Je program Apollo – expedice na Měsíc - podvod?

Článek v pdf zde

"V ČPDN 25 str. 58 byl uveř ejněn dopis čtenáře ing. JK, protestujícího proti hanobení Newtonových zákonů v ČPDN č.23. V tomto dopise byla mj. zmínka o Hnutí Hare Krišna, které v časopisu “Návrat k Bohu” napsalo, že program “Apollo– expedice na Měsíc” je podvod televize. Redakční reakce na zmíněný dopis uvádí, že na základě svých důvodů dospívá k podobným závěrům. Velmi by mne tyto důvody zajímaly”.

(anonym)

x: Přiznávám, že při sledování záběrů americké TV na astronauty poskakující a brázdící povrch Měsíce na speciálních vozidlech mi plesalo srdce pýchou a radostí nad triumfem lidského důvtipu nad naším nejbližším kosmickým tělesem. Po přečtení výše zmíněného dopisu a reakce na něj se mi v srdci uhnízdila hořkost ničím neodůvodn ěné pochybnosti, založené de fakto na pouhé pomluvě ze strany Hare Krišna a ČPDN. Sluší se tedy, aby ČPDN uvedl své důvody, abych se buď s touto hořkostí mohl smířit, anebo ji mohl zavrhnout.

y: Redakce uvedla, že dospívá k podobným závěrům na základě svých důvodů, které, dá–li bůh zveřejní. Pojmem dá–li bůh jsou míněny prostředky a čas k dlouhodobému vydávání ČPDN, neboť tuto problematiku nelze zvládnout jediným článkem. Pojmem “své důvody” není míněno, že ČPDN má za cíl hanobit program Apollo, ale že má za cíl pochopit mj. mechaniku vzniku a trvání vesmíru, s níž není program Apollo v souladu. Cílem zmíněných článků tedy bude kosmická mechanika, nikoliv program Apollo. Pouze tam, kde dochází ke kolizi mechaniky s Apollem, na ni důrazně upozorníme. Přece však existují obecně známé a pozororovatelné skutečnosti, které i bez znalosti kosmické mechaniky poukazují na nevěrohodnost programu Apollo. O těchto jevech zde můžeme vést dialog.

x: Jaké jevy máte na mysli?

y: Na školách všech stupňů a v odborných vědeckých publikacích se tvrdí, že Slunce a Měsíc mají gravitaci podobnou jako Země, přiměřeně k hmotnosti příslušného kosmického tělesa. Odhlédněme zde od zpochybnění Newtonova pojetí gravitace (ČPDN 23), při čemž žádná reakce na tento článek naše důvody nebyla s to vyvrátit. Soustřeďme se zde pouze na to, zda Slunce a Měsíc vůbec gravitaci mají, podobně jako Země. Začněme Sluncem. Objeví–li se na noční obloze kometa, pozorujeme, že ve všech fázích jejího letu se její ohon odvrací od Slunce. Má–li Slunce tak obrovskou gravitaci jak věda tvrdí, musil by ohon komety směřovat ke Slunci, nikoliv v protisměru.

x: Pokud vím, chování ohonu komety způsobuje tzv. “sluneční vítr”, který je proudem fotonů slunečního světla.

y: Jsou snad odstředivé síly “slunečního větru” větší než dostředivé síly sluneční gravitace?

x: Zcela logicky je zřejmé, že odstředivé síly “slunečního větru” jsou větší (mocnější) než dostředivé síly sluneční gravitace.

y: Tzn., že to co se projevuje jako velikost “sil slunečního větru”, je rozdíl mezi “silami slunečního větru” a sluneční gravitací. Jako sluneční vítr se nám tedy projevuje pouze ta jeho velikost, o kolik je větší než gravitace. Souhlasíte?

x: Souhlasím.

y: Odečteme–li velikost dostředivých sil sluneční gravitace, od velikosti odstředivých sil "slunečního větru”, zůstane nám pouze projev rozdílu,tj. odstředivé síly “slunečního větru”. Takže se vlastně sluneční gravitace vůbec neprojeví. Souhlasíte?.

x: Proti tomu nelze nic namítat.

y: Řekněte mi, prosím Vás, jak přišla věda na to, že má Slunce nějakou gravitaci, když Slunce žádnou gravitaci neprojevuje?

x: Věda zde tvrdí v duchu Newtonova gravitačního zákona, že veškerá tělesa vykazují gravitaci.

y: Mám tomu rozumět tak, že tato věda nevychází z pozorování reality, ale z Newtonových teorií?

x: Kdyby Slunce nemělo gravitaci, nemohly by kolem něj obíhat planety, neboť tyto planety by nebyly Sluncem přitahovány a opustily by planetární soustavu.

y: Pro snadnější orientaci, omezme planetární soustavu na Slunce a Zemi. Má–li Slunce i Země gravitaci, tu buď musí spadnout Země na Slunce, nebo naopak. Má–li však gravitaci pouze Země a Slunce antigravitaci, tu gravitace Země nedovolí, aby se Slunce od Země vzdálilo, zatímco antigravitace Slunce nedovolí, aby Země na Slunce spadla. Slyšel jste, že by bylo kdy pozorováno, že by na Slunce spadlo nějaké těleso?

x: Všechno, co na Slunce padá, to shoří.

y: To, co padá na Zem, to neshoří?

x: U větších meteorů neshoří vše, ale část přece jenom dopadne na Zem, kde vytvoří kráter.

y: Že se jedná o meteoritní krátery, to víme na základě toho, že tyto krátery jsou na Zemi, nebo na základě toho, že pozorujeme pád hořících meteorů na nebi?

x: Že se jedná o meteoritní krátery, usuzujeme na základě pozorování hořících meteorů na nebi.

y: Jestliže o meteoritech padajících na Zem víme proto, že hoří, jak můžeme argumentovat tím, že o meteorech padajících na Slunce nevíme, protože hoří?

x: Pád na Slunce nepozorujeme, protože zář Slunce je jasnější, než zář hořícího meteoru.

y: Je tato zář Slunce jasnější než zář komety?

x: Ano, zář Slunce je jasnější než zář komety.

y: Jak to, že nehořící kometu vidíme a hořící meteor nevidíme?

x: Máte pravdu, nyní si uvědomuji, že komety (jejich jádro), jsou menší, než velké meteority. Tak jako nevím o tom, že by byl kdy pozorován pád komety na Slunce, tak nevím ani o tom, že by byl kdy pozorován pád meteoru, či čehokoliv jiného na Slunce.

y: Jestliže tedy nebylo pozorováno, že by kdy na Slunce něco spadlo, zatímco na Zemi padá dnes a denně 40 tisíc tun kosmického prachu a meteoritů, jak můžeme tvrdit, že Slunce má dokonce mnohem větší gravitaci než Země?

x: Přiznávám, že na základě uvedeného bych si takové tvrzení nedovolil a že mi není jasné, proč věda věří víc Newtonovi, než vlastním očím?

y: Slyšel jste, že by byl kdy pozorován pád nějakého tělesa na Měsíc?

x: Měsíc je přece posetý samými meteoritními krátery!

y: Jak víte, že jsou tyto krátery meteoritního původu?

x: Věda to přece tvrdí.

y: Opět na základě učení Newtona anebo tentokrát na základě pozorování?

x: Přiznávám, že jsem neslyšel o tom, že by v posledních staletích vznikl na Měsíci nějaký nový kráter, na základě pádu meteoritu. Proč se meteority tak úzkostlivě vyhýbají Slunci a Měsíci a padají jenom na Zem, to si nedovedu vysvětlit, ledaže by je měl Isaac Newton vycvičené.

y: Jestliže Měsíc vykazuje vůči meteoritům podobnou frigiditu jako Slunce, neměli bychom i zde uvažovat o antigravitaci, která Měsíci brání spadnout na Zem? Projevuje–li pak Měsíc antigravitaci, mohli astronauti po něm chodit a jezdit tak, jak jsme to viděli v televizi? Zůstalo Vám ještě něco z plesání nad programem Apollo?

x: Připouštím, že měsíční dostředivá gravitace není dostatečně odůvodněná, a že Měsíc tak jako Slunce může mít odstředivou antigravitaci. To by znamenalo, že americká sonda nemohla přistát na Měsíci tak, jak jsme to viděli v TV, takže na Měsíci vůbec přistát nemohla.

Pak mám ovšem hrůzu z pomyšlení, že se americká věda a sdělovací prostředky snížily k tak dalekosáhlému globálnímu podvodu.

y: Zde nemá smyslu moralizovat, ani zkoumat pohnutky možná hrstky zasvěcených newtonovců, zde má smysl pouze konstatovat, co je a co není možné.

x: Pak ale nechápu, kde se na Měsíci vzaly krátery a jak mohla TV něco takového vůbec natočit?

y: Otázka vzniku kráteru na Měsíci, slunečních skvrn na Slunci, kanálu na Marsu a bradavice na nosu prababičky, to vše je samostatná problematika, která s programem Apollo nesouvisí. To vše potřebuje své vlastní zpracování. Nemůžeme přece tvrdit, že dobytí Měsíce je prokázáno tím, že jsou na Měsíci krátery.

x: Souhlasím, existence měsíčních kráterů není důkazem o dobytí Měsíce člověkem. Přece však byly z Měsíce dovezeny vzorky měsíčních hornin.

y: Slyšel jste někdy o Mendělejevově tabulce prvků? Domníváte se, že lze na Měsíci najít jiné prvky, než jaké jsou na Zemi? A co meteority spadlé na Zem? Mají snad jiné substance než zemské horniny? Kdyby Vám nebylo řečeno, že se jedná o meteorit, poznal byste, že tato hornina spadla z nebe, či že byla přinesena z Měsíce?

x: Pravdou je, že zde musím věřit pouhému tvrzení vědců, tak jako oni spoléhají více na tvrzení Newtonovo, než na vlastní oči a rozum.

Je tu však ještě skutečnost, že američtí astronauté umístili na Měsíci tzv. koutové odražeče, na které jsou na desítkách observatoří rozesetých po celé Zemi zaměřeny laserové paprsky měřící vzdálenost Měsíce od země a jeho pohyby. Mám snad věřit, že stovky lidí ze všech koutů světa se propůjčili k takovému podvodu, a že žádný z nich dodnes nic nevyzradil?

y: Řekli jsme si, že povedeme dialog jen se zaměřením na obecně známé jevy. Předpokládám, že mi nebudete schopen popsat princip koutového odražeče.

x: Nejsem schopen vyčerpávajícím způsobem popsat tento princip, neboť to skutečně není obecně známým jevem.

y: Jak víte, že tyto koutové odražeče rozmístili na Měsíci američtí astronauté v programu Apollo?

x: Něco takového tvrdit nemohu, a pokud by to někdo tvrdil, musel bych to přijímat jako pouhé tvrzení bez důkazu. Jak však chcete vysvětlit fakt, že tam ty koutové odražeče jsou?

y: Protože jste mi princip tohoto přístroje nevysvětlil, nemám nejmenší důvod věřit, že tyto odražeče na Měsíci skutečně jsou. Připustím–li však jejich existenci, pak musím také připustit, že mohly být na Měsíc dopraveny jinak než v rámci programu Apollo. Jinak míním mechanismus, jímž musely být překonány antigravitační síly Měsíce.

x: Odstředivé síly antigravitace je možno překonat např. výstřelem, jak to popisuje Jules Verne v románě:”Cesta do Měsíce”, avšak jakým způsobem se vystřelený projektil na Měsíci udrží? Jak to, že nespadne zpět na Zem?

y: Verne nenapsal: “Cesta na Měsíc”, ale cesta “Do Měsíce”. Stejně dobře bychom si totiž mohli ptát, proč nespadne na zemi celý Měsíc, neboť projektil v měsíci se stává součástí Měsíce? Výše jsme odvodili, že by na Zemi spadnout musel, kdyby měl gravitaci, tak jako Země, a že na Zemi spadnout nemusí, má–li antigravitaci. Totéž platí i pro projektil v Měsíci, nikoli na Měsíci, kde již působí odstředivé síly. Neboť Měsíc a jeho odstředivé síly nejsou jedno a totéž.

x: A co sluneční protuberance? Což skutečnost, že se neodtrhnou od slunce. ale naopak vrátí se zpět ke Slunci, nedokazuje sluneční gravitaci?

y: Vy jste si z protuberance vybral jen, to co se Vám hodí. Což skutečnost, že se z povrchu Slunce zvedá vzhůru nedokazuje antigravitaci?

x: Zvedání protuberance je zapříčiněno erupcí, tj.explozí, která je sice odstředivá, avšak nesouvisí s antigravitací.

y: Odstředivost erupce se vztahuje k celému Slunci, nebo jen k určitému místu na Slunci?

x: Odstředivá erupce se vztahuje pouze k určitému místu na Slunci, podobně jako u sopky na Zemi.

y: Jednostranná exploze sopky je zapříčiněna pevnou zemskou kůrou, která nedovolí sopečné erupci, aby se rozprostřela do všech stran. Ptám se, Slunce má také takovou pevnou kůru?

x: Slunce prý pevnou kůru nemá, a proto tu jednostranně usměrněná erupce není ničím odůvodněná. Zde se musí i místní exploze šířit do všech stran. Protože se nešíří do všech stran, nemůže být sluneční protuberance explozí (erupcí). Nejenže se tato protuberance nad povrchem Slunce nechová jako láva vyvřelá ze sopky, tj. nešíří se do všech stran, ale klene jednostranný oblouk, což se u žádné erupce na Zemi nevyskytuje.

y: Máte pravdu, protuberance skutečně nemá nic společného s erupcí. Dokonce se protuberance ani nezvedá ze slunečního povrchu tak, jakoby byla na jednom místě vystřelena, a na jiném místě jakoby spadla, ale zvedá se z povrchu Slunce jako celistvý oblouk, poukazující na opisování magnetických siločar, které nemají nic společného s gravitací ani s antigravitací. Tzn., že protuberanci jako důkaz pro a proti v našem dialogu nelze použít. Souhlasíte?

x: Vidím, že pochybnosti o programu Apollo jsou podložené a jsem zvědav, zda se ozve odborník

lepší, než jsem já, který bude schopen tyto důvody vyvrátit.

y: Abychom si rozuměli. Zde poukazujeme na všeobecně známé jevy, které jsou vysvětlitelné antigravitací, nikoliv gravitací. Rovněž poukazujeme na to, že nevíme o žádném všeobecně známém jevu, který by u Slunce a Měsíce poukazoval na gravitaci.

Zajímavý článek k tématu na stránkách: http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006102003