03 |
Reagovat |
zmp napsal: Odpověď Radimovi Lhotákovi (TSO je utopie 03):
|
admin tso 09.10.2010, 12:41:47 |
Reagovat |
qed napsal: Autorské právo opravňuje k pronájmu disposičního práva k autorskému dílu.
Jediné zaevidování (na jednom místě) autorského práva by mělo stačit k jeho respektování na celé Zeměkouli. |
admin tso 09.10.2010, 12:42:17 |
Reagovat |
zmp napsal: Autorské právo by nemělo omezovat vlastnické právo, ale mělo by být jednou z jeho součástí. Problém je v tom, že autorské dílo je majetek duševní a tedy nijak viditelně neohraničený. Proto náš návrh autorského práva není jednoznačný, ale rozpracovává něco, co by se mělo v atmosféře TSO teprve vyvíjet. V totalitních podmínkách nelze jeho zneužívání mocnými zabránit.
zmp |
admin tso 09.10.2010, 12:40:21 |
Reagovat |
Jiří Jakub Mašek napsal: S tím architektem je to asi takto: vytvoří projekt na dúm, podle smlouvy mu přísluší odměna za využití informací v projektu ke stavbě domu, ale pokud už je dúm postaven, je předmět smlouvy naplněn, další odměnu už architekt nemúže očekávat. Pokud ale bude chtít architekt i odměny za využívání domu k bydlení (a nejen architekt ale i zedníci), dalo by se to ošetřit jinými smlouvami, ale tady bude asi dúležité veřejné mínění, které uzavření takových smluv neumožní. Něco jiného ale bude pochopitelně pronájem – distribuce dispozičního práva vlastníka nájemcúm. |
admin tso 09.10.2010, 12:40:54 |
Reagovat |
zmp napsal: Odpověď Jakubovi Maškovi (architekt + upřesnění):
|
admin tso 09.10.2010, 12:30:01 |
Reagovat |
Aleš napsal: Když v TV slyším, jak ministr vnitra či obrany posílá vojáky ČR bojovat do Afghánistánu proti tamním obyvatelům, jestli je to takový válečný štváč, a tak moc touží po lidské krvi, resp. po vraždění lidí, ať si tedy jde střílet Afghánce sám. Proč tam posílá za sebe nějaké vojáky, pokrytec jeden sprostý? On má jen práva a vojáci aby za něj nasazovali své životy. (Samozřejmě, že mi můžete zpochybňovat mé věty tím, že oni ti vojáci jsou vlastně žoldáci, resp. zaměstnanci státu – tedy i moji – , jejichž úkolem je vlastně vraždit lidi – údajné nepřítele – na povel.)
|
admin tso 09.10.2010, 12:36:03 |
Reagovat |
Aleš napsal: PS: Život velitele má pro vojenskou operaci asi větší cenu než život řadového pěšáka.
|
admin tso 09.10.2010, 12:36:29 |
Reagovat |
zmp napsal: Odpověď Alešovi (vojna a právo veta):
Vojenská služba spadá do sféry hospodářské (viz Odpověď Alešovi: vojenská služba), zatímco právo veta spadá do sféry politické (viz Občanská smlouva TSO). Občan tedy může vetovat vojenské služby, které jsou mu nabízeny předem, což platí vždy pro služby útočné, koncepčně také pro služby obranného charakteru. Jako aktivní účastník domobrany však musí v obci zasahovat operativně, buď z vlastního rozhodnutí, či z rozhodnutí velitele domobrany. Příčí-li se rozhodnutí velitele jeho svědomí a příkaz odmítne, musí se následně hájit před občanským soudem… |
admin tso 09.10.2010, 12:25:07 |
Reagovat |
qed napsal: Najde-li se na vašem pozemku surovina, např. nafta, pak vám ho buď ze zákona vyvlastní… Opäť, toto je iniciácia násilia. Neiniciácia násilia je základným (možno jediným?) kameňom neoliberalizmu. Jedná sa teda v kapitalizme o nemožnú situáciu, resp. ak takáto situácia nastane, nejedná sa už o kapitalizmus. Vyvlastnenie môže byť síce legálne, nie však zákonné.
Neviem, či som to nenapísal dostatočne zrozumiteľne, ale liberalizmus nie je o tom, ako sa chovať v spoločnosti, v ktorej takmer všetci schvaľujú násilie, ale o tom, ako by fungovala spoločnosť, v ktorej je iniciácia násilia zakázaným aktom. Preto robiť nejaké kroky alebo požadovať nejaké pravidlá, ktoré majú byť iba na "ochranu pred násilím" nepovažujem za rozumné robiť, lebo to deformuje výslednú predstavu o spoločnosti, a navyše problém to nikdy nerieši: riešením problému je len presvedčiť masu o tom, že iniciácia násilia na súkromnom majetku je zlá. Pokiaľ premisu nenásilia neakceptujete, nemá zmysel vám ďalej argumentovať, lebo po akceptácii násilia je možné už všetko; hlavne meniť ľubovoľne pravidlá, čoho svedkami sme všade práve dnes.
Čo sa týka ponuky pracovnej sily a schopností za mzdu vs. ponuky zbožia, nevidím dôvod, prečo by niekomu malo byť zakazované, aby takúto ponuku druhému človeku urobil. Pokiaľ s tým obaja súhlasia, nemôžem nič namietať, hoc ja sám by som radšej tiež robil za podiel na zisku, lebo by ma to viac motivovalo a asi by som aj viac zarobil. To sa dnes nenosí – ako ste správne napísali – práve kôli manipulácii trhu. Nie preto, že by to nebolo výhodné. Je teda možné očakávať, že na voľnom trhu by organizácia pláce prebiehala práve podielom na zisku. To si však trúfam iba odhadnúť. |
admin tso 09.10.2010, 12:25:53 |
Reagovat |
zmp napsal: Přesvědčit masu lidí, aby nikdo nikomu neškodil, není možné. Vždy se mezi lidmi najdou jednotlivci, kteří škodit budou. Stačí jeden nepřizpůsobivý nájemník a zcela rozvrátí mírumilovné poměry ostatních slušných lidí. Hlásání premis nenásilí, či uzákoňování ochranu před násilím je jako kázat kamnům aby hřála, aniž do nich naložíme palivo. To, co je v tomto ohledu v dnešních totalitních poměrch nutné napravit, je zákonná ochrana násilí. Jsou to právě zákony, které násilí nejen umožňují, ale dokonce určité druhy násilí legalizují jako "zákonné".
TSO nabízí taková pravdidla, která nejen nijaké násilí nelegalizují, a umožňují důsledně vymáhání náhrady škody, ale dávají slušným lidem (plnoprávným občanům) do rukou takové mocenské nástroje, jimiž mohou veškerému násilí velmi účinně, rázně a okamžitě čelit.
Nejde tedy z naší strany o neakceptování premis nenásilí, ale o reálistické konstatování, že totalitní režimy násilí a veškerou nespravedlnost vědomě podporují. Zde nemá smysl lamentovat, že to není správné. Zde je třeba důsledné změny společenský poměrů (TSO).
Chce-li kdo dobrovolně prodávat sám sebe (svou pracovní sílu za mzdu), pak mu to TSO nezakazuje. Tam kde není žalobce, není ani soudce. Také bible (Mojžíš) zná institut dobrovolného otroctví a předepisuje obřad, jak ho veřejně demonstrovat (legalizovat).
-zmp- |
admin tso 09.10.2010, 12:26:29 |
Reagovat |
qed napsal: Myslíte, že násilie je možné eliminovať inak než že bude ľuďom dovolené vlastniť zbrane? |
admin tso 09.10.2010, 12:26:57 |
Reagovat |
zmp napsal: V TSO má plnoprávný občan ve svých rukou moc zákonodárnou (v trojnosti horních orgánů), soudní (občanský soud) i výkonnou (domobrana, poručnictví atp.). Právo vlastnit zbraň souvisí s jeho mocí výkonnou. Bezbranný žádnou výkonnou moc nemá.
zmp |
admin tso 09.10.2010, 12:04:30 |
Reagovat |
Karel napsal: a/ předmětem směny může být jen tržní zboží (služba, právo disposiční, autorské atp.)
Uvedená poznámka je na úrovni socialistické zákonnosti z dob Gustáva Husáka. Aby zbožím nebyla pracovní síla či schopnosti, suroviny, pozemky muselo by chování lidí s přivlastňovacím instinktem na cizí schopnosti, jejich pracovní sílu,či suroviny, nebo pozemky být kontrolováno a nově definováno v obecném právu.
Když manželka stále kňourá jaká je chudinka, aby nemusela do práce a živil ji manžel, jakými ústavními a právními prostředky TSO bude zajištěno, aby manžel nepodlehl tisíci slov, nenechal svou schopnost pracovat zneužívat kránou a hloupu ženou?
Vykrádání schopností studentů na vysokých školách v rámci jejich zapojení do vědecké činnosti jak bude bude TSO ověřováno a jak ústavně a právně TSO zajištěno. I dnes je takové vykrádání žalovatelné a stejně se zachytí jen pověstný vrcholek ledovce.
Stejně tak to je se surovinami. Snad jen zlato a stříbro se váží před zahájením opracování a po ukončení opracování. Z ostatních surovin je možné nadělat produktů k prodeji habaděj. Šikovný automechanik dokáže dělat z náhradními díly divy. Stejně tak dobrý kuchař v hospodě se surovinami k jídlu dokáže nemožné. Kdysi bývaly na všechna jídla v hospodě jednotné normativy. Jak ústavně a zákoně TSO se do bude řešit dnes?
A co pozemky. Dodnes platí omezení vlastnictví pozemků pro cizince. Každý ví, i když toho jinak moc neví, že u nás již nám patří menšina státu. Jde to krásně přes zprostředkovatele. Bude tedy nová ústavnost a zákony TSO, které zakáží podnikání na pozemku nekontrolovaným státem (nebo obecním socialistou)? |
admin tso 09.10.2010, 12:16:49 |
Reagovat |
zmp napsal: Odpověď Karlovi (předmět směny):
|
admin tso 09.10.2010, 12:19:11 |
Reagovat |
qed napsal: tržním zbožím nesmí … pracovní síla či schopnosti, suroviny, pozemky atp. Prečo pozemky/suroviny a človekohodiny nesmú byť obchodované? Aké právo je pri tom porušené?
3. Suroviny. Vámi uvedené příklady se netýkají zásady TSO, že samotná surovina není zboží. Surovinu nemožno vlastniť? A čo ak sú na mojom pozemku nejaké nerastné suroviny? Nevlastním ich potom?
4. Pozemky. TSO vůči pozemkům vylučuje jakékoliv vlastnictví, připouští tu jen disposiční právo na pozemek, dané uzavřením dvoustranné smlouvy mezi obcí a disponujícím.. Teda pozemky vlastní "obec"? A keď "obec" o nich rozhoduje, aký človek v skutočnosti rozhoduje? Prečo by jeden človek (ten, ktorý v obci o pozemkoch rozhoduje) mohol pozemky vlastniť (lebo vlastníctvo = možnosť rozhodovať) a iný (podnikateľ) by ich vlastniť nemohol? Nie je toto základ nerovnoprávnosti? |
admin tso 09.10.2010, 12:20:03 |
Reagovat |
zmp napsal: Přírodní zdroje (pozemky, suroviny atp.) nesmějí být prodávány a kupovány nikoliv proto, že by tím bylo porušeno nějaké právo, ale proto, že k nim žádná osoba nijaké právo nemá. Komu patří Zeměkoule? Rotschildům, nebo veškerému lidstvu? Komu patří Evropa? Rotschildům, nebo všem Evropanům? Komu patří Morava? Všem Moravanům! Komu patří Olomouc? Olomoučanům! Komu patří obec? Občanům!
A konečně komu patří váš pozemek? Od koho jste ho koupil? Půjdete-li v čase zpět a projdete všechny jeho vlastníky, dospějete možná až k prvnímu vlastníkovi. Jak se stal vlastníkem tohoto pozemku? Prostě si ho zabral (ukradl ho) a ostatní, kteří by ho jinak mohli užívat z něho svévolně vyhnal. Tzn., že od samého počátku je tento pozemek prodáván někým, kdo na něj nikdy nijaké právo neměl. Tak je tomu i se surovinami.
Najdou-li se na vašem pozemku suroviny, pak běda vám, dostane-li na ně zálusk někdo mocnější. Přinejmenším o pozemek přijdete.
V TSO o přírodních zdrojích (pozemcích a surovinách) rozhoduje obec (má na ně disposiční právo). Obec jsou občané v obci. Tzn., že rozhodují občané. Nikdy jednotlivec. S pronájmem disposičního práva (např. podnikateli odkudkoliv), tedy musí souhlasit všichni občané v obci, vybavení k tomu účelu právem veta. To je základ důsledné a neobejitelné rovnoprávnosti.
Pracovní síla či schopnosti jednotlivce nesmějí být prodávány a kupovány, protože jsou od daného jednotlivce neoddělitelné. Obchodování s nimi je tedy obchodováním s lidmi, jako s otroky. To je v příkrém rozporu s lidskou důstojností.
zmp |
admin tso 09.10.2010, 12:22:19 |
Reagovat |
qed napsal: Komu patří Olomouc? Olomoučanům! Komu patří obec?Občanům! Čiže navrhuješ spoločné vlastníctvo obce občanmi. Keď sa však pôjde rúbať les, kto o tom rozhodne – referendum? A na akú množinu ľudí má byť referendum ohraničené, pokiaľ je les mimo obce? Ako sa bude interpretovať výsledok referenda?
A konečně komu patří váš pozemek? Od koho jste ho koupil? Půjdete-li v čase zpět a projdete všechny jeho vlastníky, dospějete možná až k prvnímu vlastníkovi. Jak se stal vlastníkem tohoto pozemku? Prostě si ho zabral (ukradl ho) a ostatní, kteří by ho jinak mohli užívat z něho svévolně vyhnal. Tzn., že od samého počátku je tento pozemek prodáván někým, kdo na něj nikdy nijaké právo neměl. Tak je tomu i se surovinami. Hovorí sa o prvotnom privlastnení. Privlastňovateľ, pochopiteľne, nemôže vyháňať na pozemku žijúcich ľudí, lebo potom sú to oni, kto pozemok vlastnia. Môže sa s nimi však dohodnúť, že mu pozemok prenechajú alebo predajú (po tom, čo naň vyhlásia nárok). Takže s tým ukradnutím nesúhlasím, lebo ukradol od koho? Od neexistujúceho predchádzajúceho vlastníka, čiže ho neukradol.
Najdou-li se na vašem pozemku suroviny, pak běda vám, dostane-li na ně zálusk někdo mocnější. Přinejmenším o pozemek přijdete. Ukradne ho snáď?
V TSO o přírodních zdrojích (pozemcích a surovinách) rozhoduje obec (má na ně disposiční právo). Obec jsou občané v obci. Tzn., že rozhodují občané. Nikdy jednotlivec. S pronájmem disposičního práva (např. podnikateli odkudkoliv), tedy musí souhlasit všichni občané v obci, vybavení k tomu účelu právem veta. To je základ důsledné a neobejitelné rovnoprávnosti. Čiže hovoríme o obyčajnom prenajatí vlastneného pozemku (to, že je vlastnený skupinou ľudí, nemení nič na tom, že je vlastnený), čo je normálna operácia na voľnom trhu. Prenájom sa teda odohrá len vtedy, keď úplne všetci občania s prenájmom súhlasia? To je dosť problematické, lebo v takom prípade by k prenájmom dochádzalo asi dosť ťažko. Skôr som odhadoval, že by to mala byť nadpolovičná väčšina hlasujúcich.
Pracovní síla či schopnosti jednotlivce nesmějí být prodávány a kupovány, protože jsou od daného jednotlivce neoddělitelné. Obchodování s nimi je tedy obchodováním s lidmi, jako s otroky. To je v příkrém rozporu s lidskou důstojností. Dajte mi príklad predaja pracovnej sily či schopností – neviem, čo sa pod tým presne myslí. Inak, pokiaľ sú od jednotlivca neoddeliteľné, tak jednotlivec zrejme predáva výsledky svojej práce (čiže svojej pracovnej sily, svojich schopností) a nie schopnosti samé. Pokiaľ viem, tak takto to na voľnom trhu (a dokonca aj v skutočnosti) funguje. Díky za odpísanie, začína ma tá debata baviť, dúfam, že i Vás. |
admin tso 09.10.2010, 12:23:55 |
Reagovat |
zmp napsal: Upřesňuji. Pod pojmem "patří" jsem měl na mysli disposiční právo, nikoliv vlastnictví.
Najde-li se na vašem pozemku surovina, např. nafta, pak vám ho buď ze zákona vyvlastní (ukradnou, či vykoupí za cenu kterou si určí sami), nebo vás budou terorizovat (vč. fyzické likvidace) jako USA Irák, Jugoslávii aj. Bohatství zdrojů je pro všehoschopné, nikoliv pro vás či nás.
Aby při společném rozhodování o společných věcech nemohl být nikdo ignorován, mají občané v obci právo veta. To však předpokládá, že obec nesmí být příliš početná. Obcí tedy může být spíše městská čtvrť (athénský "démos") než celé město. Nejlépe je, když se v obci všichni znají, jako v dědinách našich předků. Lépe je aby k pronájmům (disposičního práva) docházelo těžko, než aby si je mohl kdokoliv kdykoliv vynutit násilím, či korupcí (např. podplacením nadpoloviční většiny).
K poctivé dohodě o užívání pozemku může dojít v prostředí obce TSO, nikoliv v podmínkách džungle či totalitního státu. Historicky taková dohoda není nikde doložitelná. Všude a vždy docházelo k násilným záborům. Tak např. byla půda (loviště) severní Ameriky ukradena prérijním indiánům, kteří z ní byli násilím vyhnáni do rezevací (stáda bizonů jim byla vybita). Tito indiání k ní neměli tzv. "vlastnické právo", ve smyslu evropských právníků (biblických zákoníků). Oni k ním měli tradiční (dědičné) "disposiční právo". V tomto duchu nelze neexistenci "vlastníka" vykládat jako právo na zábor.
Pracovní síla či schponost je dovednost vašich rukou, či vaše schopnost tvořivě myslet. To jsou vlastnosti které od vás nelze oddělit. Nabídnete-li je na tzv. "trhu práce" (za mzdu), jakoby jste sám sebe nabízel k prodeji na "trhu s otroky".
Něco zcela jiného je, nabízíte-li k prodeji tzv. "zboží", které je výsledkem vaší práce (např. rajčata, která jste vypěstoval na zahrádce). Zboží je od vád oddělitelné a tedy s ním neprodáváte také sám sebe.
Zkrátka, trh se zbožím je volný trh, zatímco tzv. "trh práce" (za mzdu) je nevolný trh s otroky.
Diskutujete korektně a proto i mě diskuse s vámi baví
zmp |
admin tso 08.10.2010, 20:19:38 |
Reagovat |
Jan napsal: zločinná tzv. „zdravotní reforma“ (Jan, 22. 01. 2008 16:19) Současná vládní garnitura neboli totalita (jak je libo) svoji tzv. „zdravotní reformou“ podle zaútočila na nejslabší článek člověka! Tento zákeřný svévolný akt využívá toho, že nemocný člověk se sotva bude stavět na odpor a pokorně, otrocky zaplatí to, co po něm kdo chce. Jednak nemá sílu (je přeci nemocný) a jednak také asi nebude mít odvahu se hádat o peníze s doktorem, který ho má vzápětí léčit!
Bude toto v TSO jinak? Budou si moci občané nevhodný zákon nějak okamžitě zrušit? Nějak tomu nerozumím. Horní trojčlennost dá zákony. A když dolní trojčlennosti se to nebude líbit? Jako lidem? Co budou dělat? Může dát horní trojčlennost – ti zmocněnci či jak se nazvou – nějaké zákony v rozporu s přáním občanů, které zastupují? Můžou. Proč by nemohli? Co by jim v tom zabránilo, nebo kdo? Jak by to prakticky mohlo vypadat? Co kdyby se ti nahoře nějak domluvili a dělali něco proti vůli občanů, jako to dělají současní zastupitelé? Víte, obecně když to řeknete, tak to je jasné a vypadá to hezky. Ale když přejdeme ke konkrétnímu řešení věci, tak vyvstává řada problémů.
Jak se v TSO dají dohromady lidé, kdyby je někdo chtěl vodit za nos tak, jak nyní vodí za nos nás? Co by dělali ti obyčejní lidé? Na koho by se mohli obrátit – kdyby jim někdo – zmocněnci atp. chtěli dělat svévolně darebárny? |
admin tso 08.10.2010, 20:20:19 |
Reagovat |
odpověď Janovi (zločinná reforma): V TSO nejsou ti v dolní trojnosti (rodina, obec, živnost) „obyčejnými lidmi“, ale plnoprávnými občany samosprávní obce. Veškerá výkonná moc je v jejich rukou, nikoli v rukou jejich pověřenců v horní trojnosti (kultura, obec, ekonomie). Tzn., že zákonodárci v TSO mohou uzákonit jen to, k čemu je plnoprávní občané pověřili. Pokud by se od svého pověření nějak uchýlili, poškodí občany, kteří je pověřili a ti je postaví před občanský soud. Z téhož důvodu se horní pověřenci nemohou proti občanům spiknout…
V TSO se občané nemusejí dávat dohromady, jako v současných totalitách. Každý z nich přece vládne právem veta a každý z nich má pravomoc soudce. Tzn., že s neřádným pověřencem může zatočit každý jednotlivý občan sám…
Protože v TSO je veškerá výkonná moc v rukou občanů, nemusejí respektovat svévolné zákony, k nimž nikoho nepověřili a nemusejí se kvůli tomu obávat občanského soudu, ba ani toho, že je kvůli tomu některý spoluobčan zažaluje…
V TSO nemohou horní pověřenci dělat ani „státní dluhy“ a jimi odůvodňovat své „zlovolné reformy“, či jak tomu oni potměšile říkají „nepopulární opatření“…
Zkrátka, když v TSO přijdeme ke konkrétnímu řešení věci, tak nevyvstává žádný problém…
-zmp- |
![]() ![]() |
![]() ![]() |
![]() |